Sankce vůči Rusku nás ohrožují, zaznělo na Strojírenském fóru

Sankce vůči Rusku nás ohrožují, zaznělo na Strojírenském fóru

České strojírenství je opět na vrcholu. Dokazují to výsledky z loňského roku, podle kterých se export českého strojírenství vrátil na úroveň rekordního roku 2008. Sankce vůči Rusku, konkurence z východu či krize technického školství však mohou podle českých strojírenských firem situaci změnit. Příležitostí pro strojaře je naopak otevření nového operačního programu OP PKI. O tom, jak zvýšit konkurenceschopnost české produkce, diskutovalo dva dny na historicky prvním Strojírenském fóru na 200 představitelů významných strojírenských společností i zástupců z ministerstev.

Situace s Ruskem nás trápí, vzkázaly české vládě účastníci Strojírenského fóra, které ve dnech 10. a 11. června uspořádal v Praze Svaz strojírenské technologie. „Export do Ruska tvoří až 20 procent českého strojírenského vývozu. Politickou situaci proto velmi citlivě vnímáme. Je pro nás prioritní, abychom dokázali zachovat pracně budované ekonomické vztahy,“ uvedl prezident Svazu Miroslav Šabart s tím, že stupňující se sankce mohou ohrozit export i investice v Rusku. „Rádi bychom proto vyzvali českou vládu, aby k této situaci zaujala zdrženlivější přístup. Ostatně některé větší země EU tento postup zastávají,“ dodal Šabart.

Důležitý je podle něj také fungující systém pojištění exportu, podpora komerčních bank, možnost refinancování a zejména podpora agentury CzechTrade. „Ze strany České exportní banky a EGAPu bychom přivítali širší možnosti financování a pojištění vývozů na východní trhy, zejména do Ruska a zemí bývalého Sovětského svazu,“ uvedl Šabart.

Nejen strojírenské firmy netrpělivě čekají na vyhlášení výzev z programu OP PIK (celková alokace OP PIK: 116,5 miliardy Kč). Ten bude v programovém období 2014 – 2020 klást důraz na znalostní ekonomiku, úspory energie nebo rozvoj ICT. „Klíčovou skupinou příjemců jsou podnikatelé, zejména malé a střední podniky, zvláště ty inovativní. Celkem je pro ně určeno přes 116 miliard korun,“ uvedl Petr Očko, ředitel sekce fondů EU z Ministerstva průmyslu a obchodu. Do této skupiny se řadí 80 procent členských firem Svazu strojírenské technologie. Vláda by podle Očka měla operační program schvalovat koncem června, Evropské komisi by se měl předložit do 17. července. Následně začne ministerstvo připravovat jednotlivé programy podpory.

•          Prioritní osa 1 - Výzkum, vývoj a inovace: 31 %

•          Prioritní osa 2 -  Rozvoj malých a středních podniků: 20,67 %

•          Prioritní osa 3 - Úspory energie, nízkouhlíková ekonomika: 28,2 %

•          Prioritní osa 4 - Informační a komunikační technologie: 17, 23 %

V oblasti podpory aplikovaného výzkumu a spolupráce podniků s výzkumnými organizacemi upozornili účastníci fóra na velkou administrativní nepružnost schvalovacích řízení grantů, kdy od podání žádosti do vyplacení podpory uplyne průměrně rok a půl. Realizaci projektů brzdí také jejich rigidita. Bývá velmi problematické uskutečňovat v projektech změny, které pravidelně vyžaduje jejich realizační průběh.

Zástupci největších strojírenských společností diskutovali také o krizi technického vzdělávání. „Současný systém jde cestou kvantity na úkor kvality, a to bez ohledu na potřeby pracovního trhu. Chtěli bychom na úrovni středního i vysokého školství prosadit řízený nábor, který by vycházel z odborného odhadu vývoje potřeb pracovního trhu, a pro studenty povinnou praxi ve firmách,“ řekl nově zvolený ředitel Svazu strojírenské technologie Oldřich Paclík.

Na Strojírenském fóru byl prvně představen katalog svazů a výrobců ze všech odvětví strojírenství „Made in CZ Industry“. Ten bude sloužit jako oficiální tiskovina pro prezentaci českých strojírenských firem v zahraničí.

Na akci také zaznělo dvacet jedna požadavků vůči vládě, ministerstvům, EGAP a České exportní bance, které formulovali představitelé Svazu a vedoucí manažeři strojírenských firem.

 

Závěry Strojírenského fóra

1. žádáme o zdrženlivý postup vlády ve věci stupňujících se sankcí vůči Rusku, které se již přímo dotýkají vývozu výrobních technologií (viz schůzka WTO ve Vídni, kde rozvážný postoj Německa a Francie kontrastoval s českým přístupem). Žádáme, aby vzájemná spolupráce s ostatními zeměmi nebyla posuzována převážně z hlediska politických nebo vojenských zájmů, ale především z hlediska ekonomických přínosů

2. žádáme o rozšíření možností financování a pojištění vývozů na východní trhy, zejména do Ruska a zemí bývalého Sovětského svazu ze strany ČEB a EGAP

3. oceňujeme dosavadní kroky obou institucí a žádáme o dialog za účelem dosažení ještě jednoduššího a rychlejšího přístupu k financování a pojištění vývozů zejména pro malé a střední podniky, a to i pro obchodní případy v hodnotě 10 – 25 milionů Kč

4. žádáme, aby využití evropských fondů bylo zaměřeno především na posílení konkurenceschopnosti českého průmyslu, aby bylo zdrojem financí pro rozvoj vědy a aplikovaného výzkumu

5. žádáme, aby byly v maximální míře zjednodušeny administrativní procesy při podávání žádostí ke vstupu do operačních programů a při jejich správě

6. žádáme, aby byly finančně posíleny především fondy využitelné pro aplikovaný výzkum zejména na úrovni podnikových výzkumných center

7. žádáme, aby podpora určená na projekty aplikovaného výzkumu byla vyplácena průběžně a nikoli ve vlnách určovaných vyhlašováním jednotlivých výzev dotačních programů. Granty se tak stanou pružnějšími a budou lépe odpovídat reálnému časovému a věcnému průběhu řešení projektů

8. žádáme, aby projekty aplikovaného výzkumu nebyly hodnoceny podle RIV, ale podle skutečně dosaženého stupně inovace produktu nebo služby a podle jejich komerčního potenciálu

9. žádáme, aby ve výběrových řízeních byly upřednostňovány především kvalitní české produkty nebo produkty pocházející ze zemí Evropské unie a aby jediným kritériem nebyla cena, neboť řada produktů pocházejících z asijských trhů je méně kvalitní a přitom dotovaná – jedná se především o dodávky pro školská zařízení

10. žádáme, aby se kompetentní instituce zasadily o přijetí takových opatření, která by zajistila budoucnost technického školství, a tím i technických oborů

11. žádáme, aby stát (MŠMT) zajistil účinnou propagaci technických oborů a vypracoval systém řízeného náboru nových studentů pro jednotlivé obory na úrovni středního i vysokého školství, který by vycházel z odborné predikce potřeb pracovního trhu

12. žádáme, aby byla opuštěna myšlenka masifikace v systému vzdělávání

13. žádáme, aby byla minimálně na průmyslových školách a gymnáziích znovu zavedena povinná maturitní zkouška z matematiky

14. žádáme, aby restrukturalizace středních škol probíhala uvážlivě, aby kvalitní průmyslové střední školy byly podporovány a gymnázia aby byla motivována k podpoře technických oborů

15. žádáme, aby byl zpřísněn systém udělování akreditací a byli do něho zapojeni odborníci z praxe, což by vedlo ke zrušení některých, často bizarních oborů

16. žádáme, aby praxe studentů ve firmách byla povinná, přičemž student by si ji zajišťoval sám, a výstupem z praxe by byla kvalitní písemná práce na schválené téma

17. žádáme, aby východiskem pro reformu financování vysokých škol se stala odborně vedená analýza potřeb absolventů jednotlivých oborů, které bude nutno klasifikovat právě z hlediska uplatnitelnosti studentů, přičemž limity jejich financování bude nutno navýšit

18. žádáme, aby byly urychleně nalezeny účinné formy, jak motivovat firmy k tomu, aby převzaly svůj díl odpovědnosti za výchovu technické inteligence. Takovou motivací pro spolupráci firem s vysokými školami je například daňové zvýhodnění (daňové odpočty)

19. žádáme, aby daňové odpočty za spolupráci firem s výzkumnými organizacemi byly stanoveny tak, aby skutečně v dostatečné míře motivovaly (např. 200 % hodnoty pro snížení daňového základu, tj. 40% sleva při spolupráci s VaV)

20. žádáme, aby byla odborníkům z praxe umožněna výuka na vysokých školách technického směru – ze strany fakult nejsou v tomto směru žádné překážky

21. žádáme, aby byl zaveden účinný a oboustranně prospěšný systém vypisování stipendií z privátních zdrojů určených adresně pro jednotlivé obory