Aby česká metropole udržela tempo rozvoje a dohnala deficity, musí mít odvahu.
Česká metropole bude mít v roce 2050 bezmála dva miliony obyvatel, zmodernizované letiště propojené s centrem železnicí a obyvatele z předměstí budou přímo do centra svážet podzemní vlakové spoje. Aby ale česká metropole udržela tempo rozvoje a dohnala deficity, především v oblasti dostupnosti bydlení a dopravy, je nezbytná odvaha a zjednodušení regulací i byrokratické zátěže. Shodli se na tom účastníci konference Praha 2050 na křižovatce, kterou zorganizovala Hospodářská komora hlavního města Prahy.
Předseda Hospodářské komory hlavního města Prahy Petr Michal v úvodu akce, která byla součástí série mítinků Hospodářské komory o regionálních příležitostech Kraje na křižovatce, vyzdvihl potřebu hospodářské vize pro metropoli a jako priority označil spolupráci města a státu, efektivní využívání zkušeností soukromého sektoru u velkých investic prostřednictvím PPP a zvýšení investičního tempa pražské samosprávy. Prezident Hospodářské komory ČR Zdeněk Zajíček poté představil iniciativu Byrokratický detox a vyzval účastníky k podpoře Blanické výzvy, která má pomoci prosadit snížení regulatorní a byrokratické zátěže. „Pokud chceme, aby Praha i celá republika byla konkurenceschopná, musíme přijmout Antibyrokratický zákon a trvale kontrolovat dopady přijímaných regulací a související byrokracie,“ argumentoval Zdeněk Zajíček. Viceprezident Hospodářské komory Filip Dvořák ve svém vystoupení zdůraznil nutnost ekonomického pohledu na veřejné výdaje a varoval, že město, které stagnuje, nemůže tvořit svou budoucnost.
V úvodním bloku k dopravě pak řečníci nastínili vizi Prahy v roce 2050, kdy pod českou metropolí bude jezdit plně automatizovaná linka metra D, která spojí jižní čtvrti s centrem, cestující se na Letiště Václava Havla dostanou expresním vlakem z Masarykova nádraží za 25 minut, případně z nové odbavovací haly přejdou zastřešeným koridorem přímo k zaparkovanému vozu bez nutnosti přecházet ulice. Klíčovou roli v pražské dopravě má sehrát také největší modernizace Letiště Václava Havla v jeho historii, kterou na konferenci prezentoval místopředseda představenstva Jiří Kraus. „Návrat do předcovidových čísel jsme původně očekávali až v roce 2026, ale překonáme je už letos. Letiště Václava Havla tento rok odbaví 17,8 milionu cestujících, čímž se dostáváme na naši udržitelnou kapacitu. A to nás nutí rozvíjet infrastrukturu rychleji, než jsme původně plánovali,“ informoval Jiří Kraus s tím, že projektová příprava rekonstrukce je v plném proudu.
Generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda představil projekt, kdy vysokorychlostní železnice propojí Prahu s Brnem, Ostravou i Berlínem a zkrátí cestovní časy napříč střední Evropou. Prezentoval také projekt Metropolitního expresu Spodem, který provede regionální vlaky z okolí metropole a periferií tunelem pod centrem Prahy.
Dostupnost bydlení patří k nejpalčivějším problémům pražské metropole. Podle predikcí může mít Praha v roce 2050 bezmála dva miliony obyvatel, ale už dnes chybí desetitisíce nových bytů, protože bytová výstavba běží výrazně nižším tempem oproti tomu, co by metropole potřebovala. Podle ředitele Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy Ondřeje Boháče je potřeba „zahušťovat“ zástavbu, protože počet obyvatel na kilometr čtvereční je výrazně nižší než v jiných regionech. „Když se podíváme na mapu Prahy, nejvyšší hustota obyvatel je na Vinohradech, ve Vršovicích nebo na Žižkově. Tedy ve čtvrtích, které jsou hodnoceny pro vysokou kvalitu života,“ vyvrátil Boháč častý argument proti hustší zástavbě v metropoli.
Hospodářská komora proto vyzývá k urychlenému a odvážnému řešení krize dostupnosti bydlení – prosazuje zjednodušení pravidel, zrychlení povolovacích procesů, využívání brownfieldů a podporu spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem. Obdobný pohled na konferenci prezentoval i spolumajitel investiční skupiny Penta Marek Dospiva, jejíž realitní divize je podle tržní kapitalizace druhým největším developerem v zemi a v Praze stojí za klíčovými stavebními projekty. „Rozhodně je nutná změna stavebního zákona, prováděcích vyhlášek a stavebně-technických norem. Tyto předpisy musí projít absolutní revizí, ideálně sepsáním znovu na čistý papír. Pokud se to nestane, zůstaneme na ostudných příčkách žebříčků v oblasti stavebního povolování mezi rozvojovými zeměmi,“ uvedl Dospiva. Vyzdvihl v této souvislosti iniciativy Hospodářské komory. „S konzultací s developery, které nad tím Hospodářská komora dělá, mám dobrý pocit. Vidím světlo na konci tunelu – velké a oslnivé,“ dodal.
Středoškolské technické obory v metropoli podle ředitele CETA Aleše Roda čelí vysokému zájmu potenciálních o humanitní obory, což je podle něj trend ve všech „bohatých regionech.“ Hlavní důvody vidí ve špatné image technických oborů, ale také v malé informovanosti, především rodičů, o budoucích kariérních perspektivách absolventů těchto oborů. Řešení Aleš Rod vidí v rozvoji duálního vzdělávání, a především investicích do marketingu těchto oborů. Zdůraznil také potřebu aktivního vyhledávání vhodných talentů pro technické obory. „S ohledem na nepříznivý demografický vývoj je plýtvání talenty něčím, co si nemůžeme dovolit,“ doplnil v bloku věnovaném vzdělávání.
Generální ředitel AŽD Zdeněk Chrdle zdůraznil, že rozvoj technických oborů vyžaduje úzkou spolupráci škol s firmami a zapojení odborníků z praxe do výuky. „Máme ve firmě zkušenost, že je velmi důležité, aby se firmy domluvily se školami a jejich lidé tam přímo učili, protože právě oni dokážou studentům předat praktické zkušenosti,“ uvedl.
Závěr konference patřil debatě lídrů kandidátek do Poslanecké sněmovny zaměřené na podnikání a hospodářský rozvoj Prahy. Svá stanoviska zde představili Jana Bobošíková (Stačilo), Štěpán Hofman (STAN), Karel Havlíček (ANO), Vladimír Kremlík (Přísaha), Martin Kupka (SPOLU), Boris Šťastný (Motoristé sobě), Milan Urban (SPD) a Václav Vislous (Piráti). Diskuse se soustředila na tři klíčová témata – ekonomiku, dopravu a bydlení v metropolitní oblasti. (11.9.2025)
