Domácí lékař – lékařský rádce zdravých i chorých
Denně jsme zaplavováni reklamou prostřednictvím všech nositelů informací na nejrůznější osvědčené přípravky, které upevní naše zdraví, pomohou nám od řady nešvarů a bolestí, takže budeme lépe trávit, přestane nás bolet hlava, imunitní systém se vypořádá se všemi viry a bacily, budeme skákat jak kamzíci na horách nebo lézt po stromech jak opice, ženy po nás budou toužit a tak dále. Prostě, „kdo koupí, neprohloupí.“ Necháme na laskavém čtenáři, aby si sám rozhodl, co je pro něho užitečné a co jsou jen vyhozené peníze. Jistě nebude od věci, když se v této souvislosti vrátíme o více než 120 let zpět a zalistujeme v dvoudílné publikaci Domácí lékař, která vyšla ve třech vydáních v letech 1890 až 1902 s podtitulem Lékařský rádce zdravých i chorých. Sestavil ji Dr. D. Panýrek, operateur v Karlíně za pomoci MUDra. Jos. Císlera, odborného lékaře chorob ušních, nosních a krčních v Praze, MUDra. Vrat. Kučery, majitele ústavu vodoléčebného v Praze, MUDra. Vojt. Mrázka, praktického lékaře a balneologa v Praze, MUDra. Aug. Riegla, sekud. lékaře ústavu choromyslných v Praze, MUDra. Ot. Rožánka, lázeňského lékaře ve Františkových lázních a ženského lékaře v Praze, MUDra. J. Šimsy, řídícího lékaře ústavu pro choroby nervové a duševní v Krči a MUDra. Ot. Zuny, praktického lékaře v Praze. Vyšlo nákladem Bursíka a Kohouta, knihkupců c. k. České university a České akademie pro vědy, slovesnost a umění. Postupně budeme přinášet jednotlivá hesla, která nejsou řazena abecedně, při jejich výběru jsme se řídili tím, zda mají co říci i dnes čtenáři a dokládají, k jak obrovskému posunu došlo na poli lékařské vědy, ale také, jak mnozí poradci z oblasti zdravého životního stylu s prominutím jen papouškují to, co bylo dávno vysloveno nebo si „přivlastňují“ rady mnohdy mezinárodně uznávaných odborníků. Na úvod přinášíme citaci z předmluvy k I. a III. vydání.
Již delší dobu cítí se v písemnictví našem naléhavá potřeba větší populární knihy lékařské, která by čtenáři bez odborných vědomostí poskytovala srozumitelné poučení o podmínkách lidského zdraví i nemocí a která naznačila by jemu přístupným způsobem řadu neškodných a užitečných prostředků při různých chorobách, jimž může člověk podlehnouti.
Potřeba takového svědomitě psaného a požadavkům doby vyhovujícího díla uznána byla i kruhy lékařskými a dala podnět ke vzniku naší knihy „Úplného domácího lékaře“. Každý čtenář, jemuž záleží na tělesném a duševním blahu vlastním a zdraví rodiny, poučí se v něm snadno a dopodrobna o všem, co týká se zdraví i chorob těla a duše.
Různé takové otázky všeobecné i zvláštní, pro něž nemá každý hned po ruce bezpečného odborníka, objasní „Úplný domácí lékař“ způsobem vědecky i zkušeností opřeným, přesně a populárně.
Za tímto účelem volena také úprava knihy. Aby každý pohodlně na některou otázku mohl nalézti odpověď, sestaveny jsou články, v nichž laik hledati bude radu a praktické pokyny, dle abecedy. Kniha staniž se důvěrným přítelem obecenstva, budiž zástupcem lékaře za jeho nepřítomnosti nebo při naléhavém nebezpečí a poučuj tam, kde přílišně zaměstnaný lékař vysvětlí tazateli jen otázky nejdůležitější a nejpotřebnější. Konečně přístup jako mlčelivý a diskrétní důvěrník k těm, kteří ostýchají se z té či oné příčiny soukromé nebo rodinné lékaři se svěřiti.
Každému vzdělanci, který pokládá za svatou povinnost pečovati o zdraví rodiny své, naskýtá se denně řada otázek týkajících se výživy, vychování, diaety atd. Denně slyšíme: Smím to či ono požívati; prospěje či uškodí mi tato lázeň nebo ona minerální voda; mám se koupati v teplé či ve studené vodě; jak mám své dítě živiti, aby bylo zdrávo a sílilo; kterých pokrmů mám se vystříhati; proč nesnesu toho, co jiným jde k duhu; mám vážně bráti ten či onen příznak, který pozoruji na sobě nebo na své choti, na svém dítěti; kdy mám povolati lékaře? Takových otázek je nekonečná řada. Aby určitý počet hesel všem těmto otázkám vyhověti mohl, bylo nutno pojednati o některých pojmech zvláštních v úvaze o pojmech všeobecných, hlavních, kdež nalezne snadno čtenář potřebné objasnění a vysvětlení. Žádati však od přítomné knihy, aby podala průhlednou a úplnou nauku o tom, jak léčiti a vyléčiti různé choroby úplně bez pomoci lékařské, mohl by jen čtenář neprozřetelný a nejapný jen spisovatel mohl by se o to pokoušeti. Kniha má býti pomůckou laika a pomocníkem lékaře, jehož slovům bude dodávati váhy a připravovati půdu, nikdy však neodváží se přestoupiti na pole činnosti v pravém slova smyslu lékařské. Bude brojiti proti temnotám předsudků a pověr světlem pravdy a bezohledně potírati záhubné a výdělkářské mastičkářství. Poví, jak předejíti, aby zdraví nebylo porušeno a vysvětlí, jak obmeziti morbilitu a úmrtnosť – poučováním o škodlivinách a udáváním prostředků, jež zabrání, aby z pouhé náchylnosti (disposice) nevyvinula se choroba, jakož i objasněním, jak vzniklé ochuravění v čas a přiměřeným způsobem potlačiti možno – ovšem za přispění lékařova. „Úplný domácí lékař“ staniž se rádcem zdravých i chorých.
*
Rychlé rozprodání prvního a druhého vydání této knihy nejlépe dokazuje, že je podobného spisu třeba. Ovšem nutno si jasně býti vědom mezí její kompetence, aby nikdy a nikde, což pravíme s důrazem, nezasahovala do působnosti lékařovy.
Přidržovala-li se první dvě vydání jen několika kněh jakožto vzorů, jichž spracováním více méně věrným byla, vidělo se nynějším upravovatelům spisu nutným zasáhnouti hluboko do masa, takže povstává tak kniha z valné části nová.
Není článku, který by byl zůstal beze změny. Dlouhá řada nových statí pro knihu sepsána a s velkým nákladem a obětavostí – dlužno ji i zde uznati – pořízen veliký počet obrázků, jež jednak jsou dílem pracovníků z kruhů lékařských i uměleckých českých, jednak přejata z výborných kněh českých i cizích.
Opakuji, že tato kniha nechce a nemůže ani býti nějakým, abych tak řekl, surrogátem lékaře, aby léčila, tj. aby lidé sami se léčili podle jejího návodu bez lékaře. Naopak – má a chce býti poučením o nemocech a lécích, které lékař zanešený praxí nemá času podrobně podávati.
A proto nemám větší ctižádosti, než aby nejen čtenáři z obecenstva, ale i lékaři říkali o tomto spise: „Je to dobrá kniha!“
Pozn. redakce. Text přinášíme v takové podobě, jak je v knize. 

Domácí lékař

Čaj stal se poslední dobou nápojem u nás velmi populárním. Rusové ode dávna srkají jej několikráte denně ze svých „stakanů“ (sklenic) a jejich „samovary“ pronikly v nedlouhé době celou civilizovanou Evropu. Čaj zajímá lékaře, zajímá chemika, zajímá lékárníka, zajímá přírodopisce a každý...
Slovem diaeta označuje se účelné uspořádání výživy, vyhovující potřebám zdravého člověka, po případě odpovídající požadavkům té které nemoci. Nemá-li člověk škody na zdraví utrpěti, musí potrava jeho nevyhnutelně obsahovati tři skupiny látek živných: 1. bílkoviny (látky dusíkaté), 2. tuky, a 3....
Každá živoucí bytost jest obdařena od přírody zvláštním ústrojím více nebo méně dokonalým, které ji spojuje ze zevním světem a zároveň řídí a v souladu udržuje veškeré úkony životní. Citlivost a pohyblivost je základní vlastností živé organické hmoty. V čem vlastně záležejí, nepoví vám...
Srov. Hypochondrie. Neurasthenie. Hypnosa. Padoucí nemoc Hysterií nazýváme zvláštní chronickou chorobu nervovou, která se vedle stálých duševních změn vyznačuje přechodnými změnami v oboru činnosti jednotlivých nervů, kteréžto změny pouze následkem vlivů duševních povstávají a mizejí. Za...
Hlízy lilkovité rostliny Solanum tuberosum, která pochází z Ameriky a jest nejbližší příbuznou jedovaté potměchuti, dovedou ve vlhkých sklepích velmi snadno vyráběti jed, jehož kulturou pozbyly, vysílajíce bílé klíčky, při čemž nastávají ve šťavách brambor jisté změny. Šťávy ty jsou pak...
Dyspepsie. Katar žaludeční prudký a vleklý. Vřed žaludeční. Rakovina žaludeční. Katar střevní prudký a vleklý. Jménem „zažívadla“ rozumíme obyčejně žaludek a střeva, ač k zažívadlům patří celá řada jiných útrob a sice všecky orgány, které ku zažívání přispívají, jako játra, mikter, slinné...
Neschopnost tato, která může vzniknouti u obojího pohlaví, znamená buď nemožnost souložiti nebo neschopnost roditi. U mužů jsou příčiny neschopnosti velmi rozmanité, přes to však lze je vřaditi do dvou skupin. Do prvé patří nedostatečný vývoj pohlavních ústrojů, do druhé nedostatečná funkce,...
Chůze je rytmický pohyb dolních končetin, který zásluhou dlouhého cviku provádíme již automaticky, takže není ani třeba mysliti na chůzi a vůlí svojí každý ten pohyb všech jednotlivých svalů vyvolávati, kterých je potřeba k provedení pohybů chůze. Abychom mechanismus chůze do všech podrobností...
Chvění známo je jako jemný a rychle se opakující (asi 4 až 10krát v sekundě) pohyb svalový. Zdravý člověk dostává chvění svalové po velké námaze, vysílení, po rozčilení a silném pohnutí mysli, chvěje se zimou, strachem, má-li zimnici, v jistém období horečky apod. Chvění může býti...
Byla jeden čas zvláště na venku smutně proslulá rostlina, neboť bylo jí zneužíváno dosti hojně k neblahému zločinu – odhánění plodu. Pochybení, nerozvážlivost děvčete až po uši zamilovaného a lehkomyslnost mladíka byly první kapitolou truchlivé historie, která nejednou končívala ve veřejích...
V článku „Duševní choroby“ promluveno bylo o historii a povšechném významu choromyslnosti; zde chceme podati krátký náčrtek o příčinách a o léčbě chorob duševních, zvláště v ústavech. O projevech a průběhu choromyslnosti bude pojednáno při každé chorobě zvlášť.    Příčiny...
Tento postrach matek za dob, kdy prováděna tracheotomie jako poslední útočiště v případech jinak ztracených u dítek při záškrtu, pozbyl dnes valně na svém neblahém zvuku. Jednak zdokonalením operativního léčení, jehož zásluhou většina operací stala se bezmála nebezpečí prostoru, jednak také...
Vítězný pokrok elektřiny, zvláště pak prakticky důležité upotřebení její v elektrotechnice, jakož i znamenité úspěchy léčení elektřinou vzbuzují nejen den ke dni rostoucí všeobecný zájem, ale i potřebu kruhů nejširších seznámiti se blíže se základními pojmy elektrickými. Jezdíme ve vozech...
I zběžným pohledem na různé druhy elektrického světla přesvědčujeme se, že elektrický proud za vhodných poměrů uhlí a kovy snadno a rychle rozžhavuje. Galvanokaustikou zove se tedy zužitkování těchto tepelných účinků elektřiny k účelům lékařským. Přístroje, jejichž rozžhavenými násadci se...
Přiměřeně silné kovové dráty tak lehce vedou určité množství elektřiny, že ani na nich nepozorujeme, zdali jimi proud skutečně právě prochází, čili nic. Proto kovy řadíme mezi dobré vodiče, nebo mezi vodiče I. třídy. Naproti tomu klade čistá voda takový odpor elektřině, že jí proud takřka ani...
Jest podnes nejspolehlivější spůsob elektrování již z toho důvodu, že to množství a ty síly galvanického proudu, jimiž na tělo lidské působiti zamýšlíme, můžeme galvanometry a voltmetry snadno a přesně odměřiti, kdežto k odměřování jiných proudů tak bezpečných měřidel nemáme. Účinky...
Faradický proud vzpružuje především ochablou činnost tělesných ústrojí. Proto praví se o něm, že účinky jeho jsou hlavně vzpružovací čili stimulující. Vedle toho připisují se mu též účinky katalytické. Vzhledem k prvnímu způsobu účinků doporučuje se tedy faradování ve všech těch případech...
Zoveme léčení elektrickým proudem voltickým nebo sinusovým, jenž na rozdíl od střídavého proudu faradického vyznamenává se pravidelností změn směru proudu, nepřerušovaným průběhem a stejnoměrnou výši jeho napjetí. Ale právě těmito rozdíly proud voltový předčí proud faradický, neboť voltováním...
Věda a zkušenost nás poučila, že správná diaeta je nejdůležitější věc u člověka nemocného. Třeba mu poskytovati takové látky, z nichž reprodukuje sama sebe, z nichž vyrábí krev, živí nervy a svaly, materiál pro dýchání, teplo, výměšky atd. Jeť kuchyně pro nemocného důležitější, nežli...
Třeba se jen podívati, jak děti rostou. Pochopíme hned účel potravy. S potravou přicházejí do těla látky, které slouží k výživě a mohutnění součástek těla lidského. To se skládá z drobných, pouhým okem neviditelných buněk různého tvaru a různý úkol majících, jež přijímajíce potravu...
Ve zmrzlých a chladem ztuhlých částech těla lidského vzniká, byly-li náhle opět zahřáty, zvláštní zánět, který se prozrazuje červeným nebo modravým, velmi bolestivým otokem. Ve tkani dochází k tvorbě výpotku, a může nastati hnisání, ba i snět. Oznobeniny (Perniones) jsou růži podobné záněty...
Onanie je nepřirozené dráždění pohlavních orgánů, které provádí určité individuum samo na sobě, takže neděje se tu pohlavní spojení dvou jedinců různého pohlaví. Pohnutka, jež nerozvážlivce k onanii vede, jest snaha vzbuditi pocity pohlavní; u muže při tom vzniká výlev chámu, u ženy výlev...
Kdyby všecky odvary a nálevy, které se připravují z látek rostlinných (kořenů, semen, kůry, lodyh, listů, květů nebo rostlin celých) a které zhusta v domácnostech jsou vyhledávány, měly se připravovati v lékárnách, byly by účinné ty léky velmi drahé a nebylo by také vždy možno...
Patří do řady klamů smyslových a jsou to smyslové pocity, které vstupují do vědomí bez přiměřeného podnětu vzešlého z čivu smyslového, a kterým osoba připisuje skutečný podnět. Dle toho, zda podráždění nervu smyslového chybí úplně nebo zda podráždění jeho vede k jinému, zvrácenému nebo...
Právě jako od měchýře ohlašuje se obtížný příznak chorobného nucení na moč, vyskytuje se při některých chorobách zvl. konečníku tzv. nucení na stolici (tenesmus). Za poměrů normálních nastává po stolici příjemné ulehčení a nová pohnutka ke stolici teprve druhého dne obyčejně v touž dobu se...
Pojem tím nevyrozumívá se dnes už samostatná porucha duševní, zvláštní nemoc, nýbrž je to příznak, který může po jistou dobu vystupovati v popředí rozmanitých chorob. Nymfomanie je neodolatelné a neukojitelné dychtění ženy po souloži. Nejen duševní choroby provázívá zajímavý tento příznak, ale...
Účinek provazce kolem krku obtočeného je dvojí: zabraňuje tlakem svým odtok krve z hlavy, což má vzápětí omámení; za druhé stlačuje dychadla, překáží volnému přístupu vzduchu do plic, a přivodí udušení. Omámení dostavuje se rychle. Smrt oběšením je proto nejbezbolestnější a nejméně trapná....
Nazývá se u ženy onen stav, který počíná oplozením zralého vajíčka a končí vypuzením vajíčka toho – porodem. Oplození může nastati krátce po souloži, ale i v době pozdější, neboť semeno mužské může zůstati i více dnů v rodidlech svěžím, oplození schopným. Dosud není také dokázáno, od...
Fosfor přichází v přírodě jen okysličený jakožto kyselina fosforečná. Látky v těle lidském fosfor chovající jsou kyselina glycerofosforečná, lecitin v mozku, nuklein v jádrech buněk obsažený a fosforečnan vápenatý v kostech. Prvek v těchto sloučeninách přicházející,...
Ve mnohých článcích bylo již na to upozorněno, že prostory, v nichž zdržuje se člověk větší část dne i v noci, mají býti zdravé. Podmínce této vyhovíme, postaráme-li se o přístup vzduchu a světla, aby byt byl suchý, a odstraníme-li všecky látky, které mohly by se státi zdraví lidskému...
Pojem o této snaze dosud mnohdy mezi obecenstvem bývá zmatený. Rozumný lékař musí kromě toho zápasiti s mastičkářstvím, které zvláště na venkově na újmu prospěchu chorých bují v míře rozsáhlé. Léčiti se znamená: Užívati jistých medikamentních nebo diabetických prostředků a zaříditi...
Za starších dob (ještě před 30 lety) bývalo v německých domácnostech a jich vlivem i v našich rodinách tu a tam zvykem z jara živiti se skromněji a vedle toho rostlinnými šťávami některých jarních bylin organismus jaksi promývati. Tomu se říkalo německy „Frühlingscur“, u nás „jarní...
Mnohokráte se divíme, dočítajíce se ve starších spisech o všelikém dobrodružném léčení a lécích, jak mohli se tehdejší lékaři ničeho nevědouce o příčinách a podstatě chorob těšiti důvěře nemocných, kteří se přece při každé jen trochu tvrdošijnější chorobě. Záhy musili přesvědčiti o neúčinnosti léků...
O zádumčivosti jako chorobě začínáme mluviti tehdy, když se objeví nápadně sklíčená a déle trvající smutná nálada, která neodpovídá dosavadní povaze člověka a když bol duševní tak zaujme jeho cit i mysl, že podléhá a jest ovládán klamnými představami. Nálada melancholická či depresivní (skleslá), o...
Druhy chorob srdečních jsou velice četné a jich příčiny rozmanité. Velikost srdce může býti změněna a jeho svalstvo podléhá úbytu nebo zbytní (atrofuje nebo hypertrofuje). Také mohou nastati ve stavbě jednotlivých částí rozmanité odchylky a vady, chlopně srdeční mohou býti vadny. Jindy vyvíjí se...
Zdraví člověka bývá nezřídka ohroženo, ba v nebezpečí uvedeno bodnutím nebo kousnutím hmyzu, který je nadán jedovatou šťávou, tuto pak do rány vpouští. Jindy zůstavuje hmyz ústroj, jímž poranil, v kůži nebo sliznici těla lidského jako cizí těleso nebo dráždidlo. Abychom ranám, které hmyz...
Blbost je vrozená nebo získaná; první označuje se vědecky jménem idiotie, druhá pak jménem demence (zblbělost). Výměr blbosti je těžko podati, chápeme ji jakožto poruchu duševní, která se vyznačuje seslabenou činností duševní v různém stupni. Idiotie, blbost vrozená nebo před vývojem duševních...
Přes neustálý boj vědy proti pověře tone naše obecenstvo u  věcí lékařských stále v předsudcích, nevědomosti a pověrčivosti. Léčení považuje se za tajemné síly; k jeho pochopení jest ovšem třeba vzdělanosti, jakéž povrchní četbou získáno býti nemůže. Nekonečná řada tajných léků jest...
Jsou látky původu rostlinného, které získávají se buďto suchou destilací součástí rostlinných, v nichž jsou obsaženy, nebo je rostlina sama poskytuje; pryští z ní na místech, kde je poraněna. Lučebně jsou to smíšeniny silic (aetherických olejů) a pryskyřic. Jsou to hmoty polotekuté,...
Je nádor tvořený vakem, který vyplněn jest obsahem tekutým nebo kašovitým. Může povstati tím způsobem, že nějaká chodba v těle lidském se vakovitě roztáhne výměškem, který se v ní hromadí. Jindy vzniká boubel z vývodu žlázy a ze žlázy samé tím, že vývod byl ucpán, neb se uzavře...
1 | 2 | 3 | 4 >>