Evropská energetika se stále více prodražuje a v nejbližších dvou dekádách hrozí odklon minimálně 25 % evropského průmyslu mimo samotný starý kontinent. V dekarbonizační politice EU se ale začínají realizovat změny směřující k nápravě a opětovnému zvýšení konkurenceschopnosti. Shodli se na tom účastníci největší tuzemské odborové konference ENERGETIKA 2025, kterou s podtitulem Jak udělat energetiku konkurenceschopnou? uspořádala 24.–25. září v Brně poradenská společnost EGU.
Odborníci EGU za kroky správným směrem označili například odložení klíčového hlasování o klimatickém cíli EU pro rok 2040, vyšší důraz na efektivitu v rámci dekarbonizace, požadavek na posouzení různých možností reformy systému povolenek EU ETS2, zrychlení přezkumu zákazu prodeje spalovacích motorů, nebo racionalizaci využití vodíku. „Nastala také krize připojování OZE nebo se odložil reporting udržitelnosti známý pod zkratkou ESG, to vše ukazuje na racionalizaci dekarbonizace,“ uvedl Michal Macenauer, ředitel strategie EGU, a dodal: „Dobrou zprávou je také možnost zavedení mezinárodních uhlíkových kreditů, které dovolí dekarbonizovat v zahraničí. To potvrzuje větší důraz Evropy na mezinárodní rozměr a racionální přístup ke snižování podílu emisí skleníkových plynů v EU, které se nám během 10 let podařilo sice snížit o necelá dvě procenta, ovšem při současném růstu celosvětových emisí o devět procent.“
.jpg)
Pro střednědobé reálné snížení nákladů na dekarbonizaci energetiky je podle EGU třeba zasahovat na několika úrovních. V ideové oblasti považují odborníci za nutné obhájit trh a racionálně zvážit úroveň rizik a potřebu dodatečných investic. Na infrastrukturní úrovni je třeba navýšit propojení se zahraničím a v oblasti dotací výrazně a vhodným způsobem dotovat infrastrukturní projekty, konkrétně dotovat v pořadí ekonomické výhodnosti co nejefektivnější nízkoemisní zdroje a zároveň poskytnout promyšlené úlevy energeticky intenzivnímu průmyslu.
Na strategické úrovni je hlavním doporučením prosazování nových jaderných zdrojů a vybudování více než jednoho nového bloku. Jádro by mělo být rovněž uznáno nikoli jako dočasné řešení, ale jako řešení udržitelné. Další strategické investice a úsilí by měly směřovat do podpory síťových oborů, do rozvoje energetických sítí i potenciálně výzkumu zpětného ukládání CO2 potrubní cestou do evropských úložišť.
Česká republika by se měla rovněž přiblížit ostatním zemím v EU v oblasti poskytování úlev průmyslu. Pomoc energeticky intenzivnímu průmyslu může podle analýz EGU ochránit téměř půl miliardy hrubé přidané hodnoty energeticky náročného průmyslu s možným přímým daňovým odvodem až 45 miliard korun ročně, tedy 2,15 % přímých daňových příjmů státního rozpočtu ČR.
„Odchod od uhlí k plynu je poměrně snadný. Nahradit zemní plyn v energetickém mixu zatím ale možné není a plyn tady s námi bude ještě dlouho. Proto jsou kogenerační jednotky instalované v teplárnách a průmyslu zásadní pro úspěšnou transformaci české energetiky. Konečně je to patrné na výrazném růstu zájmu o naše kogenerační jednotky, který v posledních dvou letech sledujeme. Dodávky GENTEC jen za letošní rok počítáme v desítkách megawatt,“ doplnil Václav Klein, CEO GENTEC CHP a člen vedení COGEN Czech. (24.9.2025)