Naší ambicí je stát se centrem pro oblast Průmyslu 4.0

 

 

Jak ovlivní náš život a naší budoucnost digitalizace a internet věcí? Jak budou vypadat továrny v příštích letech a desetiletích, jak se změní průmyslová výroba?

O tom všem se dnes vedou rozsáhlé diskuse. Jednou z prestižních firem, která se touto problematikou zabývá, je mezinárodní poradenská společnost ROI Management Consulting, která byla založena v roce 1980, s centrálou v Mnichově a pobočkami v Curychu, Vídni, Praze a Pekingu. ROI znamená efektivní podnikové poradenství ve vybraných odvětvích s měřitelnými výsledky a rychlou návratností investice. Od počátku 90. let podporuje ROI Management Consulting společnosti ve vytváření poboček a optimalizaci výrobních závodů ve střední a východní Evropě. Roberta Beňačky, ředitele ROI Česká republika, který má dlouhodobé mezinárodní zkušenosti v poradenství zaměřeném na provoz podniku, zejména v oblastech jako je vývoj, výroba a optimalizace organizace, jsme se proto zeptali:

 

Pobočka společnosti ROI v České republice byla zřízena v roce 2012, co tomu předcházelo?

Od konce devadesátých let podporuje ROI rozvoj výroby v zemích střední a východní Evropy. Abychom mohli svým zákazníkům ještě více pomáhat a být jim „po ruce“, bylo rozhodnuto o založení pobočky v Praze. Zpočátku jsme se zaměřili především na poradenství pro podniky z německy mluvících zemí jako je Německo, Rakousko a Švýcarsko. Postupně jsme však získávali nové české případně slovenské klienty.

Jako poměrně silně exportní země byly Česko i Slovensko značně zasaženy hospodářskou krizí. Ta negativně postihla mimo jiné i vztahy se zákazníky a dodavateli. Navíc neustále roste konkurenční boj. Mnoho investorů v tomto období zjistilo, že opatření na snižování nákladů samy o sobě nestačí, aby se jim podařilo dosáhnout zvýšení produktivity. Žádaná je maximální efektivita a to ve všech oblastech od nákupu až po výzkum a vývoj. Jsem přesvědčen, že naše portfolio a dlouhodobé zkušenosti v této oblasti přesně odpovídaly potřebám českého a slovenského trhu. Dokladem toho jsou naše stávající a nové projekty zaměřené na snižování nákladů v managementu dodavatelských řetězců, zefektivnění

výroby, procesní racionalizace pomocí ERP, zvyšování efektivity v nepřímých oblastech a racionalizace vývojových procesů.

 

Máte nějaký nástroj, kterým lze posoudit úroveň organizace z hlediska efektivity a vyspělosti výrobních procesů?

V průběhu posledních 15 let, v rámci stovky projektů, ROI opakovaně řešila problém jak rychle a spolehlivě posoudit a zlepšit efektivitu organizace. Výsledkem je standardizovaný proces umožňující posuzovat efektivitu výrobní sféry, hodnotit úroveň znalostí zaměstnanců a jejich zainteresovanost na zeštíhlení. Na základě toho je možné navrhnout ty správné oblasti pro posílení kompetencí a doplnění vědomostí. K tomu je potřebné znát hlavně výchozí stav – jaká je úroveň a vyspělost organizace z pohledu štíhlého řízení.

Pro výrobní společnosti, které uvažují o dalším vzdělávání, ale nejsou si jisté, na které oblasti by se měly zaměřit, nabízíme v souladu s portfoliem školicího programu LEAN Fabrika službu ROI Lean Scan. Tato diagnostika se zaměřuje na posouzení organizace v následujících oblastech:

Výrobní tok – jak probíhá materiál výrobou, jaký je layout, orientace na procesy přidávání

hodnoty, velikosti dávek

Takt – jak blízko se vyrábí k taktu zákazníka a jak jsou výrobní procesy harmonizovány s jeho požadavky

Pull princip – do jaké míry je ve firmě implementován pull princip, jaký je chod materiálu výrobou a způsob zásobování procesů

Nulový počet neshod – na jaké úrovni je zajištění kvality, jak jsou implementované procesy pro zjištění kvality, detekce neshod a zabezpečení vyšší procesní stability

Štíhlé procesy – návrh pracovišť, procesní organizace práce

Systémová flexibilita – flexibilita z pohledu variant, kvalifikace personálu a kapacit

TPM – úroveň implementace TPM a návaznost na dílenské řízení

5S – povědomí u managementu a pracovníků, úroveň nasazení na shopflooru

Řešení problémů – kvalifikace řešitelů, používané metody a úroveň implementace

Kontinuální zlepšování – kultura Kaizen, finanční vyhodnocování zlepšení a zainteresovanost zaměstnanců

Management by objectives – nastavení cílů, kompetence vedení, ohodnocování a bonusy

Dílenské řízení – podpora vedení, kritické ukazatele a jejich plnění

Organizace – komunikace, akční plány, vyhodnocování

Vizualizace – koncept a implementace

Standardy – pracoviště, ergonomie, zabezpečení standardů

Naši konzultanti poskytují během školení zákazníkům sofistikované metody a odborné

know-how na nejvyšší úrovni, zavedením moderních postupů tak, aby jim zabezpečili výraznou konkurenční výhodu.

 

Od roku 2013 máte vlastní pobočku poskytující školení a simulace - Lean FAB - v Jesenici u Prahy. Ve školicím centru nabízíte jak vzdělávání standardní, tak i ta specificky přizpůsobená požadavkům zákazníka. Můžete to konkretizovat?

Ukázalo se, že implementace projektů v oblasti Lean Managementu je velice obtížná ve chvíli, kdy zaměstnanci firmy nemají potřebné základní manažerské vzdělání a neumí si představit některé věci, které s danou problematikou souvisí. Prakticky to znamená, že se snažíte s někým domluvit, ale on nerozumí Vašemu slovníku a nechápe smysl Vašich záměrů.

Z tohoto důvodu jsme se rozhodli otevřít tréninkové a simulační středisko, které vychází z osvědčených konceptů, které používá celosvětově například koncern Volkswagen. Zde jednak naučíme účastníky, proškolili jsme již více než 1000 osob, základní potřebné teoretické znalosti a na praktických simulacích si osvojí, jak, kdy a v jaké kombinaci používat konkrétní nástroje Lean managementu. Podle přání zákazníka se rozhodneme, jakým způsobem školení zaměříme. Pokud zákazník chce, přizpůsobíme rozsah školení jeho konkrétním problémům a věnujeme více času nástrojům, které mu pomohou s jeho řešením.

Dlouhodobě se nám tento přístup vyplácí. Ukazuje se, že díky praktickým projektům u zákazníka v kombinaci se zvýšením kvalifikace jeho zaměstnanců díky školení v LEAN FAB dokážeme nejen dosáhnout krátkodobých efektů konkrétních zlepšení, ale můžeme společně vybudovat tzv. Kaizen organizaci, která umí následně dlouhodobě a trvale sama zlepšovat svoje procesy.

 

Zaměřujete se na efektivitu a produktivitu – o kolik tyto ukazatele dokážete zlepšit, když se firma řídí vašimi radami?

Obecně můžeme říci, že vždy dosahujeme zdokonalení v dané oblasti ve výši od 10 do 70 %. To závisí na oblasti a samozřejmě na úrovni zákazníka. Často nás ale překvapí, že u zákazníků, kteří jsou ve svém oboru absolutní špičkou, dokážeme v rámci Kaizen workshopů zlepšit ukazatele, například průběžnou dobu o více než 50 %.

 

Co by měly české firmy udělat pro lepší výsledky?

Podle našeho názoru by měli manažeři českých firem věnovat více času osvědčeným metodám z oblasti operational excellence (provozní efektivity), jako jsou např. metody Lean managementu. Dalším důležitým faktorem je to, že musí začít vnímat zefektivňování a optimalizaci jako kontinuální, nevyhnutelný a nikdy nekončící proces.

 

Jak se dařilo vaší společnosti v minulém roce?

V průběhu roku 2015 se zvýšil počet zaměstnanců a náš obrat vzrostl o 40 %. Pokud se díváme na výsledky hospodaření v oblasti Lean, patříme na českém trhu mezi absolutní špičku. Jedním z hlavních důvodů bylo vysoké využití našeho vzdělávacího a simulačního střediska Lean Fabrika, kde v současné době k oblasti Lean managementu přidáváme tréninkové moduly zaměřené na Průmysl 4.0.

 

Byli jste partnerem projektu ČNOPK Téma roku 2015 – Průmysl 4.0 rEvoluce probíhá...

Naší ambicí je stát se centrem pro oblast Průmyslu 4.0, kde se budou moci naši zákazníci vzdělávat a čerpat z osvědčených zkušeností s novými obchodními modely, kde mohou vytvořit řadu prakticky využitelných synergií. ČNOPK vnímáme jako seriózního partnera, který jako jeden z mála subjektů působících na českém území dostatečně vnímá význam a rozsah tématu Průmysl 4.0.

 

Jak vidíte budoucnost českého průmyslu, bude úspěšný v porovnání s ostatními zeměmi

střední a východní Evropy?

Jsem optimista. Pokud si naši manažeři uvědomí, že neustálé zvyšování efektivity a produktivity je v současné době nezbytností, bez které se žádný podnik neuplatní v tvrdé globální konkurenci, bude Česká republika pro naše západní sousedy dostatečně zajímavou variantou jak z pohledu nákladů, tak z pohledu kvality.

 

Jedním z témat roku v České republice je iniciativa Průmysl 4.0. Pořádají se konference

a semináře, ministerstvo průmyslu a obchodu v minulých dnech představilo v Brně iniciativu Průmysl 4.0...“ Inspirací pro nás je německá Industrie 4.0, byly uzavřeny dohody o spolupráci mezi oběma zeměmi v této oblasti. V souvislosti s tím jsem se setkal s názorem, že kopírujeme německou cestu místo toho, abychom si zvolili model, který bude více vyhovovat našim podmínkám a potřebám. Je tomu tak?

V Německu se jedná o národní iniciativu, která je reakcí na soudobý vývoj průmyslu ve světě. Jeho hlavním cílem je zabezpečit udržitelnou kompetitivní výhodu německé výrobní základny při zavádění nejnovějších digitálních technologií do výroby a distribuce. S podobnými iniciativami se setkáváme v dalších zemích, od USA přes Evropu až po Čínu a Japonsko. Dochází i k propojování sil, vytváření platforem, které sdružují významné nadnárodní společnosti a ty pak společně řeší varianty nových obchodních modelů, které budou předurčovat další rozvoj například průmyslu. Často se také setkáváme s výrazem 4. průmyslová revoluce, který zazněl poprvé na veletrhu v Hannoveru v roce 2011, kdy jej ve své závěrečné zprávě použila expertní skupina německé vlády složená ze špičkových odborníků a představitelů německého průmyslu, v které je společnost ROI také přímo zapojena.

Pokud jde o Českou republiku, tak považuji za správné, že se této problematice věnuje velká pozornost. Je třeba pozorně sledovat vývoj v těch zemích, které takříkajíc hrají prim a rozhodujícím způsobem ovlivňují další vývoj průmyslové výroby ve světě. Nebylo by ale správné ho kopírovat, protože v takovém případě by se jednalo o promarněnou šanci. To se týká i Industrie 4.0. Pro Němce má tato inciativa smysl, pro ČR se spíše hodí jiný model, který bude vycházet z daných podmínek. Konkrétně mám na mysli například výrobní náklady, které jsou v Německu výrazně vyšší než v ČR, dále je to skladba českého průmyslu, jeho vlastnická struktura a tak dále. Jakýkoli průmyslový podnik může výraznějším způsobem reagovat na změny teprve tehdy, když mu to generuje vysokou přidanou hodnotu. Přesněji, může investovat do nových technologií, když má jistotu návratu vložených prostředků. V opačném případě by to byl kontraproduktivní krok.

 

Zmínil jste se o vytváření mezinárodních platforem, které se zabývají obchodními modely budoucnosti. Které to jsou?

Je jich řada. Pokud jde o průmysl, tak podle mne nejprestižnější je konsorcium IIC – Industrial Internet Consortium (ww.iiconsortium.org), které sdružuje na 250 organizací. Bylo založeno v roce 2014 v USA pěti velkými společnostmi - CISCO, INTEL, IBM, AT&T a GE, které zahrnují svět telekomunikací, správy dat a výroby – zejména co se týče integrace lidí, strojů a dat. Misí IIC je umožnit a urychlit osvojení internetu v jakémkoli typu podnikového procesu nebo výroby. Společnosti se spojily, protože zjistily, že sdílením nejlepších praktik mohou pouze získat. Jednat sám za sebe by bylo drahé a mohlo by to znásobit náročnost.

Jejich klíčovým zaměřením je interoperabilita produktů a technologií a tzv. testbedy, představující platformy pro vytváření experimentů na opakující se bázi, za použití teorií, stejně jako dat a výsledků testů. Příklady zahrnují Track & Trace (sledování lokalizace a zneužití nástrojů pro zabránění zranění), Micro grid (flexibilita analytických nástrojů v reálném čase pro zvýšení efektivity ve tvorbě energie, zejména v rámci obnovitelných zdrojů), a INFINITE (dynamická rekonfigurace sítě bez potřeby změny hardware a získání konektivity přes více přístupových bodů). Mezi členy IIC patří jak technologičtí inovátoři, lídři trhu, průzkumníci, tak i univerzity a vlády. Od června minulého roku je členem IIC i naše společnost.

Doplnil bych ještě, že představitelé platformy Industrie 4.0 a Industrial Internet Consortium

se v minulých dnech dohodli na spolupráci. V diskusi se došlo k tomu, že referenční modely pro Industrie 4.0 (RAMI4.0) a IIC (IIRA) mají řadu shodných prvků, což umožní budoucí interoperabilitu. Další možná témata zahrnovala spolupráci v oblastech IIC testbedů a I4.0 testovacího zařízení infrastruktury, ve standardizaci a tak dále. Obsáhlé informace o jednání a jeho výsledcích jsou na www stránkách obou platforem.

 

Je členem IIC některý český subjekt?

Kromě ROI Česká republika nikdo. Na www stránkách konsorcia je seznam všech členů,

takže není problém si to zjistit.

 

Digitalizace a internet věcí jsou spojeny s potřebou nových obchodních modelů, mnohé

z nich ještě neznáme. Jiné už nabývají konkrétní podobu. Které to jsou?

Průběžně se soustředíme na šest. Prvním je digitalizace produktů. V podstatě se jedná o to, že například nákladní automobil bude vybaven digitálním zařízením, které poskytne údaje o nejkratší nebo nejrychlejší trase, spotřebě, upozorní řidiče na nejbližší čerpací stanici, na případnou možnou poruchu automobilu, „domluví“ se s dalšími vozidly a tak dále. Díky tomu bude doprava nákladů rychlejší s menšími provozními náklady. Za takové vozidlo pak dopravce bude ochoten zaplatit více, protože se mu prostředky efektivním provozem vrátí.

Druhým modelem je individualizovaný produkt. Je to v podstatě Průmysl 4.0, kdy je umožněna s vysokou mírou automatizace výroba malých sérií či jednotlivých kusů za ekonomicky přijatelnou cenu.

Třetí model je sdílený vývoj – nacházející nové metody spolupráce. Je zajímavý z toho důvodu, že například výrobce turbín své výrobky nebude prodávat, ale pronajímat. Zákazník bude platit za hodinu použití s tím, že se nemusí starat o údržbu a tím mu odpadne řada nákladů. Tu bude zabezpečovat výrobce nebo dodavatel, který pomocí senzorů a čidel bude v počítači „kontrolovat“ chod techniky a včas bude včas upozorněn na opravu, potřebu výměny dílu atd. Protože bude mít soustavný přehled o všech výrobcích, tak v případě opakované závady na více z nich bude moci řešit jejich příčinu. Údržba a servis budou jednotné a kvalitnější, protože je budou vykonávat lidé s širokými znalostmi daného produktu v době plánovaných odstávek.

Čtvrtým jsou sdílené inovace. V tomto případě budete mít například možnost prostřednictvím

internetu si sestavit osobní automobil podle vlastních představ. Vyberete si podvozek, motor, karosérii, vnitřní vybavení, doplňky. Jednotlivé prvky, byť od rozdílných výrobců, budou kompatibilní, takže nebude problém automobil „smontovat“. Už dnes se dražší automobily montují podle požadavků a potřeb zákazníka, takže každý je vlastně originál.

Dále je to model data jsou zdrojem zisku. Shromažďováním dat o zákazníkovi si například zásilková společnost udělá jeho profil, bude „vědět“, že kupuje to či ono, a začne mu nabízet produkty, které ho budou zajímat a objedná si je. Přidaná hodnota se v tomto případě generuje. Šestý model – new market používá technologie e-commerce k narušení stávajících supply chainu.

 

V souvislosti s průmyslem 4.0 se hovoří o jeho kybernetizaci, kdy robot nahradí člověka. Je to reálné?

Továrna bez lidí je mýtus, o tomto tématu se začalo hovořit před dvaceti třiceti lety. Navrhované scénáře se dodnes nestaly realitou, a nebude tomu tak ani v příštích letech. Žádný stroj nemá stejný stupeň flexibility, situační inteligence a přizpůsobivosti či kreativitu jako lidé. Proto bude člověk stále nenahraditelný. Zde je nutné si uvědomit, že společnosti jako Kuka, ABB a další vyvíjejí roboty, které jsou již desítky let nasazovány tam, kde to má smysl. IoT není nová vlna robotizace, ale vlna nových disruptivních modelů.

Rodney Brooks, zakladatel iRobot a jeden z nejvýznamnějších odborníků na umělou inteligenci v USA, nedávno uvedl, že i velmi dalekosáhlé procesy učení nepomáhají strojům rozvíjet svou vlastní vůli nebo vzbudit pochopení lidských cílů, přání či motivace.

 

Jaký vliv bude mít digitalizace průmyslu na zaměstnanost a vznik nových oborů?

Zde je třeba jasně rozlišovat mezi tvorbou fyzikální veličiny, tedy produktu, na jedné straně a informačních a komunikačních procesů na straně druhé. Podle mého názoru nebude velká změna ve výrobě v příštích letech ve srovnání s dneškem. Stroje, zejména roboty, bude „ovládat“ asistent pro podporu, což bude nový obor. Jedná se o směr, kterým se ubírá řada předních vývojových firem jako je KUKA, Universal Robots a další. Takovýto vývoj je např. v Německu velmi naléhavý, mimo jiné jako odpověď na demografické změny. Můžeme očekávat určitou reorganizaci v interní logistice, například dopravní systémy bez řidiče. To však bude evoluční proces v normálním rozsahu technologických změn. Zaměstnanci budou samozřejmě více zapojeni do interakce mezi člověkem a strojem.

Na rozdíl od toho budou změny v informačních a komunikačních procesech dramatické. Přímá komunikace mezi stroji, obrobky, stejně jako dopravními prvky a systematická organizace a koordinace výroby jsou jádrem průmyslu 4,0. To přinese zásadní reformy zejména pro IT oddělení, plánování a řízení procesů.


 

Celý článek zde:

CI01_16_40_42_Naší ambicí_ROI_CI_SABLONA.pdf