Domácí lékař – lékařský rádce zdravých i chorých
Denně jsme zaplavováni reklamou prostřednictvím všech nositelů informací na nejrůznější osvědčené přípravky, které upevní naše zdraví, pomohou nám od řady nešvarů a bolestí, takže budeme lépe trávit, přestane nás bolet hlava, imunitní systém se vypořádá se všemi viry a bacily, budeme skákat jak kamzíci na horách nebo lézt po stromech jak opice, ženy po nás budou toužit a tak dále. Prostě, „kdo koupí, neprohloupí.“ Necháme na laskavém čtenáři, aby si sám rozhodl, co je pro něho užitečné a co jsou jen vyhozené peníze. Jistě nebude od věci, když se v této souvislosti vrátíme o více než 120 let zpět a zalistujeme v dvoudílné publikaci Domácí lékař, která vyšla ve třech vydáních v letech 1890 až 1902 s podtitulem Lékařský rádce zdravých i chorých. Sestavil ji Dr. D. Panýrek, operateur v Karlíně za pomoci MUDra. Jos. Císlera, odborného lékaře chorob ušních, nosních a krčních v Praze, MUDra. Vrat. Kučery, majitele ústavu vodoléčebného v Praze, MUDra. Vojt. Mrázka, praktického lékaře a balneologa v Praze, MUDra. Aug. Riegla, sekud. lékaře ústavu choromyslných v Praze, MUDra. Ot. Rožánka, lázeňského lékaře ve Františkových lázních a ženského lékaře v Praze, MUDra. J. Šimsy, řídícího lékaře ústavu pro choroby nervové a duševní v Krči a MUDra. Ot. Zuny, praktického lékaře v Praze. Vyšlo nákladem Bursíka a Kohouta, knihkupců c. k. České university a České akademie pro vědy, slovesnost a umění. Postupně budeme přinášet jednotlivá hesla, která nejsou řazena abecedně, při jejich výběru jsme se řídili tím, zda mají co říci i dnes čtenáři a dokládají, k jak obrovskému posunu došlo na poli lékařské vědy, ale také, jak mnozí poradci z oblasti zdravého životního stylu s prominutím jen papouškují to, co bylo dávno vysloveno nebo si „přivlastňují“ rady mnohdy mezinárodně uznávaných odborníků. Na úvod přinášíme citaci z předmluvy k I. a III. vydání.
Již delší dobu cítí se v písemnictví našem naléhavá potřeba větší populární knihy lékařské, která by čtenáři bez odborných vědomostí poskytovala srozumitelné poučení o podmínkách lidského zdraví i nemocí a která naznačila by jemu přístupným způsobem řadu neškodných a užitečných prostředků při různých chorobách, jimž může člověk podlehnouti.
Potřeba takového svědomitě psaného a požadavkům doby vyhovujícího díla uznána byla i kruhy lékařskými a dala podnět ke vzniku naší knihy „Úplného domácího lékaře“. Každý čtenář, jemuž záleží na tělesném a duševním blahu vlastním a zdraví rodiny, poučí se v něm snadno a dopodrobna o všem, co týká se zdraví i chorob těla a duše.
Různé takové otázky všeobecné i zvláštní, pro něž nemá každý hned po ruce bezpečného odborníka, objasní „Úplný domácí lékař“ způsobem vědecky i zkušeností opřeným, přesně a populárně.
Za tímto účelem volena také úprava knihy. Aby každý pohodlně na některou otázku mohl nalézti odpověď, sestaveny jsou články, v nichž laik hledati bude radu a praktické pokyny, dle abecedy. Kniha staniž se důvěrným přítelem obecenstva, budiž zástupcem lékaře za jeho nepřítomnosti nebo při naléhavém nebezpečí a poučuj tam, kde přílišně zaměstnaný lékař vysvětlí tazateli jen otázky nejdůležitější a nejpotřebnější. Konečně přístup jako mlčelivý a diskrétní důvěrník k těm, kteří ostýchají se z té či oné příčiny soukromé nebo rodinné lékaři se svěřiti.
Každému vzdělanci, který pokládá za svatou povinnost pečovati o zdraví rodiny své, naskýtá se denně řada otázek týkajících se výživy, vychování, diaety atd. Denně slyšíme: Smím to či ono požívati; prospěje či uškodí mi tato lázeň nebo ona minerální voda; mám se koupati v teplé či ve studené vodě; jak mám své dítě živiti, aby bylo zdrávo a sílilo; kterých pokrmů mám se vystříhati; proč nesnesu toho, co jiným jde k duhu; mám vážně bráti ten či onen příznak, který pozoruji na sobě nebo na své choti, na svém dítěti; kdy mám povolati lékaře? Takových otázek je nekonečná řada. Aby určitý počet hesel všem těmto otázkám vyhověti mohl, bylo nutno pojednati o některých pojmech zvláštních v úvaze o pojmech všeobecných, hlavních, kdež nalezne snadno čtenář potřebné objasnění a vysvětlení. Žádati však od přítomné knihy, aby podala průhlednou a úplnou nauku o tom, jak léčiti a vyléčiti různé choroby úplně bez pomoci lékařské, mohl by jen čtenář neprozřetelný a nejapný jen spisovatel mohl by se o to pokoušeti. Kniha má býti pomůckou laika a pomocníkem lékaře, jehož slovům bude dodávati váhy a připravovati půdu, nikdy však neodváží se přestoupiti na pole činnosti v pravém slova smyslu lékařské. Bude brojiti proti temnotám předsudků a pověr světlem pravdy a bezohledně potírati záhubné a výdělkářské mastičkářství. Poví, jak předejíti, aby zdraví nebylo porušeno a vysvětlí, jak obmeziti morbilitu a úmrtnosť – poučováním o škodlivinách a udáváním prostředků, jež zabrání, aby z pouhé náchylnosti (disposice) nevyvinula se choroba, jakož i objasněním, jak vzniklé ochuravění v čas a přiměřeným způsobem potlačiti možno – ovšem za přispění lékařova. „Úplný domácí lékař“ staniž se rádcem zdravých i chorých.
*
Rychlé rozprodání prvního a druhého vydání této knihy nejlépe dokazuje, že je podobného spisu třeba. Ovšem nutno si jasně býti vědom mezí její kompetence, aby nikdy a nikde, což pravíme s důrazem, nezasahovala do působnosti lékařovy.
Přidržovala-li se první dvě vydání jen několika kněh jakožto vzorů, jichž spracováním více méně věrným byla, vidělo se nynějším upravovatelům spisu nutným zasáhnouti hluboko do masa, takže povstává tak kniha z valné části nová.
Není článku, který by byl zůstal beze změny. Dlouhá řada nových statí pro knihu sepsána a s velkým nákladem a obětavostí – dlužno ji i zde uznati – pořízen veliký počet obrázků, jež jednak jsou dílem pracovníků z kruhů lékařských i uměleckých českých, jednak přejata z výborných kněh českých i cizích.
Opakuji, že tato kniha nechce a nemůže ani býti nějakým, abych tak řekl, surrogátem lékaře, aby léčila, tj. aby lidé sami se léčili podle jejího návodu bez lékaře. Naopak – má a chce býti poučením o nemocech a lécích, které lékař zanešený praxí nemá času podrobně podávati.
A proto nemám větší ctižádosti, než aby nejen čtenáři z obecenstva, ale i lékaři říkali o tomto spise: „Je to dobrá kniha!“
Pozn. redakce. Text přinášíme v takové podobě, jak je v knize. 

Domácí lékař

Věda a zkušenost nás poučila, že správná diaeta je nejdůležitější věc u člověka nemocného. Třeba mu poskytovati takové látky, z nichž reprodukuje sama sebe, z nichž vyrábí krev, živí nervy a svaly, materiál pro dýchání, teplo, výměšky atd. Jeť kuchyně pro nemocného důležitější, nežli...
Třeba se jen podívati, jak děti rostou. Pochopíme hned účel potravy. S potravou přicházejí do těla látky, které slouží k výživě a mohutnění součástek těla lidského. To se skládá z drobných, pouhým okem neviditelných buněk různého tvaru a různý úkol majících, jež přijímajíce potravu...
Ve zmrzlých a chladem ztuhlých částech těla lidského vzniká, byly-li náhle opět zahřáty, zvláštní zánět, který se prozrazuje červeným nebo modravým, velmi bolestivým otokem. Ve tkani dochází k tvorbě výpotku, a může nastati hnisání, ba i snět. Oznobeniny (Perniones) jsou růži podobné záněty...
Onanie je nepřirozené dráždění pohlavních orgánů, které provádí určité individuum samo na sobě, takže neděje se tu pohlavní spojení dvou jedinců různého pohlaví. Pohnutka, jež nerozvážlivce k onanii vede, jest snaha vzbuditi pocity pohlavní; u muže při tom vzniká výlev chámu, u ženy výlev...
Kdyby všecky odvary a nálevy, které se připravují z látek rostlinných (kořenů, semen, kůry, lodyh, listů, květů nebo rostlin celých) a které zhusta v domácnostech jsou vyhledávány, měly se připravovati v lékárnách, byly by účinné ty léky velmi drahé a nebylo by také vždy možno...
Patří do řady klamů smyslových a jsou to smyslové pocity, které vstupují do vědomí bez přiměřeného podnětu vzešlého z čivu smyslového, a kterým osoba připisuje skutečný podnět. Dle toho, zda podráždění nervu smyslového chybí úplně nebo zda podráždění jeho vede k jinému, zvrácenému nebo...
Právě jako od měchýře ohlašuje se obtížný příznak chorobného nucení na moč, vyskytuje se při některých chorobách zvl. konečníku tzv. nucení na stolici (tenesmus). Za poměrů normálních nastává po stolici příjemné ulehčení a nová pohnutka ke stolici teprve druhého dne obyčejně v touž dobu se...
Pojem tím nevyrozumívá se dnes už samostatná porucha duševní, zvláštní nemoc, nýbrž je to příznak, který může po jistou dobu vystupovati v popředí rozmanitých chorob. Nymfomanie je neodolatelné a neukojitelné dychtění ženy po souloži. Nejen duševní choroby provázívá zajímavý tento příznak, ale...
Účinek provazce kolem krku obtočeného je dvojí: zabraňuje tlakem svým odtok krve z hlavy, což má vzápětí omámení; za druhé stlačuje dychadla, překáží volnému přístupu vzduchu do plic, a přivodí udušení. Omámení dostavuje se rychle. Smrt oběšením je proto nejbezbolestnější a nejméně trapná....
Nazývá se u ženy onen stav, který počíná oplozením zralého vajíčka a končí vypuzením vajíčka toho – porodem. Oplození může nastati krátce po souloži, ale i v době pozdější, neboť semeno mužské může zůstati i více dnů v rodidlech svěžím, oplození schopným. Dosud není také dokázáno, od...
Fosfor přichází v přírodě jen okysličený jakožto kyselina fosforečná. Látky v těle lidském fosfor chovající jsou kyselina glycerofosforečná, lecitin v mozku, nuklein v jádrech buněk obsažený a fosforečnan vápenatý v kostech. Prvek v těchto sloučeninách přicházející,...
Ve mnohých článcích bylo již na to upozorněno, že prostory, v nichž zdržuje se člověk větší část dne i v noci, mají býti zdravé. Podmínce této vyhovíme, postaráme-li se o přístup vzduchu a světla, aby byt byl suchý, a odstraníme-li všecky látky, které mohly by se státi zdraví lidskému...
Pojem o této snaze dosud mnohdy mezi obecenstvem bývá zmatený. Rozumný lékař musí kromě toho zápasiti s mastičkářstvím, které zvláště na venkově na újmu prospěchu chorých bují v míře rozsáhlé. Léčiti se znamená: Užívati jistých medikamentních nebo diabetických prostředků a zaříditi...
Za starších dob (ještě před 30 lety) bývalo v německých domácnostech a jich vlivem i v našich rodinách tu a tam zvykem z jara živiti se skromněji a vedle toho rostlinnými šťávami některých jarních bylin organismus jaksi promývati. Tomu se říkalo německy „Frühlingscur“, u nás „jarní...
Mnohokráte se divíme, dočítajíce se ve starších spisech o všelikém dobrodružném léčení a lécích, jak mohli se tehdejší lékaři ničeho nevědouce o příčinách a podstatě chorob těšiti důvěře nemocných, kteří se přece při každé jen trochu tvrdošijnější chorobě. Záhy musili přesvědčiti o neúčinnosti léků...
O zádumčivosti jako chorobě začínáme mluviti tehdy, když se objeví nápadně sklíčená a déle trvající smutná nálada, která neodpovídá dosavadní povaze člověka a když bol duševní tak zaujme jeho cit i mysl, že podléhá a jest ovládán klamnými představami. Nálada melancholická či depresivní (skleslá), o...
Druhy chorob srdečních jsou velice četné a jich příčiny rozmanité. Velikost srdce může býti změněna a jeho svalstvo podléhá úbytu nebo zbytní (atrofuje nebo hypertrofuje). Také mohou nastati ve stavbě jednotlivých částí rozmanité odchylky a vady, chlopně srdeční mohou býti vadny. Jindy vyvíjí se...
Zdraví člověka bývá nezřídka ohroženo, ba v nebezpečí uvedeno bodnutím nebo kousnutím hmyzu, který je nadán jedovatou šťávou, tuto pak do rány vpouští. Jindy zůstavuje hmyz ústroj, jímž poranil, v kůži nebo sliznici těla lidského jako cizí těleso nebo dráždidlo. Abychom ranám, které hmyz...
Blbost je vrozená nebo získaná; první označuje se vědecky jménem idiotie, druhá pak jménem demence (zblbělost). Výměr blbosti je těžko podati, chápeme ji jakožto poruchu duševní, která se vyznačuje seslabenou činností duševní v různém stupni. Idiotie, blbost vrozená nebo před vývojem duševních...
Přes neustálý boj vědy proti pověře tone naše obecenstvo u  věcí lékařských stále v předsudcích, nevědomosti a pověrčivosti. Léčení považuje se za tajemné síly; k jeho pochopení jest ovšem třeba vzdělanosti, jakéž povrchní četbou získáno býti nemůže. Nekonečná řada tajných léků jest...
Jsou látky původu rostlinného, které získávají se buďto suchou destilací součástí rostlinných, v nichž jsou obsaženy, nebo je rostlina sama poskytuje; pryští z ní na místech, kde je poraněna. Lučebně jsou to smíšeniny silic (aetherických olejů) a pryskyřic. Jsou to hmoty polotekuté,...
Je nádor tvořený vakem, který vyplněn jest obsahem tekutým nebo kašovitým. Může povstati tím způsobem, že nějaká chodba v těle lidském se vakovitě roztáhne výměškem, který se v ní hromadí. Jindy vzniká boubel z vývodu žlázy a ze žlázy samé tím, že vývod byl ucpán, neb se uzavře...
Kávová zrnka jsou pouzdra zbavená semena kávovníka (Coffea arabica), jehož domovem jsou Arabie a Aethiopie, který však i do Východní a Západní Indie zavežen a zde se pěstuje. Jeho květy, voní po jasmínu, jsou bělavé a tvoří kytice. Plody jsou červené, třešním ne nepodobné bobule, v nichž...
Dědičnost jmenujeme zákon přírodní, dle kterého každý živočich po svých rodičích zachovává určité tvary tělesné i schopnosti duševní. Jednotlivé druhy zvířat, hmyzu atd. zůstávají po tisíciletí stejné. Medvěd zůstává medvědem a člověk zůstává člověkem. Učení pak, že by postupným zdokonalováním...
Choroby tyto mají význam národohospodářský. Vyskytují se nejen často, ale trvají dlouho, což obé poškozuje blahobyt postiženého i společnosti lidské. Choroby ty omezují zdatnost sluchu od pouhé nedoslýchavosti až po úplnou hluchotu. Hluchý nemůže často vůbec zastávati svoje povolání nehledě...
Otrava plynem uhelným je otrava kysličníkem uhelnatým, který vzniká nedostatečným spalováním uhlí, dříví atd. za nedostatečného přístupu vzduchu. Vedle kysličníku uhelnatého hraje také jistou úlohu při otravách těchto kysličník uhličitý, dále kyslík, dusík, uhlovodík, kysličník siřičitý a někdy i...
Známe mnoho příčin, jež mohou dýchání zastaviti. Všecky jsou s to způsobiti udušení – choroby a otravy (v. Jedy a otravy), jež zamezují dýchání, naplnění dychadel vodou, ucpání jich cest cizím tělesem. Obyčejně mluvíme o udušení, kde je dýchání zamezeno uzavřením dychadel ze zevnějška. Dušnost...
Chléb je hlavní potravina mnohých lidí. Dle druhu mouky a způsobu výroby v pekárnách je cena jeho velmi různá. Angličané a Francouzové jedí skoro výhradně jen chléb pšeničný (bílý); jinde požívá se chléb černý. Dobré pověsti těší se u nás chléb samožitný. Salonní svět konsumuje rozmanité druhy...
Při ošetřování nemocných a při neustálém styku osob za nejrozmanitějšími účely bývá mnohdy nemožno vyhnouti se nákaze, která může býti přenášena vzduchem, předměty neživými atd. Často je nezbytno přebývati pod jednou střechou s osobou, která je stižena nemocí nakažlivou, často i nevědomky...
Oděv musí býti přiměřen podnebí, roční době a počasí, trvalému nebo dočasnému stavu té které osoby, pohlaví a úkonům tělesným člověka, také povolání. Úkolem šatu jest: chrániti zdraví a vyhovovati požadavkům mravnosti a slušnosti civilizované společnosti. Zdraví člověka chrání šat v tom...
Mens sana in corpore sano! - Zdravý duch v zdravém těle. Stará to zásada, která dosud neztrácí v ničem na své platnosti. Ukazuje nám jednak úzkou spojitost tělesných pochodů s duševním stavem člověka, jednak dovoluje nám nahlédnouti blíže, v jakém poměru nalézá se duševní dílna...
První lidé, kteří v potu tváři dobývali si chleb svůj, každým krokem naráželi na překážky, z nichž šelmy, úraz a jedovaté byliny byly asi první nepřátelé zdraví člověka. Proto byla chirurgie, ovšem jen v nejprimitivnější formě první pomoci, asi takové, jak je podnes nalézáme u národů...
K nejdůležitějším léčivům, která by i lékař novodobý, jenž již tolika léčiv neužívá jako lékař před několika desetiletími, těžce pohřešoval, náleží dávivý kořen (Radix Ipecacuanhae). Vedle chiny, náprstníku a opia z rostlinných léčiv věru nejužívanější je tento kořen, z něhož léčivě...
Z léčiv stejně u lidu a v kruzích lékařských oblibě se těšících o nichž lze říci, že jistě ještě nikdy nikomu neublížila, sluší především uvésti ibiškové přípravky. Nevyléčí sice žádnou závažnou chorobu, ale lehčí onemocnění, proti nimž se podává, ustupují snadno a rychle. K léčivým...
Nebude snad domácnosti spořádané, kde by neměli pro první potřebu malou domácí lékárničku. Takovou sbírku filigránskou s několika zásuvkami, nebo krabici s přihrádkami, dobře ukrytou v rodinách, kde jsou děti, ve které jsou zásoby všelikých těch domácích prostředků a pomůcek pro...
Jestliže vaříme hovězí maso v osolené studené vodě v uzavřené nádobě po delší čas na silném ohni, nabudeme roztoku rozpustných součástek masa, který nazýváme bouillon. K bouillonu přidá se pak různého koření, aby nabyl příjemnější chuti; má-li sloužiti účelům léčivým, nemá se...
Pod tímto jménem přicházejí do obchodu tekuté uhlovodíky z dehtu a petroleje získané, které vrou mezi 55 a 100o. Dříve slul tak benzol připravený z dehtu kameno-uhelného. Benzin našich lékáren jest uhlovodík petrolejový. Je to tekutina čirá, velmi těkavá, zapáchající poněkud po petroleji,...
Arsenik, v řeči chemiků kyselina arsenová, náleží, jak známo, k nejsilnějším leptavým jedům. Příznaky otravy arsenikem upomínají na choleru. Protože se arsenik těžce v žaludku rozpouští, nalézá lékař pitvající neb ošetřující otráveného v žaludku nebo ve vydávených hmotách...
Chlor náleží k nejdůležitějším a nejrozšířenějším prvkům, neboť nejobyčejnější jeho sloučenina, kuchyňská sůl čili chlorid sodnatý přichází v hojném množství, např. v mořské vodě, a četných pramenech tzv. minerálních. Mimo to známe ještě veliké množství lučebních sloučenin,...
V četných rodinách užívá se časem magnesie jakožto prostředku domácího, ač přemnohý pacient, který se k léku tomuto uchyluje, zná ji někdy jen podle jména. Magnesia je sloučenina prvku hořčíku (Magnesium) s kyslíkem, jest to tedy kysličník hořečnatý, který jakožto zásada slučuje se...
1 | 2 | 3 | 4 >>