M

  Číňané prý jej znali a dovedli užívat již 2000 př. Kr., ale spolehlivých dokladů o tom není. Nejstarší zpráva o m. je v Aristotelově spisu „O duši“, mluví se tam o tom, že řecký filosof Thales první poznal (koncem 6. stol. př. Kr.) jistou železnou rudu přitahující železné piliny a...
  Užívalo se ho jistě dávno před 8. stol. př. Kr., soudíc z toho, že Homér mluví o m. v Iliadě i v Odyssee jako o věci obvyklé. V 80. letech 3. stol. př. Kr. byl postaven na útesu před ostrovem Farem u Alexandrie m., pokládaný za jeden ze sedmi divů světa. Sloužil asi do...
  Zatím nejstarší zmínka o mechanickém m. je z r. 1320 kdy byl postaven (s pohonem koňským) v Augsburgu k veřejnému užívání. O jeho zařízení není nic známo. První podrobnější popis a vyobrazení m. m. je v knize J. Bessona, Theatrum instrumentorum (1565); těžký kámen je...
  Objevuje se v Evropě někdy poč. 13. století.
  Sestrojil ji franc. stavitel N. F. Mansart r. 1650.
  Nejstarší známé jsou katastrální mapy starobabylonské z údobí 2300-2100 př. Kr. na hliněných destičkách (ulož. v Brit. muzeu). V turinském muzeu je uložen papyrus někdy z doby 1370 př. Kr. s hrubou mapou zlatých polí v Nubijské poušti. Nejstarší mapa zemského...
  Připravil poprvé franc. chemik Mège-Mouriès r. 1869 a od r. 1870 jej vyráběl ve velkém.
  První se o ní zmiňuje r. 1714 něm. filozof Leibniz. R. 1815 vynalezl Němec Westrumb polévkové kostky. R. 1821 připravil masovou t. Francouz Proust. R. 1847 navrhl něm. chemik Liebig, aby se m. t. vyráběla ve velkém z jihoamerického dobytka. Stalo se tak až r. 1863 v Uruguayi. 
  Až do 20. let min. století jen měkké; r. 1818 vynalezl Belgičan Nuellens spirál. pružiny do m. a r. 1824 si dal Francouz Delangle patentovat drátěnky.
  Podle novějších zkoumání byla prvním kovem prakticky užívaným. Byly objeveny kamenné vázy vyhloubené měděným válečkem; nález pochází nejméně z 5.-6. tisíc. př. Kr. Pravidelněji se mědi začíná užívat až kol. 3000 př. Kr. (v Egyptě). Do Evropy se dostává měď někdy kol 2500 př. Kr., ale...
  Za vynálezce platívá Ital Maso řeč. Finiguerra, vynalezl prý m. r. 1458, ve skutečnosti zhotovil jen první otisk m. na papír. Skutečný původce m. není znám. Nejstarší známá m. pochází z r. 1446.
  Přístroj, sestrojený r. 1928 inž. L. Klímou, kterým lze zaznamenati na papírový pás jednotlivé pracovní pohyby dělníka u nějakého obráběcího stroje a potom týmž m. tyto pohyby samočinně reprodukovati na příslušném kopírovacím obráběcím stroji.
  Již v 2. polovině 14. století se užívalo m. ke kontrole průměru dělových kulí kamenných. Někdy v 16. století se užívalo šablon, jednak s různě velkými výřezy při jedné hraně, jednak s různě velkými kruhovými otvory. V sériové výrobě pušek poč. 19. století se užívá...
  Nejstarší známé m. je starobabylonské, pocházející někdy z 3. tis. př. Kr.; měří babylonský dvojloket (asi 0,99 m). V jedné kolové stavbě švýcarské bylo objeveno skládací měřítko. Objevuje se znovu až v druhé pol. 18. století. 
  Zavedeny jako zákonná míra po prvé r. 1800.
  Přístroj udávající takt, se vyskytuje poprvé v jednom arabském spisu z 9. století, ovšem velmi primitivní. Poté až v 18. století, a to v rozmanitých konstrukcích. Nynějšímu nejpodobnější m. sestrojil r. 1790 prof. matem. v Berlíně, A. Bürja. M. v nynější podobě...
  Byly známy již starým Egypťanům, šité i pletené, plněné žíněmi n. otrubami, velké m. také peřím. Kol. r. 70 př. Kr. byl v Římě vynalezen m. nafukovací. První zprávu o m. kaučukovém přinesl Kolumbus ze své druhé cesty, spatřil jej u domorodců na Haiti.
  Vyskytuje se na měřickém kompasu z r. 1631. Anglický hvězdář W. Gascoigne užil m. k posouvání nitkového kříže teleskopu. Přesné m. začal hotovit kol r. 1830 H. Maudslay. V strojní praxi se uplatnil poprvé mikrometr J. L. Palmera z r. 1848, vyráběný od r. 1867 firmou Brown...
  Nejstarším kovovým platidlem byly kovové pruty opatřené vyraženou značkou, jako zárukou jakosti a váhy. První mince se objevují v starém Řecku, jsou lité a okrouhlé. Později se objevují mince ražené; nejstarší známé ruční razidlo je z počátku 5. stol. př. Kr. M. vroubkované na...
  Na možnost vyráběti umělé m. poukázal r. 1572 L. Thurnyser z Berlína. Kdo je začal vyrábět a kdy, není bezpečně známo, ale v 2. pol. 17. století byly již známy. Jako původci různých minerálek se uvádějí F. Hoffmann z Halle (1735), G. F. Venel z Montpellieru (1755), angl....
  Minou se původně rozuměl podkop pod hradební zdí: na konci byla chodba vypažena dřevem nasyceným hořlavinami, když dříví shořelo, propadl se podkop a s ním i základy hradeb. Později se název mina přenesl na podzemní nálož trhaviny, kterou se mělo dotčené místo vyhodit do povětří, a...
  Rychlopalná zbraň s četnými hlavněmi, uloženými buď pevně neb v svazku otáčivém. Ve středověku se m. nazývala „varhany“, poněvadž to byla zbraň s několika „píšťalami“ (hlavněmi). Nejstarší m. se objevila r. 1358 v Holandsku r. 1373 v Trieru. R. 1387 byly zhotoveny ve...
  V nejstarších dobách se zrní vydrolovalo kamenem, později holí a cepem, dobytkem hnaným přes obilí, branami, koly s hroty nebo saněmi se zářezy n. hroty na spodu. Ital. technik G. Branca navrhl ve své knize Le Machine (1629) mlátičku se 6 mlát. válci kutálenými do kruhu a...
  Četné zprávy ze starověku a středověku o mluvicích hlavách jsou velmi neurčité a podle všeho pouhé legendy. První mluvicí (slabikující) stroj sestrojil r. 1778 W. v. Kempelen, král. rada v Bratislavi, stroj měl 13 otvorů s různými klapkami na způsob rtů, které se rozvíraly a...
  Mlýnky na koření s vodorovným hřídelíkem jsou známy z 16. století, mlýnky se svislým h. se objevují až v 18. století.
  Nejstarším způsobem rozmělňování obilních zrn je drcení mezi dvěma plochými kameny. Časem se spodní kámen prohloubil a vznikla miska; z té se pozvolna vyvinul moždíř a z kamenného tlouku kamenná palice. Vývoj však šel ještě jiným směrem; na spodní kámen se nasadil, do čepu, kámen...
  Kdy a kde se objevil poprvé, nelze pověděti s jistotou před 4. století po Kr. Starší zmínky, často uváděné – řeckého básníka Antipatra z počátku 1. století př. Kr. (žili v té době tři toho jména) o tom, kterak „Ceres poručila Najadám by konaly práci (otrokyň). Poslouchají,...
  Roku 536 po Kr. oblehli Gótové Řím a přerušili přítok vody na mlýny uvnitř hradeb, i dal římský vojevůdce Belisar zřídit na Tibeře mlýna lodích. Z Říma se rozšířily po Evropě. V Čechách byly zavedeny z příkazu krále Václava IV. r. 1384. Říkalo se jim škrtáky.
  Velké nesnáze s časovým určením vzniku jsou také u m. větrných. Často uváděné údaje o raném vzniku jich se ukázaly kritickým zkoumáním buď anachronismy, nebo i podvrhy. Platí to o zprávě k r. 340, kdy podle waleské kroniky Iolo Morganwye byly větrné m. zavedeny do Walesu, o zprávě...
  R. 1754 postavil anglický inženýr Smeaton při voj. skladišti v Deptfordu mlýn poháněný vodním kolem, na něž padala voda z nádrže, do níž čerpal Newcomenův „ohňový stroj“. Skutečný parní mlýn, s parním strojem Wattovým, byl postaven r. 1782 v Ketley (Anglie). Velký p. mlýn...
  Předchůdcem jsou ruční mlýnky s rýhovanými válci, které sestrojoval císař Karel V. se svým italským mechanikem J. Turrianem (16. století). Podobný m. je popsán a vyobrazen ve spisu A. Ramelliho (Le diverse et artif. machine, 1588). V Anglii se vyskytují v. m. počátkem 18. století,...
  Necháme-li stranou, jako málo podobnou pravdě zprávu, že již v 11. století byly slapové m. v Benátkách, lze na první doklad o s. m. pokládat návrh ital. technika J. Mariana, obsažený v jeho rukopisu z r. 1438. Podrobnější návrhy podal M-ův krajan, inž. F. Veranzio ve svém...
  Chem. prvek, kov, připravil r. 1782 švédský chemik P. J. Hjelm.
  Původně se nevtiskoval do oka, byl na držátku jako lorgnon (nejstarší vyobrazení na rytině J. Stradona z r. 1570); v oku se začal nosit někdy od 40. let 18. století.
  Byla známa již několik stol. př. Kr. na maloasijských ostrovech. V Římě za cís. Augusta se z ní razily mince. Až do konce 18. století se připravovala m. z mědi a zinkové rudy (kalamínu), r. 1781 si dal patentovat J. Emerson výrobu m. ztavením mědi a čistého zinku.
  Nejstarší jsou dřevěné lávky spojující kolové stavby (z doby kamenné a bronzové) s břehy. Nejstarší dřevěný most, o němž se zachovala zpráva, byl tzv. „pons Sublicius“, postavený kolem r. 620 př. Kr. Dva dlouhé d. mosty přes Rýn na pilotách dal postavit r. 54 př. Kr. Cesar. Nejstarší d....
  Nejstarší zpráva o k. m. je o mostu postaveném kolem r. 620 př. Kr. přes Eufrat v Babylonu; byl prý 300 m dlouhý, z kamenných trámců položených na pilíře vzdálené od sebe 4 m; pilíře byly z lomového kamene, spojeného železnými svorníky zalitými olovem. Druhým nejstarším...
  Snad nejprvnější most p. dal postavit r. 513 př. Kr. perský král Darius přes Bosporus; stavěl jej řecký stavitel Mandroklos ze Samu. Přes zakotvené lodi byla natažena lana a přes ně položeny dvojité trámce. R. 1825 vynalezl rakouský vojenský inženýr K. v. Birago rychle sestavitelný a...
  První most zavěšený na ocelových drátech (nespletených) postavil r. 1816. R. Lee přes řeku Gala (v Anglii). R. 1851 postavil něm. inženýr v Pittsburgu, J. A. Roebling, první železniční most zavěšený na ocel. drátech, přes Niagaru; rozpětí mostu 250 m, průměr hlavního drátu 16 cm....
  První most zavěšený na ocelových drátech (nespletených) postavil r. 1816. R. Lee přes řeku Gala (v Anglii). R. 1851 postavil něm. inženýr v Pittsburgu, J. A. Roebling, první železniční most zavěšený na ocel. drátech, přes Niagaru; rozpětí mostu 250 m, průměr hlavního drátu 16 cm....
  První obloukový litinový m. postavili v 1. 1769-79 přes ř. Savern u Coalbrookdale J. J. Wilkinson a Abraham Darby. R. 1796 byl postaven ve Spojených státech přes Jakubovu úžinu inž. Finalayem první m. visutý ze svářkového železa. V 1. 1846-50 postavil R. Stephenson přes Menaiský...
  První patent na jakousi spalovací turbínu na práškové uhlí byl vydán ve Spojených státech r. 1851. Od té doby se vynořilo četně projektů, ale skutečné pokusy konal v 1. 1890-1903 až Angličan McCallum. V téže době pracoval v Německu Worgistky, také Diesel zkoušel m. na práškové...
  Motyky kamenné různého tvaru jsou známy již z doby kamenné (5. až 2. tisíc. př. Kr.). Byly upevňovány na násadu se zobcem. V mladší době kamenné se m. hotovily z jeleních parohů. Z doby bronzové se zachovaly četné motyky měděné a bronzové. Asi od 5. století př. Kr. se...
  Moždíř k vytloukání zrní, k přípravě barev a p. znali již staří Egypťané, Řekové a Římané. Byly kamenné a někdy vylité kovem. Theofilus Presbyter uvádí kol. r. 950 m. bronzový.
  První byl postaven r. 1883 v Chicagu architektem Jennerem z ocelové kostry a výplňového zdiva.
  První princip r. 1919 Slepian. Sestrojil r. 1933 P. Farnsworth.
  Předchůdcem jich byly různé „kabinety kuriosit“, obsahující i rozmanité věci technické. Nejstarší taková sbírka vznikla r. 1560 v Drážďanech. První technické museum vytvořeno z technických sbírek odkázaných vynikajícím franc. mechanikem Vaucansonem r. 1782 franc. králi Ludvíku...
  Je pravděpodobně původem z Východu, kde se připravovalo z tuku a popelu od pradávna. Bylo však jen jedním z těchto čisticích prostředků: alkalií (získaných z popelu jistých rostlin) soli, medu, moučky z bobů, otrub, valchářské hlinky, kvasu ječmenného, pemzy, žluči,...