Z
Počátkem 20. let tohoto století bylo v údolí Indu (v Indii) odkryto vykopávkami úplně neznámé město někdy z 5. až 4. tis. př. Kr., obývané lidem vysoké kultury, původu zatím neznámého, ale patrně předindoevropského. Odkryté město se vyznačovalo vynikající kulturou zdravotní. Mělo...
Širokou hadici, skrze niž lze spouštět lidi z hořícího domu, vynalezl P. Beis z Hamburku r. 1808.
R. 1784 vynalezl soukeník E. F. Schäfer z Kolbergu dělo k vrhání z. š. na ztroskotavší loď, ale jeho vynález nedošel uznání. Podobný moždíř k vrhání z. š. sestrojil r. 1807 angl. vězeňský inspektor G. W. Manby. R. 1838 si dal Angličan J. Dennett patentovat raketu k vrhání...
První sestrojil r. 1784 Angličan Lukin; tento člun měl železný kýl, vzduchové nádrže a korkové vložky. Nepřevržitelný z. č. si dal r. 1810 patentovat Francouz Rouan.
Původ zámku není zatím znám. Babyloňané znali někdy v 3. tisíciletí z. západkový, až s 8 západkami, ve starém Egyptě znali vedle západkového z. i z. se zástrčkou posouvanou provázkem. Jakýsi zámek znali Řekové již někdy před 8. stol. př. Kr., neboť v Homérově Odyssei je řeč o...
R. 1825 obdržel Angličan W. Ranyard angl. patent na první zametací stroj se zametacím válcem. R. 1847 sestrojil J. Whitworth (vynikající anglický průkopník přesného obrábění) zametací stroj se smetáky pohybujícími se na nekonečném pásu a zároveň otáčenými kol vlastní osy. Stroj...
Asi nejstarším předchůdcem zápalky je dřívko namáčené do taveniny síry a bílého fosforu (v lahvičce) a potom vznícené třením o drsnou plochu; byla to tedy jakási „sirka“. Tato z. se objevila někdy v pol. 18. století. Dokonalejší a mnohem užívanější byla „turinská svíčička“, vynalezená...
Nespr. „zápalná šňůra“ k odpalování trhacích náloží apod., byla vynalezena r. 1831 Bickfordem, r. 1855 vynalezl Davey z. bleskouvou a r. 1879 Corbines z. detonační.
Nejstarším z. je křesadlo: ocílka s křemínkem a s hubkou. R. 1780 sestrojil Fürstenberger z Basileje z. vodíkový, zapalovaný elektrickou jiskrou; r. 1823 zavedl něm. chemik Döbereiner k tomuto z. platinovou hubku. R. 1803 sestrojil franc. fyzik J. Mollet z. pneumatický:...
R. 1922 bylo v údolí Indu objeveno město z 5.-4. tis. př. Kr., obývané kdysi neznámým národem se znamenitou bytovou a zdravotní kulturou. Ve vykopávkách objeveny v domech lázně, záchody s odpadními troubami do venkovních krytých stok ústících do velkých sběrných stok,...
První sestrojili Američané Judson a Earle r. 1896, postupně je zlepšili: Švéd Eriksund, Američan T. Aronson (1906) a Švýcaři Mose a Forster (1920).
Hever pákový se objevuje kol r. 1617 ve Francii.
Znali již ve starém Římě; dopravovali se jí gladiátoři i divoká zvěř z podzemí cirků do arény. Návrhy na z. se vyskytují porůznu ve středověkých technických rukopisech, např. u Kyesera je z. poháněna větrnými koly. Také v některých středověkých pevnostech, ve 14. a 15. století,...
Podobá se pravdě, že vzniklo nejspíše v Egyptě, poněvadž tam se musily po každé nilské záplavě znovu vyměřovat pozemky. Značná vyspělost egyptského z. je patrna z tzv. Ahmesova papyru někdy z 20.-17. století př. Kr. V jednom thébském hrobu z doby 18. dynastie byl...
V starověku neznám, tehdy znali jen zinkový nerost kalamín. Získávat z. se naučili, jak se zdá, nejdříve v Indii nebo v Číně. V Evropě se o z. zmiňuje po prvé Agricola v Dvanáctero knihách (1546), jako o bílém kovu, objevujícím se při tavení olova v pecích...
Tisk ze zinkových desek s vyleptanou kresbou, obrazem apod. První tuto techniku zavedl r. 1815 H. W. Eberhard. Zdokonalili B. Höfel z Vídně r. 1840, Francouz Gillot a zejména C. Angerer z Vídně, r. 1870.
Chemický prvek, kov, připravil skoro čistý r. 1824 Berzelius, úplně čistý až r. 1914 Lely a Hamburger.
Tohoto kovu se naučili lidé užívati nejdříve. Zlaté ozdoby byly nalezeny v egyptských hrobech z 5. tisíciletí. Zprvu se zlato těžilo jen rýžováním. Někdy kolem r. 2000 se v Egyptě začíná dobývat také hornicky a těží se z dobyté a rozdrobené horniny plavením....
Zlato tzv. kočičí, pozlacená slitina mědi, zinku a cínu; vyrobil po prvé Tallois z Paříže roku 1840, pod názvem „Tallois mi-or“, z toho vznikla pokroucenina „talmior“ a překladem talmové z.
V Egyptě byly objeveny zlaté folie ztloušti kolem jedné tisíciny milimetru, polepené na dřevě, z doby asi kolem r. 2600 př. Kr. Asi z téže doby jsou nejstarší vyobrazení zlatotepců na egyptských obrazech. Důkladný popis středověké techniky zlatotepectví podal Theofilus...
Vynalezl roku 1854 učitel zpěvu M. Garcia, umělým světlem je opatřil lékař Czermak ve Vídni r. 1858.
Oftalmoskop k pozorování sítnice vynalezl r. 1850 německý fyzik a lékař H. v. Helmholtz.
Navrhl kolem r. 1620 J. Fabricius z Hildenu. Umělé osvětlení k němu zařídil r. 1865 A. F. v. Troeltsch.
Nejstarší zrcadla byla kovová, a to z leštěného bronzu; jsou známa z dob kolem r. 200 př. Kr. Římané užívali kovových zrcadel postříbřených, též celých stříbrných a také z. z obsidianu. Zrcadla skleněná jsou známa z 1. století př. Kr. v Egyptě. Zprvu se na rubu jen...
Vynalezl roku 1837 J. P. Wagner.
Mechanická se skládá se z četných zvonků, rozličně naladěných, a z bicích mechanismů uváděných v činnost kolíky rozsazenými po obvodu otáčivého bubnu, a to podle pořadí not melodie z. h.; buben se otáčí hodinovým mechanismem. V kolíčkovém bubnu, jehož původ není ještě...
Zatím nejstarším známým zvonem je babylonský bronzový zvonek, pocházející asi z 8. století př. Kr. (byl vykopán v Ninive). Že Řekové užívali zvonků, je známo z Aristofanových „Ptáků“ (mluví se tam o hlídači se z.) a z Aristotelovy zmínky o z. na rybářských sítích....
Záznamy: 1 - 27 ze 27