 malý.jpg?s3=1)
Generativní umělou inteligenci už v Česku používá 31,2 % lidí v produktivním věku. Co ale technologie dělají s naším myšlením, vzděláváním a vztahy? Tím se ve své nové knize Digilidi zabývá Ivan Pilný, bývalý ministr financí a první generální ředitel české pobočky Microsoftu. Knihu dnes pokřtí symbolicky v pražském sídle Microsoftu, tedy tam, kde v devadesátých letech začínal jeho vlastní digitální příběh.
Digitalizace není jen infrastruktura místo kanalizace
Pilný se na digitalizaci nedívá očima technika, ale spíš sociologa. Zajímá ho, jak nové technologie mění společnost napříč generacemi. Zpochybňuje přitom pohodlnou představu, že stačí technologie zpřístupnit a pokrok přijde sám.
„O digitalizaci se mluví s takovou samozřejmostí, jako by to byla nová kanalizace nebo elektrické vedení. Jenže zatímco dráty a potrubí stačí položit, s lidskou hlavou je to obtížnější. Digitální gramotnost není kus infrastruktury; je to návyk, způsob myšlení, ba i jistá forma odpovědnosti. A ta se nedá zavést vyhláškou,“ píše Ivan Pilný v úvodu knihy.
Od prvních počítačů k umělé inteligenci
Ivan Pilný stál u zrodu české pobočky Microsoftu jako její první generální ředitel. Později působil také jako předseda hospodářského výboru Poslanecké sněmovny a ministr financí. Digitální proměnu Česka tak sledoval z byznysu i z politiky. Microsoft dnes prochází další zásadní proměnou, tentokrát spojenou s umělou inteligencí. Otázka, kterou si Pilný v knize klade, je přitom pro firmu stejně aktuální: technologii nestačí vyvinout, lidé ji musí umět používat s rozumem.
„Když Ivan Pilný v devadesátých letech rozjížděl český Microsoft, v IT oboru jsme lidi učili, jak se pracuje s počítačem. Dnes je učíme pracovat s umělou inteligencí. Technologie se změnila k nepoznání, otázka ale zůstává stejná: jak z ní udělat pomocníka, a ne náhradu vlastního myšlení. Ivan ve své knize trefně připomíná, že nejdůležitější investice nejde do čipů, ale do hlav,“ komentuje situaci současný country manager Microsoftu v České republice a na Slovensku Michal Stachník.
Česko je nad průměrem, sousedé ale utíkají
Podle Microsoft AI Diffusion Reportu za druhé čtvrtletí 2026 využívá generativní AI 31,2 % Čechů ve věku 15–64 let. To je výrazně víc než celosvětový průměr 18,8 %. Německo a Polsko jsou ale na 32,3 % a Maďarsko na 33,3 %. Žebříčku vévodí Spojené arabské emiráty (73,3 %) a Singapur (64,3 %).
O tom, kdo bude v adopci AI napřed, bude stále méně rozhodovat dostupnost technologií a stále více to, zda je lidé umějí smysluplně využívat. Microsoft proto v roce 2025 představil v Česku iniciativu AI National Skilling Plan, která podporuje rozvoj digitálních dovedností a praktické využívání AI.
Nástroj v rukou člověka
Digitální gramotnost ale podle Pilného nekončí u pracovních dovedností. Patří k ní i schopnost kriticky vyhodnocovat informace, přemýšlet v souvislostech a zachovat si vlastní úsudek. Technologie nemáme odmítat ani jim slepě věřit. Máme se je naučit používat tak, aby zůstaly nástrojem v rukou člověka. „Umělá inteligence nám může ušetřit spoustu práce. Naše myšlení by nahradit neměla.“
.jpg)