Bloomberg: Euro ztrácí v zemích střední a východní Evropy na atraktivitě

Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank

Jednotná měna euro ztrácí v zemích střední a východní Evropy na atraktivitě, upozorňuje dnes agentura Bloomberg (viz níže). Žádná další země regionu po Bulharsku do eurozóny už spěchat nehodlá, uvádí ve svém dnešním textu. A v samotném Bulharsku hned polovina populace euro odmítá, doplňuje Bloomberg. Přestože balkánská země je podle Evropské komise na přijetí jednotné měny připravena.

Guvernér České národní banky Aleš Michl na konferenci Bloombergu tento týden v Praze uvedl, že to, že Česko platí korunou, a ne eurem, usnadňuje boj České republiky s inflací. Další účastník konference, guvernér chorvatské centrální banky Boris Vujčić, na téže akci řekl, že pro Česko by přijetí eura bylo méně přínosné než pro Chorvatsko.

Chorvatsko se přitom od přijetí eura v lednu 2023 potýká se soustavně vyšší inflací, než jakou vykazuje eurozóna jako celek. Zatímco v řadě let před přijetím eura vykazovalo Chorvatsko zpravidla stejnou, nebo dokonce nižší inflaci, než jakou registrovala eurozóna. To indikuje, že Chorvatsku by prospěla o něco vyšší základní úroková sazba, než jakou nyní celé eurozóně nastavuje Evropská centrální banka.

Letos v dubnu činila inflace v Chorvatsku podle Eurostatu rovná čtyři procenta v meziročním vyjádření, kdežto v Česku jen 1,7 procenta. Česká národní banka přitom v dubnu držela svoji základní úrokovou sazbu na úrovni 3,75 procenta, zatímco Evropská centrální banka Chorvatsku předepisovala základní depozitní sazbu na úrovni jen 2,5, resp., po snížení v daném měsíci, 2,25 procenta.

I mezi dalšími ekonomy, než je guvernér Michl, zřetelně převažuje názor, že s eurem by byla inflace v Česku v uplynulé době vyšší než s korunou. Teze, že by euro inflaci snížilo, je spíše jen mýtus, který šíří laická část veřejnosti a někteří politici pod tlakem lobby. Jde o mýtus a mýlku, jež nemá oporu v odborných kruzích, ani v odborných studiích.

Ropa po úderu Izraele na Írán zdražuje nejvíce od roku 2022, koruna oslabuje

Oboje může zdražit pohonné hmoty v ČR.

Cena ropy Brent dnes (13.6.) poskočila až o 13 procent, nejvíce od začátku ruské invaze na Ukrajinu v březnu 2022. Úder Izraele na Írán přitom může vést alespoň z části k trvaleji vyšším cenám ropy – a i pohonných hmot v ČR –, neboť zásadně snižuje pravděpodobnost dojednání nové jaderné dohody Washingtonu a Teheránu. Washington přitom i po izraelském úderu uvádí, že s dalšími jednáními o dohodě stále počítá, měla by proběhnout již tuto neděli.

Vyhlížený možný růst cen pohonných hmot v ČR ovšem může podpořit i dnešní oslabení koruny vůči dolaru. Koruna ztrácí zatím jen mírně, 0,6 procenta, neboť znejistělí investoři se uchylují do bezpečných útočišť typu amerického dolaru. Vůči švýcarskému franku koruna ztrácí 0,5 procenta, vůči zlatu – tradičnímu bezpečnému útočišti z řad kovů – pak dokonce 1,8 procenta. Naopak, výrazně zpevňuje vůči izraelskému šekelu, o 2,6 procenta. Izraelské měny se totiž investoři houfně zbavují zejména, kvůli obavě z další eskalace napětí na Blízkém východě.

Írán z úderu obvinil také právě USA, ač ty se na něm podle ministra zahraničí Marka Rubia nepodílely. Mnozí vrcholní politici hlavně z řad republikánů ovšem úder již podpořily, když například na sociálních sítích dali najevo, že stojí za Izraelem.

Krach možné dohody USA a Íránu, jejíhož dotažení se mohl Izrael obávat, pročež také právě úder podnikl, znemožní návrat íránské ropy na světové trhy. Případně povede ke zpřísnění sankcí USA vůči Íránu. Což oboje může tlačit cenu ropy vzhůru trvaleji. Nemluvě o íránském protiúderu, jímž Teherán nyní hrozí a částečně jej již podnikl útokem drony. A nemluvě také o zmíněné další nyní poměrně pravděpodobné eskalaci napětí na celém Blízkém východě.

USA a Čína se přetahují o prvky vzácných zemin a o čipy, všechno ostatní je druhořadé

Kdo co potřebuje více?

Potřebuje Čína více pokročilé čipy a související technologie, nebo Spojené státy prvky vzácných zemin? Odpověď na tuto otázku do značné míry určí, jak dopadnou probíhající jednání představitelů dvou největších světových ekonomik a trvalém smíru v obchodním vztahu a jeho podmínkách.

Zatím se zdá, že USA a Západ obecně potřebují více prvky vzácných zemin. Alespoň tedy více, než předpokládaly.

V Londýně se nyní po dvoudenním jednání zástupci USA a Číny dohodli, že toky strategicky citlivé produkce obnoví. Dohodu však ještě musí posvětit americký prezident Donald Trump a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching. Což může být oříšek.

Teprve s přikývnutím obou hlav států bude zažehnáno riziko, že se zbortí křehký květnový ženevský konsensus a obě země na sebe opět začnou uvalovat cla v trojciferných procentuálních hodnotách, která prakticky ruší jejich veškerý vzájemný obchod.

Výsledkem londýnských jednání má být závazek Číny uspíšit dodávky prvků vzácných zemin, které jsou kritické z hlediska amerického – a obecně západního – automobilového či obranného průmyslu. Washington na oplátku zmírní své restrikce na vývoz pokročilých čipů a souvisejících technologií.

Trhy však londýnské ujednání nechává vlažné. Investoři si uvědomují jeho křehkost i to, že jej příslušní prezidenti mohou „zaříznout“. I když obchodní vyjednávání mezi USA a Čínou se týká celé škály položek a dalších aspektů vzájemného vztahu, fakticky jde hlavně o přetahovanou stran právě pokročilých mikročipů a prvků vzácných zemin.  Přístup k těmto položkám – a jeho rozsah – může do budoucna poskytnout oběma rivalům klíčovou výhodu nad protistranou.

Západní autoprůmysl, včetně evropského, v posledních týdnech doslova panikaří kvůli výpadkům a omezením ve vývozů prvků vzácných zemin v podání Pekingu. Je možné, že tento tlak zásadně přispěl k londýnským ústupkům Washingtonu. Protože to, že Spojené státy jsou nyní ochotné zmírnit vývozní omezení v oblasti mikročipů, představuje vskutku zásadní ústupek. Mikročipy totiž mocně přispějí k dalšímu rozvoji čínských vojenských technologií a kapacit.

Zdá se tedy, že Západ čínské prvky vzácných zemin potřebuje opravdu naléhavě. Naléhavěji, než Trumpova administrativa předpokládala. (14.6.2025)