Národní galerie Praha představila výstavní plán na rok 2023, projekty zaměřené na rozvoj publika a významné mezinárodní aktivity. Hlavním tématem tohoto roku bude prezentace českého umění, a to i v zahraničí. Josef Mánes: Člověk – umělec – legenda a Petr Brandl: Příběh bohéma budou hlavními dvěma výstavami.
Dále uvede NGP výstavu Akvarel mezi Prahou a Vídní nebo novou stálou expozici ve Veletržním paláci s názvem 1939–2021: Konec černobílé doby. Představí také mezinárodní projekty, které připravila pro české předsednictví v Radě EU v Bruselu – Květinová unie a Milena Dopitová: Even Odd. Jako komisař české reprezentace se zúčastní 18. bienále architektury v Benátkách 2023. A v neposlední řadě si připomene sto let od velkorysého státního nákupu sbírky francouzského umění. „V rámci sezony 2023 jsme se rozhodli pro novátorské pohledy na osobnosti jako Mánes či Brandl, ale také pro nekonvenční způsoby práce s návštěvníky. Přirovnávám to ke kaleidoskopu, který dává statickým věcem zcela novou podobu,“ charakterizuje letošní dramaturgický plán generální ředitelka Národní galerie Praha Alicja Knast.
Výstava Josef Mánes: Člověk – Umělec – Legenda bude ve Valdštejnské jízdárně od 31. 3. do 16. 7. 2023.
Poslední samostatná výstava významného umělce se konala v roce 1971. NGP iniciovala při příležitosti významných životních jubileí autora v roce 2017 badatelský projekt, který byl podpořen Grantovou agenturou ČR. Jeho výsledky přináší publikace Let s voskovými křídly vydaná v roce 2022 ve spolupráci NGP, Ústavu dějin umění Akademie věd ČR a nakladatelství Arbor vitae.
Cílem výstavy je znovu a blíže představit rozsáhlou Mánesovu tvorbu i životní osudy, ale také nahlédnout pod vrstvu po desetiletí tradovaných stereotypů spojených s jeho dílem.
.jpeg)
Významnou část výstavy bude tvořit kapitola Život po životě – Člověk versus legenda. Ta začíná recepcí umělcovy tvorby po jeho smrti, kdy se nejprve stává ikonou tzv. generace Národního divadla. Pokračuje přes konec 19. století, kdy je jeho jméno vtěleno do názvu uměleckého spolku obracejícího se k novým výtvarným směrům. Uzavírá se ve 20. století, kdy se „mánesovský mýtus“ proměňuje směrem od národoveckého pojetí první poloviny století k ideologizaci umělce v rámci socialistického realismu.
Petr Brandl: Příběh bohéma rovněž Valdštejnské jízdárně od 20. 10. 2023 do 11. 2. 2 0 2 4 .jpg)
Výstava po více než padesáti letech přiblíží dílo nejvýznamnějšího umělce barokního umění v Čechách – Petra Brandla (1668–1735). Představí jeho monumentální plátna, která jsou pro účel této výstavy restaurována, dále portrétní produkce a námětově velice zajímavé žánrové malby. Poprvé budou k vidění jeho nově objevená díla.
.jpg)
Výstava je koncipována jako vyprávění dvou paralelních příběhů: děl malíře a jeho života. Umělcův život, k němuž máme četné archivní doklady, je pozoruhodný i dnes nejen bohémským a revoltujícím stylem, ale lze v něm najít zajímavé aktuální paralely: Brandl byl celoživotním dlužníkem, neboť se zhlédl v životním stylu šlechty a luxusu, který si chtěl dopřát. Dluhy jej několikrát dostaly do vězení. I z toho důvodu se mu nevyhnuly soudní spory o výživné s manželkou Helenou. Problémy měl l také s objednavateli děl, neboť často nedodržoval smluvní podmínky.
I přesto se stal nejlépe placeným umělcem své doby, a to zřejmě i kvůli velice osobitému a originálnímu stylu a malířskému rukopisu, u něhož lze vypozorovat jisté paralely s malbou Rembrandtovou.
Ve Veletržním paláci uvidíme od 22. 9. 2023 do 7. 1. 2024 expozici Akvarel mezi Prahou a Vídní
Akvarel, tedy práce s vodou ředěnými barvami na papíře, stojící na pomezí kresby a malby, je v dějinách výtvarného umění technikou s dlouhou tradicí. Charakterizuje jej lehkost, suverenita a virtuozita, neboť z podstaty své techniky skýtá minimum možností pro váhání a pozdější opravy. Největšího rozvoje dosáhl v 19. století, kdy se stal velmi univerzální technikou, jež zasáhla do většiny výtvarných oblastí a oborů. Jedním z tehdejších center akvarelistického umění byla Vídeň, kde se akvarel stal důležitou součástí měšťanské a šlechtické výtvarné kultury.
.jpg)
NGP má ve svých sbírkách početné a reprezentativní příklady rakouského akvarelu z tohoto období (zejména díla Rudolfa von Alta, Franze Alta, Thomase Endera či Josefa Kriehubera) a zároveň disponuje vynikajícími akvarelovými pracemi českých malířů a malířek z doby, kdy Praha a Vídeň byly součástí jedné monarchie. Výstava tak bude založena na prezentaci umění obou uměleckých center a ukáže jejich vzájemné spojitosti.
Akvarel se tehdy etabloval jako technika hned několika populárních výtvarných oborů, klíčových pro vizuální kulturu 19. století: byly to především veduta, krajina, interiérové vyobrazení a drobný portrét. Tyto obory tvoří jádro výstavy, která se chronologicky neomezuje jen na období biedermeieru, kdy vrcholila popularita akvarelu jako samostatného výtvarného média. Sleduje význam a využití této důležité výtvarné techniky až do přelomu 19. a 20. století a její souvislosti s moderním uměním.
.jpg)
Veletržní palác bude hostit od 10. 2. do 7. 5. 2023 práce devíti mladých českých umělců a designerů pod názvem Květinová unie. Skupina vyzdobila při příležitosti loňského předsednictví České republiky dvě budovy Rady Evropské unie v Bruselu. Spíše, než prezentaci České republiky se věnovala myšlence evropanství. Společnou kampaň i individuální intervence spojuje představa společenství květů vyrůstajících z jedné země, podtrhující zároveň ekologickou problematiku. Nejedná se ani tolik o výstavu jako o vstup výtvarného umění do politického a symbolického prostoru. Vnesení rukodělných forem do reprezentativního prostoru budov Evropské rady také upozornilo na snahu o překonání uznávaných hranic mezi výtvarným a užitým uměním.
Dalším mezinárodním projektem, který reprezentoval Českou republiku u příležitosti předsednictví v Radě Evropské unie, byla výstava Milena Dopitová: Even Odd pořádaná ve spolupráci s Bozar – Centre for Fine Arts Brusel. Ve Veletržním paláci ji budeme moci shlédnout od 9. 11. 2023 do 7. 1. 2024. Intermediální umělkyně Milena Dopitová vstoupila na českou výtvarnou scénu začátkem 90. let 20. století, kdy se po pádu komunistického režimu otevřela nová témata a možnosti ve výtvarném umění. Těžištěm její tvorby se stal zájem o člověka a jeho intimní prožívání každodennosti.
Autorka představuje společnost jako majestátní stavbu. Vazby, jež nás pojí dohromady, zajišťují stabilitu celé konstrukce. Zároveň jsou flexibilní natolik, aby celek mohl být v neustálém pohybu.
Od 26. května se otevře ve Veletržním paláci nová expozice 1939-2021: Konec černobílé doby, která představí v originálním architektonickém řešení přes 360 exponátů ze sbírek NGP. Doplní již existující sbírkové expozice 1918–1938: První republika, 1796–1918: Umění dlouhého století, i nově otevřenou expozici 1956–1989: Architektura všem.
Osmnáctého bienále architektury v Benátkách (od 20. května do 26. listopadu) se Národní galerie Praha zúčastní projektem The Laboratory of No More Precarious Future, zaměřeným na práci mladých architektů. Projekt sestává se z digitální prezentace před Českým a Slovenským pavilonem v Giardini, Ve výstavním prostoru v Arsenale bude návštěvník konfrontován se dvěma realitami: továrnou a laboratoří, kde je tzv. imerzivní, znepokojující prostředí architektonické kanceláře napojeno na online prostor.
GRAFICKÉ KABINETY Sbírka grafiky a kresby obsahuje největší sbírkový fond NGP, čítající více než 350 tisíc prací umění na papíře a pergamenu od středověku do současnosti. Zahrnuje řadu velmi kvalitních a atraktivních kolekcí, které ovšem kvůli citlivosti materiálu nelze vystavovat dlouhodobě. Prezentovány budou v krátkodobých komorních výstavách, tzv. Grafických kabinetech.
Jaromír a Věra Hamplovi
Foto: archiv NGP (9.2.2023)
.jpg?s3=1)