.jpg)
Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank
Politici, jež ji žádají v kampani, se vlamují do otevřených dveří. Kvůli vodě gratis mohou zdražit jídla, hlavně „polední meníčka“
Tuzemští politici, kteří nyní před volbami v rámci kampaně žádají kohoutkovou vodu v restauracích zdarma, se vlamují do otevřených dveří.
Současná vláda už dané nařízení schválila loni na úrovni Evropské unie, a to v rámci legislativního balíku Nařízení o obalech a obalových materiálech.
Balík začne platit postupně v příštích letech. Například roku 2027 by Evropská komise na základě téže legislativy, nynější českou vládou tedy schválené, měla zřídit Evropské středisko pro sledování opětovného použití. A vytáhne do boje i třeba právě proti plastovým lahvím na vodu, jež zhusta využívají restaurace. Stejný legislativní balík ovšem – například – zakáže také použití malých lahviček na šampony či mýdlo v hotelích apod.
A české ministerstvo životního prostředí v souvislosti s danou legislativou letos uvedlo, že „na vodě, kterou zákazník dostane v karafě, by restaurace neměla vydělávat.“ Je tedy zřejmé, že na to budou tlačit jak úřady eurounijní, tak české.
České gastronomické provozy tak budou muset zhusta změnit svoji cenotvorbu. Protože marže, kterou mají z prodeje vody, jim umožňuje například dotovat „polední meníčka“. Ta by tak s příchodem přikázané vody zdarma mohla výrazněji zdražit.
Česko letos výrazně navyšuje dovoz paliv z ruské ropy, o zhruba 20 %
Probíhající útoky Ukrajiny na ruská ropná zařízení tedy mohou ovlivnit i zásobování Česka
Česká republika letos v prvním pololetí výrazně navýšila dovoz paliv vyrobených z ruské ropy. Dovoz těchto paliv, například nafty, ze Slovenska, kde se vyrábí z ruské surové ropy, narostl v prvních šesti měsících letošního roku o 18,3 procenta, když vykázal objem zhruba 410 tisíc tun. Vyplývá to z dat ČSÚ.
V letošním druhém čtvrtletí činí navýšení dokonce 19,9 procenta. K navyšování tedy dochází i poté, co Česko letos v březnu ukončilo svůj vlastní dovoz ruské surové ropy ropovodem Družba.
Česko od ledna do června dovezlo paliva z ruské ropy za skoro sedm miliard korun. Jedná se taktéž o nárůst oproti prvnímu pololetí loňska, kdy za ně zaplatilo 6,7 miliardy korun. Loni v prvním pololetí dovezlo paliva z ruské ropy vyrobená na Slovensku v objemu přibližně 346 tisíc tun. Letos v prvním pololetí tedy dovezlo meziročně o zhruba 64 tisíc tun více paliv z ruské ropy.
Pokud by tedy probíhající útoky ukrajinských sil na ropovod Družba způsobily jeho trvalejší výpadek, výrazně by to ovlivnilo zásobování palivy i v České republice, zejména v její východní části. Česko by muselo také navýšit svůj dovoz například z Německa či Rakouska, což by se zřejmě neobešlo bez alespoň přechodného navýšení cen u českých čerpacích stanic.
Dovoz paliv z ruské ropy, která je kvůli západním sankcím ve slevě, přispívá k tomu, že Česko vykazuje zejména v případě nafty jednu z nejnižších cen v rámci EU. Slovensko paliva více daňově zatěžuje než Česko a Maďarsko zase zavedlo zvláštní daň ze slevy ruské ropy oproti světové ceně ropy, kterou pak prodejci přenášejí na konečné zákazníky.
V noci na čtvrtek zaútočily ukrajinské drony na ropovod Družba a jeho přečerpávající stanici Uneča na rusko-běloruské hranici, což způsobilo opětovné přerušení dodávek ruské surové ropy do Maďarska na Slovensko. Děje se tak jen dva dny poté, co byl tok ropy Družbou obnoven po předchozím útoku ukrajinských sil.
Cizinci utrácejí třikrát víc než Češi, turismus v ČR zažívá ekonomickou renesanci
Boom v návštěvnosti zaznamenávají místa zachycená ve videohře Kingdom Come: Deliverance II, jako je Suchdol u Kutné Hory
Cestovní ruch, kdysi těžce zasažený covidem, hlásí comeback. V roce 2023 vytvořil přidanou hodnotu 161 miliard korun, což je skoro o pětinu víc než rok předtím. Překonal i předcovidovou úroveň, a to o více než jedenáct procent. Podíl cestovního ruchu na celkové ekonomice ale zatím nedosáhl hodnot z roku 2019, tehdy byl jeho vliv na HDP o něco silnější.
Největším tahounem oživení je tradičně Praha. Sama generuje více než třetinu přidané hodnoty turismu v Česku a zaměstnává zhruba šedesát tisíc lidí v tomto odvětví. Silné postavení si drží také Jihomoravský a Středočeský kraj. Specifickou roli pak hraje Karlovarský kraj, kde cestovní ruch tvoří nejvyšší podíl na regionální ekonomice, zejména díky lázeňství a wellness službám.
Čísla také ukazují, že zahraniční turisté mají výrazně větší ekonomický efekt než domácí. Cizinec v Česku utratí průměrně zhruba 1 300 korun denně, zatímco český turista na domácí dovolené jen něco přes 400 korun. Jenže zatímco zahraničních hostů přijelo v roce 2023 téměř 34 milionů, Češi podnikli přes 75 milionů cest po vlastní zemi. A právě tato „domácí kotva“ dává celému odvětví stabilitu.
Vidět je to i na návštěvnosti konkrétních míst. Pražský hrad si v roce 2024 udržel status nejnavštěvovanější památky s téměř 2,6 milionu příchozích, lanovku na Petřín využilo 1,5 milionu lidí a pražská zoo přilákala téměř 1,4 milionu návštěvníků. Regiony přitom nabízejí čím dál pestřejší konkurenci: vodní areály ve středních Čechách a na jižní Moravě, plzeňský pivovar nebo Safari Park ve Dvoře Králové.
Významným fenoménem posledního roku se stala i videohra Kingdom Come: Deliverance II, která nečekaně proměnila turistickou mapu Česka. Místa jako Kutná Hora, Suchdol u Kutné Hory či hrad Trosky zaznamenala skokové nárůsty návštěvnosti, především u mladých lidí do pětadvaceti let. Jen Suchdol přilákal v dubnu o 45 procent více návštěvníků než o rok dříve. Popkultura tak začala formovat turistické toky s větší razancí, než by dokázala většina tradičních kampaní.
Stát sází na to, že turismus bude patřit k pilířům ekonomiky i v příštích letech. Další fáze takzvaného Akčního plánu ke Strategii rozvoje cestovního ruchu České republiky 2021–2030 má posílit regiony a udržet dynamiku, kterou cestovní ruch nabral.
Cestovní ruch tak znovu ukazuje, že není jen doplňkem české ekonomiky, ale její důležitou součástí.
Trump zatím českou ekonomiku nepoškodil
Nová ekonomická prognóza ministerstva financí zlepšuje odhad růstu, díky odolnosti zahraničního obchodu
Ministerstvo financí ČR ve své zveřejněné prognóze zlepšuje letošní výhled růstu české ekonomiky. Zatímco v poslední, dubnové prognóze počítalo s růstem v rozsahu rovných dvou procent, nyní předpokládá vzestup o 2,1 procenta. A to přesto, že letošní hlavní tahoun tuzemské ekonomiky, spotřeba domácností, má růst pomaleji, než se ministerstvo v dubnu domnívalo – namísto 3,6 jen o tři procenta. Slabším způsobem by k růstu ekonomiky měla přispět i sama vláda – její spotřeba má letos růst o 1,9 procenta, namísto v dubnu předpokládaných rovných dvou procent. Investice pak letos vzrostou jen o 0,1 procenta, kdežto v dubnu se čekal růst o 0,7 procenta.
Slabší růst spotřeby a investic je však více než vyvážen příznivějším vývojem zahraničního obchodu, tedy zbývající zásadní složky výpočtu úrovně hrubého domácího produktu.
Čisté vývozy měly totiž v dubnu sebrat z údaje k letošnímu růstu HDP hned celý jeden procentní bod, podle zveřejněné prognózy však seberou jen 0,4 procentního bodu. To koresponduje se zlepšením výhledu salda běžného účtu. To by mělo letos činit kladnou 1,2 procenta, namísto v dubnu předpokládaných 0,7 procenta. Vyšší kladné saldo běžného účtu z velké části odráží právě příznivější vývoj zahraničního obchodu se zbožím a službami.
Lze tedy konstatovat, že napětí v mezinárodních obchodních vztazích se zatím v údajích k českému zahraničnímu obchodu neprojevuje tak, jak se mnozí – i samo ministerstvo financí – obávali. Důvodem je jak odolnost českého průmyslového exportu, tak ale také efekt předzásobování v USA v očekávání vyšších cel, který v druhé polovině letoška zřejmě pomine. Konečně roli hraje i to, že administrativa prezidenta Donalda Trumpa v první polovině dubna, jen několik dní před zveřejněním dubnové prognózy ministerstva financí ČR, svá takzvaná reciproční cla, včetně těch na dovoz z EU, o 90 dní odložila, načež pak od srpna uplatňuje clo v poměrně přijatelné, 15procentní výši na většinu dovozu z EU.
Odolnost českého vývozního průmyslu podporuje fakt, že český autoprůmysl je orientován regionálněji. Například jeho symbol, automobilka Škoda Auta, je ve svém exportu zaměřena regionálněji než automobilky produkující věru „globální značky“ typu Porsche, opravdu hojně vyhledávané třeba i zákazníky v USA. To činí Škodu Auto relativně méně náchylnou k dopadům mezinárodních celních válek, což zpětně upevňuje odolnost českého autoprůmyslu a kvůli jeho poměrně vysokému podílu na průmyslové výrobě i celého tuzemského průmyslu a souvisejícího exportu. Tato odolnost se konečně zrcadlí i v aktuální prognóze ministerstva financí: zaměstnanost v ČR by dle ní letos měla růst rychleji, než předpokládalo v dubnové prognóze – o celé jedno procento, namísto dosud předpokládané 0,2 procenta. (22.8.2025)
.jpg?s3=1)
