Informace na etiketách chrání před zdravotními riziky i civilizačními nemocemi. Pečlivě je přesto pročítá jen 15 % Čechů a Češek

Pouze 15 % českých spotřebitelů se důsledně zajímá o složení kupovaných potravin, stejné procento pak na etiketách sleduje také nutriční hodnoty. Vyplývá to z letošního průzkumu, který pro Ministerstvo zemědělství zpracovala agentura PerfectCrowd. Informace na etiketách přitom mohou pomoci zabránit konzumaci prošlých výrobků s rizikem následné nevolnosti, alergickým reakcím a dalším zdravotním potížím. 

Požadavky na podrobné značení potravin mají svůj nezastupitelný význam také v dlouhodobém horizontu. „Spotřebitelům umožňují činit při nákupu potravin informovaná rozhodnutí dle vlastních preferencí, zdravotního stavu i osobních cílů, a mohou se tak aktivně podílet na dalším upevňování zdraví a prevenci před civilizačními onemocněními,“ zdůrazňuje širší význam údajů na potravinových etiketách Ing. Jindřich Fialka, vrchní ředitel Sekce potravinářství Ministerstva zemědělství, a dodává: „Náš letošní průzkum ukázal, že údaje o složení potravinářských výrobků přesto zcela přehlíží 12 % Čechů a Češek a o nutriční ukazatele, jako jsou energetická hodnota, obsah cukrů nebo tuků, se vůbec nezajímá 18 % obyvatel Česka.”

Motivovat spotřebitele k zájmu o složení potravinářských výrobků je jedním z témat letošní evropské kampaně #Safe2Eat, která se zaměřuje na zvyšování informovanosti nejširší veřejnosti v otázkách bezpečnosti potravin. V Česku kampaň spolupořádají Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) a Ministerstvo zemědělství ČR.

Malý průvodce potravinovou etiketou
Z etiket spotřebitelé mohou vyčíst řadu užitečných údajů. „K povinným informacím patří zejména název potraviny, seznam jednotlivých složek seřazených podle hmotnostního zastoupení při výrobě, nebo hmotnost výrobku,” vyjmenovává některé z povinně uváděných údajů Ing. Jindřich Fialka.

Velmi podstatnou informaci představuje datum spotřeby či minimální trvanlivosti. Produkty z masa, sýry a další mléčné výrobky, které jsou určeny k rychlé spotřebě, nesou označení „spotřebujte do“. Ačkoli jejich konzumace po uplynutí data uvedeného na obale představuje zdravotní riziko, část konzumentů na toto pravidlo nedbá. Plných 6 % dotazovaných v letošním průzkumu uvedlo, že se v posledních 12 měsících necítilo dobře po konzumaci potravin s prošlou lhůtou.
Potraviny, které nepodléhají rychlému rozkladu, jsou označeny datem minimální trvanlivosti. Na rozdíl od prvního typu produktů je lze bezpečně konzumovat i po vyznačené lhůtě, mohou však vykazovat změněné vizuální nebo chuťové vlastnosti.

Významnou součástí obalu jsou informace o výživových hodnotách – etikety uvádějí energetickou hodnotu, množství tuků, nasycených mastných kyselin, sacharidů, cukrů, bílkovin a soli, vždy na 100 gramů nebo mililitrů výrobku. „Tyto údaje usnadňují orientaci při sestavování racionálního jídelníčku se správným poměrem i množstvím základních živin nebo úpravu stravy v souladu se zdravotním stavem,” komentuje přínos nutričních údajů Ing. Fialka.

Etiketa jako důležitý průvodce nemocných

Etikety poskytují bezpečné vodítko rovněž osobám s potravinovými alergiemi nebo speciálními dietami. Povinně zvýrazněné alergeny, jasně uvedené přídatné látky a přehledné označení výrobků bez lepku, laktózy či s nízkým obsahem tuku, bílkovin či náhradou cukru umožňují bezpečný výběr i lidem se závažnými zdravotními potížemi, jako jsou celiakie, cukrovka, fenylketonurie nebo chronické onemocnění ledvin. Podle Národního zdravotnického informačního portálu jen potravinovými alergiemi v Česku trpí až 3 % dospělých a 5 až 8 % dětí*. Celkem 6 % dotazovaných v průzkumu pak uvedlo, že v posledních 12 měsících u sebe zaznamenali alergickou reakci.

U alergenů také platí, že obal musí obsahovat informace také o eventualitě stopového množství dané suroviny v potravině. V případě silných alergických reakcí, například po konzumaci burských oříšků, může i nepatrné množství alergenu přivodit život ohrožující reakci.

„Bez nadsázky lze říci, že pečlivé čtení etiket může pomoci předejít vážným zdravotním komplikacím. Podobné případy jsou samozřejmě výjimečné. Vyšší informovanost o složení potravin však má potenciál vylepšit naše stravovací návyky a pozitivně tak ovlivnit zdraví každého z nás,” uzavírá Ing. Jindřich Fialka. 

*Zdroj: https://www.nzip.cz/clanek/356-potravinove-alergie-zakladni-informace
O úřadu EFSA

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) je agenturou Evropské unie, která byla založena v roce 2002, aby sloužila jako nestranný zdroj vědeckého poradenství pro manažery rizik a informovala o rizicích spojených s potravinovým řetězcem.  

Poskytuje vědecký základ pro zákony a předpisy na ochranu evropských spotřebitelů před riziky spojenými s potravinami a spolupracuje s vnitrostátními partnery na podpoře soudržnosti veřejných informací o bezpečnosti potravin v EU.

O Odboru bezpečnosti potravin Ministerstva zemědělství ČR
Ministerstvo zemědělství společně s Ministerstvem zdravotnictví a ve spolupráci s dalšími ministerstvy a státními organizacemi koordinuje celý systém zajištění bezpečnosti potravin v ČR. Problematiku má v rámci MZe na starosti Odbor bezpečnosti potravin. Jeho součástí je Informační centrum bezpečnosti potravin, které zajišťuje širokou škálu aktivit, mezi něž patří informování veřejnosti prostřednictvím webových stránek www.bezpecnostpotravin.cz a www.viscojis.cz, vzdělávání dětí předškolního věku i školní mládeže, publikační činnost či vzdělávací akce pro širokou veřejnost.  (16.9.2025)