Státní hmotné rezervy se skládají z hmotných rezerv, pohotovostních zásob, zásob pro humanitární pomoc a mobilizačních rezerv,

řekl CzechIndustry Ing. Miloslav Novák, ředitel Odboru příprav hospodářských opatření SSHR


 

Pane řediteli, co vše patří do kompetence Správy státních hmotných rezerv?

Činnost Správy upravuje řada zákonů, tím základním je zákon č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv. Ten stanoví, že Správa je ústředním orgánem státní správy pro hospodářská opatření pro krizové stavy a státní hmotné rezervy. Další velkou oblastí, spadají do působnosti Správy, je i ropná bezpečnost, kterou upravuje zákon č. 189/1999 Sb., o nouzových zásobách ropy. Tyto tři oblasti spadají do gesce Správy státních hmotných rezerv. V souvislosti s tím Správa zajišťuje i koordinaci věcných zdrojů za krizových situací. K tomu vytvořila a provozuje informační systémy pro podporu plánovacích a rozhodovacích procesů orgánů krizového řízení, zejména Informační systém Argis a Informační systém Krizkom.

 

Jaká je struktura SSHR?

Správu tvoří ústředí se sídlem v Praze a účelové organizační jednotky. V čele Správy je předseda, kterého jmenuje a odvolává vláda. Ústředí je v návaznosti na působnost Správy rozdělené na tři sekce a zajišťuje základní působnost ústředního správního úřadu. Účelové organizační jednotky jsou vlastně střediska a jejich pobočky rozmístěné po celém území ČR za účelem skladování a správy státních hmotných rezerv.

Jednu z oblastí tvoří hospodářská opatření pro krizové stavy. Můžete to konkretizovat?

Hospodářská opatření pro krizové stavy jsou definována zákonem č. 241/2000 Sb.,
o hospodářských opatřeních pro krizové stavy. Jejich cílem je zajištění organizačních, materiálních nebo finančních opatření, které jsou nezbytné pro zajištění dodávek výrobků, prací a služeb důležitých pro překonání krizových stavů. Základní články hospodářských opatření pro krizové stavy jsou správní úřady na všech úrovních od obcí s rozšířenou působností, přes krajské úřady až po ministerstva, a vláda ČR. Jednodušeji řečeno, jedná se o opatření předem plánovaná, připravovaná před vyhlášením krizového stavu a přijímaná úřady po vyhlášení krizového stavu za účelem překonání dané krizové situace. Celý systém hospodářských opatření se skládá z pěti vzájemně propojených podsystémů – systémů nouzového hospodářství, hospodářské mobilizace, státních hmotných rezerv, regulačních opatření a systému výstavby a údržby infrastruktury.

S tím úzce souvisí plánování věcných zdrojů v rámci nouzového hospodářství. Jakou roli v něm sehrávají krajské úřady a obce s rozšířenou působností?

Dá se říct, že velice důležitou a můžeme uvést, že zásadní. Oba zmíněné úřady mají ze zákona povinnost zpracovat pro svůj územní obvod Plán nezbytných dodávek, což je vlastně základní plánovací dokument pro oblast plánování věcných zdrojů v oblasti nouzového hospodářství. Při jeho zpracování se vychází z provedené analýzy možných způsobů ohrožení zahrnutých do krizového plánu, na jehož základě úřady sestavují seznam nezbytných dodávek pro svůj obvod. Úřady plánují, jaké věcné zdroje budou potřebovat pro řešení jednotlivých typů krizových situací. Cílem je prioritně zajistit potřebné věcné zdroje v rámci územního obvodu. Pokud na území úřadu není možné věcné zdroje zabezpečit, požádá o jejich zajištění nadřízený úřad. Ministerstva zajišťují věcné zdroje z hlediska své působnosti za území celé republiky na základě požadavků krajů a své vlastní působnosti. Pokud prokazatelně věcné zdroje nemohou zajistit, mohou požádat Správu o vytvoření pohotovostních zásob. Z výše uvedené popisu je zřejmé, že nákup pohotovostních zásob je až tím posledním opatřením, které se realizuje pouze v případě, že všechna ostatní řešení jsou vyčerpána. Tento plánovací proces probíhá periodicky ve dvouletých cyklech, takže je zajištěna průběžná aktualizace plánů nezbytných dodávek. Správa pak provádí kontroly plnění úkolů v oblasti hospodářských opatření pro krizové stavy u krajských a ústředních správních úřadů.

K tomu slouží informační systém Argis, který je vytvářen, rozvíjen a provozován Správou
k zabezpečení informační podpory plánovacích a rozhodovacích procesů orgánů krizového řízení od úrovně obcí s rozšířenou působností, přes orgány krajů až po ústřední správní úřady, včetně Správy, v oblasti zajišťování a vytváření věcných zdrojů pro řešení krizových situací.

Když budeme konkrétní, jaký je systém činnosti SSHR při použití hmotných rezerv za krizových stavů?

Na úvod je vhodné uvést na pravou míru pojem státních hmotných rezerv. Ty se skládají ze čtyř druhů – hmotných rezerv, pohotovostních zásob, zásob pro humanitární pomoc a mobilizačních rezerv. Každý z těchto druhů má své dané určení. Pohotovostní zásoby slouží k zajištění nezbytných dodávek, mobilizační rezervy slouží k zajištění mobilizačních dodávek, což jsou vlastně nezbytné dodávky určené pro ozbrojené síly a ozbrojené bezpečnostní sbory za stavu ohrožení státu a válečného stavu, zásoby pro humanitární pomoc jsou určeny pro osoby materiálně postižené krizovou situací a hmotné rezervy slouží k zajištění obranyschopnosti státu, odstraňování následků krizových situací a ochranu životně důležitých hospodářských zájmů státu.

Dále je potřeba říci, že využití věcných zdrojů za krizových stavů funguje obdobně jako systém jejich plánování. Každý úřad je povinen prioritně využívat věcné zdroje na území svého obvodu a k tomu mu legislativa (zejména krizový zákon) dává důležité pravomoci. Koordinací poskytování věcných zdrojů za krizových situací je pověřena Správa, která k tomuto účelu, v součinnosti s ostatními správními úřady a krajskými úřady, připravila metodiku, kterou schválila vláda. Zároveň Správa vytvořila a provozuje informační systém Krizkom, který využívají všechny obce s rozšířenou působností, krajské úřady a magistrát hlavního města Prahy, ministerstva a jiné ústřední správní úřady, ústřední krizový štáb a orgány HZS ČR a Policie ČR. Tento informační systém poskytuje uživatelům informace o dostupných věcných zdrojích, tj. o nezbytných dodávkách, o státních hmotných rezervách a o ostatním majetku státu využitelném k řešení krizových situací. Současně informační systém Krizkom umožňuje uplatňovat požadavky na věcné zdroje (včetně státních hmotných rezerv) a jejich řešení v rámci celého systému.

Pokud se týká samotných státních hmotných rezerv, o jejich bezplatném využití za krizového stavu rozhoduje vláda. Za krizového stavu jsou rovněž aktivovány krizové štáby jednotlivých ministerstev a Správy a zpravidla i Ústřední krizový štáb. Za základní role Správy při krizovém stavu můžeme považovat koordinaci poskytování věcných zdrojů na úrovni ústředního krizového štábu, dále poskytování státních hmotných rezerv a ve spolupráci s Ministerstvem vnitra příjem a distribuci zahraniční materiální pomoci.

S tím úzce souvisí metodika a systém pro vyžadování věcných zdrojů za krizových stavů.

Metodiku pro vyžadování věcných zdrojů zpracovala Správa státních hmotných rezerv ve spolupráci s ostatními ÚSÚ a KÚ. Následně byla schválena usnesením vlády. Stanoví pravidla a jednotné postupy orgánů krizového řízení na všech stupních při uplatňování požadavků na věcné zdroje za krizové situace.

Základním způsobem pro vyžadování věcných zdrojů za krizových situací je využití informačního systému Krizkom, jako nástroje pro koordinaci a podporu procesů při řešení požadavků na věcné zdroje za krizových stavů, které orgány krizového řízení stanovené zákonem č.  240/2000 Sb., o krizovém řízení, potřebují k překonání krizové situace nebo k odstranění jejich následků. Zajišťuje, jako základní komunikační nástroj, podporu všech procesů v souladu s „Metodikou pro vyžadování věcných zdrojů za krizové situace“, schválenou usnesením vlády. IS krizkom byl vytvořen v roce 2010, s využitím i poznatků a návrhů krajských úřadů a ministerstev a v plném rutinním provozu je od 1. 3. 2012 v návaznosti na schválení uvedené Metodiky.

IS Krizkom využívají orgány krizového řízení na úrovni obecních úřadů obcí s rozšířenou působností, krajských úřadů, ředitelství hasičských záchranných sborů krajů, ministerstev a jiných ústředních správních úřadů a ochraňovatelé (střediska Správy a smluvní ekonomické subjekty) pohotovostních zásob a zásob pro humanitární pomoc. IS Krizkom se v praxi plně osvědčil (viz např. povodně v roce 2013) a je dále připravován jeho rozvoj na základě poznatků a potřeb orgánů krizového řízení a změn v oblasti legislativy.

Kdo a o čem rozhoduje, je systém dostatečně operativní?

O bezplatném použití státních hmotných rezerv, s výjimkou zásob pro humanitární pomoc, rozhoduje vláda. Uvolnění zásob pro humanitární pomoc je v kompetenci předsedy Správy. O použití konkrétních pohotovostních zásob rozhoduje ústřední správní úřad, na základě jehož požadavku byly pohotovostní zásoby u Správy před vznikem krizové situace vytvořeny.

Celkově je celý systém vyžadování věcných zdrojů nastaven tak, aby mohly být použity odpovídající věcné zdroje a v co nejkratší době byly k dispozici na postiženém území. K tomu významně přispívá používání již uvedeného informačního systému Krizkom. V něm okamžitě všechny orgány krizového řízení vidí, kdo, co a v jakém množství požaduje a mohou tak na požadavky rychle reagovat. Všichni (orgány žadatele i řešitelů) dále mají průběžně k dispozici informaci o stavu řešení požadavku i zajištění věcného zdroje.

Je důležité v souvislosti s předcházejícími odpověďmi vědět, co vše pohotovostní zásoby zahrnují. Řekněte nám o nich prosím více.

Tvoří je vybrané základní materiály a výrobky, které jsou určené k zajištění nezbytných dodávek, které nelze zajistit obvyklým způsobem. Jsou určeny pro podporu obyvatelstva, činnost havarijních služeb a hasičských záchranných sborů po vyhlášení krizových stavů.

Škála samotných komodit je velice rozsáhlá, od prostředků pro oblast nouzového zásobování pitnou vodou, likvidace nebezpečných nákaz zvířat a rostlin, nouzového přežití obyvatelstva či odstraňování následků povodní přes detekci a dekontaminaci nebezpečných látek, zabezpečení prostředků zdravotnictví, rozšíření lůžkové kapacity nemocnic, řešení ropné nouze, prostředky pro likvidaci požárů, prostředky pro trhací práce a pyrotechnickou činnost, prostředky pro řešení průmyslových havárií, prostředky pro zajištění veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti až po prostředky na obnovu sjízdnosti dopravních cest a řadu dalších oblastí.

Pro lepší představivost mohu uvést několik konkrétních druhů prostředků, jako jsou například cisterny na pitnou vodu, elektrocentrály pro zajištění náhradního zdroje elektrické energie, protipovodňové zábrany, čerpadla na kapaliny včetně vysokokapacitních, vysoušeče zdiva, desinfekční prostředky, zařízení pro dekontaminaci osob či techniky, ale třeba i provizorní silniční mosty nebo technika v podobě nákladních aut, tahačů, jeřábů, vyprošťovací tank, a podobně.

Část pohotovostních zásob je přímo uložena u HZS ČR tak, aby mohly být okamžitě použity pro řešení krizových situací i mimořádných událostí.

A jak je to s použitím zásob pro humanitární pomoc za krizového stavu?

O jejich vydání rozhoduje předseda Správy státních hmotných rezerv a to na základě požadavku hejtmana nebo starosty obce s rozšířenou působností. Z logiky věci, jelikož je humanitární pomoc poskytována osobám vážně materiálně postiženým krizovou situací, jsou zásoby pro humanitární pomoc vydávány bezplatně. Jedná se zejména o prostředky pro nouzové přežití a pro osobní hygienu.

Při krizovém stavu je poskytován materiál ze zahraniční humanitární pomoci. Kdo ho spravuje a podle jakého klíče se poskytuje?

Movitý majetek darovaný České republice ze zahraničí v rámci zahraniční humanitární pomoci přebírá Správa na základě podnětu Ministerstva vnitra. Po převzetí jej začlení do příslušné kategorie státních hmotných rezerv a je oprávněna s tímto majetkem hospodařit. Po dobu krizových stavů tento majetek poskytuje k řešení krizové situace v souladu s požadavky Ministerstva vnitra.

Jak jsou používány státní hmotné rezervy pro řešení mimořádných událostí? Pokud

vím, tak v této oblasti dochází k úpravě legislativy. V čem konkrétně a kdy se dá

očekávat její schválení?

Dlouhodobou snahou Správy je umožnit, v rámci jednoznačně a transparentně vymezených pravidel, poskytování státních hmotných rezerv i pro řešení mimořádných událostí a zároveň i po ukončení krizového stavu, pro odstraňování následků krizové situace. Ovšem k tomu bylo potřeba vymezit odpovídající podmínky v rámci legislativy.

Od prvního března vstupuje v platnost novela zákona č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv. Novelizace přináší dvě změny, respektive novinky. Na základě té první nyní bude moci Správa, na základě žádosti krajských úřadů, ministerstva vnitra a HZS ČR, poskytnout státní hmotné rezervy složkám integrovaného záchranného systému i pro potřeby řešení mimořádných událostí. Druhou změnou bude možnost použití státních hmotných rezerv i za účelem odstraňování následků krizové situace po ukončení krizového stavu a pro podporu činností souvisejících s obnovou území.

Pokládáme to za krok správným směrem a chtěli bychom ve spolupráci s dalšími ministerstvy v tomto procesu pokračovat. Cílem je, aby majetek, který stát vytvoří pro řešení krizových situací, bylo možné efektivně využít i v jiných případech v rámci podpory integrovaného záchranného systému, zdravotnické záchranné služby, havarijních služeb i Státní veterinární správy.

K efektivnímu poskytování státních hmotných rezerv pro řešení mimořádných událostí Správa realizuje řadu zásadních opatření. Jedná se zejména o zajištění nepřetržité pohotovosti odborných pracovníků Správy a vybraných subjektů, u kterých jsou uloženy určené státní hmotné rezervy, upřesnění postupů pro vyžadování a poskytování státních hmotných rezerv s krajskými úřady, s Ministerstvem vnitra, Hasičským záchranným sborem ČR a Policií ČR. Řada pohotovostních zásob byla zařazena přímo do výjezdových plánů základních složek integrovaného záchranného systému.

Na závěr bych se Vás chtěl zeptat na možnosti použití státních hmotných rezerv mimo

krizové situace a mimořádné události.

 

Státní hmotné rezervy jsou majetkem státu a jsou prioritně vytvářeny pro použití za krizových stavů. Další prioritou je rozšíření možnosti jejich použití zejména pro řešení mimořádných událostí velkého rozsahu. Při zachování výše uvedených priorit, mohou být v souladu se zákonem č. 219/2000 Sb. o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích poskytnuté státní hmotné rezervy i pro další účely podle tohoto zákona pro organizační složky státu, státní organizace, právnické i fyzické osoby. Jedná se o poskytnutí zpravidla za úplatu, a pokud jsou splněny podmínky zákona, pak je lze poskytnou i bezplatně, a to výhradně osobám, jejichž hlavním účelem není podnikání.  

Celý článek zde:

CI01_16_46_48_Státní hmotné rezervy_CI_SABLONA.pdf