Průměrná sazba hypoték v ČR – Fincentrum Hypoindex – v květnu čtvrtý měsíc v řadě klesala. Hypotéky tak jsou nejlevnější od listopadu loňského roku. Jejich zlevňování mají na svědomí dvě klíčové příčiny.
První je slabá tendence tržních úrokových sazeb k dalšímu růstu. Navzdory tomu, že Česká národní banka v posledních dvou letech zvýšila základní úrokovou sazbu hned osmkrát. Po zatím posledním, květnovém zvýšení sazby se však nyní rozpětí tržní úrokové sazby, konkrétně dvanáctiměsíční sazby mezibankovního trhu PRIBOR, a právě základní sazby ČNB kleslo na nejnižší úroveň od krizového roku 2008. Z aktuální reakce tržní úrokové sazby PRIBOR je patrná „nechuť“ trhu jít s úrokovou sazbou trvaleji výše jako tomu bylo v případě většiny minulých zvýšení základní sazby.
Nejníže od října 2017 se také nyní ocitá výnos z desetiletého dluhopisu české vlády. U dluhopisů je „nechuť“ k růstu úroků, tedy výnosů ještě zřetelnější, od první poloviny května pak jde o vyložený propad. Výnos z desetiletých českých dluhopisů klesl od konce loňského září, kdy dosáhl více než čtyřletého maxima, o takřka třicet procent. Tento pokles je vyvolán růstem nejistoty na globálních finančních trzích, který se promítá do slabších inflačních očekávání, a tedy i do poklesu výnosů. Svoji roli hrají také spekulace mezinárodních trhů, že americká centrální banka zahájí už možná letos v létě cyklus snižování základní úrokové sazby. Tyto spekulace však jsou až příliš „přestřelené“. Nelze rozhodně vyloučit, že americká centrální banka po své dnešním zasedání žádné brzké snižování sazby signalizovat nebude.
Dluhopisy české vlády jsou částečně nahlíženy jako svého druhu bezpečné útočiště, pročež v čase nejistoty o ně stoupá zájem i z tohoto důvodu, což jen dále stlačuje jejich výnos. Další, květnová a červnová eskalace obchodní války mezi USA a Čínou způsobila jejich celkem citelný pokles. Obchodní válka tak nejen zlevňuje české vládě náklady na obsluhu dluhu, ale zprostředkovaně zlevňuje také právě hypotéky. Z tržních úrokových měr je sazba hypoték nejtěsněji korelována se sazbou dlouhodobých dluhopisů vlády ČR, odvíjí se však pochopitelně i od zmíněné sazby PRIBOR.
Druhým důvodem zlevňování hypoték je ostrý konkurenční boj mezi bankami v ČR. Ty vnímají určité ochlazení na tuzemském nemovitostním trhu, dané zejména loňským doporučením České národní banky, které zpřísňuje poskytování hypoték. Snaží se tak klienty nalákat akční nabídkou za výhodný úrok. To jim umožňuje výše popsaná „nechuť“ tržních sazeb příliš růst, která vede k tomu, že zdroje ke krytí úvěrů, včetně právě hypotečních, bankám příliš nezdražují. Nápomocná je i přemíra likvidity v tuzemském mezibankovním systému, která je z velké části důsledkem intervenčního režimu ČNB z let 2013 a 2017 a která rovněž vytváří tlak na pokles – či alespoň na ne až tak rychlý růst – tržních úrokových sazeb. A tedy přeneseně i sazeb hypotečních. Ty tak v průměru letos zůstanou pod úrovní tří procent.
Při dalším zhoršení mezinárodních ekonomických podmínek se nad úroveň tří procent letos už nedostanou a spíše budou ještě klesat. Ke zhoršení mezinárodních ekonomických podmínek může dojít nejen v důsledku další eskalace obchodní války, ale také v případě takzvaného tvrdého brexitu. Trh nyní míní, že pravděpodobnost tvrdého brexitu opět narůstá, a pohybuje se až kolem 25 procent, a to kvůli vnitropolitickému vývoji v Británii, a zejména kvůli možnosti, že se britským premiérem stane Boris Johnson. Tvrdý brexit, k němu může dojít letos v posledním čtvrtletí roku, by měl na exportně orientovanou českou ekonomiku neblahý dopad. Avšak vedl by k tlaku na pokles úrokových sazeb, včetně sazeb hypotečních, což by nejedna česká domácnost uvítala.
Facebook odhalil svoji digitální měnu. Inspiruje se bitcoinem, ale bitcoin to není, a nebude se opírat ani o zlato
Společnost Facebook dnes odhalila plán na zavedení nové kryptoměny. Ta by se podle Facebooku mohla jednoho dne obchodovat celosvětově, podobně jako dnes americký dolar. Krok Facebooku přiživil zájem o kryptoměny obecně, takže cena nejznámější a nejrozšířenější kryptoměny, bitcoinu, dnes vylétla nad úroveň 9400 dolarů za kus, tedy nejvýše od loňského května.
Do oběhu půjde nová digitální měna Facebooku, která se jmenuje libra, příští rok. Na rozdíl od zmíněného bitcoinu bude svojí hodnotou navázána na konvenční měny typu právě dolaru či eura a také na běžné cenné papíry. Důvodem tohoto navázání na aktiva zavedeného finančního světa je snaha zajistit nové digitální měně stabilitu. Její hodnota tedy nebude kolísat tak divoce jako hodnota kryptoměn typu bitcoinu.
Facebook chce zavedením libry lépe zpeněžovat svůj rychle rostoucí segment messagingových služeb. Právě zajištění platebního styku postaveného na vlastní digitální měně může messagingové služby proměnit ve výnosný byznys. V současnosti Facebook generuje prakticky veškeré tržby z reklamy a inzerce.
Klíčové je, aby si libra získala důvěru lidí, svých uživatelů. Facebook právě proto digitální měnu naváže na konvenční aktiva s nízkou kolísavostí hodnoty, jako jsou krátkodobé vládní dluhopisy zemí se stabilní měnou a kredibilní centrální bankou. Tak jako za časů zlatého standardu bylo možné tehdejší bankovky směnovat za zlato, libra by měla být směnitelná právě za vybraná konvenční aktiva, ovšem nikoli zlato.
Digitální peněženka pro libru poběží v rámci aplikací Messenger a WhatsApp a bude využívat blockchain, tedy jakousi otevřenou, decentralizovanou databázi transakcí, kterou využívá i ekosystém kolem kryptoměn typu bitcoinu.
Kryptoměna bitcoin dnes dále cenově poskočila. Krok Facebooku totiž dodává vzpruhu celému segmentu kryptoměn, neboť investoři větří přijetí kryptoměn opět o něco širší komunitou. Kromě bitocinu zdražují i další kryptoměny jako ether nebo litecoin.
Bitcoin od začátku letošního roku zhodnotil o více než 150 procent. Podle všeho mu k růstu pomáhá i napjatá atmosféra v mezinárodním obchodě a hrozba oslabení čínské měny. Kryptoměny jsou totiž velmi populární v Číně, která je velmocí v jejich těžbě. Představují tam vítaný zdroj diverzifikace portfolia zejména v napjatější době, jako je tato, kdy hrozí cenový propad konvenčních aktiv. Kryptoměny jsou sice extrémně kolísavé, avšak v časech, kdy hrozí jistá rozkolísanost právě i konvenčním aktivům, získávají na atraktivitě. Tu pochopitelně umocňuje zájem o segment ze strany velkých a zavedených hráčů, jako je Facebook.
Lidé, kteří se rozhodnou vložit do bitcoinu peníze, by se však měli nejprve mentálně vyrovnat s tím, že už tyto peníze nemusí nikdy vidět. Je to tak trochu, jako by je házeli do kanálu. Riziko ztráty je tak vysoké, že nelze hovořit o investici, a dokonce ani ne o spekulaci. Jde o ruletu.
Je však pravda, že zavedený finanční svět se k bitcoinu staví vstřícněji než během poslední masivní cenové horečky v segmentu kryptoměn, té ze sklonku roku 2017. Tehdy například šéf největší americké banky JP Morgan Jamie Dimon prohlašoval, že bitcoin objektivně nemá žádnou hodnotu. Dnes analytici té samé banky připouští, že hodnota jednoho bitconu objektivně činí kolem 5000 dolarů. Je totiž prý třeba do jeho ceny započítat cenu elektrické energie, která je pro vytěžení bitcoinu potřebná.
Facebook dal za účelem spuštění libry dohromady stejnojmenné konsorcium, „Libra“, které sestává z více než tuctu společností zvučných jmen jako Visa, MasterCard, PayPal nebo Uber.
Češi letos za letní dovolenou utratí v průměru 23 tisíc. Čtvrtina z nich si ji ale vůbec nemůže dovolit
Za letní dovolenou české domácnosti letos utratí podle našeho odhadu v průměru 23 tisíc korun. Loni průměrná útrata činila podle průzkumu agentury Nielsen Admosphere přesně 21 788 korun, meziročně o tisícikorunu více.
Do nákladů na letní dovolenou jsou započítány i položky, které si Češi pořizují speciálně kvůli ní. Jedná se především o opalovací krémy, oblečení a léky.
Letos se výdaje na dovolenou zvyšují z několika důvodů.
Zaprvé, lidem rostou mzdy. Průměrná měsíční hrubá mzda vzrostla mezi prvním čtvrtletím loňského roku a prvním čtvrtletím letošním z 30 230 korun na 32 466 korun, tedy o 7,3 procenta. Po odečtení inflace si Češi polepšili o 4,6 procenta. Zvyšují se ovšem také mzdy pracovníkům v cestovním ruchu, což je pro cestovní kanceláře jeden z nákladů. Z tohoto důvodu tedy zájezdy a obecně služby v cestovním ruchu zdražují. Takže lidé za ně utrácejí více nejen proto, že mají vyšší mzdy a více peněz, ale i proto, že jsou zájezdy dražší.
Kvůli mediálně sledovanému případu odstavených problémových letadel typu Boeing 737 MAX zdražily takzvané „last minute“ zájezdy meziročně o deset procent. V nabídce totiž bude zájezdů kvůli uzemnění boeingů přes léto méně.
Do zvýšení nákladů na dovolené se také promítne meziroční vývoj kursu koruny, která oslabila vůči většině měn, a s tím částečně související zdražení pohonných hmot.
Koruna meziročně oslabila například vůči americkému dolaru, od poloviny loňských prázdnin o zhruba čtyři procenta, ale ještě výrazněji vůči řadě měn vyhledávaných dovolenkových destinací. O více než deset procent koruna ztrácí v porovnání se situací v půli loňských prázdnin vůči egyptské libře. Necelých deset procent pak ztrácí vůči thajskému bahtu. Přitom je v některých z těchto zemí nutné připočítat citelnou inflaci uplynulých dvanácti měsíců, což je právě třeba případ Egypta, kde meziroční inflace loni činila dvanáct procent a letos zatím 14,1 procenta. Dovolená tam Čechům meziročně zdraží tedy jak z důvodu znatelné inflace, tak z důvodu výrazného oslabení koruny.
Pohonné hmoty by letos v létě měly být po přepočtu do korun levnější než loni například v Řecku nebo Slovinsku. Jinak ale pohonné hmoty Čechům v zahraničí meziročně spíše zdražují
V Německu si návštěvníci letos připlatí v přepočtu o více než dvě koruny na litr benzínu než loni, jak plyne z údajů Evropské komise. Nafta ale v Německu zdražila za rok jen zhruba o dvacet haléřů na litr. Benzín je letos nepatrně, o pár haléřů dražší než loni i na Slovensku, nafta tam ale v korunách vyjde o zhruba sedmdesátník levněji než loni. Stejně tak je nafta letos levnější v Rakousku, benzín je tam ovšem o třicetník dražší než loni. Zhruba 1,50 Kč za litr navíc si ale řidiči letos v porovnání s loňskem připlatí v Polsku, jak za benzín, tak za naftu. Polsko tak zejména v případě nafty ztrácí svůj status ultralevné země. O osmdesát haléřů na litr méně v případě benzínu a o čtyřicet méně v případě nafty letos čeští turisté zaplatí v Itálii. Ve Francii bude letos benzín dražší o osmdesátník, nafta zůstává stejně drahá. Výrazně zdražuje benzín v Maďarsku, meziročně o skoro 1,20 koruny na litr. Nafta je tam dražší o padesátník. O něco méně než v Maďarsku letos zdražují pohonné hmoty ve Španělsku.
Na dovolenou loni zamířilo sedm z deseti Čechů, přičemž jen pětina z nich si ji nechala zařídit od cestovní kanceláře. Letos to bude podobné.
Na dovolenou si přitom musí půjčovat zhruba tři procenta Čechů. Brát si úvěr na dovolenou je z ekonomického hlediska holý nesmysl. Nicméně některé domácnosti se opravdu nacházejí pod tlakem svých známých nebo pod tlakem sociálních sítí, na které se s oblibou věší fotografie právě z dovolených.
Domácností, které si dovolenou nemohou dovolit, přitom není vůbec málo. V loňském roce si dovolenou muselo odpustit 23,1 procenta českých domácností, vyplývá z údajů Českého statistického úřadu. Přesně taková část z nich si nemohla dovolit ani týdenní dovolenou mimo domov, ani tedy nutně ne u moře nebo v zahraničí!
Zatímco tedy většina Čechů díky ekonomické prosperitě registruje nárůst své mzdy a právě teď plánuje nákladnější dovolenou než loni, bezmála čtvrtina domácností si ji letos ani příští rok dopřát moci nebude. Naštěstí jen zlomek z nich si na dovolenou bere úvěr, leckdy totiž za lichvářský úrok. Čísla o růstu výdajů Čechů za dovolené je třeba brát v širším kontextu celkové rozpočtové situace tuzemských domácností, která zase až tak optimistická není. (20.6.2019)
