Velké podzimní zdražování potravin postihne vše, od kávy, přes sušenky po plechovkové pivo.
Potraviny se dosud držely spíše stranou velké vlny zdražování, která zalila Českou republiku. Celková inflace ale může ještě do konce letošního roku atakovat úroveň až sedmi procent, skoro nejvyšší za čtvrtstoletí, a potraviny tentokrát už tak stranou nezůstanou. Zákazník tak musí být na pozoru. Výrobci potravin a nápojů v čase citelné inflace často raději potají zmenšují gramáž nebo objem, aby cenovým zdražením zákazníka od koupě neodradili. Zákazník si ovšem i tak pochopitelně pohoršuje. Za stejnou cenu dostává méně.
Světové ceny potravin vylétly v květnu meziročně o více než 40 procent a od té doby se každý měsíc cenový růst drží nad 30 procenty. Nyní tento světový růst cen potravin přijde i do Česka. Aktuálně celosvětově nejvíce rostou ceny olejů, o bezmála 70 procent, cukru (o skoro 50 procent) a obilovin a cereálií (o zhruba 30 procent). Tyto potraviny tvoří klíčové složky průmyslově vyráběných potravinářských produktů, takže proto velké potravinářské společnosti jako Nestlé právě ohlašují výrazné podzimní zdražení.
Společnost Nestlé Česko, jež vyrábí třeba cukrovinky či nápoje, koncem minulého týdne uvedla, že své výrobky bude zdražovat od čtyř do třinácti procent. Vysvětluje to narušením dodavatelsko-odběratelských řetězců ve světě či růstem cen energií. Vskutku, vedle zdražování základních potravin typu olejů, cukru či obilovin dramaticky stoupají náklady přepravy a zpracování. Jak k přepravě, tak ke zpracování potravin je třeba energií typu elektřiny či plynu, jež však v posledních týdnech zejména v Evropě a v částech Asie zdražují na rekordní úrovně. Třeba růst velkoobchodní ceny plynu vrcholil v EU minulý týden, kdy zdražení činilo meziročně až 400 procent.
Přepravu potravin komplikuje světová přepravní krize. Ta se typicky projevuje mocným vzestupem ceny za přepravu zboží kontejnerovým plavidlem. Cena kontejnerové přepravy narostla letos meziročně až o 350 procent. Navíc dochází k růstu cen ropy, a tedy benzínu či nafty a dalších paliv. Ropa Brent se prodává za cenu kolem 84 dolarů za barel, což je takřka nejvíce od roku 2014.
Aby toho nebylo málo, přidávají se rozmary klimatu. Ty se projevují například zdražováním kávy, jejíž letošní úrodu poznamenala nebývalá sucha a mrazy v Brazílii. Brazílie je největším světovým vývozcem kávy. Kvůli zdražování kávy coby plodiny si konzumenti v českých kavárnách připlatí za hrnek kávy coby nápoje až dvacet procent.
Mezinárodní výrobní krize navíc ještě zdražuje chemikálie a materiály na výrobu obalů potravin. Například hliník, jenž se používá k výrobě nápojových plechovek, včera (12.10.) na světovém trhu zdražil na třináctileté maximum.
V českých podmínkách se ve zdražování potravin promítne také výrazný růst mezd zemědělců, potravinářů nebo přepravců, k němuž v posledních letech došlo.
Výrobci potravin v posledních letech proto zintenzivňují praxi nenápadného zmenšování objemu výrobků, snižování gramáže si ubírání procent alkoholu. Jedná se o praxi takzvané „smrskflace“ (z anglického shrinkflation).
Při „smrskflaci“ sice cena potravinového nebo nápojového výrobků zůstává v obchodě stejná, avšak tajně se smrskává právě objem, gramáž nebo kvalita výrobků. Zákazník tak za stejnou cenu kupuje méně, takže si pohorší podobně jako při cenové inflaci. Akorát, že „smrskflace“ si u daného výrobku většinou nevšimne, zatímco cenovou inflaci by jistě zaregistroval, což by jej od koupě mohlo i odradit (viz Třináct aktuálně nejextrémnějších příkladů „smrskflace“ ze světa).
V ČR v uplynulých letech přišly o deset gramů tyčinky Deli nebo Snickers. Tyčinka KitKat Chunky měla původně gramáž 50 gramů, po prvním ztenčování se snížila na 48 gramů a dnes váží jen 40 gramů. Čokolády Figaro, Studentská pečeť, Milka nebo tyčinka Margot ztratily během pár let dvacet gramů.
Pochopitelně, „smrskflace“ není fenoménem jen v případě čokoládových tyčinek a cukrovinek, ale týká se alkoholických nápojů (snižuje se objem nápoje, nebo dokonce procento alkoholu), chipsů, kakaa, tatarky, dokonce i nepotravinářských výrobků typu kosmetiky nebo mycích prostředků.
Zákazník by v čase citelné inflace cen potravin měl pečlivěji než jindy pročítat údajů o složení, objemu či gramáží výrobku a umět posoudit, zda se nestává obětí právě „smrskflace“.
Po Bohemia Energy zůstane škoda nejspíše v řádu miliard, velcí hráči její pád zjevně předvídali už od minulého týdne
Další krachy nelze vyloučit.
Pád Bohemia Energy je největší podobnou událostí od krachu dodavatele elektřiny Moravia Energo na přelomu let 2008 a 2009. Škoda z krachu Moravia Energo dosáhla takřka pět miliard korun. Jejími největšími věřiteli byli v době krachu ČEZ a Komerční banka. Obě společnosti měly tehdy u padlé firmy pohledávky přesahující miliardu korun.
Podobného rozsahu, tedy v řádu jednotek miliard, bude pravděpodobně i škoda způsobená nynějším pádem Bohemia Energy. Navíc nemusí jít o poslední krach některého z dodavatelů energií na tuzemském trhu v této topné sezóně. Extrémně vysoké ceny velkoobchodního plynu a elektřiny, jež se na trhu v EU v době energetické krize ustavují, jsou pro řadu zejména menších dodavatelů nečekané a nemuseli na ně být náležitě připraveni.
Velcí hráči na trhu s energiemi v čele s ČEZ problémy svých menších konkurentů zjevně předjímali už od minulého týdne, kdy upravili své ceníky výrazně směrem nahoru, ovšem jen novým odběratelům. Například právě ČEZ navýšil své ceny o padesát i více procent. ČEZ patří mezi takzvané dodavatele poslední instance, pod které nyní nouzově přejdou odběratelé krachující Bohemia Energy. Kvůli úpravě cen z minulého týdne však budou tito noví zákazníci čelit u dodavatelů poslední instance, jako je ČEZ, již výrazně navýšeným cenám.
Česko letos poroste zřejmě méně, než nově prognózuje MMF
Fond nezohlednil čerstvou hloubku potíží autoprůmyslu, ani nečekaně silnou měnovou restrikci ČNB.
Česká ekonomika v letošním roce vykáže růst o 3,8 procenta, v příštím roce ale tempo růstu zrychlí na 4,5 procenta. Ve svém podzimním výhledu to uvedl 12. 10. Mezinárodní měnový fond (MMF). Zhoršil tak odhad z jarní prognózy, kde očekával na letošní rok vzestup hrubého domácího produktu (HDP) o 4,2 procenta.
Odhad MMF ale může být stále až příliš optimistický. Zejména s ohledem na potíže automobilového průmyslu a mezinárodní přepravy nelze vyloučit, že letošní růst ekonomiky ČR vykáže hodnotu dokonce pod úrovní tří procent. MMF ve své prognóze kvůli termínu jejího zpracování například nemohl ještě plně zohlednit dopad silného omezení výroby v automobilce Škoda Auto. Pobídkou k vysokému růstu není ani nečekaně výrazné zpřísňování měnové politiky České národní banky, které MMF rovněž v prognóze plně nezohlednil, neboť trh zvyšoval své sázky na rapidnější průběh utahování měnových šroubů také až v posledních dnech.
Pravděpodobnější proto je, že letošní růst skončí ekonomiky ČR jen nepatrně nad úrovní tří procent, se zhruba čtvrtinovou pravděpodobností dokonce pod touto mezí.
Úrok na dluhu vlády ČR dnes vyskočil nejvýše za celou dobu, kdy je Babiš buď ministrem financí, nebo premiérem
Reformy Fialovy vlády tím pádem budou muset být ještě bolestivější.
Úrok na desetiletém dluhu vlády ČR dnes dopoledne překonal úroveň 2,3 procenta (viz graf níže). Stalo se tak poprvé od 28. ledna 2014, vyplývá z dat agentury Bloomberg. To znamená, že úrok je nejvyšší za celou dobu, kdy je Andrej Babiš buď ministrem financí, nebo premiérem. Od konce ledna 2014 úrok totiž nebyl nikdy tak vysoký jako dnes. Babiš do funkce ministra financí nastoupil 29. ledna 2014.
Z hlediska vývoje úročení českého dluhu tedy Babišova vláda odchází v pravý čas. Pravděpodobná Fialova vláda, která už se rodí, totiž bude čelit citelně vyššímu úroku na svém dluhu, než s jakým musela počítat vláda Babišova nebo předtím ještě vláda Sobotkova.
Vyšší náklady na obsluhu dluhu znamenají, že reformy, které má vítězná koalice Spolu ve volebním programu, budou ještě bolestivější. Koalice Spolu slibuje snížit schodek státního rozpočtu na 1,5 procenta HDP do roku 2025. Čím více ale bude muset platit na úrocích, tím více bude muset osekávat výdaje na starobní důchody, sociální dávky, zdravotnictví, školství, infrastrukturu a podobně, aby slibovaného schodku dosáhla. Tím více také bude muset zvyšovat daně, případně tím více státních zaměstnanců bude muset propustit. Vzniklý růst míry nezaměstnanosti by ale měl alespoň zmírnit inflační tlaky.
Situaci navíc nyní komplikuje právě rapidní růst inflace. Její dramatický vzestup na maxima od roku 2008 a související růst inflačních očekávání je klíčovým zdrojem znatelného nárůstu úroku na dluhu vlády ČR v posledních týdnech. Česká národní banka přitom se zvyšováním své základní sazby, který inflaci zamýšlí krotit, není zdaleka u konce, což znamená, že lze čekat další silný tlak na růst úroku na českém vládním dluhu a jeho razantní prodražení.
Blíží se velké podzimní zdražování potravin
Postihne vše, od kávy, přes sušenky po plechovkové pivo.
Potraviny se dosud držely spíše stranou velké vlny zdražování, která zalila Českou republiku. Celková inflace ale může ještě do konce letošního roku atakovat úroveň až sedmi procent, skoro nejvyšší za čtvrtstoletí, a potraviny tentokrát už tak stranou nezůstanou. Naráz totiž zapůsobí hned několik příčin, které se spojí v hořký koktejl potravinové drahoty.
Světové ceny potravin vylétly v květnu meziročně o více než 40 procent a od té doby se každý měsíc cenový růst drží nad 30 procenty. Nyní tento světový růst cen potravin přijde i do Česka. Aktuálně celosvětově nejvíce rostou ceny olejů, o bezmála 70 procent, cukru (o skoro 50 procent) a obilovin a cereálií (o zhruba 30 procent). Tyto potraviny tvoří klíčové složky průmyslově vyráběných potravinářských produktů, takže proto velké potravinářské společnosti jako Nestlé právě ohlašují výrazné podzimní zdražení.
Společnost Nestlé Česko, jež vyrábí třeba cukrovinky či nápoje, koncem minulého týdne uvedla, že své výrobky bude zdražovat od čtyř do třinácti procent. Vysvětluje to narušením dodavatelsko-odběratelských řetězců ve světě či růstem cen energií.
Přepravu potravin komplikuje světová přepravní krize. Ta se typicky projevuje mocným vzestupem ceny za přepravu zboží kontejnerovým plavidlem. Cena kontejnerové přepravy narostla letos meziročně až o 350 procent. Navíc dochází k růstu cen ropy, a tedy benzínu či nafty a dalších paliv.
Aby toho nebylo málo, přidávají se rozmary klimatu. Ty se projevují například zdražováním kávy, jejíž letošní úrodu poznamenala nebývalá sucha a mrazy v Brazílii. Brazílie je největším světovým vývozcem kávy. Kvůli zdražování kávy coby plodiny si konzumenti v českých kavárnách připlatí za hrnek kávy coby nápoje až dvacet procent.
Mezinárodní výrobní krize navíc ještě zdražuje chemikálie a materiály na výrobu obalů potravin. Například hliník, jenž se používá k výrobě nápojových plechovek, včera na světovém trhu zdražil na třináctileté maximum.
V českých podmínkách se ve zdražování potravin promítne také výrazný růst mezd zemědělců, potravinářů nebo přepravců, k němuž v posledních letech došlo. (13.10.2021)
