.jpg?s3=1)
Bilance příjmů a výdajů na projekty z Evropské unie a finančních mechanismů dosáhla kladné hodnoty. Po očištění od tohoto vlivu činil schodek 243,4 mld. Kč a meziročně vzrostl o 68,4 mld. Kč.
Příjmy státního rozpočtu:
Příjmy státního rozpočtu meziročně vzrostly o 2,8 % (+48,2 mld. Kč). Inkaso daní, které je v tomto roce dotčeno změnou rozpočtového určení daní, vzrostlo o 2,2 mld. Kč (+0,3 %). Snížení podílu státu na výnosech daně z přidané hodnoty a z příjmů právnických a fyzických osob o 2,55 procentního bodu ve prospěch obcí a krajů mělo na konci října dopad ve výši 27,8 mld. Kč. Po odečtení vlivu této zákonné úpravy a výběru dočasně zavedené daně z neočekávaných zisků (-27,3 mld. Kč) dosáhl růst daňových výnosů 6,9 % (+57,3 mld. Kč). Vzrostl i výběr pojistného (+6,5 %, +43,2 mld. Kč) a příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů (+15,5 %, +17,4 mld. Kč) navýšené zejména prostředky víceletého finančního rámce 2021–2027 (+15,1 mld. Kč). Z nedaňových a kapitálových příjmů naopak výrazněji klesly příjmy státního rozpočtu z prodeje emisních povolenek plánované od roku 2026 z velké části jako zdroj příjmů Státního fondu životního prostředí ČR a převody z fondů státních podniků.
Do inkasa daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (+7,0 %, +8,1 mld. Kč) se v meziročním srovnání promítl hlavně růst mezd a platů. Na úrovni veřejných rozpočtů (tj. bez zohlednění změny rozpočtového určení daní v roce 2026) inkaso rostlo o 11,3 %.
Na inkaso daně z příjmů právnických osob (+1,5 %, +2,7 mld. Kč), podobně jako u daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky (+23,4 %, +2,5 mld. Kč), mělo pozitivní vliv vyrovnání daně za zdaňovací období 2025 splatné v roce 2026 a zaplacené zálohy. Na úrovni veřejných rozpočtů (tj. bez zohlednění změny rozpočtového určení daní v roce 2026) rostlo inkaso daně z příjmů právnických osob o 5,6 % a inkaso daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky o 25,4 %. Daň z neočekávaných zisků ve výši 5,5 mld. Kč (-27,3 mld. Kč) byla účinná do konce roku 2025, tedy inkaso v tomto roce již není ovlivněno zálohami na tuto daň, ale pouze vyrovnáním daně za rok 2025 se splatností ve 2. pololetí tohoto roku.
Příspěvky z pojistného na sociální zabezpečení jsou v tomto roce nejvíce dotčeny zvýšením minimálního vyměřovacího základu pro výpočet odvodu sociálního pojištění u osob samostatně výdělečně činných z 35 % průměrné mzdy na 40 %. S účinností od 1. července 2026 došlo zároveň k navrácení minimálního vyměřovacího základu na úroveň roku 2025. Rozdíl mezi vyššími zálohami zaplacenými v 1. pololetí 2026 a nově stanovenou výší je považován za přeplatek na pojistném, který lze na žádost vrátit nebo zohlednit při ročním zúčtování. Objem pojistného meziročně vzrostl o 6,5 % (+43,2 mld. Kč) zejména zásluhou růstu mezd a platů.
Do inkasa daně z přidané hodnoty (+3,6 %, +12,2 mld. Kč) se pozitivně promítá růst nominálních výdajů domácností. Na úrovni veřejných rozpočtů (tj. bez zohlednění změny rozpočtového určení daní v roce 2026) inkaso rostlo o 7,7 %.
Inkaso spotřebních a energetických daní (+1,1 %, +1,6 mld. Kč) meziročně vzrostlo zejména díky spotřební dani z tabákových a souvisejících výrobků (+4,1 %, +2,1 mld. Kč) a spotřební dani z lihu (+4,9 %, +0,3 mld. Kč). Meziroční růst inkasa těchto komodit odráží zejména zvýšení sazby spotřební daně. Inkaso spotřební daně z minerálních olejů meziročně pokleslo (-1,4 %, -1,0 mld. Kč), neboť se zde projevilo prominutí části spotřební daně z nafty, aplikované v průběhu měsíců dubna až července. Prominutí části této daně za měsíc říjen se projeví v hotovostním inkasu až v prosinci. V případě ostatních spotřebních a energetických daní zůstává inkaso přibližně na úrovni loňského roku.
Výdaje státního rozpočtu:
Celkové výdaje meziročně vzrostly o 95,9 mld. Kč (+5,0 %). Pro jejich tempo a objem byl určující vývoj běžných výdajů (+4,0 %, +70,0 mld. Kč) tažený především financováním sociálních věcí a politiky zaměstnanosti (+29,2 mld. Kč), odvody do rozpočtu Evropské unie (+21,2 mld. Kč), dočasně navýšenou platbou veřejného zdravotního pojištění za tzv. státní pojištěnce (+18,2 mld. Kč), růstem výdajů na platy v organizačních složkách státu (+11,7 mld. Kč), neinvestiční částí výdajů na obranu (+10,3 mld. Kč) a obsluhou státního dluhu (+8,6 mld. Kč). Ukončené financování nepedagogické práce v regionálním školství ze strany státu je od počátku tohoto roku kompenzováno změnou rozpočtového určení daní ve prospěch obcí a krajů. Investiční aktivita státu meziročně vzrostla o 26,0 mld. Kč (+15,1 %).
Na objemově nejvýznamnějších sociálních dávkách (+3,5 %, +26,9 mld. Kč) se nejvíce podílely výplaty důchodů (+3,0 %, +18,0 mld. Kč). Do jejich výše se promítá letošní řádná valorizace zvyšující průměrný starobní důchod o 3,1 %. Z dalších dávek nejvíce vzrostly podpory v nezaměstnanosti (+49,5 %, +6,2 mld. Kč) navýšené od 1. ledna růstem procentní sazby rozhodné pro výpočet podpory vyplácené v prvních měsících nezaměstnanosti, nemocenské (+8,3 %, +2,5 mld. Kč) odvislé především od růstu mezd a platů a příspěvek na péči (+6,4 %, +2,5 mld. Kč). Naopak o 1,8 mld. Kč klesly ostatní dávky sociální pomoci ovlivněné výplatou humanitární dávky. U nové dávky státní sociální pomoci, která od 1. října 2025 nahrazuje příspěvek na bydlení, přídavek na dítě, příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení, proběhlo do července 2026 přechodné období a objem její výplaty dosáhl 8,4 mld. Kč. Nahrazené dávky klesly o 10,9 mld. Kč. Čerpání ostatních dávek nevybočuje od vývoje předchozího roku.
Výrazněji vzrostly i odvody vlastních zdrojů do rozpočtu Evropské unie (+44,7 %, +21,2 mld. Kč). Do jejich růstu se promítlo výrazné navýšení rozpočtu Evropské unie a zaplacení doplatku za předchozí roky po zpřesnění relevantních statistických údajů.
Měsíční platba veřejného zdravotního pojištění za tzv. státní pojištěnce byla od 1. ledna 2026 valorizačním mechanismem navýšena z 2 127 Kč na 2 188 Kč, což představuje nárůst o 2,9 %. Objem vyplacených prostředků však vzrostl o 14,2 % (+18,2 mld. Kč). Výrazný nárůst ovlivnil dubnový převod 26,3 mld. Kč zahrnující kromě standardní i předsunutou platbu v objemu 13,1 mld. Kč, která bude zúčtována v listopadu (-0,5 mld. Kč) a prosinci (-12,6 mld. Kč) tohoto roku.
Do výdajů na platy a související výdaje, které jsou meziročně vyšší o 8,9 % (+11,7 mld. Kč), se v letošním roce promítají změny v odměňování vojáků a příslušníků bezpečnostních sborů platné od 1. ledna 2026 a zvýšení objemu prostředků na platy u ostatních skupin státních zaměstnanců o 10 % od 1. dubna 2026.
Obsluha státního dluhu představovala na konci října pro státní rozpočet výdaj v objemu 82,1 mld. Kč. (+11,6 %, +8,6 mld. Kč).
Do růstu běžných transferů podnikatelům (+6,3 %, +3,8 mld. Kč) se objemově nejvíce promítly národní dotace na obnovitelné zdroje energie ve výši 29,1 mld. Kč (+2,4 mld. Kč), z nichž 1,4 mld. Kč představovaly dotace kryté příjmem z prodeje emisních povolenek. Podpora podnikatelských projektů spolufinancovaná z rozpočtu Evropské unie vzrostla o 1,3 mld. Kč zejména zásluhou intenzivnějšího zapojení Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (+3,7 mld. Kč). Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením ve výši 9,6 mld. Kč meziročně vzrostl o 0,8 mld. Kč. Úhrada ztráty ze závazku veřejné služby ve veřejné drážní osobní dopravě poskytovaná dopravcům za provoz vlaků objednávaných ve veřejném zájmu dosáhl 6,7 mld. Kč (+0,4 mld. Kč). V meziročním srovnání se také promítlo ukončení kompenzací za dodávku elektřiny a plynu zákazníkům, které byly za 10 měsíců minulého roku vyplaceny v objemu 0,7 mld. Kč jako pomoc s vysokými cenami energií.
V menší míře vzrostly i běžné transfery příspěvkovým a podobným organizacím (+3,1 %, +2,8 mld. Kč), do kterých se promítl zejména příspěvek na provoz vysokých škol v objemu 31,3 mld. Kč (+4,6 mld. Kč) a také podpora výzkumu, vývoje a inovací ve výši 35,7 mld. Kč (-1,0 mld. Kč) poskytovaná především vysokým školám a veřejným výzkumným institucím.
Za meziročním nárůstem neinvestičních nákupů a souvisejících výdajů (bez výdajů kapitoly Státní dluh) o 3,6 % (+2,6 mld. Kč) stály především nákupy Ministerstva obrany (+5,9 mld. Kč) určené zejména na vybavení Armády České republiky a také Ministerstva vnitra (+2,1 mld. Kč). Meziroční srovnání dále významně ovlivnila loňská kompenzace České poště, s. p., za univerzální poštovní služby ve výši 3,0 mld. Kč, která v tomto roce nebyla doposud vyplacena. Běžné nákupy a související výdaje u ostatních kapitol a položek meziročně klesly o 2,4 mld. Kč.
Výrazně naopak poklesly neinvestiční transfery územním rozpočtům (-9,7 %, -23,3 mld. Kč), jejichž součástí jsou dotace regionálnímu školství v objemu 163,1 mld. Kč (-19,4 mld. Kč) zahrnující prostředky na pedagogickou práci na základních a středních školách. Meziroční pokles odráží změnu v systému financování nepedagogické práce, jejíž financování bylo s účinností od 1. ledna 2026 převedeno ze státu na zřizovatele. Prostředky poskytnuté rozpočtům územních samospráv na financování společných programů s Evropskou unií klesly o 4,7 mld. Kč, zejména zásluhou nižšího zapojení zdrojů z Operačního programu Jan Amos Komenský (-3,8 mld. Kč). Příspěvek státu poskytnutý na dofinancování sociálních služeb ve výši 27,3 mld. Kč (+0,9 mld. Kč) již překročil celoroční záměr o 1,7 %. Příspěvek na výkon státní správy činil 11,4 mld. Kč a zůstává na stejné úrovni jako loni.
Za nižšími běžnými transfery státním fondům o 3,8 mld. Kč (-6,5 %) stály dotace Státnímu fondu dopravní infrastruktury (-7,3 mld. Kč), jejichž objem byl státem naopak meziročně navýšen v investiční části rozpočtu fondu. Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu směřovalo na neinvestiční podporu společné zemědělské politiky 33,8 mld. Kč při meziročním růstu o 2,8 mld. Kč.
Kapitálové výdaje v průběhu druhého pololetí akcelerují a na konci října dosáhly 198,5 mld. Kč (+15,1 %, +26,0 mld. Kč). Do uvedené částky se nejvíce promítly dotace státním fondům v objemu 94,6 mld. Kč (+12,0 mld. Kč), zejména Státnímu fondu dopravní infrastruktury (82,0 mld. Kč, +7,1 mld. Kč), Státnímu fondu podpory investic (6,1 mld. Kč, +4,8 mld. Kč) a Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu (5,7 mld. Kč, +1,9 mld. Kč) a také investiční nákupy a související výdaje ve výši 39,7 mld. Kč (+5,6 mld. Kč) navýšené nákupy Ministerstva obrany (+3,4 mld. Kč) a Ministerstva vnitra (+2,5 mld. Kč). Investiční transfery územním samosprávám v objemu 26,7 mld. Kč (+6,0 mld. Kč) a podnikatelům ve výši 15,9 mld. Kč (+4,6 mld. Kč) představovaly do značné míry podporu realizovanou prostřednictvím společných programů s Evropskou unií. Naopak pokles je prozatím zaznamenán u investiční podpory poskytnuté ze státního rozpočtu veřejným vysokým školám (-2,1 mld. Kč), příspěvkovým organizacím (-0,9 mld. Kč) a veřejným výzkumným institucím (-0,6 mld. Kč). (2.11. 2026)