Průmyslová výroba v ČR v říjnu pozitivně překvapila. Trh ve střední hodnotě počítal s meziročním růstem jejího objemu ve výši 5,4 procenta, ve skutečnosti však expandovala tempem 6,7 procenta. Dařilo se segmentu výroby motorových vozidel, který zaznamenal letošní druhý nejsilnější meziroční nárůst. Rychleji letos produkce automobilů v meziročním vyjádření stoupala pouze v dubnu. Pozitivně působí také říjnový růst průmyslových zakázek. V meziročním vyjádření rostl v říjnu nejvydatněji od loňského března, zahraniční zakázky si polepšily nejvíce dokonce za celé období od května 2016.
Zatím se však nedá říci, že by průmysl napravil slabší čísla ze srpna a září a že zahraniční poptávka bude podobně silná trvaleji. Důležitý bude vývoj průmyslové výroby v listopadu a prosinci.
Předstihové ukazatele přitom příliš důvodů pro optimismus nenabízejí. Provozní podmínky ve zpracovatelském průmyslu se kontinuálně zhoršují už od začátku roku, jak ukazuje listopadové šetření mezi nákupními manažery zpracovatelského průmyslu. Tyto podmínky se navíc nezhoršují pouze v ČR, ale také v Německu a dalších evropských zemích. V Německu, podobně jako v ČR, se výhled průmyslu postupně zatemňuje už od počátku letošního roku. Na německý průmysl doléhá letošní zhoršení mezinárodních obchodních vztahů, hrozba obchodní války a přísnější testy a limity automobilových emisí. Sentiment českých průmyslníků byl i proto v listopadu na nejhorší úrovni za posledních šest let.
Navzdory příznivým říjnovým číslům za vlastní objem produkce český průmysl stále značným výzvám. Jeho říjnový výsledek tak může být dost dobře pouze přechodným vzepětím. Za celý letošní rok vykáže průmysl tempo růstu na úrovni tří procent. Jedná se o ani ne poloviční tempo v porovnání s rokem předchozím. V roce 2019 pak růst průmyslové produkce dále zpomalí.
Český vývoz do Británie a Číny meziročně klesá. Český zahraniční obchod je na tom stále hůře než loni, a to i kvůli dražší ropě
Zahraniční obchod ČR i v říjnu pokračoval ve svém letošním trendu. Tím je meziročně nižší jeho kladná bilance. Objem vývozu i dovozu roste pomaleji než v loňském roce. Zpomalení tempa růstu je však v případě vývozu citelnější než v případě dovozu.
Negativně se projevuje růst cen ropy na světových trzích a tedy pohonných hmot. Jejich zdražení ve výsledku prodražuje i český dovoz, a tím pádem přispívá k popsanému meziročnímu zhoršení bilance zahraničního obchodu.
Nejvýrazněji zatím letos v meziročním vyjádření narůstá z klíčových obchodních partnerů náš vývoz do Nizozemska, o více než deset procent ve srovnání s obdobím ledna až října loňského roku. Roste také objem vývozu do většiny dalších našich klíčových exportních odbytišť. Výjimkou je Británie a překvapivě také Čína.
Objem tuzemského vývozu do Británie je meziročně nižší o 3,7 procenta. Hlavním důvodem poklesu je nejistota spjatá s brexitem a stále přítomné riziko takzvaného tvrdého brexitu, tedy brexitu bez dohody. Pokles českého vývozu do Číny, který meziročně čítá 0,3 procenta, souvisí s tlakem, pod kterým se Čína ocitla z důvodu letošní eskalace napětí v obchodním vztahu s USA.
Stavebnictví oživuje i díky investicím vlády a penězům z EU. Stavební práce zdražují nejvýrazněji od roku 2008
Stavebnictví i v říjnu pokračovalo v letošním silném oživení po dvou letech útlumu. Za celý rok 2018 poroste více než desetinovým tempem, což bude ovšem částečně dáno poměrně nízkou srovnávací základnou loňského roku.
Říjnová čísla potvrzují příznivý trend zejména v pozemním stavitelství, dařilo se však opět i stavitelství inženýrskému. Stavebnictví pomáhá čerpání prostředků z fondů EU, které zhusta míří zejména do inženýrského stavitelství, např. na opravu silničních komunikací. V současnosti čerpání prostředků z fondů EU postupně zrychluje, což se projevuje i poměrně razantním navýšením investičních výdajů ze státního rozpočtu. Ty za období od září do listopadu dosáhly 54 miliard korun, zatímco od letošního ledna do srpna představovaly jen 49 miliard. Právě evropské peníze letos tuzemskému stavebnictví významně pomohou, takže poroste solidním tempem 10,8 procenta.
Jedním z důsledků oživení stavebnictví je růst cen stavebních prací. Ty podle posledních dostupných údajů, říjnových, dále zrychlily své meziroční růstové tempo. V průměru v letošním roce meziročně stoupají nejvýrazněji od roku 2008. Tehdy rostly za celý rok o 4,5 procenta, letos zatím o tři procenta. Ve zbývajících měsících roku však tento celoroční růst zesílí. Stavební práce zdražují podobně jako ceny průmyslu kvůli růstu mezd a růstu cen energií. Nezanedbatelnou roli hraje také nedostatek některých stavebních materiálů a z něho plynoucí tlak na růst cen.
Míra inflace – listopad
Míra inflace dle našeho předpokladu v listopadu činila rovná dvě procenta, a ocitla se tak přesně na úrovni inflačního cíle České národní banky. Ta ovšem ve své aktuální prognóze počítá pro listopad s mírou inflace ve výši 2,5 procenta.
Klíčovým důvodem znatelně pomalejšího tempa inflace je říjnový a listopadový propad cen ropy na světových trzích, který už se v listopadu částečně promítl do zlevnění pohonných hmot v ČR.
Navíc se zatím nenaplňují obavy z citelného zdražování potravin v důsledku letošního sucha a špatné letní úrody.
Pomalejší než očekávaná inflace snižuje pravděpodobnost, že Česká národní banka na svém letošním posledním měnověpolitickém zasedání zvýší úrokové sazby.
Dalšího zpřísnění měnové politiky se zřejmě dočkáme až v roce 2019 i z toho důvodu, že bankovní radu opustil největší „jestřáb“ posledních měsíců a čtvrtletí Mojmír Hampl. Noví bankovní radní se zatím „rozkoukávají“ a nebudou hned při svém prvním rozhodování o sazbách zastávat extrémní postoje, spíše se „povezou“ s většinovým názorem. Tím by právě i vzhledem k pomalejší než předpokládané inflaci mělo být ponechání sazeb na stávajících úrovních.
Míra nezaměstnanosti – listopad
Míra nezaměstnanosti v listopadu dle našeho předpokladu setrvala na úrovni 2,8 procenta. Vyrovnala tedy svůj rekord za celé období od druhé poloviny 90. let. Stále patrnější jsou známky toho, že míra nezaměstnanosti definitivně narazila na své dno současné fáze hospodářského cyklu. Svědčí o tom i ta skutečnost, že v listopadu nedošlo k dalšímu jejímu poklesu, jak je obvyklé, nýbrž setrvala na říjnové úrovni.
Výběrová šetření pracovních sil v domácnostech, která provádí Český statistický úřad, také naznačují ukončení dlouhodobého zlepšování situace na trhu práce. Mezičtvrtletní indexy po sezónním očištění ukázaly ve třetím čtvrtletí letošního roku drobné snížení zaměstnanosti. Silná poptávka po pracovní síle ovšem nadále přetrvává. Trh práce je tedy nadále ve velmi napjatém stavu, o čemž svědčí aktuální rychlá a plynulá absorpce čerstvých absolventů.
Pokles míry nezaměstnanosti je regionálně celkem uspokojivě rozložený, byť rozdíly pochopitelně přetrvávají. V listopadu dle našeho předpokladu vykazovaly všechny okresy ČR, včetně například Karviné, míru nezaměstnanosti nižší než sedm procent, což je stav, který nenastal rovněž od 90. let.
V prosinci už je třeba počítat s mírným nárůstem míry nezaměstnanosti z důvodu každoročního přechodného ukončování sezónních prací v zemědělství, stavebnictví, lesnictví či třeba v povrchové těžbě.
Dle aktuálních, mezinárodně srovnatelných dat má ČR stále nejnižší míru nezaměstnanosti nejen mezi zeměmi Evropské unie, ale také v rámci zemí organizace OECD. Z těchto zemí vykazuje srovnatelnou, byť o něco vyšší míru nezaměstnanosti už jen Japonsko a Island. Za celý letošní rok vykáže míra nezaměstnanosti v ČR úroveň 3,2 procenta.
Autor je hlavní ekonom, CZECH FUND (7.12.2018)