Inovační technologie po pandemii rozhodnou, kdo vyhraje čtvrtou průmyslovou revoluci

Česká podnikatelská rada pro udržitelný rozvoj (CBCSD) uspořádala v červnu 2021 webinář s názvem "Inovační technologie po pandemii“. Za účasti zástupců Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, ICT UNIE, Vysokého učení technického v Brně a České manažerské asociace se otevřela debata o nástrojích a koncepcích, které budou pro nadcházející roky po covidové krizi klíčové pro nastartování ekonomiky, rozvoj podnikání a modernizaci státu.
Inovace se staly nejvíce citovaným tématem národních programů rozvoje. Všechny oblasti však propojuje fenomén poslední doby – digitalizace. Právě ta se stala hlavním tématem řečníků webináře. Diskutovalo se o digitální ústavě, optické infrastruktuře a připravenosti české vlády na transformaci digitalizace a kyberbezpečnosti.
Náměstek ministra průmyslu a obchodu pro digitalizaci a inovace Petr Očko pochválil české inovativní podnikatele a instituce za pohotovou reakci na pandemii. Například ČVUT dokázala v krátkém časovém období vyvinout nové druhy ochranných masek. Akademie věd ČR zase založila společnost DIANA Biotechnologies pro diagnostiku nemocí a vyhodnocování PCR testů.
Zdeněk Zajíček z ICT UNIE pak zhodnotil úroveň digitalizace v Česku: "V komerčním sektoru patříme v Evropě ke špičce. Na straně uživatelů bariéra není.“ Digitální služby státu budou podle něj fungovat jen tehdy, pokud budou uživatelsky srozumitelné. Ocenil tvorbu tzv. digitální ústavy, což byl v prvopočátku jeho nápad, který nyní vstupuje do realizace. Digitální ústava definuje základní principy toho, jak by měl fungovat digitální stát a jaká práva by měli mít občané.
„Máme 10 let skluz v digitalizaci státu. Mnoho věcí mohlo být dříve, ale doháníme to. Severské státy jsou napřed, stejně tak technologičtí lídři Korea a Taiwan. My se od nich musíme učit a přeskočit chyby, kterých se v procesu digitalizace dopustily. Prioritou je zjednodušení komunikace mezi státem a veřejnou správou. První vlaštovkou je bankovní identita,“ dodal Zdeněk Zajíček.
Lubomír Bokštefl z MPO jako důležitou oblast pro inovační technologie označil infrastrukturu vysokorychlostních sítí. Ukázal mapu plánovaných projektů a vysvětlil rozdělení nákladů: „Málokdo si uvědomuje, že 70 až 80 procent nákladů při stavbě optických sítí tvoří zemní práce. Musíme si navíc stále klást otázku, jestli je systém z hlediska hybridní války nastaven bezpečně. Například telekomunikační sítě nebyly stavěny z hlediska bezpečnosti. Čili při kalkulaci nákladů počítejme se zajištěním bezpečnosti virtuální, ale hlavně fyzické. Případný útok na optické sítě by byl vážný.“
Závěrečný příspěvek přednesl Petr Dovolil z Mott MacDonald: Digital Ventures. Představil unikátní projekt Digital twins aplikovaný ve Velké Británii. K fyzickým zařízením jsou vytvořena digitální dvojčata, na kterých lze opakovaně simulovat jejich fungování tak, aby v reálném světě byla zařízení úspěšná, spolehlivá a udržitelná. Jde o typický příklad fenoménu Průmysl 4.0. "Zelená dohoda pro Evropu je skvěle připravená na digitální věk. Velká Británie vyhrála první průmyslovou revoluci. Druhou a třetí USA, případně Korea, a nyní se vede boj o to, kdo vyhraje tu čtvrtou. Dojde ke změně paradigmatu v uspořádání státu. Digitální dvojčata budou rozhodovat, jak budou podniky úspěšné,“ vysvětlil Petr Dovolil.
CBCSD aktuálně pracuje na několika projektech směřujících k úspěšné ekonomické transformaci České republiky a jejího podnikatelského sektoru. Jedním z dalších zajímavých projektů je aktualizace VIZE 2050, jež si vytyčila dlouhodobý plán rozvoje ČR z perspektivy podnikatelského sektoru. Více informací najdete na www.cbcsd.cz (2.6.2021)