.jpg)
Druhé nařízení ku provedení nařízení proti škůdcům národa ze dne 27. září 1939, Říš. Zák. I, str. 1987.
Podle § 7 nařízení proti škůdcům národa ze dne 5. září 1939 (Říš. Zák. I, str. 1679) nařizuje se k jeho používání v Protektorátu Čechy a Morava:
§ 1.
Zda jednání je trestným činem podle nařízení proti škůdcům národa, posuzuje se podle trestních předpisů Německé říše.
§ 2.
Předpisy nařízení říšského protektora v Čechách a na Moravě proti sabotážním činům ze dne 26. srpna 1939 (Věstník nařízení pro Čechy a Moravu str. 83) nejsou dotčeny ustanoveními nařízení proti škůdcům národa.
Nařízení o zbavení státní příslušnosti Protektorátu Čechy a Morava ze dne 3. října 1939, Říš. Zák. I, str. 1997.
Podle článku 11, odst. 1 výnosu Vůdce a říšského kancléře o Protektorátu Čechy a Morava ze dne 16. března 1939 (Říš. Zák. I. str. 485) se nařizuje toto:
§ 1.
(1) Příslušníci Protektorátu, kteří se zdržují v cizině, mohou býti prohlášeni za zbavené protektorátní příslušnosti, dopustili-li se činů, jež jsou s to poškoditi zájmy Říše nebo snížiti vážnost Říše. Stejné platí pro příslušníky Protektorátu, kteří neuposlechnou výzvy k návratu, kterou na ně řídil říšský ministr vnitra s poukazem na tento předpis.
(2) Rozhodnutí učiní říšský ministra vnitra v dohodě s říšským ministrem zahraničí a říšským protektorem v Čechách a na Moravě. Usnesou se v jednotlivém případě na tom, jak dalece se ztráta protektorátní příslušnosti vztahuje na manželku, na manželské nebo osvojené děti, u žen na děti nemanželské.
(3) Zbavení protektorátní příslušnosti stává se učiněným vyhlášením rozhodnutí v „Deutscher Reichsanzeiger und Preußischer Staatsanzeiger.“
§ 2.
(1) Při zavedení řízení o zbavení nebo při vydání výzvy k návratu může býti jmění zabaveno, po zbavení protektorátní příslušnosti pak prohlášeno za propadlé Říši. Zabavení jmění končí nejpozději uplynutím dvou let, není-li dříve prohlášeno za propadlé Říši.
(2) Zabavení jmění s prohlášení za propadlé uveřejní se v „Deutscher Reichsanzeiger und Preußischer Staatsanzeiger.“ Stávají se účinnými dnem vyhlášení.
(2) Provádění opatření potřebných na základě zabavení jmění a prohlášení za propadlé přísluší říšskému protektorovi nebo úřednímu orgánu jím určenému. Říšský protektor naloží v dohodě s říšským ministrem financí se jměním prohlášeným za propadlé.
§ 3.
(1) Zabavením ztrácí vlastník zabaveného jmění oprávnění s věcmi a právy ku jmění patřícími nakládati.
(2) Při nemovitostech a knihovních právech jest na návrh úřadu (§ 2, odst. 3) poznamenati zabavení ve veřejné knize. Poznámka má účinek, že zápisy, jimiž se zabavené právo odstupuje, zatěžuje, omezuje nebo ruší, smějí býti povoleny jen se souhlasem úřadu (§ 2, odst. 3).
§ 4.
(1) Je-li jmění osoby zbavené státní příslušnosti prohlášeno za propadlé Říši, ručí Říše za dluhy, jež patří k věcem a právům prohlášeným za propadlé, až do výše prodejní ceny odňatých věcí a práv. Stejným způsobem ručí přejímatel takového jmění.
(2) Práva na předmětech jmění prohlášeného za propadlé zůstávají nedotčena.
(3) V případě předlužení dojde na návrh říšského protektora nebo věřitele ke konkursnímu řízení o jmění podle zásad předpisů konkursního řádu platného v Protektorátu Čechy a Morava. Příslušným pro konkursní řízení je německé soudnictví v Protektorátu. Správce podstaty jest ustanoviti v dohodě a vrchním zemským radou příslušným pro obvod konkursního soudu a na jeho požádání odvolati.
Nařízení o konfiskaci jmění v Protektorátu Čechy a Morava ze dne 4. října 1939, Říš. Zák. I, str. 1998.
Podle článku 11, odst. 3 výnosu Vůdce a říšského kancléře o Protektorátu Čechy a Morava ze dne 16. března 1939 (Říš. Zák. I, str. 485) se nařizuje toto:
§ 1.
Říšský protektor v Čechách a na Moravě nebo orgány jím určené mohou konfiskovati ve prospěch Říše jmění osob nebo sdružení osob, které podporovaly snahy Říši nepřátelské, jakož i věci a práva, které byly nebo jsou upotřebeny nebo určeny ku podpoře takových snah.
(2) Říšský ministr vnitra ustanoví v dohodě s říšským protektorem v Čechách a na Moravě, které snahy jest považovati za nepřátelské Říši.
(3) Správa konfiskovaného jmění náleží říšskému protektorovi v Čechách a na Moravě v dohodě s říšským ministrem financí.
§ 2.
(1) K přípravě konfiskace může býti věc neb právo zabaveno orgánem oprávněným ke konfiskaci.
(2) Zabavením ztrácí vlastník zabavené věci nebo ten, jemuž zabavené právo přísluší, oprávnění nakládati s věcí nebo právem.
(3) Při nemovitostech a knihovních právech, jest na návrh zabavujícího úřadu poznamenati zabavení ve veřejné knize. Poznámka má účinek, že zápisy, jimiž se zabavené právo odstupuje, zatěžuje omezuje nebo se ruší, smějí být povoleny jen se souhlasem úřadu, který zabavení nařídil.
§ 3.
(1) Není-li věc v době jejího zabavení v držení vlastníkově, nemůže býti konfiskována, přihlásí-li vlastník své právo během jednoho měsíce po zabavení u úřadu, který zabavení nařídil.
(2) Je-li věc při počátku účinnosti tohoto nařízení již zabavena, má se přihlášení státi během jednoho měsíce po počátku účinnosti tohoto nařízení.
(3) Věc může býti konfiskována, i když vlastník uplatnil své právo, jestliže zamýšlel jejím poskytnutím podporovati snahy, které podle zjištění říšského ministra vnitra byly nepřátelské Říši.
§ 4.
(1) Opatření, jímž jmění, věc nebo právo se konfiskuje, stává se účinným sdělením postiženému nebo veřejným vyhlášením.
(2) Opatření platí za veřejnou listinu ve smyslu § 33 všeobecného zákona knihovníka.
(3) Návrh na zápis práva založeného konfiskací má podati konfiskující úřad. Se zápisem práva jest vymazati poznámku zapsanou podle § 2, odst. 3.
§ 5.
Sdružení osob, jejichž jmění se konfiskuje, jsou tím rozpuštěna. Likvidace nenastává.
§ 6.
(1) Německá říše ručí za dluhy patřící ke konfiskovaným věcem a právům až do výše prodejní ceny odňatých věcí a práv. Stejným způsobem ručí přejímatel takových věcí a práv.
(2) Práva na předmětech konfiskovaných zůstávají nedotčena.
(3) V případě předlužení dojde na návrh říšského protektora nebo věřitele ke konkursnímu řízení o jmění podle zásad předpisů konkursního řádu platného v Protektorátu Čechy a Morava. Příslušným pro konkursní řízení je německé soudnictví v Protektorátu. Správce podstaty jest ustanoviti v dohodě s vrchním zemským radou příslušným pro obvod konkursního soudu a na jeho požádání odvolati.
§ 7.
Opatření učiněná podle tohoto nařízení nejsou dotčena nařízením o novém uspořádání a likvidaci organizací v Protektorátu Čechy a Morava ze dne 13. června 1939 (Říš. Zák. I., str. 1012).
§ 8.
Říšský ministr vnitra stanoví v dohodě s jinak zúčastněnými říšskými ministry a říšským protektorem v Čechách a na Moravě den, kterého toto nařízení pozbude účinnosti.
.jpg?s3=1)
