S

  Zda starověk znal s. není jisté. Římanům „sal ammoniacum“ znamenalo kamennou sůl. Arabští spisovatelé 8. století po Kr. popisují výrobu s. z velbloudího trusu. V Evropě se s. stává předmětem obchodu poč. 15. století, dováží se převážně z Egypta a užívá se ho ponejvíce...
  Nejstarší zmínka o s. je ve spisu Charta anno Christi z roku 1213. V 13. století byl v Evropě již značně rozšířen a dovážel se ponejvíce z Cařihradu. 
  Vznikl vsazením luku do hlavně se žlábkem, do níž se ukládal šíp. Původ s. třeba hledati pravděpodobně na Dálném východě. Nejstarší zpráva o něm je z poč. 2. století po Kr. u Herona Alexandrijského. Někdy koncem 2. n. poč. 3. století po Kr. vynalezl Číňan Chu Kong Liang s. opakovací,...
  V Evropě byly s. podle všeho ještě ve 13. století dosti řídkým dopravním prostředkem, soudíc podle zprávy známého ital. cestovatele Marca Pola, který píše ve svém cestopisu z konce 13. století o saních, které spatřil u Tatarů, jako o velkém divu. Jízda na s. byla kárána jako...
  Vynalezl r. 1846 A. J. Sax v Paříži.
  Jakmile se i v tiskařství začalo vyrábět hromadně, nemohlo ruční sázení ani zdaleka stačit. Hledalo se, jak je zrychlit, a nejprve se připadlo na to, hotovit spřežky a nejčastější slova z jednoho kusu. První, jak se zdá, připadl na tuto myšlenku franc. sazeč F. Barletti r. 1776, a...
  O první s. s., založený na principu děrových lístků, se pokusil angl. matematik a národohospodář Ch. Babbage v 1. 1834 – 54, ale nedohotovil jej. Skutečný stroj sestrojil, pro sčítání hlasů, r. 1889 Američan Hollerith. Tabulačním zařízením doplnil H-ův stroj Američan Powers, poč. 90....
  Na asyrském pečetním válečku asi z r. 500 př. Kr. je vyobrazen pluh s násypkou na zrní. Táž kombinace je známa i z Číny. Odtud se snad myšlenka s. s. dostala do Evropy. Nejstarší zpráva o secím s. v Evropě je z r. 1591 a týká se s .s. sestrojeného někdy v prvním...
  Nejstarším dokladem je ninivský reliéf z 9. století př. Kr., na němž je vyobrazen velbloud se sedlem pro náklad. Jezdecké s. je původu mnohem pozdějšího. Podle zprávy Xenofontovy by se zdálo, že se objevilo po prvé v Persii, ale bezpečného dokladu pro to není. Římanům bylo známo,...
  Přístroj k měření záchvěvů zemětřesení. O primitivních s. jsou četné zmínky již ve starých letopisech čínských. V Evropě sestrojil první kyvadlový s. r. 1730 Švýcar Cappeler a konstrukci zlepšil r. 1784 Ital Salsano. Mnohem citlivější s. s vodorovným kyvadlem sestrojil první...
  První, pokud známo, sestrojil r. 1834 E. Ambler ve Spojených státech. Žací strojek na trávníky vynalezl r. 1830 E. Budding.
  V starší době kamenné se nelišila ještě od kladiva. Odlišování začalo až někdy v 5. tisíciletí př. Kr. V době bronzové se objevují s. s ostřím již delším a také s. dvojité. Nasazovaly se na zobákovité topůrko, a to buď do rozštěpu zobáku neb otvorem čepele na zobák t.;...
  Chem. prvek. Objevil jej švédský chemik J. Berzelius r. 1817 v bahně z olověných komor na výrobu sírové kyseliny.
  R. 1873 objevil angl. fyzik May, že se elektrický odpor selenu mění podle stupně osvětlení selenu. Této vlastnosti užil r. 1875 W. Siemens k sestrojení s. buňky. Francouz de Paiva užil této buňky brzy poté ve svém televizním přístroji.
  Setrvačníky hliněné n. kamenné jsou již na vřetenech přeslicových z mladší doby kamenné. K udržení rovnoměrnějšího otáčivého pohybu strojů se později užívalo dlouho jen závaží nasazených na ramenech. Setrvačník v podobě kola se vyskytuje až u Theofila Presbytera (kol r. 950 po...
  Kamenné i dřevěné schody byly známy všem kulturním starověkým národům. Točité se vyskytují v starověké Persii a v Řecku; v Zeusově chrámu v Olympii byly točité schody samonosné.
  K měření rychlosti zvuku pod vodou užili r. 1827 fyzikové J. Colladon aj. Sturm zvonů; Sturm r. 1841 doporučil, aby se k zvýšení bezpečnosti při plavbě na moři užívalo zvonových signálů vysílaných pod vodou z lodí. Skutečně se signalizačního zařízení podvodního...
  Nejstarší silnice, tj. cesty zpevněné, byly zřizovány v Číně již kol. r. 2300 př. Kr., aby doplňovaly rozsáhlou síť cest vodních. Ve starém Egyptě měly silnice význam jen místní, poněvadž zavodňovací soustava bránila stavbě dlouhých cest souvislých. O s. v Babylonii a Asyrii je...
  Zmínky o síře a jejím užívání v starověku jsou řídké; zdá se, že v Egyptě se jí užívalo jen k vykuřování. Obšírnější zprávu podává až Plinius st., jak o způsobu těžby, tak o rozmanitém užívání. Až téměř do konce 16. století se užívalo v Evropě převážně síry italské,...
  Byla připravena po prvé někdy kol. r. 1300 a pravděpodobně v Itálii. Ve velkém se začíná vyrábět až od pol. 18. století, kdy se jí počalo potřebovat ve větším množství k barvení látek indigem a k bílení plátna a bavlny. Dýmavá kyselina s. Technický způsob průmyslové výroby...
  Byly nalezeny v kolových stavbách, pocházejících asi z 2. tisíciletí př. Kr.  
  Vyskytuje se již v mladší době kamenné jako hliněná dírkovaná nádoba, v době bronzové pak bronzová. Podle Plinia st. hotovili Egypťané síta z vláken sítiny nebo šáchoru, ve Španělsku z nití a v Galii ze žíní. Ve středověku a na počátku novověku se hotovila dna sít...
  Sestrojil r. 1872 L. Marcy z Filadelfie. 
  Podle Plinia st. dal císař Tiberius pěstovat okurky ve skleníku. Koncem 1. století po Kr. se, podle Martiala, pěstovalo v Itálii asijské ovoce v budovách se slídovými okny. R. 1652 navrhl H. Platt v Anglii vyhřívat skleníky parou. V leydenské botanické zahradě sestrojil...
  Tu a tam se ještě uvádívá, podle vyprávění Plinia st., že sklo je vynálezem Féničanů, ve skutečnosti nejspíše s ním jen nejvíce obchodovali. Lze-li komu přisuzovati vynález skla, tedy, podle dosavadních dokladů, nejspíše starým Egypťanům, neboť v egyptských hrobech se skrčenými...
  R. 1807 si dal franc. stavitel Chatelain v Paříži patentovat a také postavil v beaujonském parku s. s vozíky; ty se po sjetí vytahovaly zase nahoru.
  Objevuje se porůznu až v době římského císařství. Jsou také v kuchyňském inventáři popsaném a zobrazeném ve spisu papežského kuchaře B. Scappiho (1570). Koncem 17. století vytlačují v městech starodávné truhly.
  Umění slévati neželezné kovy, zlato, stříbro, olovo, měď, cín a jejich slitiny bylo dobře známo všem starověkým národům. Řidčeji už slévati železo, poněvadž nedovedli vyrobiti litiny větší množství. Že dovedli slévati železo, o tom svědčí různé zmínky v starověkých spisech i nálezy. Tak...
  Podle všeho nejstarší je s. s. vyobrazený a popsaný ve spisu „připravovatele parního stroje“ S. de Caus, Les raisons des forces mouvantes (1615); uváděl v činnost vodotrysk. R. 1823 navrhl Alsasan Woisard s. s., který měl čerpati na každý kub. metr svého obsahu 500 l vody/hod. Francouz...
  Nejstarší známé ukázky s. jsou na spinadlech, uzdách, štítech apod. z údobí 400 – 250 př. Kr., nalezených ponejvíce v Galii. Nejstarší popis s. techniky je z 3. století po Kr. Velmi důkladně o s-ování pojednává ve svém techn. receptáři Theofilus Presbyter (kol r. 950 po Kr.)....
  Objevuje se někdy koncem 18. století. Strojní výrobu s. p. zavedl Francouz Fremy (franc. Patent z r. 1844).
  Široké podklady pod chodidla, aby se mohlo lépe po sněhu, jsou známy již v starověku. Xenofon se zmiňuje kol. r. 370 př. Kr. o jakýchsi s., jaké dávali koňům Arméni. Totéž vypráví Strabon (kol r. 18 po Kr.) o Kavkazanech. V Evropě se objevuje s. někdy v 10. století...
  Znali ji a užívali ve starověku, ale nedovedli rozlišit od potaše. Dlouho do novověku odbírala Evropa minerální sodu z Egypta, kde se získala odpařováním vody jistých jezer. Teprve později se vzmáhalo užívání sody získané vyluhováním z popelu mořských chaluch; tuto sodu dodávalo...
  Chem. prvek. Sloučeniny sodíku byly dlouho směšovány se sloučeninami draslíku. Obě rozlišil až Stahl r. 1702. Čistý sodík připravil r. 1807 Davy. Technickou výrobu zavedl r. 1859 St. Claire Deville.
  Kdy se objevuje po prvé, není zatím známo. První se o ní zmiňuje Libavius (Alchymia, 1595). Čistou připravil, podle všeho, až něm. chemik J. Glauber, ve 40. letech 17. století a doporučoval ji, mimo jiné, místo stolního octa! Průmyslového významu nabyla až koncem 18. století, ve spojení...
  Patří k nejstarším obráběcím strojům. Soudíc z nálezů soustružených předmětů z alabastru, byl soustruh znám již v mladší kamenné době egyptské. V Evropě zase různé nálezy bronzových soustružených předmětů nasvědčují existenci soustruhu v době bronzové. Že starým...
  Souborný název motorů, v nichž se mění v pohybovou energii energie tepelná vybavená spálením směsí plynu, neb jemně rozptýlených kapalných paliv, neb paliva práškovitého se vzduchem. Je-li vznícení směsi provázeno náhlým vzrůstem tlaku, mluví se o m. výbušných, nemění-li se při...
  Nejstarší návrh je obsažen v angl. patentu z r. 1791 uděleném J. Barberovi, poté myšlenka sp. t. usnula na desetiletí. Upozornil na ni až r. 1853 Redtenbacher. Teprve však r. 1873 se objevuje návrh Stolzův. Z r. 1905 pochází konstrukce s. t. Francouzů Arméngauda a Lemârea....
  První byla zřízena r. 1879 v Nottinghamu v Anglii.
  Nesprávně „zapínací špendlík“ objevuje se ve střední bronzové době (1600 – 1200 př. Kr.) v tvaru prostě ohnutých drátů se zachycovacím háčkem na konci i ve tvaru nynějším (zahnuté pružně).  

Srp

  Četné nálezy z doby kamenné, z kolových staveb, svědčí o tom, že s. byl tehdy nástrojem hojně užívaným. Byly objeveny s. s rukojetí, na níž je pro každý prst samostatná prohlubeň. Tak je tomu i u pozdějších s. bronzových. Ty se odlévaly a potom tvrdily. V době železné se...
  Zmiňuje se o nich již starobabylonský zákoník Hammurabiho (kol r. 2000 př. Kr.), ale jsou to budovy jen částečně kryté, tak jako u Asyřanů a Egypťanů. Kryté s. se vyskytují až v pozdější římské době. 
  Tj. stav, na němž lze tkát několik úzkých tkanin najednou, se objevuje někdy kolem r. 1600. Italský spisovatel Lancellotti přisoudil r. 1636 vynález s. s., na základě vyprávění jakéhosi gdánského malíře A. Mollera, někomu z Gdánska (k. r. 1579). Vynálezce prý byl odsouzen k utopení...
  První vynalezl O. Lilienthal (průkopník bezmotorového létání) poč. 80. let min. stol.  
  První připravili M. Chevreul a H. Braconnot r. 1817. Levnější způsob výroby objevil r. 1831 A. de Milly.
  R. 1838 sestrojil angl. fyzik Ch. Wheatstone zrcadlový s. R. 1843 sestrojil W-ův krajan D. Brewster s. čočkový. R. 1857 sestrojil něm. fyzik H. v. Helmholz tzv. telestereoskop, přístroj k prostorovému vidění na dálku. R. 1857 užil H. W. Dove s-u k rozpoznávání falšovaných...
  Hotoviti odlitky (matrice) sazby se pokusili po prvé J. van der Mey aj. Müller v Leydenu r. 1710, ale s nezdarem. První způsobilé odlitky se podařily, užitím sádrových forem, r. 1725 sazeči W. Gedovi v Edinburku. Paříž. tiskař F. Didot užil k s. forem olověných, do nichž...
  Vyvinula se z palice, jíž se tlouklo zrní apod. v moždířích. Rozmanité druhy stoup i různého způsobu pohybu jich jsou v technických rukopisech středověkých i pozdějších technických knihách tištěných; ukázky jsou v souborné knize T. Becka z r. 1900.
  Otáčivý kotouč se štěrbinami na obvodu, sloužící k pozorování rychlých pohybů, vynalezl r. 1832 S. Stampfer ve Vídni.
  Chem. prvek, objevil r. 1789 Crawford, čistý připravil r. 1807 Davy.
  Nejstarší s. se vyskytuje v technických návrzích Leonarda da Vinci kol r. 1500. Jsou to dvě čelisti ozubené, nasazené na tyči a posouvané šroubem. Podobné s. se vyskytují v knize A. Ramelliho (1588). Kotoučový s. k stružení hodin. koleček je vyobrazen v Leupoldově knize...
  Počátky se objevují v 70. let. 18. století ve Francii. První přesnější sestr. E. Whitney (asi 1818) a J. Bodmer, R. Roberts a J. Nasmyth ve 20. letech 19. století. R. 1840 sestrojil Nasmyth stružní s. na opracování rovných ploch. R. 1849 sestrojil W. Kilner s. s. na obrábění nákolků...
  Franc. chemikové H. Braconnot (1832), T. J. Pelouze (1832) a J. B. Dumas (1840) zjistili, že působením koncentrované kyseliny dusičné na buněčné látky (dřevo, papír apod.) vzniknou látky prudce hořící. R. 1845 se podařilo vyrobit něm. chem. Ch. F. Schönbeinovi působením kys. dusičné a sírové...
  Nejstarší zpráva, kterou lze pravděpodobně vztahovati k s. p., je z r. 1232, mluví se v ní o trhavé látce užité Číňany při mongolském obléhání m. Pien-kingu. První důkladně popsal s. p. a návod k výrobě dal Roger Bacon ve svém spisu De mirabili potestate artis (1242)....
  Těžba a zpracování stříbra sahají svým vznikem hluboko do pravěku a kolébkou jich jest buď Mesopotamie, nebo země sousední. Nejstarší stříbrné předměty, objevené v Babylonii, jsou asi z doby 2900 př. Kr. Za vlády Hammurabiho, někdy kol. r. 2000 př. Kr., byly v Babylonii...
  Předchůdkyní pístové s. je s. měchýřová, tj. měchýř s trubicí. O takové se zmiňuje kol. r. 400 př. Kr. Hippokrates. S první pístovou s. se setkáváme ve spisu Pneumatika, seps. kol r. 230 př. Kr. Filonem Byzantským. Římské s. popsal Heron Alexandrijský ve své Pneumatice (kol. r. 110...
  Až do 12. století se užívalo stolů jen malých, teprve tehdy se objevují dlouhé jídelní stoly v klášteřích. V 16. století se vyskytují stoly nastavovací s přídavnými deskami, které se sklápěly pod stůl. Počátkem 18. století se objevuje stůl sklopný, přichycený na stěnu. Psací...
  Dřevěné sudy jsou ve starověku výjimkou; k přechovávání tekutin se užívalo měchů nebo sudů hliněných; pukly-li, vyspravily se olovem. Až kol r. 77 po Kr. mluví Plinius starší o dřevěných sudech jako o věci dosti časté v Horní Italii. Ale tam se asi dostali vlivem Keltů, kteří jsou...
  Podle novějších bádání se vynález s. klade do konce 7. století př. Kr. a za původce se pokládá Řek Glaukos z ostr. Chia. Elektrické s. vynalezli de Bernados a Slavjanov v 1. 1882 – 85. Thermitové s., tj. směsí hliníku a železa, vynalezl roku 1894 Goldschmidt. Autogenní s. Fouché a...
  Ještě „vševědoucí“ Theofilus Presbyter (kol r. 950 po Kr.) neříká ve svém spisu (Divers. atrium sched.) o s. nic. Nejstarší zatím známé doklady o s. jsou až ze 16. století. S. s rovnoběžnými čelistmi sestrojil r. 1736 Hulot.  
  První sestrojil r. 1874 Mangin.
  První pokusy konal Francouz Poitevin r. 1865, jeho způsob zlepšili Tessie de Motay, k dokonalosti přivedli J. Husník, prof. kreslení v Táboře a nezávisle týž rok, 1868 J. Albert v Mnichově. Barevný s. se objevil r. 1875.
  V nynější podobě se objevily až někdy v posledním stol. př. Kr. v římské říši. Jejich předchůdkyněmi byly konopné provázky, proužky papíru, kousky duše, sítiny a p. namočené ve vosku. V 2. století po Kr. se objevují také s. lojové. Voskové i lojové s. se tehdy vyráběly...
  Nepochybně nejstarším s. je louč, po ní snad pochodeň neb tukový (olejový) kahanec. Misky, připomínající kahance, že žuly n. pískovce byly objeveny v jeskyních obydlených někdy před 20 tisíci lety. Technicky zůstával kahanec pravěku primitivní až snad do Filona Byzzantského, ten...
  Nejstarší zárodek elektrického osvětlení je v návrhu saského dvorního mechanika G. H. Grummerta, z r. 1750, osvětlovat místnosti ohněm nebezpečné elektrickým výbojem ve vzduchoprázdné trubici (takové zařízení objevil již r. 1705 fyzik Hawksbee). Myšlenka G-ova se uskutečnila až po...
  Plynárenský dělník Stone vynalezl r. 1805 motýlkový hořák plynový. R. 1820 jej zlepšil Stoneův krajan J. B. Nielson. Mezitím se objevil hořák kulatý, na způsob Argandova, u olejových lamp, s přívodem vzduchu středem a s cylindrem. Značně větší svítivosti bylo dosaženo až...
  Že při destilaci uhlí uniká hořlavý plyn, všimli si J. J. Becher r. 1682, S. Hales r. 1727 J. Clayton r. 1739, ale praktického závěru z toho nevyvodili. První užil tohoto plynu (pročištěného vápnem) až luváňský lékárník J. P. Minckelaers v 1. 1783 – 85 osvětlování místnosti....
  Zdá se, že odedávna nejrozšířenějším typem byly s. zemní, ať pouhé jámy nebo jámy vyzděné. Setkáváme se s nimi v starověku, v středověku i v novověku. Ve starém Egyptě byly také sýpky jako samostatné budovy, válcovité s kupolí, v jejímž vrcholu byla násypka na...
  Foukací nástroj píšťalovitý je původu východního a dostala se do Evropy v 13. stol. V 16. století se hotovily š. značné délky, zpravidla se 6 otvory, nazývaly se bombardy
  První známý, ale nedokonalý pokus o šicí stroj učinil r. 1755 Ch. F. Weisenthal. Všechny hlavní náležitosti moderního š. s. obsahoval stroj s řetízkovým stehem na šití obuvi, který si dal r. 1790 patentovat Angličan Th. Saint. Roku 1804 obdrželi franc. patent Th. Stone a J. Henderson na...
  Je známo z různých nálezů již ze starší doby kamenné, jako vhodně upravený pazourek nasazený v držadlu nejspíše dřevěném nebo kostěném. Kromě š. pazourkových jsou známa z pravěku i šídla kostěná.  
  Je znám asi z 9. stol. př. Kr., ale způsob výroby popsal po prvé Cato st. Podle Plinia st. byl nejstarším střediskem výroby š. ostrov Chios. Až do poč. 18. století se vyráběl š. převážně z pšenice. R. 1736 se objevuje ve Francii po prvé výroba š. bramborového. R. 1842 se začal...
  Patří k nejstarším pohybovým mechanismům. První zprávu o šlapac. kole máme ve spisu Filona Byzantského (Pneumatika) asi z r. r. 230 př. Kr. V technických rukopisech koncem středověku a v technických spisech 16. a 17. století jsou popsána a vyobrazena šlapací kola...
  Objevují se kolem r. 1795 v Paříži. Pružné šle z kaučukových vláken si dal patentovat r. 1820 T. Hancock.
  Nazývala se tak kniha s listy potištěnými deskotiskem jen po jedné straně; listy byly zpravidla prázdnou stranou k sobě přilepeny. K nejstarším špalíčkům patří ilustrovaný spis Ars moriendi (Umění umírati) z r. 1410.
  Řádný šroub s řádnou matkou byl až do 19. století vzácným zjevem. Staří Egypťané, Babyloňané ani Asyrové šroub vůbec neznali. Řekové a Římané jej sice znali, ale valně ho neužívali, setkáváme se s ním nejčastěji jen jako s vřetenem u lisů. Ku podivu se nezmiňuje o šroubu ani...
  Na šrouby s kulatou n. plochou hlavou je po prvé vyobrazen v knize A. Ramelliho, vyd. r. 1588, ale jistě se ho užívalo dlouho předtím.  
  Nejstarší štětce jsou známy až ze starého Řecka (tu se objevují někdy v 5. století př. Kr.), později z Říma, a to jak malířské, tak natěračské. Ve starém Egyptě užívali k malování kousku sítiny na konci roztřepené.
Záznamy: 1 - 78 ze 78