Home-office z pláže? Zpozorněte. Devět pravidel, jak se vyhnout problémům se zaměstnavatelem nebo úřady

Chystáte se pracovat ze zahraničí? Nebo už v zahraničí jste a pracujete pro českou firmu? Zpozorněte. I když poslední roky znamenaly překotný rozvoj práce na dálku (home-office), současná česká i evropská legislativa i přes nedávné novelizace práci na dálku ze zahraničí nepřeje a obrazně řečeno notebook na pláži představuje značná rizika. Upozorňuje na to právní kancelář Baker & McKenzie spolu s firmou Stanton Chase, která se zabývá vyhledáváním vrcholových manažerů (Executive Search).
Podle nedávných výzkumů a analýz tzv. optimalizace pracovních vztahů, především práce na dálku, může postrčit výkonnost ekonomik až o 5 procent ve srovnání s předkovidovou situací. Největší část této produktivity, až 80 %, spočívá v čase ušetřeném na dojíždění do kanceláře.
Touha po práci na dálku je dokonce taková, že zaměstnanci jsou ochotni přijmout nižší výdělek výměnou za to, že mohou pracovat z domova. Třetina zaměstnanců by byla ochotna pracovat dokonce za výdělek ponížený o více než 10 %, i když mediánová hodnota takového ústupku se zhruba 8 % ze mzdy.
Stále lákavější pro rostoucí počet pracovníků je možnost pracovat na dálku ze zahraničí, tedy vykonávat práci v jiné zemi, než v jaké je registrován zaměstnavatel. Avšak pozor, home-office má nově svoje pravidla a zvláště touha sedět na balijské pláži a zároveň vyřizovat pracovní korespondenci nebo uzavírat kontrakty se však dostává do konfliktu s opatrným výkladem právních norem. Firmy i jejich právní poradci upozorňují na značná rizika, plynoucí z neuváženého nebo samovolného rozhodnutí, protože česká, evropská a často i světová legislativa flexibilitě práce a především práce ze zahraničí příliš nenahrává.
„Dlouhodobý výkon práce na dálku ze zahraničí nedoporučujeme, protože nese poměrně zásadní rizika v oblasti právní, daňové a v oblasti odvodů pojištění na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění,“ tvrdí Tomáš Skoumal, Managing Partner pražské kanceláře Baker & McKenzie a upozorňuje na to, že v případě sjednání místa výkonu práce v zahraničí by se na zaměstnance v souladu s kolizními normami mohlo uplatit i právo státu, ve kterém práci vykonává.
Novela českého zákoníku práce mnoho zásadních změn nepřináší. Zavádí pouze požadavek písemného sjednání práce na dálku, stanovuje náhrady nákladů za práci z domova, a to buď skutečně vynaložené, nebo paušální (ale náhrady lze po souhlasu obou stran vypustit) a zavádí zaměstnavateli povinnost písemně odůvodnit případný nesouhlas s prací na dálku u osob pečujících nebo u těhotných žen. Naopak zaměstnavatel má možnost práci na dálku nařídit pouze v extrémních případech, kdy o tom rozhodne orgán veřejné moci.
Zkostnatělé zákonné normy ovšem nezvyšují flexibilitu pracovního trhu a tím ani samotnými státy tolik kýženou prosperitu. „Zákonné normy naprosto nereflektují realitu pracovního trhu a zbytečně firmy i zaměstnance omezují, a to buď přímo, nebo nepřímo tím, že jsou komplikované a pro moderní případy nejasné,“ tvrdí Jozef Papp, Managing Partner společnosti Stanton Chase. „Firmy raději rezignují a akceptují extrémně konzervativní výklad.“
Podle Jozefa Pappa je příkladem takové normy zákoník práce po novelizaci: na straně jedné řeší často nepodstatné detaily pracovněprávních vztahů, na straně druhé zvyšuje tlak státu do pracovních smluv. Situaci neulehčují ani nepřehledné daňové a pracovní předpisy v různých zemích.
Mnoho na tom nemění ani různé pobídky pro digitální nomády v některých zemích světa, protože pravidla nejsou jednotná. „A tak zatímco evropské vlády na jedné straně svým občanům zpřísňují pravidla práce, jedním dechem lákají digitální nomády a udělují jim dlouhodobá víza,“ říká Tomáš Skoumal z Baker & McKenzie. V čele těchto zemí je v Evropě Chorvatsko, které osvobozuje digitální nomády od daně z příjmů, ale také Island, Portugalsko, Andorra a dokonce i Maďarsko a Česká republika. Na celém světě je zemí, které digitální nomády vítají, asi padesátka.
Pro každý případ, dlouhodobá práce na dálku ze zahraničí nese značná rizika, tak zpozorněte.
Devět pravidel práce na dálku dle Baker & McKenzie:
1. Sepište dohodu. Práce na dálku musí být sjednána písemnou dohodou, případně kombinací písemné dohody a vnitřního předpisu.
2. Dohodněte si místo práce. Míst, odkud budete pracovat, můžete mít i více, ale měla by být v České republice a měla by být přiměřená výkonu práce. (Kavárna nebo pláž u Máchova jezera bude hůře obhajitelná.)
3. Dohodněte si způsob zadávání a odevzdávání práce. Nejlépe písemně.
4. Pište si výkaz práce. Evidence pracovní doby je formou kontroly zaměstnance.
5. Nastavte si pravidla návratu na pracoviště.
6. Proškolte se v bezpečnosti práce. I na práci z domova se vztahují zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (tzv. BOZP). Zaměstnavatel by tak měl svého zaměstnance standartně proškolit, informovat jej o rizicích spojených s výkonem práce a proškolit jej z oblasti základů první pomoci.
7. Zajistěte ochranu důvěrných informací a osobních údajů. Zaměstnanec by měl vykonávat práci v místě, kde se nepohybují třetí osoby (včetně rodinných příslušníků nebo dětí).
8. Zajistěte majetek zaměstnavatele. Neválet firemní notebook na lehátku je asi samozřejmost, ale stejně tak dbejte na zabezpečení majetku zaměstnavatele v domácnosti.
9. Buďte si vědomi, že dlouhodobá práce na dálku ze zahraničí nese značná právní a daňová rizika. (23.11.2023)