Chybí jasné ukotvení obecních policií v rámci bezpečnostní architektury státu

Na otázky CzechIndustry odpovídá Martin Macháček, předseda Svazu obecních a městských policií ČR

Začnu nepříjemnou otázkou, na obecní a městskou policii, lidově řečeno na strážníky, řada lidí hledí takříkajíc skrz prsty, tedy s despektem. Z jakého důvodu?

Odpověď je prostá, obecní policie jsou od doby svého vzniku, tedy od roku 1991, zřizovány obcemi, aby řešili méně závažná protiprávní jednání občanů. Tato jednání generuje společnost v mnohem větší míře než například závažnější trestnou činnost. Přitom, většinová společnost na ně nahlíží jako na marginální. Tyto drobné prohřešky se společensky zlehčují a s tím se zlehčuje i úloha strážníka obecní policie. Přitom kdo trochu rozumí bezpečnosti, moc dobře si uvědomuje, že velké věci vznikají právě z těch malých. Typicky: špatně odstavené auto na silnici, které tvoří překážku v provozu, časem způsobí dopravní nehodu s různě závažnými následky. Zpočátku přitom „nešlo o nic“. Jak jsem řekl, těch malých věcí, co strážníci řeší jsou kvanta a my se tak dostáváme do kontaktu s lidmi velmi často. Veřejnost si ale musí uvědomit, že nejde o buzeraci ale o prevenci.  

Strážníkem OP/MP se nemůže stát každý vzhledem k rostoucím nárokům, které jsou na ně kladeny. Takže, co všechno musí umět a znát?

Nároky na strážníky již dávno nejsou zanedbatelné. Nejdříve člověk musí vyhovět zákonným požadavkům jako bezúhonnost (doložená výpisem z rejstříku trestu), spolehlivost (doložená čestným prohlášením), minimální věk 18 let, zdravotní způsobilost (doložená lékařskou prohlídkou), středoškolské vzdělání zakončené maturitní zkouškou a osvědčení odborné způsobilosti, které na základě zkoušek před komisí vydává ministerstvo vnitra ČR. Dále tady máme u většiny zaměstnavatelů požadavky na psychickou způsobilost (dokládá se úspěšnými psychotesty), strážník musí být držitelem zbrojního oprávnění, musí být fyzicky způsobilý (dokládá se splněním náročných fyzických testů), měl by být držitelem řidičského průkazu apod. Strážník je v průběhu jeho pracovního procesu neustále testován a cvičen tak, aby mohl svou práci vykonávat profesionálně.

Svou roli hrají také povahové a charakterové vlastnosti. Jak moc?

Samozřejmě. Strážník by měl být psychicky velmi vyrovnaný člověk se smyslem pro pořádek. Neměl by mít sklony k jednání lidí zbytečně kriminalizovat ale ani zlehčovat. Měl by být velmi dobře komunikačně vybaven, proto aby byl schopen veřejnosti předat stručné a jasné sdělení. Nesmí se stydět a měl by mít velmi rychlý a zdravý úsudek. Přitom musí znát postupy, jak věci konkrétně řešit.

Tím, že se stanu obecním nebo městským policistou, to nekončí.  Školení, nácvik na krizové situace, posilování fyzické zdatnosti, kontrola zdravotního stavu, to vše je součástí jejich práce. Můžete to pro více konkretizovat?

Tím, že uchazeč splní všechny předpoklady a stane se strážníkem to opravdu nekončí, ba právě naopak. Strážník se dostane do mašinérie pravidelného posuzování zdravotní způsobilosti podle prováděcí vyhlášky, každý rok absolvuje výcvik v používání zbraně, je pravidelně fyzicky přezkušován a právně školen. Několikrát do roka absolvuje výcvik v používání donucovacích prostředků, v poskytování první pomoci a mnoho dalších, které závisí na každém zaměstnavateli. Dnešní strážník je naprostý profesionál.

Bezpečnost občanů na prvním místě platí jak pro státní, tak městskou a obecní policii. Úkoly shodné, podmínky odlišné. V čem především?

Člověk, který potřebuje pomoc, zpravidla nerozlišuje, která z uniforem přijede. Nevnímá legislativní rozdíly mezi PČR a MP. Policii ČR zřizuje stát, obecní policie zřizují obce. Stát klade jednotné požadavky na příslušníky PČR. Obce mají povinnost dodržovat základní literu zákona a navíc si přidávají požadavky podle svého uvážení (někde podrobují strážníky psychotestům, někde nepožadují ani zbrojní oprávnění.) Obecní policie oproti PČR nemají centrální vedení. Stejně tak sociální podmínky strážníků jsou naprosto odlišné jak oproti složkám IZS, tak i mezi jednotlivými obecními policiemi. Jedna obec nabízí strážníkům náborový příspěvek, druhá ne. Jedna umožňuje týden dovolené navíc, druhá nikoli, Jedna nabízí obecní byty, další ne. Takto bychom mohli pokračovat… Obce na rozdíl od státu nemají možnost po skončení pracovního poměru a za dodržení určitých podmínek vyplácet výsluhový příspěvek, nebo v době trvání pracovního poměru umožňovat strážníkům placená rehabilitační volna, rekreovat se za velmi výhodné ceny v objektech měst v různých místech ČR, strážníci nemají ani nemocenskou placenou v prvních dnech sto procenty atd. atd. Jsou to normální zaměstnanci obcí a tyto výhody prostě nemají a mít nebudou.

Přitom obecní policie přebírá řadu úkolů od Policie ČR, do budoucna její role poroste. Jaká by měla být její úloha v horizontu deseti let?

Obecní policie nepřebírá úkoly od Policie ČR, to na co se ptáte, je věc státu. Zákonodárci valí na samosprávy pořád více a více pravomocí a s tím souvisejících činností a obce se tomuto rostoucímu agendovému tlaku přizpůsobují. Doprava neustále houstne a nálada ve společnosti se mění s geopolitickou situací. Stát i obce mají velmi těžký úkol: udržet bezpečnost a s tím související pocit bezpečí na co nejvyšší úrovni. Společenská úloha obecních policií roste prakticky od jejího založení, přičemž tato (čtvrtá dekáda) je velmi zásadní a má úplně jiný progres. Dozajista nás čekají podstatné změny i například v souvislosti s krizovým řízením a zajišťováním některých úkolů při obraně země.

Abyste mohli plnit vše, co se od vás očekává, je potřeba mít k tomu odpovídající podmínky. To bylo předmětem vašeho lednového jednání s ministrem vnitra ČR Lubomírem Metnarem. Co vše jste řešili a s jakým výsledkem?

S panem ministrem jsme řešili vize Svazu obecních a městských policií České republiky. Jde nám hlavně o ukotvení obecních policií v systému vnitřní bezpečnosti státu. Bezpečnostní architektura nesmí zapomínat na obecní policie a jejich velmi podstatnou a neopomenutelnou úlohu při zajišťování vnitřní bezpečnosti. Jsme přesvědčeni, že je potřeba moderně nastavit legislativu tak, aby odpovídala tomu, co strážníci skutečně vykonávají a připravit ji na krizové situace, ve kterých strážníci tak jako tak budou využiti.

Vývoj mezinárodní situace staví před složky IZS řadu výzev. Které jsou ty hlavní z pohledu OP?

Je to právě definice role obecní policie v celkovém pojetí bezpečnosti. Říkáme tomu „jasné ukotvení obecních policií v rámci bezpečnostní architektury státu“. Je pro nás velmi podstatné včas vědět, když se děje něco nestandardního (krize) spojeného s bezpečnostní, kde je to naše místo a jaká práce se od nás v dané situaci očekává. Na to musíme být vycvičeni, vyškoleni a vybaveni.

Logicky je na místě otázka, zda by městská a obecní policie neměla být součástí Integrovaného záchranného systému?

Obecní policie prakticky vykonávají některé činnosti, které se očekávají od základních složek IZS. Nejsou ale mezi základními složkami uvedeny, důvodem je fakt, že je nezřizuje stát ale obce. Navíc obecní policie mají zákonem stanovenou místní působnost, která je omezená na dané území obce. Nejde tedy jako u základních složek o plošnou působnost. Tohle jsou naprosto zásadní fakta, která obecním policiím nedovolují se zařadit mezi základní složky IZS. Chystaná novela zákona o IZS alespoň explicitně jmenuje obecní policie jako ostatní složku IZS.

Zhruba před rokem se konalo jednání mezi představiteli Policie ČR a zástupci SOMP ČR. O projednaných tématech informujete na webu Svazu stejně jako o dalších událostech? Splnila vaše očekávání, plánujete další.

Jednání s PČR na takové úrovni, jaké proběhlo v loňském roce bylo první svého druhu. Bylo velmi podnětné a rozjelo spoustu bilaterálních jednání PČR a obecních policií na krajských úrovních. V letošním roce na přelomu září a října nás při příležitosti mezinárodní konference v Českém Těšíně čeká obdobné jednání, kde se zástupci SOMP ČR setkají se svými protějšky ze všech krajů a policejního prezidia, kde se zhodnotí uplynulý rok a obsahově se nastaví další společné cíle. Za průlomové považuji záměr podpisu memoranda o spolupráci mezi Policií ČR a SOMP ČR, ke kterému by mělo dojít právě při příležitosti této konference.

Důležitou podmínkou pro to, aby obecní a městští policisté odváděli kvalitní práci, je už zmíněná profesní zdatnost a také již zmíněné sociální jistoty. Ty nejsou nejlepší, navíc se dosti liší od města k městu, od obce k obci. Co v tomto směru prosazujete?

Sociální jistoty a profesní zdatnost strážníků jsem již popsal v předešlých otázkách. Snažíme se pro strážníky prosadit možnost dřívějších odchodů do důchodu, bez toho, aby jim byla krácena výše výplaty důchodu. Profese strážníka je natolik obtížná a náročná, že jsme toho názoru, že je potřeba tento benefit v co možná nejkratším horizontu prosadit. Proběhla k tomu jednání s ministrem práce a sociálních věcí. V současné době se vyhodnocuje náročnost profesí skrze jednotná hlášení zaměstnavatelů. Chytřejší bychom měli být v závěru letošního roku. Dalším našim cílem je zásadní navýšení odchodného navázané na splnění konkrétních podmínek. Tento benefit je prozatím ale tzv. v šuplíku a čeká na doprecizování. 

Spolupráce se Svazem měst a obcí je pro vás zásadní. Co přináší oběma stranám?

Svaz měst a obcí je pro nás partner, který je v celé rovnici naprosto zásadní. Společně jsme zastoupeni v expertní pracovní skupině ministra vnitra a projednáváme společně témata, která se přímo dotýkají všech plánovaných změn. SMO ČR tato témata komentuje z pohledu samospráv a to je obrovská přidaná hodnota.

Městská a obecní policie funguje v  Evropě i na dalších kontinentech. Když byste srovnal české se zahraničními, čemu se můžeme učit a naopak, v čem jsme inspirativní?

Obecní policie fungují pouze v několika státech Evropy. Rozhodně nejde o celoevropský fenomén. Pokud bychom práci strážníků srovnávali s prací obecních policií v dalších evropských zemích, logicky nejbližší nám je Slovensko, zde bychom se mohli inspirovat například sociálním systémem pro strážníky. My bychom zase mohli předávat některé své zkušenosti například polským obecním policiím.

Otázka na závěr: v čem je podle Vás hlavní význam Svazu obecných a městských policií ČR a co považujete za hlavní úspěchy, které pod vaším vedením dosáhl?  

Největší význam SOMP ČR je ve vytvoření jednotné platformy, která názorově sjednocuje obecní policie. Umožňuje jim sdílet dobrou praxi a dokáže vytvořit tlak na změny legislativy a tím i celého systému. SOMP ČR je velmi sebevědomá a progresivní organizace, která má jako jediná mandát v zastupování svých členů navenek a o to se také snažíme. Hlavními úspěchy jsou dozajista vytvoření celorepublikové struktury SOMP ČR od jednotlivých strážníků, přes jejich velitele a krajská vedení až po to celorepublikové. Důležitá je i účast členů SOMP ČR na významných jednáních a konferencích, zastoupení v ministerských pracovních skupinách jednání s politickými reprezentacemi na všech úrovních. Navrhování legislativních změn a mnoho dalšího  

Zdroj: časopis CzechIndustry 2/2026