Od smrti k novému životu

Před nedávnem mne v jednom velkém pražském knihkupectví zaujaly dvě starší ženy, které se sháněly po literatuře, která je věnován a tomu, co nás čeká, až opustíme tento svět. Dal jsem se s nimi do řeči a byl překvapen přehledem, jaký o literatuře tohoto druhu mají. Na otázku, proč této tematice věnují takovou pozornost, mi jedna odpověděla, že je prostě zajímá co nastane po smrti, a pak své myšlenky začala rozvíjet do šířky i hloubky… Motivováni tímto rozhovorem jsme se rozhodli publikovat na pokračování úvahy z Druhé knihy A. J. Ibinga Od smrti k novému životu s podtitulem Po stopách věčné pravdy, kterou vydal v roce 1925 Kruh přátel Ibingových. Před první částí otiskujeme úvod a závěr knihy.   
Úvod
Dnešní doba, oplývající nesčetnými vynálezy a pokroky ve všech oborech lidského podnikání, vzbuzuje v mnohém člověku domněnku, že blížíme se již pomalu vrcholku lidského vědění, jehož možno dosáhnouti. A přece toto vědění lidstva je tak jednostranné: Dovedeme používati a přeměňovati veškeré síly, jež máme dosud k disposici, známe koloběh hmoty ve světě i vesmíru, ale vědomosti naše z oboru duchovního jsou tak nepatrné, že ohromná většina lidstva pozemského nemá naprosto žádného, anebo alespoň ne jasného ponětí o postupném vývoji duševním, spokojujíc se pouze studiem nepatrné části tohoto vývoje, připadající na dobu od narození do smrti člověka.
Jest účelem této knížky, sestavené z vybraných projevů. A. J. Ibinga a vydané kruhem jeho ctitelů a přátel, aby těm, kdož i po této stránce pravdu hledají a po ní touží, přinesla poučení a vysvětlení a ukázala cestu, která vede k poznání života za hrobem.
Projevy tyto jsou tak vzácné a dotýkají se duchovního života tak jemně, že nesnesly by, aby s nimi bylo obchodováno jako s myšlenkami hmotného světa, a proto rozhodl se kruh přátel Ibingových tyto projevy nejen v důstojné formě vydati, ale také nabídnouti je úplně zdarma všem upřímným přátelům duchovní pravdy a těm, kteří touží poznati tajemství záhrobní.
Místo závěru
Při vydání této knihy uplatňuje se poprvé Ideál, dle kterého měly by býti vydávány všechny knihy určené k výchově duše lidské, k jejímu ušlechtění a duchovnímu povznesení. Autoři, kteří jsou vyvoleni přijímati tak vzácné inspirace z Duchovna, jsou určeni také k tomu, aby přijaté od Geniů myšlénky zprostředkovali svým bratrům, tj. svému národu nebo i celému lidstvu, ale nemají práva prodávati to, co zadarmo přijali (to pochopil Tolstoj a u nás Gamma). Slouží-li ale tito vyvolení lidstvu, neb aspoň svému národu, pak se má národ-stát starati o tyto Bohem vyvolené prostředníky, aby mohli se plně oddati této vznešené službě a nemusili ducha svého ubíjeti starostmi hmotnými.
A vzácné plody jejich vyšší Inspirace neměly by se státi také předmětem obchodu, nýbrž měla by tu býti společnost, která by tyto práce, lidstvo povznášející, šířila bez jakéhokoliv výdělku, jen za výrobní cenu, tj. za úhradu tisku a papíru, anebo měl by tuto povinnost převzíti na sebe stát a vydávati takové věci úplně zdarma, tak jak v malém činí s Ibingovou knihou malá společnost přátel autorových.

 

Žaluji

Lidské já nemůže zvoliti si rodinné poměry, do nichž se má zroditi ve fysickém světě, vždyť v duchovní říši vidí jen duchovní éther, který ho neodolatelně přitahuje dolů do étherické tělesné schránky a netuší ani hrubé hmoty fysické. Nejdříve jest se mu vtěliti, a pak teprve ji pochopí; ale...
Duše moje unikla již ze sféry, kde vířily etherické vlny poznání, řízené Bratrstvem Lásky. Uniká do nedozírné dálky a já vidím opět duchovní bytosti. Pozoruji výjev v duchovní říši – nemohu však ho popisovati. Je to v téže úrovni, kde duše moje již jednou dlela. Vidím bytosti, které...
Vlastní naše jádro – jiskra Boží – se vtěliti nemůže, jest pevně vázána na určitou dráhu, jakousi rotaci kol onoho neprojeveného Centra, ze kterého vyšla. Vtělí se pouze jisté fluidum, paprsek jeho, jak bychom asi onu etherickou podstatu pojmenovali. Vtělení silné Duše děje se s velkou...
Poznali jste, jak různé jsou cesty každého jednotlivce. Z toho můžete souditi, že vše děje se dle určitých zákonů a dle nutnosti, že i duše malého dítěte nezůstane nepovšimnuta od vysokých bytostí, které vykonávají vůli Nejvyššího a že odchod její jest jen přechodem do věčné blaženosti. Vždy,...
Poučím tebe o inkarnaci, o postupu vtělení, jak jeví se jasnovidci. Duše vznáší se ve sférách jasného ovzduší, nabyla duchovního vědomí, pozoruje a poučuje se. Vidí vyšší a čistší sféry a slyší i zvuky pokročilých a vnímá vědomě poučování a zasvěcování do svatých pravd, avšak svým duchovním tělem...
Duše je souhrn našich citů a vlastností, které jsou naším vlastnictvím, a tato duše se musí reinkarnovati. Jádro naše však, to naše pravé Já se nevtěluje, ač jest s námi spojeno; toť duchovní božské fluidum v nás. Duše jest nositelkou vědomí, které jí naše Já poskytuje a ji tím udržuje a...
Pozoruji v duchovní sféře výjev, který jest plný symbolického poučení pro nás. Vidím, jak světlé, průsvitné bytosti vítají duši, která do jejich středu vkročila. Vím, že je to pokročilé ego, které po dokonané pouti fysické prošlo již všemi vrstvami očisty. Bytosti vítají duši a plují s ní...
Mistr praví: „Co Bůh činí, dobře činí!“ A Budhovy pravdy jsou: Loučiti se s tím, koho milujeme v utrpení. Celá vaše životní cesta k zdokonalení je utrpení, proč chcete se mu tedy vyhnouti? Co znamená shasnutí jednoho světla pro svět? Nic, a duše jde do pravého domova svého. Kde jest...
Co mrtvé jest, toho není možno již vzkřísit a ani Kristus sám mrtvého nevzkřísil, protože Bůh vydal zákon, co mrtvo jest, že prosto života. Přece však vzejde život i v tom mrtvém těle, jež dá povstati nesčetným životům, umožňujíc rozkladem svým, aby zárodky v těle dlící mohly se...
Dnes mne vede Mistr náš zvláštní cestou. Jsem na hřbitově. Jde-li člověk na svaté pole s myslí zbožnou a chce-li se modliti za duši drahou, za duši v očistci, přeje jim „světlo věčné nechť jim svítí“, a vkročí tam zcela klidně. Je-li však silně vzrušen, na příklad velkou bolestí nad...
1 | 2 | 3 | 4 | 5 >>