Zbočení, vybočení páteře. Kyfosa, Skoliosa, Kyfoskoliosa, Lordosa.
Tento častý zjev zaměstnává velice zhusta lékaře, přichází však do rukou jeho zpravidla velmi pokročilá nemoc, při které se již mnoho činiti nedá; nejvýš může ještě lékař zameziti další horšení vady tělesné, kdežto, kdyby matky v samém počátku chirurga vyhledaly a jemu se svěřily, mnohý případ dal by se úplně vyléčiti neb aspoň značně zlepšiti.
Proto je třeba čtenářstvu o podstatě chorobného zjevu, který v lidu nejvíce pode jménem „křivá záda“ je známý, a o prvních příznacích jeho pověděti, aby si např. rodiče u dětí všímali vzrůstu a hned hledali pomoc.
Páteř, tj. sloupec obratlů, spojující lebku s pánví a tvořící se žebry a hrudní kostí dutinu hrudní, jest osa těla. Horní končetiny nahoře, dolní končetiny dole skrze pánev s páteří souvisí; na odchylkách dolních končetin změny tvaru páteře často závisejí.
Páteř skládá se ze 7 obratlů krčních, 12 hřbetních, 5 bederních, dále kosti křížové, jež vznikla splynutím 5 obratlů, a kostrči, z 3 kůstek se skládají.
Obratel každý je špalíček (tělo zvaný), v zadní části tzv. oblouk nesoucí, na němž táhne se výčněl (trnový) vzad a s hora dolů, dva jsou po straně k žebrům obráceny (příčné) a mezi trnovým a příčnými rozkládá se po každé straně po dvou kloubových, z nichž jeden nahoru a druhý dolů směřuje. Kloubními výčněly souvisejí obratle jeden s druhým majíce vedle toho ještě zvláštní pružné vložky z chrustavky a vaziva mezi těly. Tento sloupec obratlů klouby, vazy a svalstvem v jeden celek držán je tím způsobem, že v krční části v před je prohnut, ve hřbetní v zad, v bederní zase v před, v kříži zase vzad, a kostrč jej zakončuje čelíc zase v před dolejším volným koncem svým. Na stranu není však páteř vzpřímeného člověka nikde prohnuta, leda bychom úmyslně činností svalstva ke straně páteře prohnouti chtěli, zamýšlejíce např. po straně těla něco zvednouti. Jestliže však zaujme páteř trvale mimo vůli člověka v některé části své zkřivení, jež normálnímu tvaru neodpovídá, což stává se vlivem choroby, mluvíme o zkřivení páteře. Zkřiví-li se páteř tak, že se prohne v před (tak že oblouk konvexitou do předu hledí), mluvíme o lordose; prohne-li se opačným směrem, máme před sebou kyfosu čili hrb a zkřiví-li se na stranu, mluvíme o skoliose (vybočení páteře). Často bývá páteř tak zkřivena, že prohnuta je na zad a na stranu současně. To je tzv. kyfoskoliosa.
Oblouk zkřivení je buďto dlouhý, celé páteře se týkající, anebo krátký, jen jeden odstavec např. hřbetní páteř zaujímající. Někdy není to oblouk, nýbrž úhel.
Stává se, že příroda sama hledí zkřivení odpomoci, aby rovnováha těla netrpěla, tím že jiný odstavec páteře (obyčejně pod zkřivením se nalézající) prohne na opačnou stranu. To je tzv. zkřivení kompensační.
Každé zkřivení páteře je z počátku nepatrné (vyjma ony změny tvaru páteře, které povstaly zlomením nebo vymknutím obratlu rázem, kde bývá hned patrný najednou veliký schod). Běží-li o zkřivení na stranu, jeví se to tím, že jedna lopatka (rameno) je výš, druhá níž, jedna kyčel (bok) výše postaven, druhá níže. Táhneme-li prstem po trnových výčnělech, které v zadu jako knoflíky pod kůží jsou hmatny, zůstává po tlaku prstů růžová čára, která, je-li páteř vybočena na stranu, není přímá, nýbrž esovitá.
Při zkřivení páteře nalézáme ovšem často i hrudník znetvořený všelijakými způsobem. Do těchto podrobností tu zabíhati nemůžeme. Že tu i útroby v hrudníku uložené trpí, je na bíledni.
Zkřivení páteře může býti zaviněno nejrozmanitějšími chorobami.
Nejobyčejnější je tzv. habituální zkřivení, objevující se v době vývoje a zaviněné špatným držením těla ve škole, při práci ruční, řemesle, sportu a jiných vlivech.
Také tzv. statické zkřivení při zkrácení jedné neb druhé dolní končetiny neb jich zkřivení náleží k častým zjevům.
Rovněž časté je zkřivení rhachitické, křivicí zaviněné, při němž nalezneme i jiné známky této choroby (kosti končetin prohnuté, veliká čtyřhranná lebka atd.).
Poměrně často je zkřivení zaviněno tuberkulosním zánětem obratlu (kostižer) či tzv. Pottovou nemocí. To je tvar zvláště povážlivý a podmíněn jest zkázou kosti (těla obratlového), kterou uzlíky tuberkulosní rozruší tak, že se jednoho dne zřítí a páteř jeví pak úhlovitě zkřivení na tom místě. Nemoc ohlašují a provázejí tzv. sběhlé či studené hlízy, tj. hnis vzniklý zánětem oním sbíhá níž a níže a usazuje se pod kůží jako nádor třebas až na stehně.
Podobně může rozrušiti kost i syfilis ve třetí době. Hlivy také kost z části zničí, čehož následek je změna tvaru obratlu a zkřivení páteře. To je však již zjev dosti řídký. Také zánět kosti a dřeně kostní hnisavý (osteomyelitis), zaviněný bakteriemi, které hnisání způsobují (nemoc ta je týfu podobná a slula dříve „typhus membrorum“, protože postihovala zvláštnosti končetin) vyskytuje se, ačkoli vzácně, v kostech páteře a mohl by, vyhojiv se, takové trvalé zkřivení páteře způsobiti.
Je řada chorob, při kterých, jako při křivici, kost chorobně měkne a tak ku zkřivení páteře dochází. Z nich tuto vadu tělesnou nejčastěji způsobuje osteomalacia. Pak jsou ještě některé vzácnější choroby, jež ke měknutí kosti vedou, které tu uváděti nemusíme.
Ale i chorobné ztvrdnutí a zkostnatění měkkých částí páteře (pouzder kloubních nebo vazů nebo svalů) může trvalé zkřivení páteře způsobiti. Sem patří nemoc na štěstí vzácná spondylose rhizomélique, při které klouby končetin (zvláště kyčelní) témuž pochodu podléhají. Nemoc je nevyléčitelná, ale k smrti nevede. Postihuje osoby mladé a pomalu se horší, až učiní páteř úplně nehybnou.
Jiná podobná nemoc je zkostnaťující zánět svalů, při kteréžto nemoci, jak jméno ukazuje, svaly přeměňují se v kost. Nemocní utrpí při tom zkřivení páteře, které je trvalé a žádnou silou nedá se narovnati.
Přichází řada nemocí nervových, jež zkřivení páteře způsobují. Jsou to choroby mozkové (mrtvice, idiotismus, Littleova nemoc), míšní (úbytě míchy, syringomyelie, ložisková sklerosa, dědičná ataxie Friedreichova atd.), nervů obvodových (ischias) a pak některé funkcionální poruchy, najmě hysterie a neurasthenie.
Známe novější dobou podrobněji některé choroby s onemocněním štítné žlázy související, např. myxoedem a akromegalii, jež také odchylný tvar páteře zaviňují.
Konečně se stává nejednou, že zkřivení páteře je zaviněno porušením orgánů sousedících s páteří, např. při výpotku pohrudničním, pak při súžení hořejších cest dýchacích, například zduřenými mandlemi nebo polypy nosními. Plíce jedna nebo druhá méně vzduchu dostává, scvrkne se a hrudník na té straně následuje ustupující orgán a zkřiví se.
Jak čtenář vidí, je zjev zdánlivě velmi jednoduchý, ve skutečnosti složitý nad míru, neboť může býti způsoben příčinami nejrozmanitějšími, od pouhé krátkozrakosti, jež nutí vadou stíženého nakláněti hlavu a pak i celé tělo v před, aby si předmět učinil bližším, když ústrojí, jež oko přizpůsobuje (akkommodace) různě vzdáleným předmětům, nedostatečně u krátkozrakých pracuje, až po choroby velmi závažné a nejednou smrtící.
Nejčastější jsou zkřivení habituální, statické a rhachitické. Ostatní druhy jsou vzácnější.
Dle příčin bude se říditi i léčení a na tom bude záviseti i výsledek. Kdežto v nevinném a nepokročilém případu jednou vhodnými brýlemi takřka hravě odstraníme zkřivení, bude jindy úkol orthopaeda neb chirurga dosti obtížný a bude vyžadovati několika pomůcek.
Možno-li o některé části lékařství říci, že předpokládá veliké a hojné vědění, platí to o léčení a zvláště o léčení hrbů.
V oboru léčení zkřivenin páteře nemůže laik činiti o své ujmě ničeho. Jest to právě stav vyplývající z rozmanitých chorob – a protože léčení se řídí neb aspoň má říditi dle příčin, nutno především vypátrati tuto. To se přece podaří spíš lékaři než laikovi, zvláště takému lékaři, který si obral choroby chirurgické za předmět svých studií výhradní.
Vedle léků namířených na chorobu, jež zkřivení vyvolala, bude léčení mechanické (tělocvik, masáž, všelijaké korsety, pasy, lůžka) a snad i operativní; elektřina, vodoléčba a vnitřní léky dle toho, jaká nemoc zkřivení způsobila, doplní v daném případě válečnou výzbroj lékařovu proti tělesné vadě. Není nepravdou, že jsme už také nejednou spravili hrb – vhodnými brýlemi pro krátkozrakého nebo sádrovým obvazem na ploskou nohu v jiném případě.
Ale za to mnoho může činiti laik, hledě zlo předejíti. Profylaxi chorob mělo by se už na obecných školách učiti, právě jako se učí o hromosvodu.
Především zasluhují živé pozornosti nejširších kruhů všichni ti, kdož prakticky i teoreticky upozorňují na tělocvik, sport a hry. Sport ovšem nemá býti přeháněn, jako se nyní všude děje; ostatně jsou sporty, které zkřivení páteře právě vyvozují.
O tělesných vadách a jich příčinách mělo by se ve všech školách vykládati, mužských i ženských, obecných i středních, odborných i neodborných. Chránil by se pak každý jednotlivec tělesné vady a přišel by pak k lékaři hned v počátcích neduhu.
Třeba se varovati přílišné práce, která vadných poloh páteře vyžaduje. Svalstvo, které páteř v náležitém postavení udržuje, budiž cvičeno a posilováno hrou, sportem, tělocvikem. Při práci vhodno měniti (střídati) polohu těla.
Dětem nebudiž dovoleno pracovati v dílnách a továrnách.
Ve školách budiž vyučování přerušováno pausami a prostrkáno hodinami tělocviku a her.
Mládež náchylná ke zkřivení páteře nebudiž vyučována ve škole, nýbrž na procházce. To by ovšem vyžadovalo změny vyučovacích norem. Ale zřizují-li se školy pro slabomyslné, méně nadané a jiné opozděné dítky, nalezne příští stát prospěch svůj i v tom, že postará se o přiměřenou výchovu těch, které by normální výchova školní zkřivila. Nový doklad, jak je instituce školních lékařů nutna. V Rakousku mají bohužel vlády jiné starosti.
Upozorňujeme na nebezpečí, nosí-li chůvy a matky dítě jenom stále na jedné ruce. Vysoké podpatky způsobují také zkřivení páteře i zrazujeme naše dámy před touto neúhlednou a nevhodnou modou. Také oděv nesprávný a šněrovačky, zvláště některé druhy buďtež zavrženy. Rodiče nechť všímají si dítek sedících při práci a napomínáním nechť hledí docíliti nápravy. Nepomáhá-li to, musí zakročiti odborná pomoc. Zrak mladých osob buď kontrolován a při vadách zrakových buďtež příslušné brýle opatřeny. Lůžko naší mládeže má býti rovné a tvrdé i z jiných zřetelů. Funkce orgánů dýchacích, oběhu krevního domácí lékař nespustí s očí a překážky volného dýchání dle uznání svého bude léčiti.
Co se léčení týká, měl bych ještě jednu výstrahu. Rodiče nemyslete, že jediný a nejlepší lék při každé vadě držení těla je korset. To je mylné. Může i škoditi.
