Píseň 3
Přítel si namluví bohatou holku,
musí však na cestu světem se dát;
uvede nevěstě přítele k spolku,
ten prej se bude s ní těšit a hrát;
přítel jí těší, a ano, a silně,
sedí s ní celé dny, domlouvá pilně,
a když chce první pak svatbu již mít –
dostane kvinde a může s ním jít –
všecko se musí jen s fortelem dít.
Jurista běhá už na dvacet roků,
měl by dost hubenou službičku rád;
posléz je od cíle jen deset kroků,
má se už placeným topičem stát.
S radostí hlásá to příteli svému,
ten ale běží hned k představenému,
a když chce první pak vidle už vzít –
má prej si jen jinou pec vynajít –
všecko se musí jen s fortelem dít.
Špekulant nahučí přátelům uši,
aby je o hodné sumy ofouk;
kupuje akcie, zapíše duši,
třebas i sirotčí peníze stlouk;
najednou řekne, že nemůže platit,
dá upsat paní své, co by moh ztratit,
a když chtěj přátelé náhradu mít –
můžou si ostřižky z bankrotu vzít –
všecko se musí jen s fortelem dít.
S fortelem kupec teď kramáře tlačí,
hokyně přeplatí hokyni krám;
všecko se tiskne, že kapsa div stačí,
fortel má na světě největší chrám.
Už také pivo nám s fortelem vaří,
mouka se na parní mlejnici daří,
jen aby v tom chtělo fortele být –
bysme to mohli vše lacino mít –
jen to se nechce i s fortelem dít.
Už i ta čeština k forteli bývá,
mnohý ji pěstuje pro holý zisk;
sem tam i nápis na krámě visívá,
kde ještě človíček česky nepisk;
mnohý zas horlivě vše české chválí,
div že si ubožák jazyk nespálí;
chceš-li na příčinu chvály té jít –
filuta chce za to kus chleba mít –
všecko se musí jen s fortelem dít.
