P
První p. načrtl Leonardo da Vinci (kol. r. 1500). Skutečný p. si dal patentovat r. 1797 J. Garnerin a seskočil s ním po prvé s balonu. R. 1837 zlepšil p. R. Cocking. Dvojitý p. sestrojili r. 1890 Latteman a Käthchen.
Zprávy o technice p. v starověku se značně rozcházejí a jsou neurčité. Techniku p. v starověku popsal Plinius st. v Historia naturalis (1. století po Kr.), techniku středověkou Theofilus Presbyter v Divers. atr. sched. (10. století). Páječská dmuchavka je známá již ze...
Obraz stočený do kruhu. První p. navrhl r. 1755 bernský matematik J. B. Michéli du Crest. P. otáčivé, tzv. pleorama, navrhl r. 1831 K. F. Langhans v Berlíně.
Přístroj k mechanickému zvětšování n. zmenšování kreseb. Zárodky p. se vyskytují ve spisech Herona z Alexandrie (kol. r. 110 př. Kr.). Vynálezcem p. je jesuita Ch. Steiner (r. 1603).
D. Papin, spoluvynálezce parního stroje, vynalezl r. 1681 nádobu (digestor) s přišroubovaným víkem a pojistnou záklopkou na rychlé vaření pod tlakem páry. O podobném hrnci, ovšem bez pojistné záklopky, se zmiňuje již v pol. 3. stol. př. Kr. řecký lékař Filumenos.
Podobá se pravdě, že již někdy od 3. tisíciletí př. Kr. vyráběli p. Číňané z konopí. Počátkem 1. století po Kr. vynalezli výrobu p. z hadrů hedvábných a lněných. Nejstarší listiny na tomto papíru napsaném r. 167 po Kr. byly objeveny Sven Hedinem v Koreji. S výrobou...
R. 1810 dostal L´Hermite z Paříže franc. patent na propisování skrze barevnou vložku.
S vodovými linkami v papíru, vynalezl r. 1824 vídeňský učitel A. F. Drechsler.
R. 1801 vynalezl a vyráběl Ackermann v Londýně.
Připravil v 60. letech 18. století J. C. Schäffer, ale sám připomíná, že tento p. byl znám již předtím v Uhrách. Podobný papír vynalezl r. 1778 hr. Carburi z Padovy.
Vynalezl r. 1853 angl. chemik E. Gaine.
V pol. 16. století se objevují papíry potištěné drobnými dřevorytovými vzorky. R: 1808 dostal továrník papíru Ch. Forget v Paříži patent na výrobu pestrého p. mnohobarevného.
První zmínka o něm je z r. 1465, počátkem 16. století je již značně rozšířen.
Na němž lze psát čistou vodou, se prodával v Paříži r. 1832 p. n. papír „hydrografický“.
Papírová kaše zpracovaná na těstovitou látku přidáním křídy, hlíny a lepidla a poté formovaná. Již kol. r. 1370 se objevily v Německu krabice, talíře a p. vylisované z podobné látky. Objevil znovu r. 1740 natěrač Martin z Paříže.
Staroegyptská látka na psaní, se vyráběl již někdy před r. 3500 př. Kr., neboť z té doby pochází nejstarší dosud popsaný list p. Vyráběl se z dřeňové blány rostliny šáchoru překližováním z malých kousků. Kromě na psaní sloužil p. také k výrobě sandálů, šatů, rohožek a...
Objevil r. 1830 V. Reichenbach.
Kol. r. 1700 baňatý měděný kotel. V 70. letech 18. století litinové i kované kotle se zakřivenými boky. R. 1780 se objevuje Wattův kotel skříňový.
Plamencové: r. 1801 sestrojil R. Trevithick k. s jedním plamencem, r. 1844 W. Fairbairn k. se 2 plamenci.
Vodotrubné: r. 1789...
Myšlenka užití síly páry k nějaké práci se vyskytuje po prvé u Brancy v jeho spisu Le Machine (1629), zobrazuje tu parní kolo (p. turbinu). Rok poté, r. 1630, dostává Angličan D. Ramsey patent na „zvedání vody v hlubokých dolech ohněm“ – jaký stroj to byl, není známo.
E. Somerset...
Nejstarší předchůdkyní je Heronova otáčivá parní koule z r. 24 př. Kr (typ turbiny reakční). R. 1629 se objevuje v Brancově knize Le Machine parní kolo poháněné tryskem páry na lopatky, zárodek to akční turbiny Lavalovy. R. 1699 sestrojuje franc. fyzik Amontons „ohňové kolo“,...
První zmínka o p. c. je v rukopisu němec. voj. technika Kyesera z Eichstädtu z r. 1405. Mluví o něm P. de Brantôme ve svých pamětech (1616), vyskytuje se porůznu i na šlechtických erbech. Jsou uchovány v různých muzeích i soukromých sbírkách.
Počátky p. sahají, pokud zatím známo, do zač. 16. století, kdy byly v Sasku zkoumány žádosti o udělení privilejí (výsad) na vynálezy a nové způsoby výroby. Prvního zákonného podkladu se dostalo udílení takových privilejí v Anglii, zákonem z 2. listopadu 1624. Zákon ten...
Papír pausovací zná již Cennini r. 1437. Vyrobil si pausovací látku z vyzího klí, rozlitého v tenké vrstvě na mramorovou naolejovanou desku. Pausovací plátno se objevilo kol. r. 1800, bylo potřeno bělobou olověnou, vápnem a klihem a napojeno olejem; nynější p. plátno vynalezl r....
Topné zařízení (žárojem), jímž se dosáhne vysokého žáru. Princip byl znám již R. Stirlingovi (vynálezci teplovzdušného stroje). Tepelně technicky p. r. zdokonalil F. Siemens (1856), konstruktivně zlepšil Wilh. Siemens (1861). Zprvu užívána ve sklářství. R. 1864 ji užil Francouz Martin...
První p. s elektrický obloukem sestrojil Američan R. Hare, r. 1839, nezávisle na něm. r. 1853 Pichon, dokonalejší r. 1878-79 Wilh. Siemens. Odporovou e. p. sestrojil r. 1883 Faure, zlepšili r. 1885 Cowles, r. 1886 Héroult a r. 1898 Stassano. E. p. na vysoký žár sestr. r. 1902 Moissan;...
V nejstarších dobách se pečetilo tzv. pečetní hlinkou, v době římského císařství se užívalo směsi pečetní hlinky a asfaltu (v římském Egyptě) n. směsi pečetní hlinky a vosku, později převážně jen přírodního vosku. Umělý pečetní vosk (nyní užívaný) byl připraven po prvé kol r. 1550...
Z vykopávek starobabylonských a staroegyptských jsou známa přečetná pečetidla (nejstarší je z 3. tisíciletí př. Kr) v podobě válečků se značkami vyrytými do povrchu a podél provrtaných; otvorem se prostrčila bronzová tyčinka sloužící k držení. Válečkem se pojíždělo po...
V Pompejích byly objeveny starořímské p. různých velikostí a tvarů na pečivo.
Chléb je potravinou dosti pozdní. Zprvu se lidé živili jen kaší z rozemletých obilních zrn, později si z té kaše pekli placky na horkých kamenech neb v popelu („podplamenice“). Kusy takových placek se zachovaly v kolových stavbách švýcarských. Když se placky nechaly...
Loď s náloží třaskavin se samočinným zapálením při nárazu na předmět, který má být zničen. První navrhl Leonardo da Vinci (někdy v 1. 1488-97). Skutečné pekelné (dvě) lodi sestrojil r. 1585 it. technik F. Gianibelli; jedna byla opatřena časovým zapalovačem (hodinovým). Bylo jich...
Snad nejstarší návrh na p. s. je v rukopisu německého vojenského technika Kyesera z Eichstädtu (z r. 1405): jsou to kosti naplněné střelným prachem a opatřené zápalnicí; mají se prý nenápadně podstrčit do jídelny. Leonardo da Vinci navrhl r. 1510 p. s. plněný prachem a připravený...
Jsou známa až ze starého Řecka a Říma. Egypťané užívali k psaní na papyru jakéhosi štětečku ze stonku šáchoru. Starořecké a starořímské p. byla kovová trubice s přiříznutým a rozštípeným koncem (jako p. z husího brku). O p. z husího brku je nejstarší zmínka až z r....
Jsou známa ze starého Říma. Nejstarší mají tvar plechového žlábku, mladší jsou již ve tvaru štipce. Rozevření r. p. se řídilo posouváním hranatého nástrčku, r. p. se šroubky k úpravě rozevření jsou známa až z poloviny 16. století v Německu. Čerchací r. p. si dal r. 1874...
Je znám v Egyptě kol r. 1400 př. Kr.
Pozemní p. s dvěma zrcátku pod úhlem 45o a s čočkami sestrojil něm. hvězdář J. Hevel r. 1637 (nazval jej „polemoskop“), p. ponorkový sestr. r. 1890 franc. fyzik Rey.
„Věčný samohyb“ trápí vynalézavé hlavy nejméně již od 12. století. Nejstrší p. m., kolo s lichým počtem kladívek na obvodu, znázornil franc. architekt Villard de Honnecourt (zvaný též Wilars) ve svém rukopisu (asi z roku 1245). R. 1269 se objevuje p. m. s magnetem. V techn....
Druh pumy, která se přichytí na bránu, loď apod. a výbuchem je roztrhne. Objevila se kol r. 1575 ve Francii, zavedl jí M. Merle de Salavas. Po prvé jí bylo užito k prolomení hradební brány města Ambertu r. 1577.
Byl znám nejméně již ve starověku, soudíc podle zprávy Herodotovy (kol r. 450 př. Kr.), že na různých místech tehdy známého světa čerpají „skalní olej“. Podle zprávy Plinia st. (Historia naturalis) se jím také v různých krajích svítilo. Od počátku 9. století po Kr. jsou známa...
Tzv. „kogasin“. Výrobu jeho z kysličníku uhelnatého hydrováním (přidáním vodíku za účasti katalysátoru) vypracovali r. 1932 něm. chemikové F. Fischer a H. Tropsch.
Pilováním se předměty obrušují a ohlazují; téhož výsledku dosáhl pravěký člověk různými pomůckami: pískem, drsnými kostmi, tvrdou drsnou kůrou, lasturami i drsnou kůží různých živočichů, (např. řecký název pro pilník je totožný s pojmenováním jednoho druhu žraloka, jehož kůží se dříve...
První sestrojil, pokud známo, norim. mechanik Lobsinger, kol. r. 1550; r. 1701 Francouz PLumier; r. 1725 Angličan Graham; r. 1751 Franc. Focq. P. s. přisuzovaný leckdy G. v. Reichenbachovi (z let někdy kol. r. 1810) byl ve skutečnosti hoblovacím strojem na kovy.
Nálezy kamenů, ze starší doby kamenné, se širokými zářezy nasvědčují tomu, že pračlověk v té době řezal nejspíše úzkým prkénkem a pískem n. plochým pazourkem bez zubů, poněvadž pazourky „pilovité“ jsou známy až z mladší doby kamenné. Vydutý tvar některých zářezů svědčí, že prkénko...
Nejstarší zmínka o pile pohybované vodním kolem je z roku 369, a to v básni „Mosella“ řím. básníka Ausonia. První obraz takové vodní p. načrtl někdy kol r. 1245 franc. technik Villard de Honnecourt. Leonardo da Vinci navrhl kol. r. 1500 vodní p. se samočinným posuvem klád. Potom se...
Snad nejstarší návrh na písmo pro slepce je ve spisu G. Cardana De subtilitate (1550). První p. pro slepce vypracoval r. 1786 Valent. Haüy ředitel slepecké školy v Paříži; tiskl jím knihy a pokoušel se o psací stroj na psaní tímto písmem. R. 1820 předložil franc. hejtman Charles Barbier...
První stroj na slévání liter tiskařských sestrojil pařížský tiskař E. Didot r. 1805, jinou vynalezli r. 1927 Staar a Sturtevant ve Spojených státech, ale k hromadné výrobě způsobilou p. sestrojil až D. Bruce, rovněž ve Spojených státech. Všestrannou p. sestrojili Angličané Johnson a...
Objevuje se již v 60. letech 15. století v jednom obrázkovém rukopisu. V inventáři zbrojnice cís. Maxmiliána I. jsou uvedeny černé pistole jednohlavňové i dvouhlavňové. Od r. 1544 byly p. zavedeny jako zbraň jezdectva. P. s kolečkovým zámkem se objevily kol. r. 1545....
Objevuje se již ve starší době kamenné; je z holenních kostí. Asi v 2. tisíc. př. Kr. se objevuje v Řecku píšťala dvojitá.
Zprávy a doklady o pivu u starověkých národů, počínajíc Šuméry v Mesopotamii a Babyloňany (zákoník Hamurabiův ze 4. tis. př. Kr.) jsou, podle soudu historika techniky Feldhause, ve skutečnosti zprávy o kvasu, poněvadž v této tekutině nebylo chmele, nebyla ani čistě alkoholicky...
Vznikl pravděpodobně z dřevorytových pozvání na pouti, objevujících se od poč. 16. století a vylepovaných v kostelích. Pojízdný sloup na plakáty v noci osvětlený uvnitř si dal patentovat r. 1824 G. S. Harris.
Thukydides líčí ve své Historii peloponéské války, že při obléhání Platají a Delionu (5. stol. př. Kr.), metali útočníci z „ohňových trubic“ oheň; před ústím toho „plamenometu“ byla nádoba se žhavým uhlím, sírou a smolou, a tato směs se rozdmýchávala v plamen měchem na druhém konci...
Zařízení k znázornění pohybu planet, je původu starého. Podle zprávy Ciceronovy prý měl již Archimedes v Syrakusách kolem r. 250 př. Kr., p. pohybované vodou. Suetonius vypráví ve svém životopisu cís. Nerona, že si tento císař dal postaviti (kol. r. 60 po Kr.) rozsáhlé p. ve velké...
Přístroj k mechanickému vyměření plochy libovolného obrazce, vynalezli, téměř současně, r. 1825, italský profesor T. Gonnella a švýcarský zeměměřič J. Oppikofer.
Zda platinu znali ve starověku, není zatím bezpečně zjištěno. První zprávu o kovu připomínajícím vlastnostmi platinu podal J. Scaliger r. 1601. Skutečně ji objevil až A. da Ulloa v Peru v 30. letech 18. století. Za chem. prvek ji pokládal první W. Watson r. 1750, ale dokázal to...
P. k. se rozumí zařízení na zvedání n. spouštění lodí napouštěním nebo vypuštěním vody z nádrží s vraty na obou koncích. Zda se na p. k. vztahuje zpráva Diodora Sicula a zpráva Strabonova, obě z poč. 1. století, o důmyslných zařízeních usnadňujících plavbu na průplavech...
Zprvu se vytepával ručně, později bucharem poháněným vodním kolem, první válcovací stolice se objevuje až v návrzích Leonarda da Vinci. Vlnitý plech se vyskytuje po prvé v 90. letech 15. století na brněních, aby se stala pevnější. R. 1856 obdržel J. Chappelain anglický patent na...
První ruční p. stroj, punčochářský stávek, sestrojil anglický duchovní W. Lee r. 1589, a to velmi dokonalý.
Počátkem 18. století se objevuje stávek na zboží vzorové; r. 1801 užito Jacquardova vzorového stavu ve spojení s pletacím stávkem. Technické zlepšování vzorových pl. s. začíná až...
Zhotovování tkanin je technika prastará, soudíc z nálezů zbytků pletené čepice v hrobě z doby bronzové. Také v koptických hrobech z 5. – 7. století po Kr. byly objeveny zbytky pletení. Nejstarší vyobrazení p. je na obrazu mistra Bertrama „Zvěstování“ z r....
Hliněné p. se vyskytují již u staroegyptských mumií z první třetiny 4. tis. př. Kr. Olověné se vyskytují rovněž na mumiích, od 4. století př. Kr.
Římský dějepisec Plutarch se zmiňuje o korkovém pásu, s nímž přeploval Tiberu ř. 390 př. Kr. jeden válečný posel. Plovací pásy naplněné vzduchem jsou vyobrazeny již na asyrském reliéfu někdy z let 880 př. Kr. V středověkých technických rukopisech (v Kyeserově i v jiných)...
Původně se půda rozrývala silnou větví nebo pněm s krátkým ostrým pahýlem po uťaté nebo ulomené větvi. Postupně se z tohoto primitivního nástroje vyvinul tzv. hák, složený z vodorovného pně (hřídele) a z rýlu (lemeše), šikmého to kůlu připojeného k pni. Peň byl buď...
První mokrý p. s otáčivým bubnem sestrojil r. 1813 S. Clegg; první suchý p. sestrojil r. 1820 J. Malam a zlepšil r. 1842 Defries.
První navrhl r. 1832 Faber du Faur, r. 1840 sestrojil Ebelmann p. g. odpichový a r. 1878 Dowson p. g. na nasávaný plyn.; r. 1906 v. Kerpély p. g. s otáčivým roštem.
Že plyny jsou odlišné od vzduchu, rozpoznal první až kol. r. 1610 J. B. van Helmont.
Dowsonův (nasávaný) p. Výrobu zavedl a potřebné zařízení sestrojil r. 1878 Angličan E. Dowson.
Dřevný plyn vyráběl po prvé destilaci dřeva průkopník svítiplynu, Francouz E. Lebon r. 1796.
Vodní plyn. Objevil...
Možnost zbavovati plyny prachu elektřinou objevil r. 1819 C. S. Rafinesque. Podstatu toho procesu objasnil r. 1824 M. Hohlfeld. Princip technického provedení naznačil r. 1885 O. Lodge. První patent na technické zařízení obdrželi r. 1896 Thwarte a Gardner. Pro praxi uzpůsobil metodu...
Smrdutými plyny se bojovalo odedávna. Důkladný recept na hrozně páchnoucí směs dal L. Fioravanti z Bononie ve svém „Compendium“ (1604), radí smíchati: terpentin, síru, čertovo lejno, lidské výkaly a lidskou krev. V pol. 17. století navrhoval něm. alchymista J. R. Glauber, aby se ve...
Většinu plynů se podařilo zkapalnit, chemicky neb užitím tlaku, Faradayovi a Northmoreovi v 20. letech 19. století. Pro praktickou potřebu upravil zkapalňovací způsob r. 1830 Natterer. Nesnadněji zkapalnitelné p. byly zkapalněny postupně takto: r. 1878 kysličník uhličitý Raydtem a kysl....
R. 1845 si dal angl. továrník R. W. Thomson patentovat kaučukovou obruč plněnou vzduchem. Zvěrolékař J. B. Dunlop, pokládaný leckdy za vynálezce pneumatiky, nepřinesl svou konstrukcí p. nic podstatně nového.
Nejstarší návrh na p. p. pochází od D. Papina (průkopníka parn. stroje). Ten r. 1685 navrhl, aby se vodní energie přenášela na vzdálenost stlačeným vzduchem vyrobeným dvěma vzduch. čerpadly poháněnými vod. kolem. Mělo se takto pohánět důlní vodotěžné zařízení. Poté se myšlenka p. p. vynořuje...
První p. s. sestrojil B. Pascal r. 1652 (jako 28letý, ne r. 1642, jako 18letý, jak se namnoze tvrdívá). Byl to stroj jen sčítací. R. 1662 sestrojil p. s S. Morland a r. 1672 jej zlepšil; tento stroj se stal základem p. s. Ch. Mahona z r. 1780 a Rothova z r. 1842. V 1....
Stará známá školní pomůcka je prastarého původu čínského. Dostalo se odtud do starého Řecka, později do Říma a odtud do Evropy. Na rozdíl od našeho počítadla posunují se kroužky n. kuličky na čínském (i na starověkých počítadlech a na ruském „sčtotu“) po drátech svislých a ve dvou polích.
Ve starověku chránili kopyta koní různými „nákopytníky“ z lýka, plsti, kůže aj. V polovině 1. století př. Kr. přivazovali koňům pod kopyta jakousi „podrážku“ zpravidla železnou (ale také stříbrnou n. zlatou). Kdy se objevily skutečné podkovy, nelze zatím zjistit. Za vynálezce p. se...
Na podpatcích se objevují kol. r. 1810 v Paříži.
Nejstarší známá p. je z r. 1872 s obrazem Norimberku.
První (anglický) patent na n. p. obdržel r. 1835 Angličan Ch. Chubb.
První sestrojil r. 1879 J. Ritty. Známá amer. r. p. „National“ se objevila r. 1883.
Vynalezl a pokovovací pistoli sestrojil r. 1910 švýc. inž. M. Schoop.
Vynalezl r. 1885 Maggi.
Chem. prvek, objevili r. 1898 manž. Curieovi.
Objevuje se po prvé v technickém rukopisu Kyesera z Eichstädtu (1405); nafukuje se měchem. Kaučukové n. p. se začaly vyrábět v 20. letech 19. století, z kaučuku vulkanizovaného je začal vyrábět r. 1846 Hancock.
První náznak p. je ve vojensko-technickém spisu R. Valturia (kol. r. 1460). R. 1587 pojednává o p. Angličan W. Bourne. Důkladně se jednotlivými problémy p. obírá M. Pegelius (1604). Zanedlouho poté sestavil první ponorku holandský fyzik C. van Drebbel (1624); byla poháněna 12 vesly a při...
Původ třeba hledati v Číně, hrubé počátky (spíše kamenina než p.) asi v 7. století po Kr., pravý p. až někdy v stol. 9. První zprávy, nedosti přesné, přinesl o čínském p. r. 1298 Marco Polo. Pokusy o napodobení č. p. v Evropě se dějí prvé asi v 2. polovině 15....
S pružným kovovým hřbetem vynalezl r. 1877 V. Koch jun. z Berlína.
Dějiny p. jsou zatím v počátcích. Zapřahání tažných zvířat je známo u národů východních již z 5. tis. př. naš. letopočtem,v Evropě teprve od 1. tisíc. př. naš. letopočtem. Skot byl připřahován dlouho jen provazcem omotaným kolem rohů nebo plecí. Koncem 9. století naš. letopočtu se...
První mechanickou p. na sukno navrhl Leonardo da Vinci kol. r. 1500. Skutečnou p. sestrojil r. 1758 Angl. Everett. Byly to p. nůžkové. R. 1812 si dal patentovat J. Ellis z Paříže p. ve tvaru nožů sestavených do šroubovice (jako u žacího strojku na trávu).
Nejstarší pravidelnou poštu kurýrní (jízdní) zřídil perský král Kýros v 6. století př. Kr. Na všech hlavních silnicích perské říše byly roztroušeny v pravidelných vzdálenostech poštovní stanice, v nichž si kurýři vyměňovati koně. Tato perská organizace pošt sloužila vzorem...
Počátky se kladou do doby kol r. 1000 př. Kr. a do zemí východních. Holubí pošty ve válce užil po prvé D. J. Brutus r. 43 př. Kr. Pravidelnou h. p. zřídil kol. r. 300 po Kr. císař Diocletian. Jako pošta státní byla holubí p. zavedena v 70. letech 12. století v Syrii. Moderní h. p....
První se myšlenkou p. p. zabýval podle všeho J. Murdock, pravá ruka Wattova a průkopník plynového osvětlení. R. 1812 navrhuje G. Medhurst z Londýna, pohánět v dřevěném potrubí vozíček s dopisy apod. tím, že by se před ním odsával vzduch. R. 1821 připadl na myšlenku pneumatické...
První se objevuje v Paříži r. 1653. První vyobrazení p. s. je v knize C. Weigela z r. 1698. Nynější kovové schránky, které se vyprazdňují do poštovního vaku zasunutého pod dno, vynalezl r. 1875 zámečník Wlzek v Št. Hradci.
Za „vynálezce“ p. z. se pokládá referent při francouzské státní radě Vélayer; r. 1653 mu byla udělena výsada, doručovat místní poštu v Paříži, a tu zavedl obaly na dopisy s natištěnou známkou. Jak dlouho se těchto obalů užívalo, není známo, ale upadly na konec v zapomenutí,...
Soudíc podle vyobrazení v technických rukopisech 15. a 16. století byl tehdy znám potápěčský oblek (skafandr) s neprodyšně přilehající kuklou se vzduchovou hadicí vedoucí nad hladinu. První takto vystrojeného potápěče vyobrazuje německý vojensko-technický spisovatel Kyeser...
Nejstarší zpráva o užití p. z. je z r. 1535, kdy italský vojenský technik F. de´Marchi dal p. z., sestrojeným G. di Lorini, pátrat po římských galerách potopivších se kdysi v jezeře Nemi; zvon byl dřevěný válec s okénkem a sahal potapěči po pás, takže měl nohy a ruce volné;...
Objevuje se koncem 15. století.
Pokud známo, první p. sestrojil Angličan Stender, někdy v 50. letech 18. století, zlepšil ji r. 1764 Schäffer z Řezna. Kol r. 1790 sestrojil Angličan Beetham p. peroucí pouhým tlakem.
První zařídili Schönfeld a Tedeschi r. 1825.
Objevuje se v 2. pol. 17. století ve Francii a pozvolna vytlačuje truhlu.
Nejstarším dokladem p. jsou asyrské reliéfy z 9. století př. Kr.
Byl znám již starým Egypťanům.
Objevuje se po prvé v čínské encyklopedii z poč. 17. století. V Evropě se objevuje až o 100 let později.
Podle Plinia star. si dal děd Katilinův, M. Sergius Silus, zhotovit r. 210 př. Kr železnou ruku v náhradu za ztracenou; když přišel německý rytíř Götz v. Berlichingen v boji o pravici, dal si zhotovit r. 1505 umělou, s pohyblivými prsty (4 prsty současně), později pak ruku...
Nejstarší vyobrazení výroby p. je staroegyptské, někdy z let 2600 př. Kr. První mechanismus na pletení p. navrhl Leonardo da Vinci kol r. 1500. F. Veranzio navrhl v svém technickém spisu Machinea novae (kol 1595) spletací mechanismus poháněný šlapacím kolem. R. 1793 obdržel...
Rozdělují se na ploché, spirálové (vinuté v jedné rovině), šroubové (vinuté v šroubovici s válcovou plochou), kuželové (šroubové s plochou kuželovou). Nejstarší jsou asi p. šroubové, vyskytují se již kolem r. 1400 př. Kr. u spinadel (zavíracích špendlíků). O p. plochých...
Nejstarším stupněm je předení s vřetenem a přeslicí. Soudíc z černých nálezů, bylo p. známo nejméně v mladší době kamenné. Druhý stupeň – vřeteno otáčené ručním kolem, tj. jednoduchý kolovrat – je jistě mnohem mladší, ale dobu vzniku nelze zjistit; nelze určit, ani kde vznikl,...
Objevují se koncem 18. století ve Francii a hotovily se z tvrdé kůže. Kaučukové p. začal vyrábět r. 1802 londýnský obuvník Ridley. Z vulkan. kaučuku je vyráběl od r. 1844 Ch. Goodyear.
Snad prvním p. s. byl stroj londýnského inženýra H. Milla z r. 1714, zachoval se jen patent. Potom se objevuje několik p. s. pro slepecké písmo: r. 1730 angl. matematika N. Saundersona, r. 1784 osleplé Teresie de Paradies a r. 1786 V. Haüye. R. 1808 sestrojil p. s. Ital P. Turri, r....
Hud. nástroj, vznikl v Turecku; v Evropě se rozšířil někdy v 17. století.
Historie p. je historií dělových střel, granátů, pekelných strojů. Technicky velmi dokonalou p. ruční plněnou třaskavou rtutí sestrojil baron Egassi de Torekfalfa. Byla sestrojena v 10 kusech, a užito ji při atentátu ital. anarch. Orsiniho na Napoleona III. – 14. I. 1858.
Atomová puma...
Zprvu se nosily p. šité. První zpráva o p. pletených (hedvábných) je z r. 1539, ale vyráběly se již mnohem dříve ve Španělsku a v Itálii, od kdy, není zatím známo.
Nedlouho poté, když se objevila první děla, začala se hotovit nejen jako „hrubé kusy“ nýbrž i jako zbraň „příruční“ – „píšťala“ – nasazená na kus dřevce, za něž se přidržovala v podpaží. Nejstarší zpráva o takovém „ručním dělu“ je z r. 1338. Tyto „píšťaly“ se nabíjely olověnými...
Již z prvních pušek se střílelo olověnými střelami, ty se udržely téměř půl tisíciletí. Kol r. 1590 se objevují v Německu první náboje, tj. papírové nábojky (patrony) s náplní prachovou, upevněné kolem krčku olověné střely. R. 1625 zavedl papírové n. Gustav Adolf, r. 1690...
O způsobu staveb staroegyptských pyramid není ani písemných, ani obrazových dokladů staroegyptských. Proto se má v novější době za to, že se stavěly užitím povlovných zemních náspů. Jakmile byla postavena nejspodnější vrstva kvádrů, byla k jedné straně nasypána země...
Záznamy: 1 - 110 ze 110