O

  Zpívající objevil r. 1894 angl. fyzik Duddell, mluvící pak r. 1898 něm. fyzik E. Simon.
  Vynalezl r. 1816 Salmon.
  V knihách se vyskytují nejdříve v anatomických spisech, r. 1556 pak v italském vydání Vitruviova spisu o architektuře.
  Jako dětskou hračku uvádějí již římští básníci Sextus Propetrus a Horác, kol. r. 20. př. Kr. 
  Tj. olejové obrázky sloupající se navlhčením papíru, na němž byly naneseny (dětská zábava známá starší generaci), mají předchůdce v obtiscích rytin na porcelán podle způsobu vynalezeného A. Spenglerem r. 1870 a v obtiscích mědirytin na lakovaný plech podle franc. patentu br. Giradů...
  Do poč. 19. století se obuv hotovila je ručně a to přišíváním podrážky k svršku. První stroj na šití obuvi si dal patentovat r. 1790 Angličan Th. Saint; zda jeho stroj byl skutečně proveden, není známo. R. 1809 vynalezl Američan D. Randolph, a r. 1810 samostatně jeho krajan Barnett,...
  Trvalejší obydlí umělá, stavení, jak bychom je nazvali, si stavěli až pralidé v mladší době kamenné (neolitické, počítané asi od 6000 let př. Kr.), kdy přestávali být kočovníky a stávali se zemědělci. Obydlí těchto usedlíků bývala zprvu o jedné místnosti. Z různých pozůstatků...
  Některé doklady svědčí o tom, že vyráběti ocel dovedli nejméně již někdy v 1. pol. 15. století př. Kr. Hettité. Až do 16. století byla výroba oceli více méně tajemstvím a jen ojedinělá. Způsob výroby popsal, mezi jinými, důkladně G. Agricola ve svých „Dvanáctero knih o hornictví a...
  R. 1821 vynalezl Berhier ocel chromovou, koncem 50. let se užívalo dosti hojně oceli wolframové, r. 1860 vynalezl Mushet ocel manganovou, r. 1875 vynalezl W. H. Brustlein dokonalejší o. chromovou a wolframovou pro rychlořezné nástroje a W. Taylor dokonal jeho dílo.
  Pokud známo, vyrobila první r. 1910 Poldina huť v Kladně. Jiný výrobní způsob r. 1911 Haynes a r. 1912 Brearley.
  J. Perkins (americký průkopník vysokotlakového parn. stroje a vynálezce stroje chladicího), vynalezl r. 1820 způsob, jak připravit ocelové desky k rytí obrazce pro tisk bankovek.
  K rychlému sušení prádla sestrojil r. 1820 Angličan J. Shoffield buben rychle se točící, na nějž se navinovalo mokré prádlo. Jakýsi Petzold v Paříži sestrojil r. 1836 děrovaný svislý buben rychle se točící, do něhož se ukládalo mokré prádlo. Odstředivky na mléko (separátor): r....
  Tisk přenesený, tisk plošný (v podstatě litografický) upravený pro rotačky. Vypracovali v 80. letech min. stol. Francouzi Trottier, Missier, Marinoni a Michaud; poč. 90. let objevil samostatně Američan I. Ruble.
  Vejcovitá příšťala, zpravidla hliněná. Vynalezl kol. r. 1860 G. Donati z Budria (Itálie).  
  Nejstarší zpráva je z r. 880 o malovaných oknech hlavního chrámu v Curychu. Techniku m. o. popisuje Theofilus Presbyter kolem r. 950.
  Prozatím nejstarší doklady o zasklívání oken jsou nálezy rozbitých skleněných litých tabulek z doby císařského Říma, objevené v Herkulanu, v Pompejích a na pomezním kastelu řím. legií v Německu (Saalburku). Nejstarší určitá zmínka o zasklených oknech je z 3. století...
  R. 1864 objevil M. v. Pettenkofer, že zčernalé olejové malby lze obnoviti studenými parami alkoholovými.
  Znali je v Assyrii a Babylonii již někdy v 3. tisíc. př. Kr. V Egyptě je znali před r. 1500, dostávali je od Féničanů. Nejstarší známé olověné doly byly v Laurionu v Řecku a patřily městu Athénám. Pracovalo tam až 20 tisíc otroků. Technika výroby o. z rud se...
  Známý francouzský filozof B. Pascal navrhl, aby byla v Paříži zavedena doprava osob bez rozdílu pravidelně jezdícím velkým vozem. R. 1662 byla skutečně tato „omnibusová“ doprava uskutečněna na trati od Louvru do St. Denis, Vincennes a Versailles. Zanikla však r. 1678. O. se objevují...
  Tak se nazývají hodiny s planetáriem a pohyblivými figurami. O orlojích píše sice již Vitruvius v De architectura (kol. r. 24 př. Kr.), ale nezmiňuje se o žádných skutečně provedených. Proto nejstarším o. zatím zůstává vodní orloj v Gaze (v Persii) popsaný Prokopiem, řeckým...
  K ostření pisátek a tužek snad první sestrojil, že dvou pilníčků k sobě skloněných, r. 1835 F. Theyer z Vídně. O. podobné nynějšímu, s břitem uloženým šikmo, si dal patentovat r. 1847 Francouz de Thierry v Paříži.
  Prvek, kov. Užívá se do vláken žárovkových. Objevil r. 1804 angl. chemik S. Tenannt.
  Jsou známy z 3. století př. Kr.; mají jen krátký třmen a na něm. hrot. Kolečko místo hrotu se objevuje někdy v době římského císařství. Ostruhy z té doby mají hrot nebo držadlo kolečka ohnuté poněkud stranou. Do 2. století po Kr. se nosily o. jen na levé noze.