Domácí lékař – lékařský rádce zdravých i chorých

Denně jsme zaplavováni reklamou prostřednictvím všech nositelů informací na nejrůznější osvědčené přípravky, které upevní naše zdraví, pomohou nám od řady nešvarů a bolestí, takže budeme lépe trávit, přestane nás bolet hlava, imunitní systém se vypořádá se všemi viry a bacily, budeme skákat jak kamzíci na horách nebo lézt po stromech jak opice, ženy po nás budou toužit a tak dále. Prostě, „kdo koupí, neprohloupí.“ Necháme na laskavém čtenáři, aby si sám rozhodl, co je pro něho užitečné a co jsou jen vyhozené peníze. Jistě nebude od věci, když se v této souvislosti vrátíme o více než 120 let zpět a zalistujeme v dvoudílné publikaci Domácí lékař, která vyšla ve třech vydáních v letech 1890 až 1902 s podtitulem Lékařský rádce zdravých i chorých. Sestavil ji Dr. D. Panýrek, operateur v Karlíně za pomoci MUDra. Jos. Císlera, odborného lékaře chorob ušních, nosních a krčních v Praze, MUDra. Vrat. Kučery, majitele ústavu vodoléčebného v Praze, MUDra. Vojt. Mrázka, praktického lékaře a balneologa v Praze, MUDra. Aug. Riegla, sekud. lékaře ústavu choromyslných v Praze, MUDra. Ot. Rožánka, lázeňského lékaře ve Františkových lázních a ženského lékaře v Praze, MUDra. J. Šimsy, řídícího lékaře ústavu pro choroby nervové a duševní v Krči a MUDra. Ot. Zuny, praktického lékaře v Praze. Vyšlo nákladem Bursíka a Kohouta, knihkupců c. k. České university a České akademie pro vědy, slovesnost a umění. Postupně budeme přinášet jednotlivá hesla, která nejsou řazena abecedně, při jejich výběru jsme se řídili tím, zda mají co říci i dnes čtenáři a dokládají, k jak obrovskému posunu došlo na poli lékařské vědy, ale také, jak mnozí poradci z oblasti zdravého životního stylu s prominutím jen papouškují to, co bylo dávno vysloveno nebo si „přivlastňují“ rady mnohdy mezinárodně uznávaných odborníků. Na úvod přinášíme citaci z předmluvy k I. a III. vydání.

Již delší dobu cítí se v písemnictví našem naléhavá potřeba větší populární knihy lékařské, která by čtenáři bez odborných vědomostí poskytovala srozumitelné poučení o podmínkách lidského zdraví i nemocí a která naznačila by jemu přístupným způsobem řadu neškodných a užitečných prostředků při různých chorobách, jimž může člověk podlehnouti.

Potřeba takového svědomitě psaného a požadavkům doby vyhovujícího díla uznána byla i kruhy lékařskými a dala podnět ke vzniku naší knihy „Úplného domácího lékaře“. Každý čtenář, jemuž záleží na tělesném a duševním blahu vlastním a zdraví rodiny, poučí se v něm snadno a dopodrobna o všem, co týká se zdraví i chorob těla a duše.

Různé takové otázky všeobecné i zvláštní, pro něž nemá každý hned po ruce bezpečného odborníka, objasní „Úplný domácí lékař“ způsobem vědecky i zkušeností opřeným, přesně a populárně.

Za tímto účelem volena také úprava knihy. Aby každý pohodlně na některou otázku mohl nalézti odpověď, sestaveny jsou články, v nichž laik hledati bude radu a praktické pokyny, dle abecedy. Kniha staniž se důvěrným přítelem obecenstva, budiž zástupcem lékaře za jeho nepřítomnosti nebo při naléhavém nebezpečí a poučuj tam, kde přílišně zaměstnaný lékař vysvětlí tazateli jen otázky nejdůležitější a nejpotřebnější. Konečně přístup jako mlčelivý a diskrétní důvěrník k těm, kteří ostýchají se z té či oné příčiny soukromé nebo rodinné lékaři se svěřiti.

Každému vzdělanci, který pokládá za svatou povinnost pečovati o zdraví rodiny své, naskýtá se denně řada otázek týkajících se výživy, vychování, diaety atd. Denně slyšíme: Smím to či ono požívati; prospěje či uškodí mi tato lázeň nebo ona minerální voda; mám se koupati v teplé či ve studené vodě; jak mám své dítě živiti, aby bylo zdrávo a sílilo; kterých pokrmů mám se vystříhati; proč nesnesu toho, co jiným jde k duhu; mám vážně bráti ten či onen příznak, který pozoruji na sobě nebo na své choti, na svém dítěti; kdy mám povolati lékaře? Takových otázek je nekonečná řada. Aby určitý počet hesel všem těmto otázkám vyhověti mohl, bylo nutno pojednati o některých pojmech zvláštních v úvaze o pojmech všeobecných, hlavních, kdež nalezne snadno čtenář potřebné objasnění a vysvětlení. Žádati však od přítomné knihy, aby podala průhlednou a úplnou nauku o tom, jak léčiti a vyléčiti různé choroby úplně bez pomoci lékařské, mohl by jen čtenář neprozřetelný a nejapný jen spisovatel mohl by se o to pokoušeti. Kniha má býti pomůckou laika a pomocníkem lékaře, jehož slovům bude dodávati váhy a připravovati půdu, nikdy však neodváží se přestoupiti na pole činnosti v pravém slova smyslu lékařské. Bude brojiti proti temnotám předsudků a pověr světlem pravdy a bezohledně potírati záhubné a výdělkářské mastičkářství. Poví, jak předejíti, aby zdraví nebylo porušeno a vysvětlí, jak obmeziti morbilitu a úmrtnosť – poučováním o škodlivinách a udáváním prostředků, jež zabrání, aby z pouhé náchylnosti (disposice) nevyvinula se choroba, jakož i objasněním, jak vzniklé ochuravění v čas a přiměřeným způsobem potlačiti možno – ovšem za přispění lékařova. „Úplný domácí lékař“ staniž se rádcem zdravých i chorých.

*

Rychlé rozprodání prvního a druhého vydání této knihy nejlépe dokazuje, že je podobného spisu třeba. Ovšem nutno si jasně býti vědom mezí její kompetence, aby nikdy a nikde, což pravíme s důrazem, nezasahovala do působnosti lékařovy.

Přidržovala-li se první dvě vydání jen několika kněh jakožto vzorů, jichž spracováním více méně věrným byla, vidělo se nynějším upravovatelům spisu nutným zasáhnouti hluboko do masa, takže povstává tak kniha z valné části nová.

Není článku, který by byl zůstal beze změny. Dlouhá řada nových statí pro knihu sepsána a s velkým nákladem a obětavostí – dlužno ji i zde uznati – pořízen veliký počet obrázků, jež jednak jsou dílem pracovníků z kruhů lékařských i uměleckých českých, jednak přejata z výborných kněh českých i cizích.

Opakuji, že tato kniha nechce a nemůže ani býti nějakým, abych tak řekl, surrogátem lékaře, aby léčila, tj. aby lidé sami se léčili podle jejího návodu bez lékaře. Naopak – má a chce býti poučením o nemocech a lécích, které lékař zanešený praxí nemá času podrobně podávati.

A proto nemám větší ctižádosti, než aby nejen čtenáři z obecenstva, ale i lékaři říkali o tomto spise: „Je to dobrá kniha!“