Faradování

Faradický proud vzpružuje především ochablou činnost tělesných ústrojí. Proto praví se o něm, že účinky jeho jsou hlavně vzpružovací čili stimulující. Vedle toho připisují se mu též účinky katalytické. Vzhledem k prvnímu způsobu účinků doporučuje se tedy faradování ve všech těch případech onemocnění, kde slabá nebo malá nebo zleněná, zkrátka nedostatečná a nepravidelná výkonnost nervů, svalů i jednotlivých vnitřních ústrojí mohla by dosavadnímu stavu zdraví způsobiti dalších pohrom.

Faradují se svalohybné nervy a svaly údů, které kupř. pro záněty kloubů nebo zlomení kosti staly se na čas k pohybu nezpůsobilými. Pro tuto svou nezpůsobilost svaly by vyhubly a seslábly. Staly by se konečně samostatné činnosti takřka neschopnými, kdyby faradický proud svaly ke smršťování se nepodněcoval a takovým tělocvikem jejich ztracených pohybů nenahrazoval.

Podobně povzbuzuje faradování žaludek, střeva i měchýř k pravidelné činnosti a odstraňuje tím zácpy a pičkání a předchozí různé katary.

Faradováním nervů bránicových lze bránici ke pravidelnému, občasnému stažení se podněcovati a těmito jejími pohyby umělé dýchání při otravách jedovatými plyny zavésti.

Faradování kůže zvyšuje zpočátku její citlivost, po delším čase pak činí ji necitelnou proti pocitu bolesti. Přímo však bolesti nemírní, nemá vlastních účinků modifikujících, nýbrž citlivé nervy předrážděním otupuje. A tak tedy také faradováním na příklad silné bolesti neuralgické a rheumatické zapuditi lze.

Ani proti čistým ochrnutím nejeví faradický proud dostatečnou moc. Kde ochrnutí svalstva ukazuje se ve spojení s atrofií, tam ani faradování údy před dalším vyhubnutím nezachraňuje. Jestliže nemocný ochrnul onemocněním mozku nebo míchy, údy jeho ani tenkráte nápadně neatrofují, když nejsou zcela nic faradovány. Jest dokonce skoro zbytečno, aby takovému nemocnému faradickým proudem snad ještě bolest byla působena.

Katalytické účinky jeví faradický proud tím, že kůže, jsouc suchou elektrodou t. j. štětcem nebo kartáčem z měděných drátků faradována, nejprve zbledne, načež za malou chvíli zčervená. Ale současně také cévy na povrchu mozku nejprve se stáhnou a později rozšíří. Faradování kůže levé strany těla vyvolává překrvení pravé poloviny mozku. Faradování kůže břicha vzbuzuje překrvení útrob břišních a nedokrevnost mozku, kteráž i mdlobu někdy za následek míti může.

Vedle těchto a obdobných účinků na cévy (účinky vasomotorické) a na oběh krevní, působí zajisté proud faradický také na změnu výživy jednotlivých částí tělesných (účinky trofické) a může docíliti vstřebání se výpotků a otoků, ku příkladu při pozánětlivém zduření kloubů a žláz.

Proudu faradického užívá se konečně také v těch případech, při nichž jest radno bezpečně vyvarovati se elektrolytických účinků proudu galvanického. Takové případy naskytují se nejspíše při onemocnění ústrojí vnitřních a elektrování dutin tělesných. K jejich faradování, jakož i tenkráte, když chceme faradickým proudem působiti hlouběji, než-li na kůži, užíváme nekovových elektrod vlhkých. Faradování hlavy sprostředkuje někdy lékař místo elektrody svou vlastní holou ruku do faradického proudu vepnutou tím, že ji na sídlo bolesti přikládá (Fieberova elektrická ruka).