Český trh práce je pro investory zajímavý kombinací nízkých nákladů podnikání a kvalifikované pracovní síly

 
Společnost ManpowerGroup vytvořila metriku devadesáti parametrů z oblasti pracovního práva, dostupnosti, nákladovosti a produktivity pracovní síly pro porovnání náročnosti náboru, udržení a řízení lidských zdrojů v 75 zemích světa včetně ČR. Vedle tradičních pracovních úvazků zohledňuje flexibilní pracovní sílu, alternativní pracovní úvazky i neformální trh práce. Jednotlivé parametry rozděluje do 4 skupin:
  1. Dostupnost pracovní síly: Popisuje úroveň nezaměstnanosti, vzdělanosti, kvalifikační struktury, jazykové vybavenosti, velikost flexibilní a neformální pracovní síly, věkovou strukturu zaměstnanců, rovnost lidí na trhu práce, oborovou strukturu zaměstnanosti, atd.
  2. Nákladovost: Porovnání mzdy, benefitů, zdanění, dalších odvodů, příplatky ke mzdě, náklady na mateřské a rodičovské dovolené, úroveň mezd podle typů pozic, náklady na založení společnosti a vedení podnikání, atd.
  3. Produktivita: Počet hodin, které zaměstnanci odpracují za základní mzdu (pracovní fond, dny placeného volna), délka zkušební doby, efektivita úřadů a infrastruktury, ICT vybavenost obyvatel, atd.
  4. Legislativní omezení businessu: možnosti flexibility a využití subdodavatelů, možnosti smluv na dobu určitou, výpovědní doba z pracovního poměru, věk odchodu do důchodu, vízová politika a otevřenost ekonomiky vůči zahraniční pracovní síle, úroveň korupce, terorismu, ekonomického rizika, omezení zahraničních investic, atd.
ManpowerGroup Total Workforce Index je nástrojem pro firmy pro plánovaní kapacity, úspory nákladů, investic na trhu, fúzí a akvizic, organizační restrukturalizace a nastavení optimálního mixu pracovní síly ve společnosti.
Výsledky průzkumu
Globální a regionální porovnání
Česká republika se v hodnocení Total Workforce Indexu umístila na 22. místě ze 75 zemí. V regionu Evropa, Střední východ a Afrika je ČR na 11. místě. Oproti roku 2017 se o jedno místo zlepšila a ukazuje to, že je nadále atraktivní zemí pro zahraniční investice a místem, které nabízí trh práce relativně nakloněný úspěšnému businessu.
Na předních příčkách na světě najdeme Hong Kong, Nový Zéland, Singapur, Spojené státy a Velkou Británii. Mezi nejlépe hodnocené země z hlediska trhu práce v Evropě patří Velká Británie, Irsko, Estonsko, Litva a Německo. Irsko exceluje především v dostupnosti pracovní síly, v nízké nákladovosti vítězí Srbsko a Bulharsko, které si v tomto velmi konkuruje se zeměmi Jihovýchodní Asie, jako Thajsko a Filipíny. Produktivita je podle metodologie Total Workforce Index nejvyšší v Evropě ve Švýcarsku, Holandsku a Velké Británii.
Hodnocení České republiky
„Česká republika je poměrně malým trhem s velmi nízkou nezaměstnaností, což znamená, že náklady na obsazení velkého množství otevřených pozic je poměrně náročné a nákladné. V posledních dvou letech vysoká poptávka po zaměstnancích na nekvalifikované pozice ve výrobě a logistice přinesla v této oblasti vysoké tempo nárůstu mezd. To vede velké výrobní podniky přesouvat své provozy s nízkou přidanou hodnotou do Rumunska, Turecka, Srbska, Bulharska, Maroka nebo Tunisu. Tyto země také vynikají vyšší dostupností flexibilní pracovní síly, kterou potřebují především výrobní podniky s velkými sezónními výkyvy produkce. Najdeme zde i vysoký podíl neformální pracovní síly, tedy lidí, kteří pracují částečně nebo plně bez smlouvy, zdanění a pojištění. Dalo by se říci, že se jedná o formu nekalé konkurence na globálním trhu práce, kterou nechtějí etické společnosti využívat,“ řekla Jaroslava Rezlerová, generální ředitelka ManpowerGroup Česká a Slovenská republika a dodává: Měli bychom se ale zlepšit ve znalosti jazyků. Anglicky se u nás v práci domluví 27 % zaměstnanců. Ve srovnání s 90 % lidí v Holandsku, 73 % v Rakousku nebo 56 % v Německu je to obrovský hendikep, protože současné době je angličtina požadována asi u 40 % pozic, které jsou nyní inzerovány na českých pracovních portálech.“
Dalším faktorem omezujícím pracovní trh, je nerovné zapojení žen do trhu práce. Podle studie Světového ekonomického fóra, kterou zohledňujeme v naší analýze, nalezneme Českou republiku na 82. místě hodnocení, což je o pět příček horší než v roce 2016. Nejlepší situace je v ČR v oblasti vzdělávání a zdravotnictví, kde je postavení českých žen naprosto rovné a ČR je v těchto oblastech mezi prvními. Naopak nejhůře jsme na tom v rovnosti výdělků a také v politice, kde nám náleží 87. místo.
Legislativní a institucionální regulace zaměstnávání je v ČR na průměrné světové úrovni. Není zdaleka tak příznivé pro firmy jako prostředí v Dánsku, Rakousku, USA nebo Hong Kongu, ale je hodnoceno lépe než prostředí na Slovensku nebo v Maďarsku. V komplexním indexu náročnosti podnikání (složeného z mnoha faktorů od hodnocení náročnosti založení firmy, daňového prostředí, stavebních předpisů, úvěrového prostředí, ochrany investic, volnosti mezinárodního obchodu, vynucování smluv a řešení insolvence) jsme také na průměru daleko za USA, Německem a Rakouskem, ale zároveň velmi daleko před Tureckem a Čínou.
Důležitým momentem při podnikání je délka výpovědní doby zaměstnanců. Zde máme s dvou měsíční lhůtou mimořádně silnou ochranu zaměstnanců, která ale brzdí tvorbu nových pracovních míst. Některé země jako Německo, Rakousko, Slovensko, Polsko nebo Maďarsko toto řeší různou délkou výpovědní doby pro zaměstnance, kteří jsou ve firmě krátce a větší ochranou lidí, kteří jsou zaměstnáni delší dobu.
Total Workforce Index hodnotí produktivitu v ČR poměrně vysoko. Tradiční definici produktivity práce, ve které je ČR lehce pod průměrem EU, vylepšuje efektivní fungování trhu práce a počítačová gramotnost.
Nákladovost podnikání zásadně ovlivňuje mzdová úroveň a to především v provozech s vysokým podílem mzdových nákladů na celkových nákladech. V tomto je Německo, Rakousko a USA na trojnásobné úrovni v porovnání s ČR. Přesto jsme ale na výrazně vyšší úrovni než Rumunsko, Slovensko „Tyto země konkurují ČR v přitahování investic do zpracovatelského průmyslu, zároveň je ale ČR atraktivní destinací pro kvalifikovanou i nekvalifikovanou pracovní sílu z těchto zemí a je možné je považovat za součást českého trhu práce. V roce 2018 jsme našli v ČR práci pro 5.500 pracovníků ze zemí východní a jihovýchodní Evropy na různé typy pozic, které se dlouhodobě nedařilo obsadit českými uchazeči,“ řekla Martin Jánský, provozní ředitel Manpower ČR.
Atraktivita českého trhu práce tedy spočívá především v kombinaci relativně nízkých nákladů podnikání a vysoké kvalifikační úrovně obyvatel. Podíl zaměstnanců ve výzkumu a vývoji, podíl vysoce kvalifikovaných zaměstnanců a digitální gramotnost patří mezi přednosti českého trhu práce. Mohli bychom vytvořit mnohem lepší prostředí pro podnikání a tvorbu dobře placených pracovních míst, pokud se zaměříme na snížení náročnosti podnikání a nákladů na založení firmy, podporu flexibility a alternativních úvazků, potírání šedé ekonomiky a neformálního pracovního trhu, vytváření prostředí ve firmách, veřejném sektoru a politice, které bude více respektovat individuální potřeby lidí, ať už jsou to maminky s dětmi, absolventi, ZTP nebo lidé v předdůchodovém věku,“ řekla Jaroslava Rezlerová.
Více informací o průzkumu a detailní výsledky všech zemí najdete na stránkách www.totalworkforceindex.com a na  https://www.manpowergroup.cz/pruzkumy/total-workforce-index-2019/(17.6.2019)