Nedostatek čipů je zhmotněním byznysového rizika, ne zásahem vyšší moci jako pandemie.
Tripartita dnes jedná o podpoře automobilek a dalších firem, které kvůli výpadku dodávek omezují výrobu. Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů reagují na situaci v tuzemském autoprůmyslu, která se rozhodně nevyvíjí příznivě. Není to však zároveň něco, co by bylo srovnatelné se zásahem v podobě pandemie. Proto by bylo chybné podporu poskytnout,
Firma Škoda Auto už dříve oznámila, že kvůli nedostatku čipů ode dneška do konce roku výrazně omezí, nebo dokonce zastaví výrobu. S omezeními počítají i další automobilky a jejich dodavatelé. Někteří tak už část pracovníků kvůli výpadkům nechávají doma. Svaz průmyslu a dopravy navrhuje, aby vláda spustila dočasně na tři měsíce program Antivirus, z něhož se firmám za epidemie proplácely mzdy či jejich část.
Jenže takový krok dlouhodobě českou ekonomiku spíše poškodí. Program Antivirus už by se tedy prodlužovat a kurzarbeit při současné krizi autoprůmyslu není radno používat. Vždyť to, že nejsou čipy, je zhmotněním běžného byznysového rizika. Není to žádná pandemie či jiný zásah vyšší moci. Malého živnostníka také nikdo nezachrání, když dojede na riziko podnikání.
Nynější krize autoprůmyslu ještě neznačí definitivní soumrak jeho tradiční podoby v Česku. Ale jde nepochybně o výstrahu. Vláda, resp. tripartita na ni reaguje tak, jak nemá. Zvažuje kurzarbeit.
Kurzarbeit je to, když lidé, kteří pracují a platí daně, nedobrovolně hradí z těchto daní a z veřejného dluhu – což jsou jenom budoucí daně – dovolenou některým svým spoluobčanům. Jakým přesně, o tom rozhodne vláda, která je v celém procesu prostředníkem. Takže pak ještě tuto nedobrovolnou finanční výpomoc jedněch lidem druhým zpupně nazve pomocí od třetích lidí, totiž pomocí vládní.
Program kurzarbeitu utlumuje proces ničivého tvoření – kreativní destrukce. Tento proces je přitom po staletí motorem pokroku a lidského progresu.
I autoprůmysl v Česku jednou skončí, alespoň tedy autoprůmysl ve své momentálně dominující podobě. Tím, že vláda si výstrahu, že se tak stane, nebude připouštět a bude ji překrývat dalšími daněmi a dalším dluhem, jenom sníží připravenost celé ekonomiky na destrukci, ale současně také na tvoření.
Dluh a nedobrovolný „sponzoring“ nepracujících pracujícími spoluobčany bere strach z destrukce a zároveň demotivuje od tvoření. Především v zájmu levicově orientovaných politiků či odborářů.
Řekněme to tedy narovinu: motorem pokroku je strach z propuštění a bankrotu a zároveň motivace se jich vyvarovat úspěchem v konkurenčním boji, ať už mezi jednotlivci, třeba živnostníky, nebo firmami. Tím, že tento žádoucí konkurenční boj kurzarbeitem (ale i na mnoho dalších způsobů) tlumíme, si vlastně na dluh nás všech kupujeme zaostávání a nakonec i strádání a bídu.
Vláda dá lidem v ČR na splácení energií jen v této topné sezóně zhruba 18 miliard korun
To není málo, zvláště když by vláda měla naopak spíše šetřit.
Na ochranu domácností a firem v Česku před vysokou cenou elektřiny či plynu padne jen v nejbližších měsících až zhruba osmnáct miliard korun. Babišova vláda dnes rozhodla zmocnit ministryní financí Alenu Schillerovou, aby mohla rozhodnout o odpuštění daně z přidané hodnoty za měsíce listopad a prosinec letošního roku. Odpuštění připraví státní kasu o zhruba miliardu korun měsíčně, celkově tedy o dvě miliardy korun jen letos. Sazba se odpuštěním sníží z 21 na nula procent.
Snížení sazby bude muset schválit Brusel, konkrétně tamní výbor pro DPH a eurokomisař pro hospodářství Paolo Gentiloni. To by však neměla být závažnější překážka, neboť energetická krize zachvátila celou Evropu a jednotlivé státy nyní nouzově hledají způsoby, jak svým občanům od vysokých plateb za energie, jež je čekají, alespoň částečně ulevit. Brusel se také kvůli růstu cen energií obává růstu antiunijních nálad napříč EU, pročež podle všeho právě také odpuštění DPH v ČR odkývne, stejně jako posvětí podobná opatření v jiných unijních zemích.
Schillerová uvažuje, že by dojednávala snížení DPH na nulu i na celý příští rok. V takovém případě by to státní kasu připravilo o dalších přibližně dvanáct miliard korun. Může však narazit na odpor nastupující vlády. Její pravděpodobný předseda Petr Fiala s plošným odpouštěním DPH na energie totiž nesouhlasí.
Zároveň by stát mohl odpustit domácnostem osm miliard na poplatcích za obnovitelné zdroje. O podobnou sumu by ulevil i firmám.
Celkově by tedy stát v nejbližších měsících přišel o osmnáct miliard korun, o dalších možná až dvanáct pak v příštím roce. To je celkem 30 miliard korun, což rozhodně není zanedbatelná suma. A zvláště ne v této době, kdy stát musí hledat nemalé úspory. Podle studie řecké vlády ovšem během letošní topné sezóny lidé v EU zaplatí za energie navíc v přepočtu 2550 miliard korun. Z tohoto hlediska je tedy úleva českým občanům a firmám za 18 miliard poměrně zanedbatelná.
Je zjevné, že zelené politiky EU mají své obrovské náklady. Přitom pokud státy budou na dluh pomáhat svým občanům platit prudce navýšené účty za energie, jdou tím proti smyslu emisních povolenek a zdražování energií z fosilních zdrojů. Cílem totiž je, aby citelné zdražení těchto energií, jež nebude kompenzováno státní dotací, přimělo domácnosti a firmy v EU k přechodu na obnovitelné zdroje.
Ceny českých výrobců dramaticky rostou, v průmyslu nejvíce za skoro 30 let. Hrozí inflační spirála, zejména kvůli o 100 % dražší ropě
Úrok na českém dluhu je nejvyšší od roku 2014.
České výrobní ceny prudce rostou. Jejich dramatický růst předznamenává, že brzy podstatnou část tohoto cenového nárůstu pocítí na svých peněženkách běžní spotřebitelé v obchodech.
Ceny průmyslových výrobců stouply v září meziročně o 9,9 procenta, což představuje nevýraznější nárůst od března 1993. Nejvíce rostly ceny v oboru koksu a ropných produktů, což značí, že růst způsobuje zejména prudké zdražení ropy. Ropa Brent se dnes na světových trzích prodává až za více než 86 dolarů za barel. To je nejvíce od roku 2014, nepočítáme-li jeden jediný den v říjnu 2018, kdy byla ještě o několik desítek centů po krátký čas vyšší. Za poslední rok zdražila ropa o zhruba sto procent. Takže je zřejmé, že vydatně musí růst ceny také ropných produktů, včetně pohonných hmot, což se pak promítá zásadním způsobem do enormního růstu výrobních cen v průmyslu v ČR.
Razantně zdražují ovšem také třeba výrobky z kovů či chemické látky. Důvodem je zejména mezinárodní přepravní a výrobní krize a také aktuální zdražování energií v čele se zemním plynem.
Rapidně ovšem zdražují také zemědělští producenti. Jejich ceny přidaly v září meziročně 8,4 procenta. Obiloviny navzdory mírně nadprůměrné letošní úrodě zdražují o bezmála devatenáct procent. Růst cen obilovin a mouky by se společně s růstem cen energií a vzestupem mezd mohl projevit až třicetiprocentním růstem cen pečiva v obchodech.
Prudký letošní růst cen zemního plynu omezuje a prodražuje výrobu hnojiv, neboť jejich producentům už se často výroba prostě nevyplácí. Dražší a hůře dostupná hnojiva v příštím roce zadělají na pokračování, ba umocnění růstu výrobních cen v zemědělství, a tedy také v potravinářství. Jde o jeden příklad z mnoha, proč výraznější spotřebitelská inflace nakonec nemusí být přechodná, ale trvalejší. Opravdu nyní hrozí určitá inflační spirála.
Růst inflačních očekávání nutí Českou národní banku zvyšovat základní úrokovou sazbu. Trh nyní sází na to, že za dvanáct měsíců bude základní sazba až na úrovni tří procent, tedy nejvýše od roku 2008. Nyní sazba činí 1,5 procenta, poté, co ji ČNB zvedla koncem září nejvýrazněji od konce 90. let.
Růst základní úrokové sazby ČNB zásadně přispívá k růstu úroku na dluhopisech vlády ČR. Dnes se tak poprvé od poloviny ledna 2014 vyhoupl úrok na desetiletém dluhopisu vlády ČR nad 2,5 procenta, plyne z dat Bloombergu. Citelný růst úroku na vládním dluhu v posledních týdnech znamená, že zamýšlené reformy pravděpodobné vlády premiéra Petra Fialy, zejména pak výrazné zpomalení tempa veřejného zadlužování, budou muset být sociálně ještě bolestivější.
Babišovu továrnu na močovinu drtí drahý plyn, dopravci varují před ekonomickým kolapsem
Odvrátit jej může Kreml a teplé počasí.
Slovensku hrozí hospodářský kolaps. Ten může vážně poškodit také českou ekonomiku, zejména pak českou nákladní silniční dopravu. Důvodem je nedostatek močoviny, tedy látky, která se přidává do výfukových systémů aut za účelem snížení emisí.
Sdružení silničních dopravců Česmad upozorňuje, že výpadek v její výrobě, daný zejména extrémně vysokými cenami zemního plynu, může opravdu přivodit ekonomický kolaps Slovenska. Největším evropským výrobcem močovinového přípravku AdBlue je totiž slovenský podnik Duslo Šaľa. Ten patří do českého holdingu Agrofert, tedy do svěřenských fondů českého premiéra Andreje Babiše.
Duslo kvůli vysokým cenám plynu nyní omezuje výrobu AdBlue na technické minimum. Polský výrobce téhož přípravku, jejž používají moderní naftové motory aut a zejména kamionů s normou Euro 6 a vyšší, už svoji výrobu nedávno zcela přerušil.
Nedostatek močoviny a přípravku AdBlue představuje značný problém zejména pro provozovatele nákladní přepravy, a to jak na Slovensku, tak v Česku, vlastně v celé Evropě. Nákladní vozy spotřebují mnohonásobně větší objem přípravku než osobní auta.
Duslo Šaľa nyní nevylučuje, že výrobu zcela zastaví, pokud se ceny plynu nevrátí do normálu.
Pravděpodobnost přerušení výroby v podniku Duslo Šaľa ovlivňují v tuto chvíli tedy zejména dvě věci. To, jak se v Evropě bude v nejbližší době vyvíjet počasí, a neméně podstatně to, kolik plynu přiteče na starý kontinent z Ruska. Čím chladnější počasí v Evropě v nadcházejících dnech a týdnech bude a čím skromnější budou ruské dodávky, tím vyšší je pravděpodobnost delšího výpadku v produkci močoviny i přípravku AdBlue.
Náměstek ruského premiéra Alexander Novak v pátek před víkendem uvedl, že plynárenský podnik Gazprom je připraven obnovit svůj krátkodobý exportní prodej evropským zemím, jakmile doplní zásobníky v Rusku. Zatímco své dlouhodobé závazky vůči evropským odběratelům Gazprom plní, krátkodobý trh má dává možnost preferovat domácí před vývozním trhem. A tuto možnost Gazprom využívá. V předminulém týdnu se jeden z jeho čelných představitelů nechal slyšet, že podle ruské pranostiky bude letos tuhá zima, neboť se urodilo hodně jeřabin. Vyhlídka na třeskuté mrazy stupňuje tlak na Gazprom, aby ve svých dodávkách upřednostňoval domácí trh před exportem.
Evropě se tak i proto nedaří doplňovat své plynové zásobníky. Ty jsou pro tuto část roku nejzávažněji vyprázdněné minimálně od roku 2009. Starý kontinent totiž také přes léto zradily obnovitelné zdroje energie. V zemích, jako je Německo, foukal vítr jen podprůměrně. V Norsku zase poměrně málo pršelo. Větrníky či hydroelektrárny tak nezajistily dostatečnou výrobu elektřiny, pročež ta musela být zvýšeně produkována prostřednictvím plynu. Což jen zpomalilo naplňování zásobníků, které byly poměrně citelně vyprázdněny kvůli loňské dlouhé zimě.
Gazprom stáhl některé ze svých krátkodobých nabídek plynu evropským zemím už koncem srpna. Krátce poté, co soud v německém Düsseldorfu rozhodl, že nedávno dokončený plynovod Nord Stream 2 nemůže obejít regulaci EU, jež vyžaduje, aby producent plynu byl právně oddělený od jeho přepravce. Obejití regulace by urychlilo zprovoznění plynovodu. Plynovod Nord Stream 1, zprovozněný v roce 2011, danou regulaci EU nesplňuje, protože je právně pojatý jako spojka, nikoli jako potrubí zajišťující přímé dodávky. Ve skutečnosti jde zjevně o to, že v roce 2011 bylo Rusko v EU vnímáno jako mnohem menší bezpečnostní hrozba (pokud vůbec hrozba) než dnes.
Ač Gazprom označil těsnou časovou souslednost zmíněného soudního verdiktu a omezení nabídky plynu Evropě za shodu okolností, na trhu se od té doby čile rojí spekulace, že přiškrcováním dodávek se plynárenský gigant, většinově ovládaný Kremlem, snaží dostat Evropu pod tlak. Tak, aby co nejdříve mohl být zprovozněn právě plynovod Nord Stream 2, jenž plyn povede z Ruska přímo do Německa.
Novakova zmíněná dnešní slova naznačují, že od listopadu by se mohly zvýšit ruské dodávky plynu Evropě. Pokud evropský trh získá větší jistotu, že se tak opravdu stát může, ceny plynu velkoobchodně prodávaného v EU klesnou. To by ulevilo i výrobcům močoviny a AdBlue, nejen na Slovensku.
Lze přepokládat, že někteří z výrobců močoviny a AdBlue, stejně jako nákladní přepravci, nyní napjatě, „jako na smilování“, čekají na možný pokles cen velkoobchodně prodávaných energií. Pokles by kromě navýšení dodávek z Ruska mohlo přinést také oteplení. V tomto týdnu by podle meteorologické předpovědi měly teploty napříč Evropou – v Londýně, Paříži či Berlíně – stoupat až nad 20 stupňů Celsia. Poměrně teplé počasí by pak mělo vydržet i ve zbytku října. Pokud předpověď vyjde, nadějeme se zřejmě i citelného poklesu velkoobchodních cen plynu, což taktéž sníží pravděpodobnost kolapsu evropské výroby močoviny i nákladní dopravy. (18.10.2021)
