říká v rozhovoru pro CzechIndustry Jan Konrád, International Services Director společnosti Unicorn Systems.
Pane řediteli, můžete našim čtenářům představit společnost Unicorn Systems?
Jsme součástí skupiny Unicorn, která byla založena v roce 1990. Skupina se v průběhu času rozvinula do současné podoby, kdy stojí takříkajíc na třech pilířích. Tím prvním je Unicorn Systems, o kterém budu dále hlavně hovořit, druhým Unicorn Universe, což je informační stavebnice pro vytváření řešení na podporu řízení, sdílení informací a podnikové spolupráce. Jen pro zajímavost, počet jejích uživatelů v minulém roce (2012) přesáhl 37 000. Třetím pilířem je vysoká škola Unicorn College. Ta se specializuje na výchovu a vzdělávání mladých IT specialistů, loni na ní studovalo 366 studentů. Já zastupuji společnost Unicorn Systems, která dodává rozsáhlé informační systémy a poskytuje komplexní ICT služby. Z pohledu obratu je největší ve skupině. Naše společnost je přímo řízena vlastním představenstvem a mojí odpovědností jsou zejména zahraniční aktivity a sektor energetiky a utilit.
V minulém roce společnost jako celek dosáhla obratu 1, 422 miliardy korun, přibližně třetina příjmů byla získána realizací projektů mimo Českou republiku. Zhruba polovinu obratu tvořily služby pro finanční sektor, tedy banky a pojišťovny, čtvrtinu energetika a zbytek byl rozdělen mezi další aktivity. Finanční sektor a energetika představují dva hlavní směry, kde v současné době působíme. Já jsem se ve firmě vždy zabýval převážně energetikou, jejíž podíl na našem celkovém obratu v posledních letech trvale narůstá. V letošním roce (2013) by měl dosáhnout cca 35 procent.
Doplnil bych ještě, že počet našich zaměstnanců se dnes pohybuje mezi 900 a 1000 osob. Máme tři pobočky a šest vývojových center v univerzitních městech, čtyři z nich jsou v Česku, jedno na Slovensku a jedno na Ukrajině. Místo jejich určení je dáno kombinací dlouhodobě stabilní základny, vhodnými projekty a lidmi. Upřímně, vytvořit dlouhodobě stabilní vývojové centrum není snadná záležitost a nějaký čas to trvá.
Které významné mezníky z její historie byste především vyzdvihl?
Zaměřím se na ty, které se týkají energetiky. Tím nejvýznamnějším je rok 1999, kdy jsme vyhráli první výběrové řízení v energetice vůbec. Jednalo se o jednoduchou aplikaci, která měla sloužit na nákup podpůrných služeb společnosti ČEPS. V této souvislosti vznikla první verze Damas, což je nyní naše hlavní platforma pro energetiku. V roce 2003 jsme s Damasem uspěli na Slovensku, bylo to pro společnost SEPS. Další tři roky trvalo, než se nám podařilo prosadit se v západní Evropě, konkrétně v Itálii. Získat první referenci na západ od našich hranic byla velice náročná práce, osobně jsem se v ní hodně angažoval, ale vyplatila se. V několika vlnách jsme získávali další zakázky, jednak prostřednictvím Damasu, ale postupně i mimo něj. Damas často sloužil jako odrazový můstek pro navázání kontaktu s klientem. Nakonec se třeba ukázalo, že klient potřebuje jiné řešení, které jsme mu byli schopni dodat často na míru. Dnes naše systémy používají tisíce uživatelů v energetice z celé Evropy.
Rok 2012 byl pro společnost, jak jsem si přečetl na vašich webových stránkách, nejúspěšnější v historii, a to za složité ekonomické situace nejen v České republice, ale prakticky v celé Evropě. Jakou strategii jste zvolili, abyste nejen obstáli, ale dál se rozvíjeli?
Je pravda, že minulý rok byl pro nás velmi úspěšný. Došlo ke značnému navýšení obratu oproti roku předcházejícímu. Cíle měla naše společnost vždy ambiciózní. V nejlepších letech jsme opakovaně dosahovali ročního růstu až o 20 procent. To při naší současné velikosti a za nynější ekonomické situace v České republice i Evropě považuji za velmi obtížné. Pokud jde o strategii společnosti, ta je dlouhodobě konzistentní. Chceme dodávat taková řešení, která zákazníkovi přinášejí reálnou přidanou hodnotu. Jde nám o dlouhodobé vztahy výhodné pro obě strany, což se nám daří a zákazníky neztrácíme. Naší silnou stránkou je flexibilita, jsme schopni rychle reagovat na případnou změnu podmínek nebo přání zákazníka. Konečně je to dlouhodobě systematický přístup k výrobě softwaru, realizaci projektů a řízení všech podnikových procesů.
Pokud jde o trh jako takový, v České republice a v našich tradičních segmentech je prostor omezený. Konkurence je vysoká, počet zákazníků a zakázek rozhodně nenarůstá. Přicházející inovace jen obtížně kompenzují obecný tlak na úspory. Přesto se nám stále daří získávat nové zákazníky i v oblasti bankovnictví a pojišťovnictví. Navíc se snažíme oslovovat segmenty, ve kterých jsme doposud nebyli příliš aktivní, případně stávajícím klientům rozšířit portfolio a nabídnout jim nové technologie. Další strategický směr souvisí s informační stavebnicí Unicorn Universe pro aplikační vývoj především pro malé a střední podniky. Samozřejmě jsme odhodláni si udržet pozice u stávajících klientů a dále vyhrávat výběrová řízení.
Pokud chceme dále výrazněji růst, tak se musíme jako firma více orientovat na zahraničí, kde se nám zatím daří zejména v energetice. Využíváme přitom především know-how, které jsme získali za mnoho let působení v oblasti přenosu elektrické energie. Naše znalosti v tomto směru jsou přinejmenším na evropské úrovni, na kontinentu dnes není žádná firma, která by v této oblasti dělala více projektů než my. Prakticky dominantní postavení máme v projektech, které se týkají mezinárodní spolupráce, konkrétně se jedná o přeshraniční přenosy, propojení přenosových soustav jednotlivých zemí, jednotný trh s elektřinou a tak dále.
Úspěchy v zahraničí chceme zopakovat v dalších segmentech – zejména v bankovnictví a pojišťovnictví – podobně, jako se nám to povedlo v energetice. Máme k dispozici kvalitní řešení a know-how a rádi bychom to více zúročili za hranicemi Česka. Přesto nás čeká ještě dlouhá cesta.
Uzavřeli jste nová strategická partnerství, co od nich očekáváte?
Jak jsem říkal, rozhlížíme se po trhu v celém světě, snažíme se nacházet nová řešení, nové technologie, které by vhodně doplnily naše portfolio a mohli jsme je primárně využít doma a poté i v dalších zemích. Strategická partnerství tedy uzavíráme především kvůli tomu, abychom do České republiky a na Slovensko přinášeli nová řešení. Například jsme uzavřeli partnerství s americkou společností Space-Time Insight, která poskytuje platformu pro situační geoprostorové systémy a umožňuje snadno vytvářet velice zajímavé aplikace, které integrují různé datové zdroje v reálném čase a analyzují je za účelem podpory řízení kritické infrastruktury. Data jsou zobrazována v kontextu prostoru a času. Když si například kliknete na transformátor, tak získáte konkrétní údaje, jak je zapojen, jaké jsou aktuální hodnoty napětí a proudu, kdy proběhla poslední údržba… Je to systém, který umožňuje centrální sběr 'velkých dat' v reálném čase a efektivní práci s nimi.
Na které sektory se především zaměřujete a proč?
Už jsem o nich hovořil, a tak se je pokusím ve stručnosti shrnout. Bankovnictví je náš tradiční sektor, služby pro něj stály u zrodu společnosti. Obor je v poslední době pod mnoha různými tlaky, což se negativně projevuje v objemu investic do IT. V pojišťovnictví je situace podobná. Z toho důvodu energetika nabývá na důležitosti. Společnosti z tohoto oboru přitom také čelí velkým výzvám. Děje, které v nich probíhají a které jsou v řadě případů vyvolány evropskou legislativou, vyžadují řešení. Mění se struktura výroby, stále více se uplatňují obnovitelné zdroje se všemi klady a zápory, které to přináší, komunikace se z jednosměrné stává obousměrnou, postupně se propojují národní sítě do jednoho celku, vzniká jednotná evropská soustava.
Na infrastruktuře, která je často desítky let stará, dnes realizujeme několikanásobně větší objemy než v době její výstavby. Její modernizace a posílení je běh na dlouhou trať. Proto je nutný sofistikovanější systém řízení, a IT je jeho kritickou součástí. Není to o tom, jestli na to firmy mají, ony často prostě musí, aby byly schopny zajistit bezpečnost a kvalitu dodávek. Možná trochu vynuceně, ale role IT v energetice stále narůstá. Nemyslím si, že by nás v tomto sektoru čekalo málo práce, přesně naopak. Takže podíl segmentu Energetika a utility bude v mixu naší společnosti pravděpodobně dále narůstat.
Jak jste uvedl, jste jedním z hlavních dodavatelů informačních systémů pro evropskou energetiku…
V kontextu celé energetiky jsme jedním z mnoha hráčů. V některých specializovaných oblastech jsme ale skutečně významným dodavatelem, i když se rozhodně nejedná o žádný monopol. Stále musíme tvrdě soutěžit, ale daří se nám vyhrávat - naše úspěšnost v evropských tendrech, kterých se rozhodneme zúčastnit, přesahuje 50 procent. Naší specializací jsou systémy na řízení trhu a vše, co s tím souvisí. Zde hraje důležitou roli platforma Damas. Dále se zaměřujeme na projekty mezinárodní energetické spolupráce. Týkají se již zmíněného vytváření jednotného evropského trhu s elektřinou nebo bezpečnosti dodávek elektrické energie. Účastníme se většiny probíhajících projektů v této oblasti, například naše systémy řídí všechny přenosy elektřiny mezi Velkou Británií a jejími sousedy, ve střední Evropě propojujeme trhy Česka, Slovenska a Maďarska.
V letošním roce jsme vyhráli výběrové řízení v Holandsku, kde v současné době zahajujeme projekt kompletní výměny obchodních IT systémů pro operátora TenneT, je to zakázka v řádu stovek milionů korun. A také ve Švýcarsku, zde se jedná o zakázku pro Swissgrid. Osobně to považuji za velký úspěch, jednání probíhala tři roky.
Máte unikátní produkt, kterým je již zmíněná platforma Damas. Co vše obsahuje, v kterých oblastech energetiky se uplatňuje?
Je to náš hlavní produkt pro energetiku. V podstatě je to „stavebnice“, která nám umožňuje velice rychle vytvářet řešení podle potřeb našich zákazníků. Nejedná se jen o informační systém, ale také o komplexní a moderní platformu pro tvorbu flexibilních řešení v energetice a utilitách. Jejími základními kameny jsou práce s daty v časových řadách, uživatelsky konfigurovatelné výpočetní jádro a automatizované procesní řízení. Damas umožňuje rychle a efektivně vytvářet specializované aplikace bez programování, pouze pomocí intuitivních konfiguračních nástrojů. Nad platformou Damas máme navíc připravená různá standardní řešení. Kromě Damas Energy pro přenosové soustavy a trhy je to také Damas Power pro výrobce energie či Damas Trade pro obchodníky.
Počítáte s jejím dalším zdokonalením a tedy i dalším rozvojem?
Určitě. Platforma se stále vylepšuje tak, jak dochází k vývoji v energetice i v IT. Počet našich klientů se stále zvyšuje, takže budoucnost Damasu rozhodně vidím optimisticky.
Kdo jsou její uživatelé v České republice, ale i v dalších zemích?
Hlavním uživatelem Damasu v Česku je společnost ČEPS. Spolupráce s ČEPSem je dlouhodobá a my jej stále považujeme za velice důležitého klienta. V Evropě je nyní celkem 8 přenosových soustav, využívajících platformu Damas. Konkrétně se jedná o Slovensko, Srbsko, Itálii, Rumunsko, Holandsko, Francii, Velkou Británii a Irsko. Další zákazníci pak používají specializované aplikace nad touto platformou.
Máte své pobočky v zahraničí. Kde všude a jakou strategii jste zvolili, abyste se v těchto zemích prosadili?
Dnes máme dvě, na Slovensku a Ukrajině. Jednak se snažíme uplatnit aplikace, které máme, a současně vytvářet řešení pro místní specifické podmínky. Slovensko je dnes pro nás významným zdrojem příjmů a tamní pobočka funguje v plném spektru našich řešení a služeb.
Ukrajina je na začátku. Budujeme zde vývojové centrum, abychom byli blíže zákazníkům z Ukrajiny, a také rozšířili outsourcingové kapacity pro zákazníky ze západní Evropy. V energetice je na tom Ukrajina tak, jak tomu bylo v České republice zhruba před patnácti lety. Pokud se chce přiblížit Evropské unii, tak ji čeká v této oblasti spousta práce.
V blízké budoucnosti bychom chtěli otevřít pobočku v Holandsku, kde máme více klientů, abychom s nimi mohli komunikovat přímo na místě. Tamní trh je navíc poměrně otevřený zahraničním dodavatelům, zejména pokud už v Holandsku prokázali svoje kvality.
Založit pobočku v zahraničí není zas tak snadné. Jaké jste získali zkušenosti v této oblasti?
To je pravda. V Holandsku to složité není, tam je k nám systém poměrně přátelský, východním směrem to je komplikovanější. Samotné založení pobočky není problém, v podstatě je to právní akt. Horší je to s vytvořením lokálního týmu, který by fungoval po stránce obchodní a realizační, tam je jádro problému. Najít vhodné, spolehlivé a odpovědné lidi, to je to nejdůležitější. Řešením není přivézt tam lidi z České republiky, ti by narazili na neznalost lokálního prostředí a místní vztahy. Takže vytvoření pobočky je dlouhodobá, poměrně složitá a drahá záležitost. Východiskem by mohla být koupě místní firmy, to ale zejména na východě skrývá jiná rizika, problémem je její cena a také protihodnota, kterou tím získáme. Takže zatím jdeme cestou vybudování pobočky vlastními silami.
Společnost, která se nerozvíjí, spěje k zániku, napsal kdysi klasik. Které faktory omezují další růst společnosti a jak jim čelíte?
Konkurence v České republice je tvrdá, veřejný sektor je v IT paralyzovaný, politická situace je taková, jaká je. V západní Evropě trvá dosti dlouho, než se překoná nedůvěra vůči východní firmě. Chce to čas, než si vytvoříme pozici, abychom byli místními společnostmi bráni jako rovnocenný partner. Je to práce na roky. Mnohé se nám v tomto směru podařilo, jsme vnímáni jako konkurenti světových značek, jako jsou ABB, Siemens a další, hovoří za nás získané reference, nicméně spousta práce je před námi. Pokud jde o prostor mimo Evropu, tak na něj zatím nepomýšlíme, chceme se především etablovat na evropském trhu.
Obecně nás v růstu limituje zejména nedostatek kvalitních IT odborníků na trhu práce. Ti jsou pro nás hlavní výrobní prostředek. Stroje a zařízení představují zanedbatelnou položku, rozhodující je lidská práce. To byl také jeden z důvodů, proč jsme založili soukromou vysokou školu Unicorn College. Chceme vychovávat IT odborníky se znalostmi, které trh potřebuje, a kteří mají zkušenosti z reálných projektů. Trvalý zájem máme samozřejmě i o absolventy jiných vysokých škol.
Cestou ke zlepšení by bylo tolik proklamované zaměstnávání IT odborníků ze zahraničí. Skutečnost je naprosto odlišná, je s tím spojeno obrovské množství práce a starostí. Lidé ve státní správě by se nad tím měli zamyslet a jasně říci, zda to chtějí či nikoli. A pokud ano, tak pro to vytvořit odpovídající podmínky. Další možností je vytvářet pracovní týmy v dalších zemích, jako to řešíme na Ukrajině.
Veřejné soutěže, toto sousloví se v České republice skloňuje ve všech pádech. Jaké s nimi máte zkušenosti doma a zahraničí?
Naše zkušenosti bych rozdělil na dva směry - na východ a na západ. Nebylo by správné tvrdit, že v západoevropských zemích jsou v tomto ideální podmínky, pro firmu z východu je stále těžké uspět. Veřejné soutěže tam jsou ale většinou koncipovány tak, aby bylo nalezeno to nejlepší řešení. Soutěž tam má svá pravidla, nikdy jsem nezažil stav, kdy by nás vyřadili, že jsme nedodali nějaký papír. Vždy dostanete možnost nabídku v tomto směru doplnit. Hodnocení je objektivní, jsou respektována evropská pravidla, evropské standardy a není to jen o ceně. Je snaha si vybrat to, co považují za přínosné a optimální, zkrátka vyhrává nejlepší poměr cena/výkon. Například v Holandsku, kde jsme nedávno vyhráli v tendru, bylo hodnocení v poměru 80 procent kvalita a 20 procent cena, což je tedy i na západní poměry extrémní případ. Ale málokdy se stává, že by cena rozhodovala z více než padesáti procent.
Na východ od nás to vypadá trochu jinak. Je tam poměrně tvrdý formalismus, trvá se na všech možných procedurách, razítkách a podobně. Bohužel mnohdy s cílem vybrat předem určeného dodavatele. Kvalita často není tím podstatným faktorem. Většinou si zde bereme ke spolupráci lokálního partnera, který nám pomůže s formálními záležitostmi, protože sami bychom to těžko zvládali.
Jste spokojen s výsledky, kterých společnost dosahuje, co byste chtěl změnit, zlepšit?
Člověk nemůže být nikdy zcela spokojený. Chceme pokračovat v nastoupeném kursu, který je podle mého názoru správný. Máme v plánu dále růst, být ziskoví a klientům přinášet taková řešení, která přispívají k jejich rozvoji, konkurenceschopnosti a mají reálnou přidanou hodnotu. Klíčové je stále posilovat pozici na českém a slovenském trhu a především rozvíjet aktivity v zahraničí.
Diskutovanou otázkou je podnikatelské prostředí v České republice. Když ho srovnáte se zahraničím, v čem jsou rozdíly?
Podle mého se v České republice nepodniká úplně špatně, je tady spousta kvalitních firem, které mají co nabídnout i světu, a to nejen v IT. Až na výjimky to ale není zásluha státu a státní správy, ale je to díky šikovným a podnikavým lidem, kteří v českých podnicích a společnostech pracují. Je obdivuhodné, že při kvalitě naší správy věcí veřejných stále ještě dokážeme konkurovat mnoha světovým značkám. IT je obor, který by měl být v pozornosti našich politiků. Má u nás předpoklady dalšího rozvoje, funguje stoprocentně bez státní podpory a je ve světě uznávaný.
Z mého pohledu je klíčové vzdělávání a výchova mladých lidí v technických směrech, flexibilní pracovní právo a rozumná daňová politika. Milionářská daň začínající na úrovni průměrného německého platu k nám špičkové (nejen) IT odborníky opravdu nepřiláká.
Politici by se měli zaměřit také na IT zakázky ve veřejné správě. Kauzy z nedávné minulosti pro mě svědčí zejména o naprosté neschopnosti zakázku řádně zadat, dohlédnout na její realizaci a uvést ji "do provozu". Spíš než o korupci jde často o obyčejný amatérismus. Chybí tady koncepční práce a dlouhodobá příprava. Kdyby se takto postupovalo v soukromém sektoru, jsme už všichni .
CELÝ ČLÁNKE KE STAŽENÍ ZDE