Domácí lékař – lékařský rádce zdravých i chorých
Denně jsme zaplavováni reklamou prostřednictvím všech nositelů informací na nejrůznější osvědčené přípravky, které upevní naše zdraví, pomohou nám od řady nešvarů a bolestí, takže budeme lépe trávit, přestane nás bolet hlava, imunitní systém se vypořádá se všemi viry a bacily, budeme skákat jak kamzíci na horách nebo lézt po stromech jak opice, ženy po nás budou toužit a tak dále. Prostě, „kdo koupí, neprohloupí.“ Necháme na laskavém čtenáři, aby si sám rozhodl, co je pro něho užitečné a co jsou jen vyhozené peníze. Jistě nebude od věci, když se v této souvislosti vrátíme o více než 120 let zpět a zalistujeme v dvoudílné publikaci Domácí lékař, která vyšla ve třech vydáních v letech 1890 až 1902 s podtitulem Lékařský rádce zdravých i chorých. Sestavil ji Dr. D. Panýrek, operateur v Karlíně za pomoci MUDra. Jos. Císlera, odborného lékaře chorob ušních, nosních a krčních v Praze, MUDra. Vrat. Kučery, majitele ústavu vodoléčebného v Praze, MUDra. Vojt. Mrázka, praktického lékaře a balneologa v Praze, MUDra. Aug. Riegla, sekud. lékaře ústavu choromyslných v Praze, MUDra. Ot. Rožánka, lázeňského lékaře ve Františkových lázních a ženského lékaře v Praze, MUDra. J. Šimsy, řídícího lékaře ústavu pro choroby nervové a duševní v Krči a MUDra. Ot. Zuny, praktického lékaře v Praze. Vyšlo nákladem Bursíka a Kohouta, knihkupců c. k. České university a České akademie pro vědy, slovesnost a umění. Postupně budeme přinášet jednotlivá hesla, která nejsou řazena abecedně, při jejich výběru jsme se řídili tím, zda mají co říci i dnes čtenáři a dokládají, k jak obrovskému posunu došlo na poli lékařské vědy, ale také, jak mnozí poradci z oblasti zdravého životního stylu s prominutím jen papouškují to, co bylo dávno vysloveno nebo si „přivlastňují“ rady mnohdy mezinárodně uznávaných odborníků. Na úvod přinášíme citaci z předmluvy k I. a III. vydání.
Již delší dobu cítí se v písemnictví našem naléhavá potřeba větší populární knihy lékařské, která by čtenáři bez odborných vědomostí poskytovala srozumitelné poučení o podmínkách lidského zdraví i nemocí a která naznačila by jemu přístupným způsobem řadu neškodných a užitečných prostředků při různých chorobách, jimž může člověk podlehnouti.
Potřeba takového svědomitě psaného a požadavkům doby vyhovujícího díla uznána byla i kruhy lékařskými a dala podnět ke vzniku naší knihy „Úplného domácího lékaře“. Každý čtenář, jemuž záleží na tělesném a duševním blahu vlastním a zdraví rodiny, poučí se v něm snadno a dopodrobna o všem, co týká se zdraví i chorob těla a duše.
Různé takové otázky všeobecné i zvláštní, pro něž nemá každý hned po ruce bezpečného odborníka, objasní „Úplný domácí lékař“ způsobem vědecky i zkušeností opřeným, přesně a populárně.
Za tímto účelem volena také úprava knihy. Aby každý pohodlně na některou otázku mohl nalézti odpověď, sestaveny jsou články, v nichž laik hledati bude radu a praktické pokyny, dle abecedy. Kniha staniž se důvěrným přítelem obecenstva, budiž zástupcem lékaře za jeho nepřítomnosti nebo při naléhavém nebezpečí a poučuj tam, kde přílišně zaměstnaný lékař vysvětlí tazateli jen otázky nejdůležitější a nejpotřebnější. Konečně přístup jako mlčelivý a diskrétní důvěrník k těm, kteří ostýchají se z té či oné příčiny soukromé nebo rodinné lékaři se svěřiti.
Každému vzdělanci, který pokládá za svatou povinnost pečovati o zdraví rodiny své, naskýtá se denně řada otázek týkajících se výživy, vychování, diaety atd. Denně slyšíme: Smím to či ono požívati; prospěje či uškodí mi tato lázeň nebo ona minerální voda; mám se koupati v teplé či ve studené vodě; jak mám své dítě živiti, aby bylo zdrávo a sílilo; kterých pokrmů mám se vystříhati; proč nesnesu toho, co jiným jde k duhu; mám vážně bráti ten či onen příznak, který pozoruji na sobě nebo na své choti, na svém dítěti; kdy mám povolati lékaře? Takových otázek je nekonečná řada. Aby určitý počet hesel všem těmto otázkám vyhověti mohl, bylo nutno pojednati o některých pojmech zvláštních v úvaze o pojmech všeobecných, hlavních, kdež nalezne snadno čtenář potřebné objasnění a vysvětlení. Žádati však od přítomné knihy, aby podala průhlednou a úplnou nauku o tom, jak léčiti a vyléčiti různé choroby úplně bez pomoci lékařské, mohl by jen čtenář neprozřetelný a nejapný jen spisovatel mohl by se o to pokoušeti. Kniha má býti pomůckou laika a pomocníkem lékaře, jehož slovům bude dodávati váhy a připravovati půdu, nikdy však neodváží se přestoupiti na pole činnosti v pravém slova smyslu lékařské. Bude brojiti proti temnotám předsudků a pověr světlem pravdy a bezohledně potírati záhubné a výdělkářské mastičkářství. Poví, jak předejíti, aby zdraví nebylo porušeno a vysvětlí, jak obmeziti morbilitu a úmrtnosť – poučováním o škodlivinách a udáváním prostředků, jež zabrání, aby z pouhé náchylnosti (disposice) nevyvinula se choroba, jakož i objasněním, jak vzniklé ochuravění v čas a přiměřeným způsobem potlačiti možno – ovšem za přispění lékařova. „Úplný domácí lékař“ staniž se rádcem zdravých i chorých.
*
Rychlé rozprodání prvního a druhého vydání této knihy nejlépe dokazuje, že je podobného spisu třeba. Ovšem nutno si jasně býti vědom mezí její kompetence, aby nikdy a nikde, což pravíme s důrazem, nezasahovala do působnosti lékařovy.
Přidržovala-li se první dvě vydání jen několika kněh jakožto vzorů, jichž spracováním více méně věrným byla, vidělo se nynějším upravovatelům spisu nutným zasáhnouti hluboko do masa, takže povstává tak kniha z valné části nová.
Není článku, který by byl zůstal beze změny. Dlouhá řada nových statí pro knihu sepsána a s velkým nákladem a obětavostí – dlužno ji i zde uznati – pořízen veliký počet obrázků, jež jednak jsou dílem pracovníků z kruhů lékařských i uměleckých českých, jednak přejata z výborných kněh českých i cizích.
Opakuji, že tato kniha nechce a nemůže ani býti nějakým, abych tak řekl, surrogátem lékaře, aby léčila, tj. aby lidé sami se léčili podle jejího návodu bez lékaře. Naopak – má a chce býti poučením o nemocech a lécích, které lékař zanešený praxí nemá času podrobně podávati.
A proto nemám větší ctižádosti, než aby nejen čtenáři z obecenstva, ale i lékaři říkali o tomto spise: „Je to dobrá kniha!“
Pozn. redakce. Text přinášíme v takové podobě, jak je v knize. 

Domácí lékař

K nejdůležitějším léčivům, která by i lékař novodobý, jenž již tolika léčiv neužívá jako lékař před několika desetiletími, těžce pohřešoval, náleží dávivý kořen (Radix Ipecacuanhae). Vedle chiny, náprstníku a opia z rostlinných léčiv věru nejužívanější je tento kořen, z něhož léčivě...
Z léčiv stejně u lidu a v kruzích lékařských oblibě se těšících o nichž lze říci, že jistě ještě nikdy nikomu neublížila, sluší především uvésti ibiškové přípravky. Nevyléčí sice žádnou závažnou chorobu, ale lehčí onemocnění, proti nimž se podává, ustupují snadno a rychle. K léčivým...
Nebude snad domácnosti spořádané, kde by neměli pro první potřebu malou domácí lékárničku. Takovou sbírku filigránskou s několika zásuvkami, nebo krabici s přihrádkami, dobře ukrytou v rodinách, kde jsou děti, ve které jsou zásoby všelikých těch domácích prostředků a pomůcek pro...
Jestliže vaříme hovězí maso v osolené studené vodě v uzavřené nádobě po delší čas na silném ohni, nabudeme roztoku rozpustných součástek masa, který nazýváme bouillon. K bouillonu přidá se pak různého koření, aby nabyl příjemnější chuti; má-li sloužiti účelům léčivým, nemá se...
Pod tímto jménem přicházejí do obchodu tekuté uhlovodíky z dehtu a petroleje získané, které vrou mezi 55 a 100o. Dříve slul tak benzol připravený z dehtu kameno-uhelného. Benzin našich lékáren jest uhlovodík petrolejový. Je to tekutina čirá, velmi těkavá, zapáchající poněkud po petroleji,...
Arsenik, v řeči chemiků kyselina arsenová, náleží, jak známo, k nejsilnějším leptavým jedům. Příznaky otravy arsenikem upomínají na choleru. Protože se arsenik těžce v žaludku rozpouští, nalézá lékař pitvající neb ošetřující otráveného v žaludku nebo ve vydávených hmotách...
Chlor náleží k nejdůležitějším a nejrozšířenějším prvkům, neboť nejobyčejnější jeho sloučenina, kuchyňská sůl čili chlorid sodnatý přichází v hojném množství, např. v mořské vodě, a četných pramenech tzv. minerálních. Mimo to známe ještě veliké množství lučebních sloučenin,...
V četných rodinách užívá se časem magnesie jakožto prostředku domácího, ač přemnohý pacient, který se k léku tomuto uchyluje, zná ji někdy jen podle jména. Magnesia je sloučenina prvku hořčíku (Magnesium) s kyslíkem, jest to tedy kysličník hořečnatý, který jakožto zásada slučuje se...
Nebude asi nikoho, kdo by neznal velice oblíbené a v zahradách našich hojně pěstované macošky (Viola tricolor L.). Rostlina ta (divoce na polích rostoucích varieta malokvětá) ode dávna platila za lék, zvláště pak se o ní trvdilo, že „čistí krev“ (při rozmanitých osutinách např. u dětí)....
V kamenouhelném dehtu přicházejí vedle fenolu (kyseliny karbolové) sloučeniny, které vrou při vyšší teplotě, nežli fenol, a slují kresoly (orthokresol, metakresol, parakresol). Tyto vyznačují se ještě větší účinností protihnilobnou, než karbolová kyselina, a při tom jsou méně jedovaty. Roztok...
Jest to buďto pouhý široký šátek, který se obvine kolem života, neb bývá to obvaz složitější z kusu flanelu na obou koncích v užší pruhy vybíhajícího, se stuhami na přitažení k tělu. Účelno jest nositi pás, aby útroby břišní byly udržovány na místě náležitém. Stává se u žen, které...
Paprika nazývá se červený prášek chuti palčivé, jehož se užívá ke kořenění některých pokrmů masitých, při nakládání okurek – a to v některých krajích, např. v Uhrách, měrou více než potřebnou. Protože pokrm takto okořeněný vzbuzuje žízeň, bývá paprika, zvl. pokrm takto nejčastěji...
Není snad nikoho, kdo by neznal toho pocitu palčivého v hltanu spojeného často s říháním nepříjemně, silně kysele chutnajících plynů, při čemž někdy se zdá, jakoby kyselá, hustá vlna zvedala se ze žaludku a vystupovala k ústům. O říhání pojednáváme jinde, zde budiž řeč jen o pálení...
Vzduch jest prostředí, v němž žijeme a které obklopuje naší zemi do značné výše (70-90 000 m). Vzduch vdechujeme, potřebujíce nezbytně k životu jednu z nejdůležitějších součástí jeho – kyslík; ve vzduchu vydechovaném jest o 5,5 % méně kyslíku nežli ve vzduchu vdechovaném. Mimo...
Každá kořalka, ať je již jemnější a dražší nebo sprostá a levnější, skládá se líhu a vody. Protože alkohol sám o sobě je prudký jed živočišného organismu, vodou zřeďuje se, aby ze smrtícího jedu připraven byl nápoj dráždivý, rozčilující, který vzněcuje cirkulaci i život v nervstvu, má však –...
Jsou-li koláče dobře vypečené a nejsou-li právě příliš mastné, snese je i slabší žaludek. Aspoň nezpůsobují patrných obtíží. Naproti tomu jsou všecky mastné, čerstvé, příliš hutné koláče (máslové, cukrové apod.) vždycky těžko ztravitelny. Namáčíme-li je do kávy nebo čaje, nestanou se tím...
Tato podivná látka je v lékařství posud velice běžna, neboť má mnohé dobré vlastnosti léčivé. Pochází ze silice obsažené ve vavřínovité rostlině Cinnamomum Camphora, jež roste v Japonsku, Číně, Kočinčině. Tvoří bílou, krystallickou, průsvitnou, křehkou massu nebo prášek zvláštní vůně a...
Čtenářům a zvláště čtenářkám, mezi nimiž je mnoho enthusiastek pro konvalinku, bude se zdáti neuvěřitelno, že lze o konvalince psáti toxikologickou úvahu, jinými srozumitelnějšími slovy, že lze mluviti o jedovatosti konvalinky. Je vskutku pravda, že širším kruhům nemluví se z kompetentních...
Prach je veliký nepřítel čistoty a zdraví. Je všude a obtěžuje každého. Téměř ničeho se proti němu nečiní. Prach, který zvedá se po ulicích a klade v našich bytech na nábytek, který vdechujeme, který vniká nám do očí, uší, nosu, úst, por kožních atd. atd., je vlastně směs rozmanitých látek ze...
Chmel je popínavá rostlina z příbuzenství konopí. Dějiny její jsou vlastně dějinami piva. Roste divoce v Evropě od Anglie a Švédska až ku Středozemnímu moři a v Asii až k Damašku a k pravému břehu moře Kaspického i ve východní Sibiři. V Indii a severní Číně se...
Nesčíslný jest počet lihovin a nápojů z nich připravovaných. Každý národ má svoje takové nápoje. A v některých zemích, kde se zvláště alkoholismu holduje, má nejeden stav zase svoje velebené lihové nápoje. Ze všech stavů snad námořníci nejvíce slynou náchylností k silným lihovinám....
Nelze říci, že by česká mládež měla nedostatek ovoce. Po celý rok rodí naše vlast různé sladké plody, k tomu levnou dopravou přistupuje hojnost jižního ovoce. K méně známému ovoci – ba mohu říci u nás úplně neznámému, aspoň mládeži – náleží granátové jablko. Čtenář slyše to jméno...
Každý člověk musí pracovat, aby byl zdráv. Lenost přivodí neduhy tělesné i duševní. Pud po činnosti, po práci proniká celou přírodou a všecko tvorstvo. Rostlina i zvíře pracuje pro sebe i zachování rodu. Každá organická bytost má k tomu také prostředky od přírody. Těmže zákonům podroben i...
Horečka se pokládá často za chorobu zvláštní a mluvívá se často, že ten či onen stonal „horečkou“. Horečka není však choroba samostatná, nýbrž je pouhý chorobný příznak. Tak jako např. kašel. Deset lidí může kašlat. Jeden bude stižen tuberkulosou plic, druhý katarem průdušek, třetí katarem hrtanu,...
Bedlivému čtenáři našeho spisu zajisté neušlo, že promluvili jsme o nemocech, které přivodí řemesla, ve zvláštním článku (viz. Choroby živností). Je vskutku nezbytno obě ty skupiny od sebe rozeznávati. Při jedné třeba jistých sil, jisté práce svalové; látky, které řemeslník vzdělává, působí určitým...
Nejdříve si povíme, kdo se má známého sportu toho chrániti. Osoby s pokročilou tuberkulosou mají se bezvýjimečně jízdy na kole varovati. Bytosti hysterické nebo k hysterii náchylné měly by upustiti od jízdy na kole. Francouzský lékař Tapret pozoroval zhoršení této choroby u dámy, která se...
V životě každého člověka rozeznáváme tři období rozvoje tělesného. V první vyvinují se a zdokonalují ústrojí; v druhém je doba rozmachu všech sil a schopností – člověk stojí na vrcholu vývoje tělesného i duševního; v třetím období opotřebovaly se jaksi ústroje tělesné: nastávají...
Lidé zámožní i neduživci jezdívají v letních měsících do lázní. Zvyk tento v novější době, kdy cestování valně se ulehčilo, a život stal se luxuriosním, nabyl nemalého počtu přívrženců. Jak zdravý, tak chorý vyrazí na počátku saisony ze svého bydliště a navštěvuje lázně, jednak aby si...
Ze šťáv rostlinných plodů, hlavně klikve, pak též ze zbytků chleba, kvašením vyrábí se v Rusku nápoj zvaný „kvas“ malounko lihu, hojnost kyseliny uhličité chovající, chuti občerstvující, nakyslé – neopojující to ledový nápoj ruský, jehož se tam spotřebuje ve městech i na venkově neuvěřitelné...
Pojem krásy jest, jak říkáme, relativní. Jinými slovy: jednomu se líbí to, onomu zase něco jiného. Že by však choroba byla krásnou, mohl by, jak asi čtenář bude souditi, jen lékař prohlásiti u některého tzv. krásného případu, školního, typického, se všemi příznaky zřetelně vyvinutými. Leč není tomu...
Několikráte opakovanými pokusy vědeckými bylo zjištěno, že pokrmy, k nimž bylo přidáno rozmanitých koření, vyvozují mohutnější vyměšování šťávy žaludeční, z čehož vyplývá lepší trávení, aspoň částečné. Proto se o koření říká, že podporuje trávení. Leč má i jiný význam – lahodí naší chuti...
Známo snad každému, jak řádívaly neštovice za různých epidemií znetvořujíce tvář každého, koho zastihly a hubíce nemilosrdně četné své oběti kteréhokoli věku. Jest přirozeno, že člověk pátral po prostředcích proti této chorobě a snažil se nalézti způsob, jímž chránil by se proti ničivému vlivu...
I přísná věda cestováním hojně se zabývá doporučujíc je co nejvřeleji jakožto účinný lék a přirozený prostředek, jímž osvěžujeme duši i tělo a otužujeme je vůči chorobám. A právem stalo se cestování vzdělanému člověku, jehož povolání nepoutá právě celý rok na jeho působiště, nezbytným a...
Není snad jediného z nás, který z vlastní zkušenosti by neznal ten protivný, nepříjemný, někdy až nesnesitelný pocit. Důrazná, obtížná bolest, která někoho neodbytně a nezbytně provází po celou pouť životem, málokdy na nějakou chvíli neb dobu ulevuje. Někoho bolí hlava, činíc...
Již několikráte stala se v knize této zmínka o tom, že potrava lidská skládá se hlavně z tří druhů látek živných: tuků, uhlohydrátů a bílkovin. Z těchto jsou bílkoviny nejdůležitější součástí, která v potravě vynechán býti nesmí. Maso jest v prvé řadě látkou, kterou bývá tělu bílkovina k výživě...
Med je výrobek včely (Apis mellifica), která cukernatou látku, obsaženou v některých žlázách rostlin, přeměňuje v med a vosk. Přeměna tato děje se při trávení. Med skládá se z cukru hroznového, nekrystalující cukernaté, syrupu podobné massy, žlutého barviva, vosku a jakési...
Pomíjející bezvědomí způsobené nedokrevností mozku zove se mdloba. Má-li mozek vykonávati své funkce, je nutno, aby byl stále dosti značným množstvím krve zásobován. K tomu cíli potřebuje srdce jisté síly, která není nepatrná. Je-li srdce slabší, nemůže vehnati potřebné množství krve do mozku,...
Stará náchylnost člověka, přijímati rady od laiků a důvěřovati reklamě spekulativních kupčíků, zůstala nezměněna – přes to, že obecenstvo bylo neustále poučováno a v poslední době zasvěcuje se do všech pokroků medicíny jistě nesmírných a úctu vzbuzujících. Povstávají stále noví a noví šarlatáni....
Známe družné rostliny i zvířata, která dovedou žíti pouze ve společnosti. Tak vložila i člověku příroda družnost vínkem do kolébky. Lidé beze styku s tvory sobě rovnými, beze vzájemného přispění a života společenského zašli by tesknotou. Společnost jest nutné dráždidlo životní, nevyhnutelné nejen...
Uspávací tento lék je tak obecně známý, že byla by kniha naše vskutku neúplnou, kdyby o něm aspoň stručně nebylo pojednáno. Za posledních let rojí se tolik nových léčiv, že jednotlivé ty prostředky nedojdou ani pozornosti širšího obecenstva a také v lékařství udrží se jich jenom něco málo,...
1 | 2 | 3 >>