Národní zpěvník 6: Manželská láska, Poslední vůle

Manželská láska
Aj ženko, ženko má,
ženko má maličká,
a já ťa radši mám,
než husar koníčka.
 
Husar má koníčka
pro svoje jezdění,
a já ťa, ženko, mám
pro své potěšení.
 
Poslední vůle
Kdybych já věděl,
že letos umru,
dal bych si dělat
dubovou truhlu.
 
Dubovou truhlu
a zlaté víko,
aby to bylo
panenkám líto.
 
A na to víko
zelený věnec,
aby věděly,
že jsem mládenec.
 
Do toho věnce
růžovou mašli,
aby mne tady
panenky našly.
 
Tu by mne vzali,
na máry dali,
a mé rodiče,
ti by plakali.
 
Po každé straně
šest krásných panen,
a šest mládenců
neslo by mne ven.
 
Neste mne, neste,
do hromu dejte,
a černou hlínou
mne zasypejte.
 
Na hrob postavte
široký kámen
a tato slova
napište na něm:

„Leží, ach, leží,
tu mladé tělo,
které jest rádo
děvčátka mělo.
 
Hezké panenky,
které tu jdete,
za jeho duši
se pomodlete!“