T

  Bojový vůz objevivší se po prvé ve světové válce r. 1918 na záp. frontě, je prý vynálezem francouzského inženýra Boiraulta (z r. 1916), nikoli anglickým. Pohybový mechanismus byl znám již dávno.
  Chemický prvek, kov. Objevil švédský chemik Ekeberg r. 1802. Čistý t. připravil až r. 1903 něm. chemik v. Bolton. Vlákno do žárovek z něho bylo připraveno r. 1905.
  Nejstarší tapety jsou papírové a vznikly pravděpodobně v Číně. V Evropě se objevují nejprve t. lněné, někdy ve 14. století. První zprávu o potiskování t. podává italský malíř Cennini kol. r. 1400. První t. papírové se objevují v 16. století, ale v obecnější užívání vešly...
  Hliněné jsou známy ve starověku, ale byly vesměs zakřivené buď jen mírně nebo na způsob prejzů. Velmi vyspělá technika výroby t. byla ve starém Řecku a potom v Římě; tam dovedli hotovit t. velmi komplikované. Také ve středověku a hluboko do novověku se vyráběly t. jen zakřivené. První...
Přístroj k elektrickému přenášení písma a kreslených (neodstíněných) obrázků. První t. sestrojil r. 1843 Angličan A. Bain; přenášený dokument byl napsán chemickým inkoustem (elektronicky nevodivým) na vodivé kovové desce (posouvané), po desce pojížděl kovový hrot; vznikaly proudové nárazy, ty...
  Již v pompejských vilách byla zřízena hlásná potrubí z vrátnice do bytu majetníkova. Kol r. 1500 zařídil Leonardo da Vinci ve velkovévodském paláci v Miláně zvukový telefon záležející ze zvukovodů z jednotlivých komnat do naslouchací („špionážní“) ústředny. Koncem 17....
  Nejstarší zařízení a. telefonů je myšlenkou Američanů bratrů Connolyů a McTigheho, dali si je patentovat r. 1879. R. 1889 si dal patentovat J. G. Smith automatickou centrálu telegrafní, v podstatě příbuznou autom. zařízení telefonnímu. R. 1892 sestrojil na jiném principu první praktický...
  První, velmi primitivní t. sestrojil r. 1849 americký Ital A. Meucci. Týž rok nabídl telegr. úředník franc. Ch. Bourseul telegr. správě franc. přístroj k elektr. přenášení řeči, záležející v podstatě z tenké pružné kmitající kovové destičky. R. 1853 sestrojil něm. lékař T....
  Vynalezl r. 1878 vynálezce telefonu A. G. Bell. Je založen na přeměně světla ve zvuk a opačně.  
  Elektrické přenášení obrázků odstínovaných a fotografií. Zárodkem telefotografů byl přístroj S. Bidwella (1881). Bidwell užil selénové buňky k přeměně světla v proměnlivý elektrický proud. K velké dokonalosti přivedl selenový t. r. 1907 něm. fyzik A. Korn; podařilo se mu toho...
  R. 1753 byl v angl. časopisu Scot´s Magazine uveřejněn návrh na telegraf s bezovými kuličkami, pro každou písmenu jedna kulička a jedno vedení; kuličky se měly pohybovat vlivem statické elektřiny. Podobný přístroj zkoušel G. L. Lesage r. 1774, a r. 1787 Lomond (ten užil však jen...
  Myšlenka t. b. d. se vyskytuje již r. 1795 u španěl. fyzika Salvy. R. 1843 objevil S. Morse (vynálezce telegrafie drátové), že lze telegrafovat bez drátu vodou n. zemí. Telegrafií vodní a podzemní se zabývali také A. Bain (1845), O. Shaughnessey (1849), J. B. Lindsay (1851), J. Trowbridge...
  Přístroj přeměňující zvuky (přes mikrofon) v různě vydatné zmagnetizování ocelového drátu (n. pásku) odvinujícího se stejnoměrně mezi póly elektromagnetu, a naopak, při opačném odvinování přeměňující různé namagnetizování v příslušné proudové nárazy ve vinutí elektromagnetu a poté...
  Řízení na dálku elektricky. První pokusy konal v 1. 1894 – 98 N. Tesla s různými automaty a s člunem. R. 1900 konal pokusy a s řízením torpéd radioelektricky franc. fyzik Branly, r. 1901 různé pokusy špaň. matematik Torres y Quevedo, r. 1902 Gabet a jiní.
  Znamená elektricky zprostředkované přímé vidění na dálku. Zprvu usilovali vynálezci napodobiti princip vidění zrakového, pokoušeli se zachytit i přenést celý obraz najednou. První přístroj toho druhu navrhl r. 1875 Američan Carey. Přenášený obraz se měl zachycovati na desku složenou...
  Parní centrála (často ve spojení s parní elektrárnou), vytápějící parou na dálku různé budovy n. celé čtvrti, byla zřízena první r. 1878 v Lockportu (ve Spojených státech).  
  První, primitivní, vzduchový t. sestrojil Galileo Galilei r. 1603; byla to skleněná trubice nahoře vyfouknutá v kouli a dolním koncem ponořená do nádobky s barevnou vodou. G-ův t. neměl stupnice, tu navrhl o něco později padovský lékař Sanctorius, aby mohl měřit teplotu u...
  Rozpínavosti teplého vzduchu užili Filon Byzantský (3. století př. Kr.) a Heron Alexandrijský (poč. 2. století po Kr.) v několika druzích vodních automatů chrámových. Myšlenka, zvedat vodu teplým vzduchem se objevuje zase až poč. 15. století ve vojensko-technickém rukopisu Itala J....
  Chemický prvek, objevil r. 1861 angl. chemik Crookes, a r. 1862 nezávisle na něm Belgičan Lamy.
  Zeměměřický přístroj k vyměřování úhlů, sestrojil r. 1730 Angličan Sisson a zlepšil Angličan Ramsden r. 1787 a Němec Reichenbach r. 1804.
  Chem. prvek, objevil r. 1828 švéd. chemik Berzelius. Skoro čistý připravili až později chemikové Lely a Hamburger.  
  V širším smyslu se t. z h. rozumí tisk pomocí desek nebo válců, do jejichž povrchu je obraz (n. písmo), který má být reprodukován, vyhlouben (jednotlivé části, různě hluboko, podle toho, jak výrazně mají být reprodukovány) a prohlubeniny se naplní tiskař. barvou; náleží sem tedy...
  Mnohobarevný měditisk jen užitím trojích desek, každé s jednou základní barvou: žlutou, modrou a červenou se podařil rozřešit r. 1719 německému malíři J. Ch. le Blond.
  Se podařilo upravit technicky, po četných pokusech předchůdců (Ducos de Haurou a Ch. Cros r. 1869, J. Albert r. 1877), užitím tzv. sensibilátorů H. W. Voglovi a E. Ulrichovi r. 1890.  
  Doba ani místo vzniku této techniky nebyly dosud bezpečně zjištěny. Již Herodot se (kol r. 450 př. Kr.) zmiňuje o lidu kole Kaspického moře, který nosí potištěný kartounový oděv. V 2. pol. 1. století př. Kr. kvete tiskařství látek v helenistickém Egyptě – vzniklo-li tam, a kdy,...
  Chemický prvek, objevili Angličan Gregor r. 1791 a něm. chemik Klaproth r. 1794. Čistý t. připravil až r. 1910 M. Hunter.  
  Nejstarší stopy t. s. sahají asi do 4. tisíciletí př. Kr., a to stavu svislého, který se tehdy rozšířil po celé Evropě; počátky t. s. ležatého, který se zase rozšířil na Východě, jsou neznámy. Technicky zlepšili stav (zavedením šlapadel k pohybu brda) až Číňané, a tento zdokonalený stav...
  Připravil po prvé r. 1825 J. Phillipp.
  První t. (rtuťový) objevil při svých pokusech se vzduchoprázdnem E.: Torricelli, r. 1644. Samostatně objevil t. (vodní) O. v. Guericke (asi r. 1657). R. 1665 sestrojil R: Hooke, tajem. Král. spol. věd v Londýně, t. číselníkový. První samozapisující t. sestrojil r. 1675 Angličan S....
  Z tzv. teplárny bylo zřízeno první r. 1878 v Lockportu ve Spojených státech.
  Je původu hodně dávného. Topení vzduchem je vynález starořímský. Za jeho vynálezce se pokládá S. Orata, který je prý navrhl kol r. 100 př. Kr. Toto topení se nazývalo hypocaustum a užívalo se ho zprvu ve veřejných lázních. Topeniště bylo pod podlahou, kouřové plyny zahřívaly nejprve podlahu...
  Samočinné t. zobrazuje již arabský vojenský spisovatel Hassan Alrammah Nedžm-eddin ve svém rukopisu z r. asi 1285. Několikero druhů t. poháněných raketami (v podobě zajíce, holuba, ryby n. člunku) uvádí ve svém rukopisu z r. 1420 J. Fontana. Po prvé užili torped Angličané r. 1628...
  Navrhli r. 1801 Fulton a r. 1872 Thornycroft. První torpédovku dostalo r. 1873 norské loďstvo.  
  Nejsou ze starověku známy. Nejstarší vyobrazení je z r. 1393 ve francouzském rukopisu Le ménagerie de Paris, jakémsi poučení pro mladé hospodyně.
  R. 1768 připadl angl. statkář R. Edgeworth na myšlenku usnadnit jízdu v nevhodném terénu jakýmsi „housenkovým pásem“: přes kola běžel řetěz z krátkých plochých kolejnic, které se kladly pod kola. R: 1801 navrhl T. Germen užít místo voz. kol nekonečného řetězu nebo řady kotoučů...
  První zřídila firma Siemens a Halske r. 1881 z Berlína do Lichterfelde.
  Pokud známo, první „koňka“ byla zřízena r. 1832 v N. Yorku do předměstí Harlemu, z popudu J. Masona (po něm se dlouho v Americe říkalo t. „johnmason“). V Evropě se objevila „koňka“ až v 50. letech. Zprvu se jezdilo po kolejnicích hlavových, r. 1852 zavedl Francouz...
  První p. t. s vozy taženými lokomotivou byla zřízena r. 1859 ve Spojených státech A. B. Lattou. Parní vůz tramvajový si dal patentovat r. 1872 J. Grantham.
  Nekonečné lano n. řemen k převodu pohybu otáčivého se vyskytuje po prvé v rukopisu tzv. Anonyma husitských válek (kol r. 1420), a to i s napínacími kladkami. V technických spisech o strojích ze 16. a 17. století se vyskytují t. dosti zřídka. Drátěných lan se začalo užívat...
  Sestrojil po prvé r. 1776 lond. hodinář T. Wright. V. t. Dopravní pás.  
  Přístroj k měření ujeté cesty. Nejstarší zpráva o t. je u Vitruvia kol. r. 24 pr. Kr.. Podobný přístroj popisuje Heron Alexandrijský (kol r. 100). R. 1528 provedl Francouz Fernel t-em vyměření jednoho zeměpisného stupně. R. 1848 obdržela M. Trennová patent na t. ke kontrole drožkářů...
  Hudební nástroj, byl znám starým Římanům.
  Zařízení k zvedání tekoucí vody do výše, vynalezl r. 1796 J. M. Montgolfier.
  Navrhl první něm. inž. Schiemann r. 1901.
  Bambusové dmuchavky jsou známy ze staroegyptského reliefu z pol. 15. století př. Kr. Nejstarší dosud známé dřevěné trouby, vyhloubené z plných kusů, byly objeveny r. 1907 ve zřídle ve sv. Mořici ve Švýcarsku; podle hrubého opracování jich a z jiných okolností se usoudilo, že...
  Nejstarší kovová t., z měděného plechu, byla objevena poč. 20. století v pyramidě krále Sáhura u Abusiru; byla to vlastně jen t. z plechu stočeného do tvaru vejcovitého, navrchu neuzavřená. Soudí se, že pochází asi z pol. 3. tisíc. př. Kr. Kolem r. 180 př. Kr. dal...
  Je jedním z nejstarších druhů nábytku. Ve starém Egyptě měla střechovité víko, v Itálii byla upravena i k sezení. Počátkem 18. století ustupuje skříni.
  Až do 6. století po Kr. se užívalo k nasedání na koně buď „nasedacích“ kamenů, zřízených při cestách, nebo výstupků či kožených kuliček na oštěpech a kopích. Zárodkem t. je prkénko na provazcích na obrazu koně asyrského krále Salmanasara III. někdy z pol. 9. století př. Kr....
  Cínovou t. se šroub. víčkem, na barvy, vynalezl r. 1841 J. Rand z Londýna.
  Snad nejstarším t. je asyrský t. (vlastně odpadní stoka) pod palácem v Ninive a t. jerusalemský někdy z doby kol r. 700 př. Kr., proražený ve skále v délce 530 m. R. 532 př. Kr. byl proražen skalní tunel v délce asi 1 km pro vodovod v městě Samos. Při ražení...
  Až do novověku se užívalo olůvka (německy se říká t. podnes Bleistift). Nejstarší zmínka o t. je ve spisu švýc. historika K. Gesnera z r. 1565. Byla to tyčinka tuhy v dřevěném držátku. Tyčinky z tuhy plavené si dal patentovat r. 1794 J. Conté z Paříže. První patentní t....
  Mluví o nich již řecký dramatik Plautus kol r. 200 př. Kr.  

Tyl

  R. 1769 sestrojil J. Crane v Anglii stávek na výrobu tylu. Jiný typ tohoto stávku, tzv. „bobbinet“, sestrojil r. 1808 J. Heathcoat.
Záznamy: 1 - 53 ze 53