Problémem Moravskoslezského kraje není jen problematika OKD a Dolu Paskov

O Moravskoslezském kraji dnes lze hovořit jako o významném centru kultury, společenského života, univerzitního vzdělání a rozvoje podnikání, přestože byl dlouhou dobu vnímán pouze jako ono slavné "ocelové srdce republiky".

V posledních letech je těžký průmysl postupně nahrazován obory ze zpracovatelského průmyslu, dochází ke značnému rozvoji služeb. Rozvojem podnikání ve volném tržním prostředí se struktura podnikání změnila. Mnohé restrukturalizované podniky byly odkoupeny zahraničními investory, zdejší firmy se prosazují v oblasti informačních a inovačních technologií, elektronice a automobilovém průmyslu. Vedle toho dnes v kraji existuje řada menších i větších firem, které se zabývají jak tradičními řemeslnými obory, tak špičkovými technologiemi a hi-tech produkty. Je to místo, v němž existuje široké uplatnění nových investičních projektů a kde má každý příležitost rozvinout svůj potenciál a své možnosti. S Miroslavem Novákem, hejtmanem Moravskoslezského kraje, jsme hovořili nejen o průmyslu v kraji a jeho proměnách, ale i dalších aktuálních otázkách.

Pane hejtmane, za uplynulých dvacet let prošel průmysl v Moravskoslezském kraji řadou změn. Které jsou ty hlavní, co je pro něj dnes charakteristické?

Moravskoslezský kraj patří mezi regiony, které se před hospodářskou krizi rozvíjely velmi dynamicky. Přesto jeho restrukturalizace nebyla stále dokončena a tak recesi pocítil mnohem více, než průmyslově méně orientované regiony ČR. Naším cílem přesto zůstává kraj z hlediska ekonomické úrovně přiblížit co možná nejvíce průměrné ekonomické úrovni České republiky a Evropské unie.

Jak vidíte jeho další perspektivu, přesněji, jakým směrem se bude podle Vašeho názoru dále ubírat?

V našem kraji je nízká úroveň zaměstnanosti, která je o téměř pět procent nižší, než v rámci republiky. Zásadním opatřením k podpoře růstu ekonomické a životní úrovně jsou tedy jednoznačně aktivity vedoucí k poklesu nezaměstnanosti a aktivní přístup při jejím řešení. Jako zásadní vidím vytváření dlouhodobě udržitelných nových pracovních míst v kombinaci s vytvořením efektivního vzdělávacího systému v kraji. A zároveň musíme dosáhnout toho, aby mladí lidé byli adekvátním způsobem a v souladu s potřebami trhu práce připravováni na svou budoucí profesi.

Podporu ekonomického růstu vidíte jako jedno z východisek pro zvyšování ekonomické a životní úrovně kraje…

Hlásíme se k odpovědnému rozpočtovému hospodaření. Naší prioritou je hospodařit s finančními prostředky kraje tak, abychom kraj nezadlužovali a tím neohrožovali zajištění veřejných služeb pro naše občany. Ať už ve zdravotnictví, dopravní obslužnosti, školství či oblasti sociální. I přes problémy, se kterými se kraj kvůli světové finanční krizi potýká, si udržel relativně nízkou hodnotu zadlužení a mezinárodní ratingové hodnocení na úrovni A2 se stabilním výhledem. Toto nám dává možnost masívně investovat do reprodukce majetku kraje i s přispěním fondů EU. Naše ambice proinvestovat v roce 2014 více než 3 mld. Kč bezesporu povede k vyššímu růstu HDP v regionu a také umožní vytvořit tolik potřebná pracovní místa.

To vše bezpochyby souvisí s podmínkami, které musí být výhodné pro investory. Co vše jim může kraj nabídnout, které jsou jeho silné a naopak slabé stránky?

Pracujeme intenzivně na tvorbě nových pracovních míst podporou budování průmyslových zón a to jak ve spolupráci s městy, tak přípravou vlastní strategické průmyslové zóny v oblasti Nad Barborou na Karvinsku. Nemalé prostředky také věnujeme rozvoji technického školství tak, aby investoři našli v našem kraji kvalifikované zaměstnance. Slabou stránkou je   především vysoká nezaměstnanost, která souvisí s průmyslovou historií kraje, stav ovzduší, bezpečnost, nedokončená dopravní infrastruktura a podprůměrné příjmy veřejných rozpočtů na obyvatele ve srovnání se zbytkem České republiky.

V Moravskoslezském kraji je celkem 21 průmyslových zón. Které jsou nejúspěšnější a proč?

Ve skutečnosti bychom průmyslových zón, včetně těch menších, v našem kraji napočítali ještě více, samozřejmě se ale liší stupněm připravenosti a obsazenosti. Za všechny uvedu průmyslovou zónu Nošovice, kde se nachází výrobní závod automobilky Hyundai, což je největší investice v dosavadní historii České republiky. O jejím úspěchu svědčí nejen prestižní ocenění Podnikatelská nemovitost dvacetiletí, které Moravskoslezský kraj od Agentury na podporu podnikání a investic CzechInvest za její přípravu obdržel, ale zejména její plná obsazenost a více než milion vyrobených automobilů. Pochopitelně připravujeme i další pro náš kraj klíčové projekty, za všechny musím zmínit průmyslovou zónu Nad Barborou, která by mohla velmi výrazně pomoci snížit nezaměstnanost na Karvinsku. Jedná se o plochu tzv. brownfield o celkové rozloze cca 90 hektarů, přičemž ze strany investorů by bylo možno využít cca 66 ha. Dle zpracované studie činí náklady na její přípravu 1,1 mld. korun a výhodou tohoto záměru je možnost přípravy po jednotlivých etapách. V první fázi se uvažuje o přípravě 15 ha plochy a nutné infrastruktury pro další budování zóny. Celkové náklady na fázi by měly činit cca 300 milionů korun, přičemž kraj požádal stát o financování 75 % nákladů.

V kraji v současnosti působí na dvě stovky zahraničních investorů. Jejich přínos pro rozvoj regionu je beze všech pochybností. Nelze však spoléhat pouze na příliv zahraničních investic. Jak si vedou v kraji čeští investoři a kteří především?

Vedení kraje je v otázce zaměstnanosti aktivním hráčem, snaží se nabízet atraktivní podmínky novým investorům, ať už místním nebo ze zahraničí, spolupracovat se stávajícími zaměstnavateli a také významně podporuje inovativní technologie. Například studenti i začínající podnikatelé v regionu mohou stále ještě získat pro „start“ svého podnikání finanční pomoc Moravskoslezského kraje, který letos (2013) vyhlásil několik nových dotačních programů. Zájemci se mohou přihlásit do otevřené výzvy Programu na podporu start ups v Moravskoslezském kraji.

Myslíte si, že stát vytváří dostatečné podmínky pro to, aby naše země byla pro investory zajímavá?

Pokud do regionu nedostaneme nové investory, kteří zaplní mezeru mezi sektorem služeb a těžkým průmyslem, který zde převládá, situace se nezlepší. Jsem přesvědčen, že novým investorům a tvůrcům pracovních míst máme co nabídnout. Je zde kvalitní vysoké školství, množství vzdělaných lidí a dopravní infrastruktura i přes svou nedokončenost doznala také výrazného zlepšení.

Vlajkovou lodí pro získávání zahraničních investic je CzechInvest. Aktivity v tomto směru však vyvíjí i kraj. V kterých oblastech a s jakým výsledkem?

Mohu potvrdit, že v současnosti existují potenciální investoři, se kterými kraj a další instituce jednají. Přirozeně nemůžeme prozradit, o koho jde. Nejen Moravskoslezský kraj jedná o tom, aby byla vytvořena pracovní místa, jsou to i okolní země. Bylo by to nediplomatické, a mohli bychom vylít dítě i s vaničkou.

Významné z hlediska stability průmyslu jsou malé a střední firmy. Často se setkáváme s názorem, že podnikatelské prostředí v naší zemi stále není na odpovídající úrovni. Jak Vy osobně vnímáte tuto problematiku, co je třeba zlepšit?

Studenti i začínající podnikatelé v regionu mohou například získat pro start svého podnikání finanční pomoc Moravskoslezského kraje, který letos vyhlásil několik nových dotačních programů. Podpora je určena mladým firmám, které mají sídlo v podnikatelských inkubátorech, vědeckotechnologických parcích, podnikatelských a inovačních centrech v regionu. Dotaci mohou využít na úhradu nákladů spojených s nájmem a službami. Moravskoslezský kraj nabízí začínajícím podnikatelům také výhodné úvěry. Z fondu mikropůjček mohou čerpat mladé inovativní firmy na své projekty až 500 tisíc korun a splácet pak tři až pět let s velmi nízkým úrokem. Celkově jde letos na inovační podporu a programy z krajských peněz 42 milionů korun.

Průmysl je jeden z klíčových faktorů dalšího rozvoje kraje. Je součástí mozaiky života regionu. Chtěli bychom se proto zeptat, které jsou podle Vás nejpalčivější problémy, s nimiž se kraj potýká a jak je chcete řešit?

Je to třeba efektivní dořešení problému jedné z největších starých ekologických zátěží v Česku – odstranění ostravských lagun. Pozůstatky výroby ropných produktů, zejména odpad z recyklovaných vyjetých motorových olejů, které tvoří obsah těchto kalových lagun po bývalé chemičce Ostramo, trápí obyvatele Ostravy mnoho let a mají značný podíl na zhoršení životního prostředí v moravskoslezské metropoli i jejím okolí. Sanační práce se ale táhnou již několik let bez odpovídajících výsledků a každoročně se prodražují. Řadu let žádáme stát o dokončení prací a celé sanace, práce se stále prodlužují a v současné době byly prakticky zastaveny. Mrzí mne, že se problém Moravskoslezského kraje nyní zhutnil do jednoho – problematiky OKD a Dolu Paskov. To skutečně může být sociální problém. My však potřebujeme systémové řešení celé situace průmyslu v kraji, tedy nejen OKD, ale také hutí i navazujících řetězců.

Samostatnou kapitolu tvoří doprava. Hodně v tomto směru bylo vykonáno, řada aktivit je v běhu. Tou poslední je výstavba železnice na letiště. Můžete nám o ní říci více, které další akce v tomto směru realizujete nebo připravujete? 

V polovině září oficiálně odstartovala stavba kolejového napojení s délkou 2,9 kilometru mezi Letištěm Leoše Janáčka a železniční stanicí Sedlnice. Investici ve výši necelých 581 milionu korun by měl kraj z 85 procent získat z evropských dotací. Výstavba jednokolejné trati, silničního nadjezdu, zastřešeného terminálu a tunelu by měla být hotova koncem příštího roku. Rozvoj letiště patří k prioritám Moravskoslezského kraje v oblasti regionální politiky. Projekt kolejového napojení usnadní přepravu osob i zboží a přiblíží letiště krajské metropoli. Tato masivní investice do železniční infrastruktury sice nebude mít v praxi okamžitý efekt, ale jde o krok s velkým potenciálem do budoucna. Ostravské letiště je jednou ze vstupních bran do našeho regionu, velkou perspektivu mu dává jeho umístění v centru Evropy a samotné parametry vzletové a přistávací dráhy. Letiště je proto i důležitým bodem při přepravě zboží. Rozvoj tzv. leteckého carga podporuje nedávno vybudovaná podnikatelská a logistická zóna v těsné blízkosti letiště. Pokud jde o pozemní dopravu, připravujeme modernizaci a rekonstrukci více než sto úseků silnic, kterých máme v péči přes dva a půl tisíce kilometrů.  Významnou stavbou, kterou jsme nedávno dokončili, je jihovýchodní obchvat Opavy, což včetně napojení na stávající silniční síť znamenalo silnici v délce skoro pěti kilometrů. Tato silnice obrovsky pomohla lidem v Opavě i v Kylešovicích, kteří zaznamenali výrazné zklidnění dopravy, a rozhodně se jim zlepšily podmínky pro život. Chybí nám obchvat Karviné, a v rámci Ostravy například dobudování komunikací I/11, Prodloužené Rudné a jiné.

Velké publicitě se „těší“ stav životního prostředí v kraji. V posledním období byla přijata řada opatření, která by měla tento stav změnit. Jsou dostačující?

Od roku 2003, kdy zahájil Moravskoslezský kraj, potažmo krajský úřad, na základě zákony svěřených kompetencí svou činnost v ochraně ovzduší, bylo zpřísňováním podmínek provozu a emisních limitů u stěžejních průmyslových závodů dosaženo snížení krajské roční emise prachu ke konci roku 2011 z pěti tisíc tun na méně než tři tisíce tun. V rámci integrovaných povolení jsou v současné době nastavena další opatření, která povedou k ekologizaci stávajících provozů a k dalšímu snížení krajské emise z těchto zdrojů o stovky tun v nejbližších letech. Bohužel i toto razantní snížení emisní prachu u průmyslových zdrojů zatím nevedlo k očekávanému zlepšení kvality ovzduší.

Se snižováním podílu průmyslových podniků na krajské roční emisi prachu nabyl na významu především podíl malých zdrojů, to znamená lokálních topenišť a dopravy. Jak vyplývá z poslední oficiální statistiky sčítání lidu, se nachází na území Moravskoslezského kraje zhruba 55 tisíc domácností vytápěných tuhými palivy. To je velmi vysoký potenciál možností, jak snížit celkové emise prachu o další tisíce tun. Proto krajský úřad spustil ve spolupráci s ministerstvem životního prostředí tzv. „kotlíkové dotace“, které si kladou za cíl ekologizovat co největší podíl z těchto zdrojů a snížit významně celkové roční emise prachu z nich pocházející. Tato dotace má nebývalý ohlas, o čemž svědčí i to, že v rámci prvních tří výzev bylo přijato přes 2,5 tisíc žádostí. V současné době je otevřena další výzva s alokovanou částkou 60 milionů korun.

Jak jste připraveni na programovací období 2014 – 2020 z hlediska čerpání prostředků z evropských fondů, na co především se chcete zaměřit?

I když od příštího roku, kdy začíná nové sedmileté programové období Evropské unie, bude složitější získat evropské dotace, vedení Moravskoslezského kraje mapuje potřeby regionu. A dělá vše pro to, aby na zajímavé a potřebné rozvojové projekty zajistilo peníze. Věříme, že znalost potřeb regionu nám pomůže při dalším vyjednávání s ministerstvy o přísunu evropských peněz do našeho kraje. Z dosavadních výsledků mapování je zřejmé, že subjekty mají největší zájem o finanční prostředky z Integrovaného regionálního operačního programu. Moravskoslezský region by z tohoto programu chtěl získat dotace například na podporu cestovního ruchu, stavby či rekonstrukce silnic II. a III. třídy či podpořit rozvoj sociálních či zdravotních služeb.

Jak byste představil představit hejtmana Moravskoslezského kraje?

Že je schopen naslouchat druhému, akceptovat kvalitnější řešení či nápad.  Rád chalupaří a čte literaturu faktu, především období druhé světové války. Chalupa a četba se k sobě báječně hodí a málokde se mu podaří najít klid jako právě na chalupě, kde není signál mobilních operátorů a zprávy ho doženou jen cestou na velký nákup do Krnova. Snaží se i sportovat, aspoň jednou týdně je na tenisovém kurtu a fandí vítkovickým hokejistům.

CELÝ ČLÁNEK KE STAŽENÍ ZDE

Problematika OKD.pdf