Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci července deficitem ve výši 176,6 mld. Kč, který byl meziročně vyšší o 8,5 mld. Kč

Plánované saldo tak bylo plněno na 57,0 %, což představovalo nejnižší červencovou úroveň za posledních 5 let. Po očištění o změnu rozpočtového určení daní a o inkaso z mimořádného zdanění souvisejícího s energetickou krizí vzrostl výběr daní a pojistného pro stát o 7,0 %, čímž převýšil tempo růstu běžných výdajů o 2,8 procentního bodu.

Příjmy státního rozpočtu:

Příjmy státního rozpočtu meziročně vzrostly o 5,4 % (+63,8 mld. Kč). Inkaso daní, které je v tomto roce dotčeno změnou rozpočtového určení daní, vzrostlo o 1,1 % (+6,4 mld. Kč). Snížení podílu státu na výnosech daně z přidané hodnoty a z příjmů právnických a fyzických osob o 2,55 procentního bodu ve prospěch obcí a krajů mělo na konci července dopad ve výši 19,3 mld. Kč. Po odečtení vlivu této zákonné úpravy a výběru dočasně zavedené daně z neočekávaných zisků (-17,5 mld. Kč) dosáhl růst daňových výnosů 7,5 % (+43,2 mld. Kč). Vzrostl i výběr pojistného (+6,3 %, +29,6 mld. Kč) a příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů (+41,7 %, +31,2 mld. Kč) navýšené nejvíce prostředky z Národního plánu obnovy (+18,1 mld. Kč).

Do inkasa daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (+7,1 %, +5,7 mld. Kč) se v meziročním srovnání promítl hlavně růst mezd a platů.

Inkaso daně z příjmů právnických osob (+1,7 %, +2,0 mld. Kč), podobně jako u daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky (+18,3 %, +1,4 mld. Kč), v červenci ovlivnila úhrada vyrovnání daně za rok 2025 u poplatníků, kteří mají povinný audit, nebo jim daňové přiznání zpracovává a předkládá daňový poradce. Výše záloh na daň z příjmů právnických osob je ovlivněna zvýšením sazby daně od roku 2024. Daň z neočekávaných zisků byla účinná do konce roku 2025, tedy inkaso v tomto roce již není ovlivněno zálohami na tuto daň, ale pouze vyrovnáním daně za rok 2025 se splatností ve 2. pololetí tohoto roku.

Příspěvky z pojistného na sociální zabezpečení jsou v tomto roce nejvíce dotčeny zvýšením minimálního vyměřovacího základu pro výpočet odvodu sociálního pojištění u osob samostatně výdělečně činných z 35 % průměrné mzdy na 40 %. Zároveň dochází s účinností od 1. července 2026 k navrácení minimálního vyměřovacího základu na úroveň roku 2025. Rozdíl mezi vyššími zálohami zaplacenými v 1. pololetí 2026 a nově stanovenou výší je považován za přeplatek na pojistném, který lze na žádost vrátit nebo zohlednit při ročním zúčtování. Objem pojistného meziročně vzrostl o 6,3 % (+29,6 mld. Kč) zejména zásluhou růstu mezd a platů. 

Do inkasa daně z přidané hodnoty (+4,7 %, +11,0 mld. Kč) se pozitivně promítá růst nominálních výdajů domácností. 

Inkaso spotřebních a energetických daní (+1,9 %, +1,8 mld. Kč) meziročně vzrostlo zejména díky spotřební dani z tabákových a souvisejících výrobků (+4,6 %, +1,6 mld. Kč). Inkaso spotřební daně z minerálních olejů rovněž meziročně vzrostlo (+0,9 %, +0,4 mld. Kč), což je způsobeno zvýšením přepravních výkonů souvisejících s růstem ekonomiky. Růst inkasa je však tlumen v červenci ukončeným prominutím části spotřební daně z nafty, v jehož důsledku inkaso za měsíc červen a červenec meziročně pokleslo (tento trend bude z důvodu posunuté splatnosti daně pokračovat i v následujících dvou měsících). Inkaso spotřební daně z lihu dosáhlo úrovně loňského roku (+0,3 %, +14 mil. Kč), od měsíce března v jednotlivých měsících v porovnání s minulým rokem kontinuálně roste. Obecně je však stále patrná klesající spotřeba alkoholických nápojů, což se projevuje i v inkasu spotřební daně z piva (-4,5 %, -0,1 mld. Kč). V případě ostatních spotřebních a energetických daní zůstává inkaso přibližně na úrovni loňského roku, výraznější meziroční růst byl zaznamenán u daně z pevných paliv, ten však není inkasně významný a podléhá sezonním výkyvům.

Výdaje státního rozpočtu:

Celkové výdaje meziročně vzrostly o 72,2 mld. Kč (+5,4 %). Pro jejich tempo a objem byl určující vývoj běžných výdajů (+4,2 %, +51,7 mld. Kč) tažený především financováním sociálních věcí a politiky zaměstnanosti (+24,7 mld. Kč), dočasně navýšenou platbou veřejného zdravotního pojištění za tzv. státní pojištěnce (+16,2 mld. Kč), odvody do rozpočtu Evropské unie (+14,1 mld. Kč) a neinvestiční částí financování obrany státu (+12,1 mld. Kč). Jako pokračující důsledek rozpočtového provizoria lze vnímat doposud nižší neinvestiční část podpory výzkumu, vývoje a inovací (-8,3 mld. Kč). Ukončené financování nepedagogické práce v regionálním školství ze strany státu je od počátku tohoto roku kompenzováno změnou rozpočtového určení daní ve prospěch obcí a krajů. Investiční aktivita státu meziročně vzrostla o 20,6 mld. Kč (+19,4 %).

Na objemově nejvýznamnějších sociálních dávkách (+4,3 %, +23,1 mld. Kč) se nejvíce podílely výplaty důchodů (+3,8 %, +15,8 mld. Kč). Do jejich výše se promítá letošní řádná valorizace zvyšující průměrný starobní důchod o 3,1 %. Z dalších dávek nejvíce vzrostly podpory v nezaměstnanosti (+3,8 mld. Kč) navýšené od 1. ledna růstem procentní sazby rozhodné pro výpočet podpory vyplácené v prvních měsících nezaměstnanosti, nemocenské (+8,5 %, +1,9 mld. Kč) odvislé především od růstu mezd a platů a příspěvek na péči (+1,8 mld. Kč). Naopak o 1,2 mld. Kč klesly ostatní dávky sociální pomoci ovlivněné výplatou humanitární dávky. U nové dávky státní sociální pomoci, která od 1. října 2025 nahrazuje příspěvek na bydlení, přídavek na dítě, příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení, probíhá do července 2026 přechodné období a objem její výplaty dosáhl prozatím pouze 1,8 mld. Kč. Nahrazené dávky klesly o 2,0 mld. Kč. Čerpání ostatních dávek nevybočuje od vývoje předchozího roku.

Měsíční platba veřejného zdravotního pojištění za tzv. státní pojištěnce byla od 1. ledna 2026 valorizačním mechanismem navýšena z 2 127 Kč na 2 188 Kč, což představuje nárůst o 2,9 %. Objem vyplacených prostředků však vzrostl o 18,0 % (+16,2 mld. Kč). Výrazný nárůst ovlivnil dubnový převod 26,3 mld. Kč zahrnující kromě standardní i předsunutou platbu v objemu 13,1 mld. Kč, která bude zúčtována v listopadu (-0,5 mld. Kč) a prosinci (-12,6 mld. Kč) tohoto roku.

Výrazněji vzrostly i odvody vlastních zdrojů do rozpočtu Evropské unie (+42,4 %, +14,1 mld. Kč). Do jejich růstu se promítlo výrazné navýšení rozpočtu Evropské unie a zaplacení doplatku za předchozí roky po zpřesnění relevantních statistických údajů.

Do výdajů na platy a souvisejících výdajů vyšších o 9,2 % (+8,0 mld. Kč) se v letošním roce promítají změny v odměňování vojáků a příslušníků bezpečnostních sborů platné od 1. ledna 2026 a zvýšení objemu prostředků na platy u ostatních skupin státních zaměstnanců o 10 % od 1. dubna 2026.

Za meziročním nárůstem neinvestičních nákupů a souvisejících výdajů (bez výdajů kapitoly Státní dluh) o 8,6 % (+4,3 mld. Kč) stály především nákupy Ministerstva obrany (+6,8 mld. Kč) určené zejména na vybavení Armády České republiky. Meziroční srovnání dále významně ovlivnila loňská únorová kompenzace České poště, s. p., za univerzální poštovní služby ve výši 2,3 mld. Kč, která v tomto roce nebyla doposud vyplacena.

Do mírného růstu běžných transferů podnikatelům (+9,7 %, +4,2 mld. Kč) se promítly objemově nejvýznamnější dotace na obnovitelné zdroje energie ve výši 21,3 mld. Kč (+3,8 mld. Kč). Podpora podnikatelských projektů spolufinancovaná z rozpočtu Evropské unie vzrostla o 0,6 mld. Kč zejména zásluhou intenzivnějšího zapojení Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (+2,6 mld. Kč). Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením ve výši 6,3 mld. Kč meziročně vzrostl o 0,5 mld. Kč. Úhrada ztráty ze závazku veřejné služby ve veřejné drážní osobní dopravě poskytovaná dopravcům za provoz vlaků objednávaných ve veřejném zájmu dosáhl 4,7 mld. Kč (+0,3 mld. Kč). Naopak nižší byla prozatím podpora výzkumu, vývoje a inovací v objemu 5,2 mld. Kč (-0,6 mld. Kč) při nižším využití prostředků Národního plánu obnovy (-0,8 mld. Kč). V meziročním srovnání se také promítlo ukončení kompenzací za dodávku elektřiny a plynu zákazníkům, které byly za 7 měsíců minulého roku vyplaceny v objemu 0,6 mld. Kč jako pomoc s vysokými cenami energií. 

Obsluha státního dluhu představovala na konci července pro státní rozpočet výdaj v objemu 55,6 mld. Kč. (+5,4 %, +2,9 mld. Kč). 

Výrazně naopak poklesly neinvestiční transfery územním rozpočtům (-8,9 %, -17,3 mld. Kč), jejichž součástí jsou dotace regionálnímu školství v objemu 132,4 mld. Kč (-13,5 mld. Kč) zahrnující prostředky na pedagogickou práci na základních a středních školách. Meziroční pokles odráží změnu v systému financování nepedagogické práce, jejíž financování bylo s účinností od 1. ledna 2026 převedeno ze státu na zřizovatele. Klesly i prostředky poskytnuté rozpočtům územních samospráv na financování společných programů s Evropskou unií (-3,1 mld. Kč). Příspěvek státu poskytnutý na dofinancování sociálních služeb ve výši 26,8 mld. Kč (+0,8 mld. Kč) představoval již 99,8 % celoročního záměru. Příspěvek na výkon státní správy činil 8,0 mld. Kč a zůstává na stejné úrovni jako loni.

Do poklesu běžných transferů příspěvkovým a podobným organizacím (-11,3 %, -8,1 mld. Kč) se promítl nižší objem transferů na podporu výzkumu, vývoje a inovací (-7,9 mld. Kč) poskytovaný především vysokým školám a veřejným výzkumným institucím. Prostředky určené na tento druh podpory jsou v roce 2026 plánovány v objemu meziročně vyšším o 2,8 mld. Kč a zmíněný pokles tak lze vnímat jako dočasný jev.   

Kapitálové výdaje státu dosáhly 126,3 mld. Kč (+19,4 %, +20,6 mld. Kč) a jejich plnění na 48,4 % je odrazem tradičně nižší realizace investičních záměrů v první polovině roku. I přesto lze doposud uskutečněný objem považovat za rekordní a z hlediska úrovně plnění za výrazně překračující 10letý průměr. Do uvedené částky se nejvíce promítly dotace státním fondům v objemu 57,7 mld. Kč (+8,3 mld. Kč), zejména Státnímu fondu dopravní infrastruktury (48,1 mld. Kč, +3,9 mld. Kč) a Státnímu fondu podpory investic (5,2 mld. Kč, +4,5 mld. Kč) a také investiční nákupy a související výdaje ve výši 26,0 mld. Kč (+6,3 mld. Kč) navýšené nákupy Ministerstva obrany (+3,2 mld. Kč), Ministerstva vnitra (+1,5 mld. Kč) a pořízením budovy Harfa Business Center – B do vlastnictví Finanční správy České republiky (2,0 mld. Kč). Investiční transfery územním samosprávám v objemu 16,9 mld. Kč (+3,1 mld. Kč) a podnikatelům ve výši 10,2 mld. Kč (+2,3 mld. Kč) představovaly téměř výhradně podporu realizovanou prostřednictvím společných programů s Evropskou unií. Naopak pokles je prozatím zaznamenán u investiční podpory poskytnuté ze státního rozpočtu veřejným vysokým školám (-1,1 mld. Kč) a veřejným výzkumným institucím (-0,4 mld. Kč). (3.8.2026)