Třicatero krás ženy 17. O dokonalostech a ctnostech ženiných VIII.

Výmluvnost
V starém Řecku tři ženy proslavily se v řečnictví: Agariste, královna athanská, Aspasie, která složila několik řečí pro Periklea, a Lais Korinthská, jejíž život nám popsal Aristofanes Byzantský. O této chceme citovati tento fakt:
Básník Euripides dvakráte se oženil a po dvakráte dal se opět rozvésti, i přísahal ženám pomstu, která není mu k veliké cti a pro kterou také ostrým vtipem svým si ho dobíralo několik satirických básníků, mezi nimi také Aristofanes. Euripides ve svých dílech vypouštěl vždy jedovaté šípy na ženy; proto Lais nepřipustila ho do svého kruhu. Jednoho dne Korinťanka meškala ve společnosti, kde byl také Euripides, a tu povstal spor mezi nimi. Eupirides, byv napaden velice slušně a vtipně ženou, kterou opovrhoval, slabou odpovědí se bránil před vybraným posluchačstvem; stud vháněl mu všecku krev do tváře; pak se rozhněval a po příkladu všech, kdož nemívají pravdu, konečně haněl a urážel. Naopak Lais, zachovavši si úplně chladnou krev, porazila básníka a vyšla jako vítěz ze zápasu ku cti žen. Každý v Korinthě záhy se dověděl o porážce popudlivého Euripida, jenž tím byl přinucen opustiti město. Pochlebníci Laidini velice přeháněli toto malé vítězství a prohlásili, že Lais jest právě tak duchaplná jako krásná.
V dějinách římských setkáváme se s velmi významným skutkem výmluvnosti u žen. Když druhý triumvirát v krvi římské se brodil a kde jaké peníze shraboval, uvalena také daň na ženy. Žádný řečník nevystoupil, aby se opřel této neslýchané dani; tu Hortensie, dcera slavného Hortensia vystoupila na řečniště a hájila žen tak výmluvně a neohroženě, že tyranové se zarděli a dekret svůj odvolali. Mladá Hortensie ve vítězoslávě byla doprovozena domů, dobyvši si slávy, že dala v týž den mužům příklad zmužilosti a výmluvnosti, tyranům pak poučení, co jest lidskost.
Tullia, dcera Ciceronova, byla právě tak výmluvna jako její otec.
Cornelia, matka Grakchů, učila své syny rétorice.
Licinia, dcera Grassova, mluvila tak přesvědčivě a lehce, že zastiňovala nejslavnější řečníky své doby.
Cornificia vynikla stejně v básnictví jako v řečnictví.
Amasia Sentia, jsouc obžalována ze zločinu hrdelního, hájila se sama před praetorem římským a spor svůj vyhrála.
Afrania, manželka senátorova, sepsala několik obhajovacích řečí, kterým tehdejší řečníci velice se podivovali.
Isotta Nogarolla z Verony spisovala a přednášela tak výmluvné a pathetické řeči obhajovací, že kde jaký soudní úředník byl, přicházel ji poslechnout.
Eliška de Rosares a Elisa de Ivya, slavné kazatelky barcelonské, mužnými a přesvědčivými řečmi svými mnoho lidu ve víru obrátily. Lid se všech stran se sbíhal na jejich kázání, a biskup barcelonský žádal papeže za jejich kanonisaci.
Františka Lebrixa, proslavená rhetorka, dosáhla učitelské stolice výmluvnosti na universitě v Alkale.
Algala z Korfu výborně se vyznala v gramatice a rétorice; veřejně vyučovala výmluvnosti a měla mnoho žákův obojího pohlaví.
Cornilla Morelliova proslavila se taktéž svou výmluvností a zvláště svými vlohami improvizačními. Jako Petrakovi dostalo se jí cti, býti korunovánu na Kapitolu.
Maria Fernandezova zasloužila si téže cti a také ji dosáhla.
***
Výmluvnost je tak přirozena ženám francouzským jako jejich spanilost, častý styk společenský dodává jim prohlédavosti a ostrovtipu nikterak nižšího druhu, nežli se vyskytuje u mužů, ano i v oborech, které výhradně skoro mužům připadly v úděl. Vynikaly velmi často takovou chápavostí, že i dovedený muž jim jí závidí. Všude ženy jsou od přirození výmluvnější nežli muž; ale Francouzky vynikají v tom nad ženy všech ostatních krajův a končin. Jakkoli mají tu vadu, že jazýček jejich jest až příliš obratný, mírní tu vadu rozmanitost, živost a vtip jejich hovoru, tak že vadu svou tak zakrývají, že jí nepozorujeme. Jestliže přesvědčiti jest účelem výmluvnosti, Francouzkám náleží první cena; neboť tak jsou obeznámeny s uměním, kterak se zamlouvati, tak zasvěceny v tajemství, kterak pohnouti srdcem, že nemožno jest jim odpor klásti a nedati se přemoci, když podnikly na vás útok. Cizinci, kteří navštívili Francii, byli vesměs okouzleni a podmaněni sladkou výmluvností Francouzek a prohlašují je vždy a všude za ženy nejroztomilejší a nejpůvabnější.