Credit Suisse je jen „špička ledovce“

Komentář Lukáše Kovandy

Varuje člen vedení největší banky v USA. Strach z pádu švýcarské banky oslabuje korunu i akcie bank v ČR, radovat se ale mohou řidiči.

Pojištění proti krachu Credit Suisse dnes odpoledne zdražilo na krizové úrovně. Odpovídá ceně pojištění třeba americké banky Morgan Stanley v září 2008, po krachu Lehman Brothers. Tímto krachem tehdy odstartovala nejkritičtější fáze světové finanční krize let 2008 a 2009. Cenu pojištění proti pádu Credit Suisse nyní zhusta vyhánějí banky, které s ní uskutečňovaly obchody a transakce, a nyní si ve strachu a shonu pojištění kupují (viz graf níže).

Credit Suisse patří do neformální skupiny, takzvané „nabušené devítky“, devíti globálně nejdůležitějších, světově systémově nejvýznamnějších investičních bank. Její případný, stále pravděpodobnější pád by proto vyvolal mnohem silnější celosvětové negativní vlny, než jaké nastaly v souvislosti a pádem americké Silicon Valley Bank minulý týden. Ta zdaleka nepatří mezi globálně systémově důležité banky.

Akcie Credit Suisse se dnes na curyšské burze propadaly až o více než 30 procent poté, co největší z akcionářů banky, Saúdská národní banka, kategoricky vyloučil, že by švýcarskému ústavu poskytl jakékoli další podpůrné finanční prostředky. Credit Suisse přitom prochází náročnou etapou změny svého obchodního zaměření, druhou za poslední dva roky, kterou si vynutila i série přešlapů v nedávné minulosti.

Pád zmíněné Silicon Valley Bank zasel mezi investory do bankovních akcií celosvětově novou porci nejistoty, která může ohrozit momentálně kapitálově „slabší kusy“. Trhy se zkrátka dnes v dramaticky rostoucí míře obávají, že Credit Suisse je právě takovým „slabým kusem“ je. Zvláště právě proto, že Saúdská národní banka, v níž drží rozhodující podíl saúdský státní fond, tedy de facto saúdská královská rodina, vylučuje jakoukoli další pomoc.

Ve vzniklé panice dnes Credit Suisse podle Financial Times žádala švýcarskou centrální banku, aby jí veřejně vyjádřila podporu. Švýcarská centrální banka ale zatím mlčí. To rovněž nesignalizuje nic moc příznivého. I z toho důvodu, že vedení Credit Suisse je evidentně docela nervózní, když něco takového žádá. Což jen utvrzuje banky a další obchodní a transakční protistrany Credit Suisse, aby si pořizovaly pojištění proti jejímu pádu.

Credit Suisse má přitom být jen „špičkou ledovce“, jak řekl dnes v rozhovoru pro Bloomberg Bob Michele, člen vrcholného vedení JP Morgan, největší banky USA. „Další na ráně“ může být v EU francouzská bankovní skupina Société Générale, matka Komerční banky, alespoň dle dnešního vývoje akcií. Ty její se propadají z významnějších bank EU vůbec nejvíce. Trhy nyní vyhodnocují, kdo je oním dalším „slabým kusem“.

Akcie Société Générale dnes ztrácejí 11,6 procenta. Naopak relativně nejméně je z významnějších bank EU dotčena belgická KBC, matka tuzemské ČSOB. Její akcie dnes klesají „jen“ o necelých pět procent.

Česká koruna dnes citelně oslabuje taktéž. Poprvé za uplynulého takřka půldruhého měsíce se během dnešního obchodování vrátila nad úroveň 24 korun za euro, právě kvůli obavě světových trhů z pádu Credit Suisse. Česká národní banka dnes v podvečer vydala prohlášení, které má vyslat uklidňující signál a eventuálně i podpořit právě korunu. Podle ČNB nemají tuzemské banky na Credit Suisse žádné významné napojení.

Obavy z pádu švýcarské banky ovšem vedou investory po celém světě k tomu, že se poměrně bez rozlišování zbavují aktiv, která v nastalé situaci vnímají jako rizikovější, mezi něž patří i česká koruna. Zbavují se také akcií tuzemských bank. Ty proto dnes na pražské burze citelně ztrácely. Akcie Erste Bank, matky České spořitelny, největší české banky dle počtu klientů, ztratily dnes 6,2 procenta, už zmíněná Komerční banka odepsala 4,8 procenta. To jsou poměrně významné jednodenní ztráty.

Dění kolem Credit Suisse dnes stahuje také euro. To vůči dolaru zatím vykazuje nejvýraznější jednodenní oslabení za poslední takřka tři roky, od 19. března 2020, kdy se ovšem Evropou začínala masivně šířit první vlna covidové pandemie. Euro dnes vůči dolaru ztrácí zatím 1,8 procenta.

Otřesy euroatlantického bankovnictví tak mohou těšit alespoň (i české) řidiče. Barel ropy Brent se dnes prodává poprvé od začátku ledna 2022 za méně než 1700 Kč. Obava z hlubší světové recese či bankovní krize totiž stahuje cenu ropy dolů ještě rychleji než korunu vůči dolaru.

Cena pojištění proti krachu Credit Suisse dnes letí do nebes… Zdroj: Bloomberg.

Pohonné hmoty dále zlevňují a budou i v nadcházející době

Ropu totiž zlevňují pády a otřesy bank, jako je Silicon Valley Bank nebo Credit Suisse.

Pohonné hmoty v Česku nadále zlevňují. Nafta opět výrazněji než benzín. Benzín se aktuálně prodává celorepublikově průměrně za 37,29 koruny za litr, tedy o devět haléřů levněji než před týdnem. Nafta za posledních sedm dní zlevnila o 22 haléřů na 35,86 koruny za litr. Nafta je tak nejlevnější od první poloviny února 2022, tedy od doby před zahájením ruské invaze na Ukrajinu, jejíž důsledky loni vyhnaly její cenu v ČR až k úrovni 50 korun za litr.

V příštích sedmi dnes pohonné hmoty dále mírně zlevní, v rozsahu kolem třiceti haléřů na litr.

Cena ropy Brent se totiž v tomto týdnu poměrně výrazně propadla, během včerejšího obchodování dokonce až na 71,67 dolaru za barel, jak plyne z dat agentury Bloomberg. Ropa je tak nejlevnější od prosince 2021.

Pády a problémy bank, jako je Silicon Valley Bank nebo Credit Suisse, tak mohou těšit alespoň řidiče, i ty české. A to po zohlednění faktu, že vedou k oslabení koruny vůči dolaru. Barel ropy Brent se včera poprvé od začátku ledna 2022 prodával v přepočtu za méně než 1700 korun. Obava z hlubší světové recese či bankovní krize, v níž ústí současné otřesy mezinárodního bankovnictví, totiž stahuje cenu ropy dolů ještě rychleji než korunu vůči dolaru.

Nejlevnější od začátku roku 2022 je také dolarová i korunová cena velkoobchodně prodávaných paliv na komoditní burze v Rotterdamu, jež je určující i pro české čerpadláře.

Nafta v poslední době zlevňuje výrazněji než benzín, neboť topná sezóna se pomalu, ale jistě chýlí ke svému konci a zásobníky plynu v EU zůstávají nadále naplněny z 56 procent. Přitom v tuto část roku bývají běžně naplněny jen ze zhruba 36 procent. Nadprůměrná naplněnost zásobníků odráží letošní nebývalé teplé zimní počasí v Evropě. To sráží jak burzovní cenu plynu v EU, od konce loňského srpna o zhruba 86 procent, tak v té souvislosti ruku v ruce poptávku po topné naftě, která je využívána jako náhražka plynu. S poklesem sháňky po topné naftě klesá cena také nafty motorové, a to právě výrazněji, než je tomu u benzínu.

Ceny pohonných hmot letos klesají také v okolních zemích. Citelně levnější než v Česku mají benzín Slovinci, Chorvaté nebo tradičně Poláci. Na Slovensku a v Rakousku je jeho cena srovnatelná s tou v ČR. V Maďarsku nebo tradičně v Německu či Itálii je benzín dražší než v Česku. Nafta v Česku stojí srovnatelně jako v Polsku nebo ve Slovinsku. Na Slovensku, v Maďarsku, v Rakousku a tradičně v Itálii nebo Německu je nafta dražší než v ČR. Citelně levnější je nafta v Chorvatsku. (16.3.2023)