Komentář Lukáše Kovandy: Česko a další populistické země zvládly pandemii podstatně hůře než země nepopulistické, zjistil renomovaný Kielský institut světového hospodářství

Česko a další země vykazují více než dvojnásobný počet nadměrně zemřelých v porovnání s nepopulistickými státy.

Země s populistickou vládou, včetně Česka, zvládly pandemii covid-19 podstatně hůře než země, v nichž populisté v roce 2020 u moci nebyli. To je klíčový závěr studie renomovaného Kielského institutu světového hospodářství (zde).

Nadměrná úmrtnost – počet úmrtí nad úrovní, kterou bylo možné předpokládat nebýt pandemie – je podle studie průměrně více než dvojnásobná v zemích, jimž vládnou populisté, oproti státům, které populisty řízeny nejsou.

Autor studie Michael Bayerlein společně s mezinárodním týmem kolegů hodnotili, jak covidovou situaci v roce 2020 zvládalo celkem 42 zemí OECD a BRICS (do této skupiny zemí patří – jak akronym napovídá – Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jižní Afrika). Celkem třináct zemí z tohoto vzorku klasifikovali jako populistické, a to právě včetně Česka. Do skupiny populistických zemí zařadili také třeba Polsko, Slovensko, Maďarsko, Británii, Brazílii nebo Indii.

Nadměrná úmrtnost dosáhla v populistických zemích takřka osmnácti procent, zatímco v těch nepopulistických činila pouze osm procent (viz graf níže). Nad každých sto lidí, kteří by zemřeli tak jako tak, nebýt pandemie, přidala tedy pandemie průměrně osm dodatečných covidových zemřelých v nepopulistických zemích a hned osmnáct covidových zemřelých v zemích populistických.

V zemích s populistickou vládou totiž podle autorů studie se politici více zdráhali trvaleji zavádět nepopulární opatření, jako je omezování společenského setkávání. Populističtí politici také spíše tíhli k bagatelizaci závažnosti nákazy a diskreditaci vědeckých zjištění. Občané pak nebrali nákazu tak vážně a podceňovali dodržování restrikcí společenského pohybu a setkávání, pokud ty byly vůbec zavedeny či vymáhány.

Studie je podle autorů první svého druhu, jež dokládá, že populisté pandemii covid-19 nezvládli dobře, což má své oběti v podobě relativně vyššího počtu zemřelých. Jako taková představuje přelomový závažný argument v celé dosavadní diskusi o přístupu jednotlivých zemí k pandemii a český přístup se pochopitelně neocitá v lichotivém světle.

Pohonné hmoty v ČR uspíší své zdražování, ropa zdražila nad 90 dolarů za barel, poprvé od roku 2014

Svět se totiž bojí ruské invaze na Ukrajinu; v případě války hrozí zdražení pohonných hmot v Česku nad 45 korun za litr.

Cena ropy Brent včera odpoledne středoevropského času poprvé od poloviny října 2014 zdražila nad psychologickou úroveň 90 dolarů za barel. Bezprostředním důvodem je zejména obava z dopadů stále pravděpodobnější ruské invaze na Ukrajinu.

Trvaleji za růstem cen ropy stojí těžební politika největších tradičních těžařů, zejména Saúdské Arábie a Ruska, kteří omezují svoji produkci ropy, čímž dosahují vyšších tržeb z daného prodaného množství. Látají tak pandemické díry ve svých státních rozpočtech. Zároveň tím profitují z podinvestování ropného byznysu, k němuž v uplynulých letech došlo v souvislosti s prosazováním zelené agendy a souvisejícím přeorientováváním se firem i investorů na segment obnovitelných zdrojů. V neposlední řadě přispívá k růstu cen ropy opadání obav z ekonomických dopadů šíření omikronu a sílící víra v letošní citelné obnovení globální dopravy, přepravy i cestovního ruchu – vše z toho samozřejmě poptávku po ropě umocňuje.

Od začátku letošního roku ropa Brent zdražila o více než patnáct procent. Koruna přitom i v reakci na včera skončené zasedání americké centrální banky, které trhy vnímají jako jestřábí, vůči dolaru letos oslabuje, byť mírně. Což jen umocní zdražování pohonných hmot. Jejich zdražování tak v příštích sedmi dnesch zrychlí. Benzín i nafta zdraží v rozsahu od 20 do 30 haléřů na litr.

Hned tři přední americké banky navíc nově prognózují, že cena ropy letos zhruba do poloviny roku tak jako tak dosáhne úrovně 100 dolarů za barel.

Bank of America prognózuje zdražení barelu ropy typu Brent, jež je určující pro ceny pohonných hmot v ČR, na 120 dolarů za barel v polovině letošního roku. Morgan Stanley a Goldman Sachs pak míní, že ropa dosáhne úrovně 100 dolarů za barel nejpozději letos ve třetím čtvrtletí, tedy nejspíše v létě.

Navíc největší americká banka, JP Morgan, minulý týden zveřejnila „válečnickou“ prognózu, která propočítává dopad závažného vzplanutí doutnajícího rusko-ukrajinského konfliktu. Cena ropy by se ještě do března letošního roku vyhoupla v takovém případě až na 150 dolarů za barel.

Co to znamená pro české řidiče? Pokud by například letos v půli roku stál barel Brentu trvaleji nějakých 105 dolarů, a byl by tedy ještě o zhruba 15 dolarů dražší, než je právě teď, pohonné hmoty samozřejmě dále citelně zdraží. Jejich zdražování se v polovině ledna po zhruba dvouměsíčním poklesu definitivně obnovilo. V uplynulých sedmi dnech podle dat CCS zdražil benzín o osmnáct haléřů na litr, na 36,20, nafta pak o patnáct haléřů na 35,13 koruny za litr. Jedná se o měsíční cenová maxima.

Podle konsensu mezinárodních analytiků devizových trhů, jak jej uvádí agentura Bloomberg, by měla koruna do poloviny letošního roku vůči dolaru oslabit, a sice z nynějšího kursu zhruba 21,72 na 22,00 za dolar. Takové oslabení koruny samozřejmě pohonné hmoty dále prodraží, neboť ropa se na světovém trhu obchoduje v dolarech.

Pokud by tedy v polovině roku vyšel barel Brentu na oněch 105 dolarů a jeden dolar by současně stál uvedených 22 korun, v české měně pak barel Brentu vyjde na 2310 korun. To je zhruba o 18 procent více, než na kolik v české měně vyjde nyní – zhruba na 1950 korun.

V tomto přibližně 18procentním zvýšení korunové ceny ropy je tedy zahrnuto jak očekávané zvýšení její dolarové ceny, tak rovněž očekávané oslabení koruny vůči dolaru.

V celé dosavadní historii stál barel Brentu více než 2300 korun prakticky jen v roce 2012 a pak krátce, po několik dní, v roce 2014. Následně se však na světovém trhu s ropou projevila takzvaná břidličná revoluce, při níž navýšily svoji těžbu významně zejména Spojené státy, takže světové ceny ropy na řadu let poklesly pod sto dolarů za barel. To se však letos podle všeho změní.

Pokud se korunová cena barelu Brentu trvaleji přiblíží k úrovni 2300 korun, je poměrně pravděpodobné, že cena benzínu Natural 95 vystoupá v průměru v ČR až na 39 korun. V Praze by pak převyšovala úroveň 40 korun za litr. V roce 2012 se cena benzínu dostala celorepublikově maximálně do blízkosti úrovně 38,50 koruny za litr. Je však třeba počítat také s obecnou inflací, jež od té doby, a zvláště rapidně v posledních měsících, navyšuje cenu také za další vstupy, jako jsou ceny energií typu elektřiny nebo mzdové náklady – s tím vším se celý řetězec zpracování ropy, rafinace, distribuce či samotného prodeje musí potýkat.

Cena nafty by při růstu ceny benzínu na 39 korun stoupla pravděpodobně k úrovni 38 korun za litr, zejména díky loňskému snížení spotřební daně z ní.

Oba dva základní druhy pohonných hmot tak do poloviny letošního roku zdraží v průměru o přibližně tři koruny na litr.

Jestliže by koruna v důsledku ruské invaze na Ukrajinu oslabila na 24,75 za dolar, kde se pohybovala po zhruba dva měsíce na jaře 2020, v době první vlny pandemie covidu, pohonné hmoty samozřejmě dále zdraží, vysoko nad 40 korun za litr. Při ceně ropy až 150 dolarů za barel, jak ji v případě invaze prognózuje JP Morgan, by korunová cena Brentu činila 3450 korun. Byla by tak o zhruba 83 procent vyšší než nyní. Tento nárůst by po přechodnou dobu dostal cenu pohonných hmot v ČR na úrovně nad 45 korunami za litr.

V případě vyostření konfliktu na Ukrajině by cena benzínu atakovala úroveň 47 korun za litr a 46 korun v případě nafty. Po propuknutí války by totiž také oslabila koruna a zároveň ještě více zpevnil dolar.

Takový scénář je samozřejmě extrémní. Jeho pravděpodobnost není vyšší než 10 až 15 procent, nicméně opírá se o běžně využívané prognostické modely využívané u nás i v zahraničí.

Nejpravděpodobnějším scénářem zůstává zmíněné zdražení pohonných hmot v průměru tři koruny na litr do letošního léta. Ani to však pochopitelně není málo. Navíc nebudou zdražovat pouze pohonné hmoty, ale také třeba bydlení, energie nebo potraviny či služby, neboť inflace vykáže celoročně průměrné tempo minimálně kolem osmi procent. (27.1.2021)