Státní rozpočet skončil v srpnu ve schodku takřka 15,4 miliardy korun. Jedná se o nejvýraznější srpnový schodek od krizového roku 2013. Loni státní rozpočet ke konci srpna hospodařil s přebytkem bezmála patnácti miliard korun. Vládě se stále nedaří hospodařit dle představ, byť oproti uplynulým měsícům se situace například v oblasti inkasa DPH pozvolna zlepšuje. Na vině je pomalejší ekonomický růst, než s jakým vláda počítala, a loňské rozsáhlé plošné přidávání na platech a důchodech.
Do hospodaření státního rozpočtu výrazně promlouvají prostředky z fondů EU. Loni v prvním pololetí přišlo z rozpočtu EU ještě posledních více než dvacet miliard korun vztahujících se k programovému období let 2007 až 2013. Tyto peníze letos chybí. Česká republika naopak zrychluje čerpání evropských peněz, aby před koncem běžícího programového období v příštím roce stihla vyčerpat uspokojivou část sumy přidělené pro programové období let 2014 až 2020. S rychlejším čerpáním se pojí nutnost navyšování výdajů na předfinancování, přičemž meziročně toto navýšení převyšuje 16 miliard korun, a činí tak takřka 30 procenta. Po očištění o vliv evropských peněz je letošní červencový schodek o 10,5 miliardy korun nižší než podobně očištěný výsledek za prvních sedm měsíců loňského roku.
Meziročně stát na daních a odvodech vybírá o 6,3 procenta více než loni, což odpovídá zhruba padesáti miliardám korun. Je ovšem patrný tlak citelného loňského plošného přidávání státním zaměstnancům a také tlak navyšování důchodů. Navýšení rozpočtových výdajů je za prvních osm měsíců roku meziročně více než jedenáctiprocentní, zatímco vláda za celý rok počítá s navýšením jen o zhruba osm procent. Navíc zatím za plánem zaostává inkaso DPH. Vláda počítá, že za letošek vybere na DPH o bezmála sedm procent více peněz než loni, avšak za období od ledna do srpna vybrala na této dani meziročně pouze o zhruba pět procent více. Důvodem je zčásti horší makroekonomický výkon, než s jakým vláda počítala.
V druhé polovině je roku je třeba „tradičně“ počítat se zhoršením výsledků jednotlivých měsíčních plnění rozpočtu. Výsledné saldo by se mělo pohybovat ve schodku 35 miliard korun, a tedy „se vejde“ do rozpočtovaného schodku 40 miliard.
Český průmysl stále čelí prudkému poklesu zakázek, jeho srpnový výsledek je ovšem v rámci možností lepší, než se čekalo
Provozní podmínky v tuzemském zpracovatelském průmyslu se v srpnu nadále zhoršovaly, ovšem méně závažně, než se čekalo. Příslušný ukazatel, který sestavuje společnost Markit, vykazuje za srpen úroveň pouze 44,9 bodu. Přitom trh ve střední hodnotě analytických odhadů počítal s růstem z červencové hodnoty 43,1 bodu pouze na 43,5 bodu. Jakákoli hodnota ukazatele nižší než padesát bodu ovšem znamená zhoršování podmínek.
Podmínky v průmyslu se stále zhoršují jedním z nejrychlejších temp za poslední desetiletí. Problémem je citelný pokles nových zakázek a nejdramatičtější snížení zahraničního odbytu od dubna roku 2009, kdy zuřila světová finanční krize. Pozitivem v záplavě pesimistických zpráv je alespoň to, že tempo poklesu zakázek průmyslu bylo slabší než v červenci, což ovšem může být pouze přechodný výkyv, nikoli obrat trendu. Zvláště když optimismus ohledně výroby v dalších dvanácti měsících dále ochladl, nejníže od roku 2012. Důvodem je opět slábnutí zahraniční poptávky.
Na český průmysl nepříznivě doléhají faktory, které stahují dolů i průmysl německý, čili obchodní války, ať již probíhající či hrozící, ochabování evropské automobilové výroby a obecnější nejistota v mezinárodních vztazích včetně hrozby takzvaného tvrdého brexitu. V ČR jsou tak zvláště zasažena exportní a automobilová průmyslová odvětví.
Český průmysl má před sebou náročnou druhou polovinu roku. Napjatá atmosféra ve světovém obchodě pokračuje a existují značná rizika jejího dalšího zhoršení. Podmínky v tuzemském průmyslu tak i v dalších měsících roku budou vykazovat zhoršování, tj. hodnotu příslušného ukazatele společnosti Markit nižší než 50 bodů.
Zatímco ještě v letošním prvním čtvrtletí byl průmysl v meziročním pohledu hlavním přispěvatelem tvorbě přidané hodnoty v české ekonomice průmysl, ve druhém už se jednalo o odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství. Tento posun dokumentuje obtíže, jimž průmysl čelí a nadále čelit v sílící míře bude z důvodu zhoršování podmínek na zahraničních trzích, zejména německém, ale také – byť mnohdy spíše zprostředkovaně – čínském nebo britském. (3.9.2019)
