Ž

  Podle zprávy říms. spisovatelů Plinia st. a Palladia užívali již Galové primitivní ž. s. dvojího typu: jednak v podobě širokého trámce na kolech opatřeného vpředu ostrými zuby, jednak složený z několika zakřivených prken (na nízkých kolech) opatřených na přední straně zuby; obojím...
  V pozdní době římské užívali k zakrývání oken žaluzií složených ze svislých prkének, otáčivých nahoře i dole kolem čepů v okenním rámu. R. 1712 vynalezl Francouz Godefroy ž. zasouvací, ze svislých prkének pohyblivých v žlábcích nahoře a dole a zasunovatelných, jedny na...
  Pyrometr k měření vysokých teplot (v pecích) sestrojil po prvé znamenitý anglický keramik J. Wedgwood r. 1782 v podobě hliněných kostek, podle jejich smrštění zjistil, z empirické stupnice, teplotu, které byly vydány. Hliněné kužely jako žároměry navrhl r. 1880 Seger. R. 1863...
  Vynalezli čeští elektrotechnikové K. Ort aj. Rieger r. 1913.  
  Nejstarším typem je kmen se zářezy po stranách. Takový ž. byl objeven v starořímském dolu v Portugalsku. Nejstarší vyobrazení ž. příčlového je na staroasyrském reliefu v Ninive z 1. 870 př. Kr. Někdy v 15. století se objevuje provazový žebřík, jehož příčle lze do...
  Objevuje se v hrubé podobě někdy v 15. století. Elektrická ž. se objevila poč. 90. let min. století ve Spojených státech, r. 1892 sestrojil Pöge ž. s platinovým tavidlem, r. 1894 dal Hellberger e. ž. podobu nynější.  
  Vynalezl r. 1790 Angličan Bunting, dutý válec byl ohříván rozpáleným železným jádrem. R. 1829 sestrojil Francouz Moulfraine ž. s. vytápěný plynem. R. 1824 obdržel Angličan Turner patent na stroj „plisírovací“, s mosaznými válci na povrchu žebrovanými.  
  Začalo se jich užívat porůznu až od poč. 18. století. První větší ž. k. byla nástavba majáku cordouanského r. 1717. První železnou konstrukci střešní na obytném domu provedl ital. stavitel Ango r. 1785 v Bologni. V 1. 1811-12 postavil franc. architekt F. J. Bellanger železnou...
  Tj. „dráha ze železa“, se objevuje po prvé pravděpodobně – zpráva o tom není dost zřetelná r. 1738 na uhelných dolech whitehavenských v Cumberlandu (v Anglii), najisto však r. 1767 v coalbrookdaleských železárnách v Shropshire. Byly tu koleje litinové, a jezdily po nich vozy...
  První byla elektrizována r. 1883 trať Mount Macgregor and Lake George Railway v Newyorském státu USA); r. 1885 trať Bessbrook-Newry v Irsku, r. 1890 část podzemní dráhy v Londýně. R. 1903 dosáhla rekordu rychlosti 203 km za hod. elektrická lokomotiva na trati...
  První byla postavena r. 1868 na průsmyk Montceniský, se střední kolejnicí, podle patentu Vignolova a Ericssonova z r. 1830. R. 1869 postavena dráha na Washingtonovu horu ve Spojených státech se střední kolejnicí ozubenou a se záběrem, podle patentu Blenkinsopova z r. 1811; tato...
  Anglický mechanik J. Vallence si dal r. 1824 patentovat železnici, která se měla pohybovat v uzavřeném tunelu tlakem venkovního vzduchu na štít upevněný na zádi posledního vozu a uzavírající neprodyšně tunel za železnicí; tlak vzduchu se měl vyvodit tím, že by se před vlakem odsával...
  Novější nálezy a zkoumání dosvědčují, že lidé vyráběli železo a užívali ho mnohem dříve, než se posud mělo za to, i že se je naučili znáti na různých místech nezávisle. Prozatím nejstaršími železnými výrobky jsou náhrdelníky z perel z měkkého železa nalezené v staroegyptských...
  Vitruvius mluví ve svém spisu De architectura (kolem r. 24 př. Kr.) o ž. jako o zařízení známém. V technických spisech ze středověku a poč. novověku je ž. popisován a vyobrazován hojně, v souvislosti s nejrůznějšími zařízeními (loďmi, mlýny, těžnými stroji, vrtacími zařízeními...
  Je prastarý kus nábytku, znali ji Babyloňané, Egypťané, Etruskové i Řekové a Římané. Ohýbaná ž. (z ohýb. dřeva): začal vyrábět od r. 1850 Thonet z Vídně. Rozkládací ž. se objevuje v čínském naučném slovníku z r. 1609 po Kr. Skládací ž. se objevuje někdy v pol. 2. tisíc....
  Vynalezl r. 1895 Američan K. C. Gilette.
Záznamy: 1 - 16 ze 16