Od smrti k novému životu 34: Dojmy duše při vystoupení z těla fysického

Pozoruji, jak se mé astrální tělo vybavuje ze schránky tělesné a že při tom jest poutáno jakýmsi paprskem dolů ke hmotě.

Ach, toť zvláštní – vidím, jak jest možno, že duše jest poutána k událostem, které zažila, i jak pociťuje jejich vztah k sobě. Vidím jaksi duchovně celý náš kroužek v přeměněné podstatě a chápu, jak odpoutaná duše pohlíží na svůj fysický obal. Vidím každého z vás v celé jeho podstatě, v poměrně zvětšené velikosti. Mám pocit velkého chladna – vidím zcela jasně hmotu bez krve, bez spojitosti a přes tuto hmotu jest jakýsi průsvitný povlak. Nyní vstupuje tento obal opět do nitra hmoty a já vyciťuji myšlenky jednoho z vás. Jsou to myšlenky bytosti světské, světskými pocity vytvořené a mne se neblaze dotýkají.

Pochopuji, jak se duše vždy zachvěje při nehezké, nebo nedůvěřivé myšlence. Působí to na něho asi tak, jako když se dotkneme ledu, nebo ještě lépe studené, lepkavé hmoty. Nedovedete si představit, jak velice rozbolestníte svou duši – když nepěkně mluvíte, nebo myslíte. Vaše vlastní duše trpí tím tak, jako nyní trpí tím i moje duše za vás – a přece jsme přátelé.

Nyní si dovedu vysvětliti, co to znamená, řekne-li se: „Duše sebevraha prožívá proces rozkladu.“ Toho odporu k rozkladu, toho hnusu, který cítí člověk při rozpadávání se mrtvoly, duše nepociťuje; avšak síly myšlenek se jí tak dotýkají, jak jsem právě vylíčil. Pociťuje myšlenky smutné, hrubé a ostré, jimiž se rmoutí, a nemůže se vzdáliti fysické hmoty.

Nyní pociťuji, jak se ono světelné spojení od hmoty odděluje a celý kroužek upadá jaksi v hloubku. Nevidím – necítím již ničeho a vznáším se ovzduším vzhůru. Dosud nepoznávám, kde jsem – není to astrální pláň a také ne etherická planeta.

Ach, již vidím, již poznávám, že jsem opět v oné úrovni tónů – vidím tvary tónů, slyším jejich zvuk.

Toť mně tak milá úroveň, kde je tolik krásy, která se mne i ve fysickém stavu dotýká, naslouchám-li hudbě.

Pověz mi, Mistře můj – jak mohl bych si odmysliti tyto krásné tóny, slyším-li prosté melodie naší úrovně?

Proč se mi vždy ta Božská hudba přimísí a kalí mi požitek vezdejšího života? Zde mne ta hudba tak blaží, avšak na fysické úrovni mne odvrací a uvádí do sfér, kam ještě nepatřím.

Vysvětlení.

Jsi zvyklý obdržeti vždy výklad k vidině, tentokráte však není třeba mnoho vykládati. Viděl jsi a pověděl a jest jen na tobě, abys ještě vysvětlil podrobnosti.

Víš nyní, že jest možno pozorovati vnitřní život u člověka. Pravíte-li, že vystihnete povahu osoby, děje se u vás podobný proces v nitru vašem a bez vašeho vědomí – jak bylo tobě popřáno pozorovati – z toho pak pochopí váš organismus fysický tolik, že prosvítá mu poznání povahy onoho člověka.

Byl by to ovšem smutný dar přírody, kdyby musel jasnovidec pohlížeti na své spolubratry vnitřním zrakem. On má možnost viděti, avšak musí přijíti do stavu jasnovideckého, nebo jak byste řekli, vejíti u vytržení a toho stavu zajisté nebude zneužívati, poněvadž má vyvinutý cit pro pochopení toho, může-li nebo nesmí-li tak učiniti.

Pamatuj také, že myšlenky jsou sice viditelné, avšak každý záchvěv jich není možno pochopiti, jest možno býti jasnovidným, nikoli však vševědoucím.

Jasnovidec pochopí tvar myšlenky pouze do jistého povšechného významu, nepochopí však a nevystihne těch malicherných podrobností, které nemají významu pro tvorby formy. Při vývoji vnitřního zraku svého vyvinuješ zároveň duchovní pochopení, a proto ztrácíš do jisté míry porozumění pro malicherné světské myšlenky.

Také bys rád věděl, co to znamená, že jsi viděl osoby tak bezbarvé. Nemohu ti to podrobněji vysvětlovati, bylo by to pro tebe nepříjemné pochopení ve tvém normálním stavu a zvláště pro osoby ostatní. Avšak připomenu ti pouze tolik, že jsi viděl hmotné tělo v jeho pomíjivé podstatě a předvídal již jeho zkáz fysickou. To nechť tobě postačí.

Až budeš ještě pokročilejší v jasnozření, nebudeš ani musiti pohlížeti na hmotné pomíjející tělo, pak uvidíš pouze duchovní podstatu člověka. Nynějšího pohledu budeš pak ušetřen. Duchovní bytosti na vás pohlížejí s jiného hlediska a vidí vás pouze ve vaší podstatě duchovní.