Temelínský tendr dokážeme nejen technicky, ale i ekonomicky zvládnout

Společnost ŠKODA JS a.s., se již více než padesát let zabývá inženýringem, výrobou komponent
a servisem pro jadernou energetiku. V průběhu tohoto období získala rozsáhlé zkušenosti a stala se
spolehlivým dodavatelem zařízení pro jaderné elektrárny v celém světě.

Dosud vyrobila a dodala 21 kompletních
reaktorů typu VVER-440 a tři reaktory
typu VVER-1000. Dodávky zahrnují
tlakovou nádobu a vnitřní části reaktoru,
mechanismy pohonů řídicích tyčí
a další hlavní komponenty. V projektech českých
a slovenských jaderných elektráren
vystupuje ŠKODA JS v roli finálního dodavatele
systémů primárního okruhu a palivového
hospodářství. V letech 1998 až 2002
byly dokončeny dodávky těchto celků pro
slovenskou jadernou elektrárnu Mochovce
(2 x VVER 440 MWe) a českou elektrárnu
Temelín (2 x VVER 1000 MWe). Dodávky
ŠKODA JS zahrnují podrobný projekt, výrobu
komponent, kompletaci finální dodávky,
montáž na staveništi, zkoušky systémů
a zařízení, jejich uvedení do provozu
a servis během provozu. Aktuálními obory
podnikání společnosti v současnosti jsou
inženýring, výroba a servis, resp. jejich
kombinace. Ing. Miroslava Fialy, předsedy
představenstva a generálního ředitele
ŠKODA JS a.s., jsme se zeptali:
Pane generální řediteli, může se Česká republika
obejít bez jaderné energetiky?
Pane redaktore, obejdeme se bez lecčehos,
třeba i bez jaderné energetiky, ale musíme
si uvědomit cenu, kterou za to zaplatíme
– výrazné zvýšení ceny elektrické
energie, ztráta stability a tím i spolehlivosti
energetické soustavy… Bez dostatečných
zdrojů nebudeme ale především schopni
zabezpečit další rozvoj společnosti a konkurenceschopnost
naší země resp. jejího
průmyslu. Zvýšíme jen naši závislost na
nestabilních zdrojích energie a dodávkách
ze zahraničí. Chceme-li se s tímto scénářem
smířit, v pořádku, rezignujme na
jádro.
Vím, že tuto otázku dostáváte často, omlouvám
se za její neoriginalitu, nicméně,
jsou české a slovenské jaderné elektrárny
dostatečně bezpečné? Zátěžové testy vyzněly
v jejich prospěch, nicméně odpůrci
jádra se stále snaží dokázat opak…
Neomlouvejte se, je povinností jaderného
energetika na tuto otázku znovu
a znovu trpělivě odpovídat. České jaderné
elektrárny jsou nadstandardně bezpečné,
stejně jako slovenské. Existuje celá řada
parametrů a faktorů, jenž bezpečnost ovlivňují,
které se dají vyhodnocovat a porovnávat
nejen s mezinárodními doporučeními,
ale i přímo mezi jednotlivými elek -
trárnami. V mnoha těchto faktorech a ukazatelích
jsou na tom české jaderné elek -
trárny o hodně lépe, než je světová
„běžná“ praxe. Je ale jisté, že katastrofa
v Japonsku je zohledněna při posuzování
a hodnocení jaderné bezpečnost jak jsme
toho svědky. Větší důraz je dnes kladen na
vnější vlivy. Konkrétně se jedná o extrémní
vlivy počasí a další faktory. Neobávám se
však, že by tím byl poškozen náš „rating“.
Doplnil bych ještě, že obě české jaderné
elektrárny jsou častým cílem mezinárodních
inspekcí. Naposledy v březnu 2013
navštívila elektrárnu Temelín organizace
WANO, která potvrdila vysokou úroveň
bezpečnosti provozu všech zařízení. Obě
elektrárny obstály i v zátěžových testech
jaderných elektráren v Evropské unii. Závěry
zahraničních misí v Temelíně a Dukovanech
tak neustále dokazují, že tyto elek -
trárny, postavené na základě designu
VVER, jsou v ČR provozovány s mimořádně
dobrými výsledky.
Jaderné strojírenství a energetika se
v naší zemi rozvíjí již více než pětapadesát
let. Vy sám jste „u toho“ několik desítek
let. Jaké byly jejich počátky?
Jaderný program ve Škodovce začal ve
skromných podmínkách v roce 1956, kdy
se československý jaderný průmysl začal
připravovat na výstavbu první jaderné
elektrárny A-1 ve slovenských Jaslovských
Bohunicích. Díky dlouholeté tradici v energetickém
strojírenství získaly Škodovy závody
v tomto projektu od počátku vedoucí
postavení. Osobně jsem tyto začátky nezažil,
ale po ukončení studia a nástupu do
Škodovky jsem se již zúčastnil jako projektant
závěrečné etapy výstavby elektrárny
A-1 a jejího spuštění v roce 1972.
Akciová společnosti ŠKODA JS prošla
v uplynulých letech řadou změn do dnešní
podoby. Můžete nám přiblížit významné
mezníky v její historii?
V sedmdesátých letech bylo rozhodnuto
pokračovat ve výstavbě jaderných zařízení
v Československu s tlakovodními reaktory
typu VVER. V podniku Škoda byla postavena
těžká reaktorová hala s roční plánovanou
kapacitou dva až tři komplety reaktoru.
Celkem bylo v naší společnosti vyrobeno
21 kompletních reaktorů typu VVER
440 a tři komplety typu VVER 1000. Souběžně
s tím byla zavedena výroba pohonů
řídicích tyčí reaktoru. V roce 1993 byla společnost
privatizována jako společnost s ručením
omezeným, od roku 1999 již nese
dnešní název ŠKODA JS a.s. Období
útlumu jaderné energetiky v devadesátých
letech bylo překonáno mj. zavedením programu
výroby kontejnerů pro transport
a skladování vyhořelého jaderného paliva.
Co je charakteristické pro společnost
dnes?
Pád monopolu podniků zahraničního
obchodu po roce 1989 pro nás znamenal
přímý vstup na zahraniční trhy. Snazší postavení
jsme měli ve střední a východní
Evropě vzhledem k dobré znalosti technologie
VVER. Dodnes v tomto teritoriu dosahujeme
90 % našich tržeb. V obtížnějším
postavení byla naše pozice na zcela novém
západním trhu, kde jsme museli nejprve
prokázat, že do této extraligy patříme.
V současnosti jsme kvalifikovanými dodavateli
zařízení pro významné kontraktory,
jako jsou francouzské společnosti Areva
NP a EdF, nebo německá GNS.
Na které podnikatelské obory se především
zaměřujete?
Zkušenosti předchozích let nás přivedly
ke strategickému rozhodnutí podnikat výhradně
v jaderné energetice. Považujeme
za výhodu, že na rozdíl od jiných firem
portfolio našich činností zahrnuje vedle výroby
zařízení také dodavatelský inženýring
velkých investičních celků a servis. Dokážeme
dodat na klíč systémy primárního
okruhu a palivového hospodářství počínaje
řízením celého projektu, přes zpracování
projektové a konstrukční dokumentace,
výrobu hlavních komponent, kompletaci,
montáž na staveništi, vyzkoušení
a uvedení do provozu, až po předání fungujícího
celku zákazníkovi a poskytování
servisu během provozu.
Výroba je dnes orientována na zařízení
pro jaderné elektrárny s tlakovodními reaktory
(PWR resp. VVER), varnými reaktory
(BWR) a na zařízení pro skladování vyhořelého
jaderného paliva. Jsme jedním
z mála výrobců komponent reaktorů, pohonů
řídicích tyčí a kontejnerů na skladování
vyhořelého paliva. Protože trh jaderné
energetiky dnes spíše stagnuje, orientujeme
naše aktivity také do výroby těžkého
zařízení pro rafinérství, plynárenství a petrochemii.
Jak jste uvedl, věnujete se i servisu pro jaderné
elektrárny. Na co se zaměřujete
především?
Příkladem servisní činnosti jsou provozní
prohlídky tlakové nádoby reaktoru
a hlavního cirkulačního potrubí, modernizace
a opravárenství jaderných bloků
i práce související s prodlužováním životnosti
komponent. V roce 2008 jsme v této
oblasti dosáhli významného úspěchu. Na
základě vítězství ve výběrovém řízení naše
společnost získala pozici výhradního dodavatele
údržby pro jadernou část elektráren
Dukovany a Temelín na období let 2008 až
2015. ŠKODA JS byla kvalifikována jako
potenciální dodavatel a uzavřela se společností
ČEZ, a.s., příslušné servisní smlouvy,
jejichž předmětem je organizace, řízení
a realizace údržby zařízení podle poža-