Quo Vadis, Unie: Právní rámec EU pro klima představuje nový způsob, jak se dostat do roku 2040

Evropská komise dnes navrhla změnu právního rámce EU pro klima, která stanoví cíl EU v oblasti klimatu do roku 2040 snížit čisté emise skleníkových plynů o 90 % ve srovnání s úrovněmi z roku 1990, jak požadují politické směry Komise na období 2024–2029. Poskytne jistotu investorům, inovacím, posílí vedoucí postavení našich podniků v průmyslu a zvýší energetickou bezpečnost Evropy. Právě tento týden ukázal nejnovější průzkum Eurobarometr silnou podporu občanů opatřením EU v oblasti klimatu, což poskytlo solidní mandát k tomu, aby byl zachován průběh agendy EU v oblasti přechodu na čistou energii. EU je na dobré cestě ke splnění našeho cíle 55 % do roku 2030. Dnešní návrh vychází ze stávajícího právně závazného cíle EU snížit do roku 2030 čisté emise skleníkových plynů alespoň o 55 % a stanoví pragmatičtější a flexibilnější způsob, jak tohoto cíle dosáhnout s cílem dosáhnout do roku 2050 dekarbonizovaného evropského hospodářství.

Navrhovaný cíl v oblasti klimatu do roku 2040 je v souladu s Kompasem EU pro konkurenceschopnost, dohodou o čistém průmyslu a akčním plánem pro cenově dostupnou energii a plně zohledňuje současné hospodářské, bezpečnostní a geopolitické prostředí a poskytuje investorům a podnikům předvídatelnost a stabilitu, které potřebují při přechodu EU na čistou energii. Tím, že EU udrží kurz dekarbonizace, bude stimulovat investice do inovací, vytvářet více pracovních míst, růst, zvyšovat naši odolnost vůči dopadům změny klimatu a stát se energeticky nezávislejší.

Předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová uvedla: „Vzhledem k tomu, že evropští občané stále více pociťují dopad změny klimatu, očekávají, že Evropa bude jednat. Průmysl a investoři od nás očekávají, že nastavíme předvídatelný směr cestování. Dnes ukazujeme, že pevně stojíme za svým závazkem dekarbonizovat evropské hospodářství do roku 2050. Cíl je jasný, cesta je pragmatická a realistická.“

Dnešní návrh vychází z důkladného posouzení dopadů a doporučení Mezivládního panelu pro změnu klimatu a Evropského vědeckého poradního výboru pro změnu klimatu. Přijetí navazuje na významnou spolupráci s členskými státy, Evropským parlamentem, zúčastněnými stranami, občanskou společností a občany, která byla zahájena doporučením Komise k tomuto cíli v únoru 2024.

Na základě těchto konzultací návrh stanoví způsob, jak dosáhnout cíle pro rok 2040 jiným způsobem, než tomu bylo v minulosti. Jedním z ústředních prvků je flexibilita, kterou Komise zváží při navrhování budoucích legislativních nástrojů k dosažení tohoto cíle v oblasti klimatu do roku 2040. Patří mezi ně omezená úloha vysoce kvalitních mezinárodních kreditů od roku 2036, využívání domácích trvalých pohlcení v systému EU pro obchodování s emisemi (EU ETS) a větší flexibilita napříč odvětvími s cílem pomoci dosáhnout cílů nákladově efektivním a sociálně spravedlivým způsobem. Konkrétně by to mohlo dát členskému státu možnost kompenzovat odvětví využívání půdy, které se potýká s obtížemi, nadměrnými výsledky, pokud jde o snižování emisí z odpadů a dopravy.

Návrh Komise zdůrazňuje význam urychlení a posílení vhodných základních podmínek na podporu tohoto 90% cíle. Patří mezi ně konkurenceschopný evropský průmysl, spravedlivá transformace, která nikoho neopomíjí, a rovné podmínky s našimi mezinárodními partnery.

Kromě toho návrh stanoví jasný rámec pro naše právní předpisy v oblasti klimatu a energetiky po roce 2030.  Zohlední se vnitrostátní specifika. Hlavními zásadami budou nákladová efektivnost, jednoduchost a účinnost spolu se zajištěním technologické neutrality a transformace, která bude spravedlivá a spravedlivá pro všechny.

Plnění dohody o čistém průmyslu pro klimatický cíl do roku 2040

Komise dnes zveřejnila sdělení o předložení prvních návrhů týkajících se dohody o čistém průmyslu, a to jen několik měsíců po jejím předložení. Vzhledem k tomu, že Kompas EU pro zajištění konkurenceschopnosti a dekarbonizace jde ruku v ruce, má jeho provádění zásadní význam pro dosažení cíle v oblasti klimatu do roku 2040. Dnešní sdělení poskytuje přehled první vlny provedených opatření, dosaženého pokroku a zbývajících opatření, která mají být přijata.

Jedním z klíčových výsledků je rámec státní podpory v rámci dohody o čistém průmyslu, který byl přijat minulý týden s cílem dále podpořit investice do přechodu na čistou energii. Bylo rovněž dohodnuto zjednodušení mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM), které vyjímá 90 % dovozců, čímž se snižuje byrokracie a zajišťuje hladké provádění. Toto zjednodušení je prvním krokem před obecnějším přezkumem mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích na konci roku spolu s legislativními návrhy na posílení tohoto mechanismu. Dnešní sdělení nastiňuje výsledky analýzy Komise týkající se toho, jak zajistit řešení úniku uhlíku při vývozu.

Jako doplněk rámce státní podpory a dnešního sdělení Komise rovněž vydala doporučení o daňových pobídkách na podporu investic do čistých technologií a dekarbonizace průmyslu prostřednictvím opatření, jako jsou zrychlené odpisy a daňové úlevy. Předložila rovněž doporučení a pokyny pro optimalizaci využívání nových pravidel EU pro obnovitelné zdroje energie, jejichž cílem je rozšíření obnovitelných zdrojů energie a snížení nákladů na energii.

Opatření týkající se cenově dostupné energie za účelem rozšíření výroby součástí sítě a podpory smluv o nákupu elektřiny, pilotní projekt připravované banky pro dekarbonizaci průmyslu, připravovaný akční plán pro chemický průmysl a odvětvové dialogy se zúčastněnými stranami patří mezi opatření, která pomohou dosáhnout dohody o čistém průmyslu. Návrhy příštího víceletého finančního rámce, které se očekávají koncem tohoto měsíce, rovněž stanoví, jak budoucí rozpočet EU podpoří přechod na čistou energii.

Stanovení cíle EU v oblasti klimatu pro rok 2040 za účelem splnění mezinárodních závazků v oblasti klimatu

S navrhovaným cílem 90 % vysílá EU rovněž signál celosvětovému společenství: zůstane v kurzu v oblasti změny klimatu, bude plnit Pařížskou dohodu a bude i nadále spolupracovat s partnerskými zeměmi na snižování celosvětových emisí.

Před listopadovou konferencí OSN o změně klimatu (COP30) v Belém (Brazílie) bude nyní Komise spolupracovat s předsednictvím Rady na dokončení sdělení o vnitrostátně stanoveném příspěvku EU.

Další kroky

Návrh Komise, kterým se stanoví cíl v oblasti klimatu pro rok 2040, bude nyní předložen Evropskému parlamentu a Radě k projednání a přijetí řádným legislativním postupem.

Budoucí dohodnutý cíl EU v oblasti klimatu bude rovněž sloužit jako referenční hodnota pro politický rámec EU na období po roce 2030, který bude následně vypracován.

Souvislosti

Evropský právní rámec pro klima, který vstoupil v platnost v červenci 2021, zakotvuje v právních předpisech závazek EU dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality a průběžný cíl snížit do roku 2030 čisté emise skleníkových plynů alespoň o 55 % ve srovnání s úrovněmi z roku 1990. V zájmu splnění dohodnutých cílů v oblasti dekarbonizace přijala EU od té doby legislativní balíček do roku 2030 známý jako „Fit for 55“ a jeho provádění členskými státy EU, které má zásadní význam pro dosažení cíle do roku 2040, probíhá. Z posouzení vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu, které Komise předložila dne 28. května, vyplynulo, že EU společně plní cíl v oblasti klimatu do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů o 55 %.

Právní rámec pro klima právně vyžaduje průběžný cíl v oblasti klimatu do roku 2040, aby bylo možné stanovit tempo směrem ke klimatické neutralitě, což je návrh, který je zapotřebí do šesti měsíců od prvního globálního hodnocení Pařížské dohody, jehož bylo dosaženo v prosinci 2023.

Otázky a odpovědi týkající se návrhu cíle EU v oblasti klimatu do roku 2040

1. Proč Komise nyní navrhuje nový cíl EU v oblasti klimatu pro rok 2040? 

V rámci evropského právního rámce pro klima se EU a její členské státy zavázaly, že do roku 2050 učiní z EU první klimaticky neutrální kontinent. Právní rámec pro klima stanovil první průběžný cíl snížit do roku 2030 čisté emise skleníkových plynů alespoň o 55 % a požaduje, aby Komise navrhla další průběžný cíl pro rok 2040 s cílem pokračovat v dohodnuté cestě ke klimatické neutralitě. Tento návrh je nezbytný v návaznosti na první globální hodnocení Pařížské dohody, které se uskutečnilo v prosinci 2023.

Komise dnes navrhla změnu evropského právního rámce pro klima, která stanoví cíl EU v oblasti klimatu do roku 2040 snížit čisté emise skleníkových plynů o 90 % ve srovnání s úrovněmi z roku 1990. Návrh zahrnuje možnost využít řadu možností flexibility a podporuje vytvoření vhodného příznivého prostředí. Tato pragmatická a flexibilní cesta k dekarbonizovanému hospodářství zajistí nezbytnou předvídatelnost a stabilitu pro investice do přechodu EU na čistou energii a podpoří konkurenceschopnost průmyslu.

Na mezinárodní úrovni je EU povinna předložit aktualizovaný vnitrostátně stanovený příspěvek podle Pařížské dohody před konferencí OSN o změně klimatu (COP 30), která se bude konat v listopadu 2025 v Brazílii. Komise bude nyní spolupracovat s předsednictvím Rady na finalizaci sdělení o vnitrostátně stanovených příspěvcích EU.

Změna evropského právního rámce pro klima rovněž reaguje na silnou podporu opatření v oblasti klimatu v Evropě ze strany veřejnosti. Klimatický Eurobarometr 2025 zveřejněný 30. června ukazuje, že 85 % občanů EU považuje změnu klimatu za závažný problém a 81 % podporuje cíl EU stát se do roku 2050 klimaticky neutrální.

Kromě toho Komise tento právní návrh důkladně připravila a poté jej formálně předložila členským státům EU a Evropskému parlamentu. Vychází z podrobného posouzení dopadů a doporučení, jako je Mezivládní panel pro změnu klimatu a Evropský vědecký poradní výbor pro změnu klimatu. Tento právní návrh navazuje na značné období konzultací a spolupráce se zeměmi EU, Evropským parlamentem, zúčastněnými stranami, občanskou společností a občany, které byly zahájeny sdělením Komise a doporučením týkajícím se cíle v oblasti klimatu pro rok 2040 v únoru 2024.

2. Jaké jsou hlavní prvky a přínosy stanovení tohoto cíle v oblasti klimatu nyní?

Dnešní návrh klimatického cíle EU pro rok 2040 je jasným signálem stability a předvídatelnosti pro evropský průmysl a investory, aby mohli podněcovat obchodní rozhodnutí a investice. Ukazuje, že EU pokračuje v cestě s jasnou cestou transformace, a jeho cílem je vybudovat cestu k prosperitě a konkurenceschopnosti v Evropě a podpořit spravedlivou transformaci pro všechny.

Stanovení cíle v oblasti klimatu do roku 2040 nyní umožní EU zavést nezbytné politiky a investice s cílem zajistit, aby přechod na klimatickou neutralitu šel ruku v ruce se silnou a stabilní ekonomikou, konkurenceschopným průmyslem a pracovními místy v Evropě, která obstojí i v budoucnu. hospodářství, které bude odolnější vůči budoucím krizím, cenovým šokům a dopadům změny klimatu, s udržitelnou a cenově dostupnou energií, potravinami a materiály; a posílení strategické nezávislosti Evropy od dovozu fosilních paliv.

Dnešní návrh poskytuje požadovaný pragmatismus a flexibilitu. Uznává, že existují další opatření na podporu členských států EU a průmyslu při plnění cíle v oblasti klimatu do roku 2040.

Zavádí nové možnosti flexibility, pokud jde o to, jak lze cílů dosáhnout. Patří mezi ně možná omezená úloha vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů ve druhé polovině desetiletí 2030–2040, využívání domácího trvalého pohlcování v systému EU pro obchodování s emisemi (EU ETS) a větší flexibilita napříč odvětvími. Komise zajistí, aby se tato flexibilita odrazila při navrhování odvětvových právních předpisů po roce 2030 potřebných k dosažení cíle v oblasti klimatu do roku 2040 nákladově efektivním způsobem a k zajištění spravedlivé a sociálně spravedlivé transformace pro všechny.

Komise zavedla širokou škálu základních podmínek, zejména zajištění konkurenceschopnosti průmyslu EU, spravedlivé transformace pro všechny občany EU a rovných podmínek s mezinárodními partnery.  Dnes předložený 90% cíl v oblasti klimatu jde ruku v ruce s dohodou o čistém průmyslu, jakož i s akčním plánem pro kompas konkurenceschopnosti a cenově dostupnou energii.

V únoru 2025 předložila Komise dohodu o čistém průmyslu s komplexními opatřeními na další podporu dekarbonizace a konkurenceschopnosti evropského průmyslu. Zajistí EU jako atraktivní místo pro výrobu, včetně energeticky náročných průmyslových odvětví, a podpoří čisté technologie a nové oběhové obchodní modely. Pro dosažení těchto cílů má zásadní význam jejich plné provedení. Komise dnes zveřejnila sdělení o plnění dohody o čistém průmyslu s přehledem první vlny provedených opatření, probíhající práce a zdůraznění odhodlání rozhodně pokročit ve zbývajících opatřeních.

Na mezinárodní úrovni návrh 90% cíle v oblasti klimatu ukazuje, že EU je i nadále odhodlána podporovat Pařížskou dohodu a mnohostranný systém, což přináší širší geopolitické přínosy. Podpora globálních ambicí rovněž vytváří nové příležitosti pro evropské společnosti a investory po celém světě. Kromě toho tím, že zvažujeme omezené využívání vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů, podporujeme také udržitelné investice na celém světě, které jsou v souladu s cíli Pařížské dohody.

3. Je EU schopna dosáhnout 90% snížení emisí do roku 2040 a jaká je úloha dohody o čistém průmyslu?

EU se již blíží ke splnění svých cílů v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a společně k závaznému snížení emisí skleníkových plynů o 55 %. Jedná se o pevný základ pro dosažení navrhovaného cíle snížit do roku 2040 čisté emise skleníkových plynů o 90 % a zároveň podpořit konkurenceschopnost průmyslu prostřednictvím dohody o čistém průmyslu.

Podle posouzení vnitrostátních plánů členských států v oblasti energetiky a klimatu provedeného Komisíby plné provedení těchto konečných vnitrostátních plánů spolu se stávajícími vnitrostátními opatřeními a již platnými právními předpisy EU snížilo do roku 2030 čisté emise skleníkových plynů přibližně o 54 % ve srovnání s úrovněmi z roku 1990 a výrazně rozšířilo opatření v oblasti obnovitelných zdrojů energie a energetické účinnosti. Aktualizované plány rovněž ukazují lepší soulad s balíčkem „Fit for 55“ a lepší koordinaci napříč odvětvími. Přetrvávají však nedostatky v ambicích – zejména v oblasti energetické účinnosti, pohlcování uhlíku v odvětví půdy a přizpůsobování se změně klimatu –, což zdůrazňuje potřebu dalšího posilování politik a investic.

V rámci příznivého prostředí pro cíl 90 % se plnění dohody o čistém průmyslu stává klíčovým motorem růstu a dekarbonizace. Nabízí cílenou podporu výrobě čistých technologií a energeticky náročným odvětvím, mimo jiné prostřednictvím infrastruktury pro hospodaření s uhlíkem, zjednodušení povolování a specializovaných finančních nástrojů. Přechod na čistou energii musí být doprovázen vhodnými možnostmi financování, které spojí stávající podpůrné mechanismy s novými a inovativními zdroji financování.

Ve zvláštním sdělení dnes Komise informovala o aktuálním stavu a probíhající práci při plnění dohody o čistém průmyslu a o závazku splnit zbývající opatření prostřednictvím budoucích opatření. Mezi opatření, která přispějí k realizaci této strategie EU, patří rámec státní podpory v rámci dohody o čistém průmyslu, zjednodušení mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích, opatření týkající se cenově dostupné energie s cílem rozšířit výrobu součástí sítě a podpořit dohody o nákupu elektřiny, pilotní projekt pro připravovanou banku pro dekarbonizaci průmyslu, připravovaný akční plán pro chemický průmysl nebo pokračování odvětvových dialogů se zúčastněnými stranami.

Mezi hlavní výstupy Komise dne 25. června přijala nový rámec státní podpory v rámci dohody o čistém průmyslu s cílem dále podpořit investice do přechodu na čistou energii, zjednodušit postup pro členské státy při poskytování podpory energeticky náročným průmyslovým odvětvím a odvětvím čistých technologií, snížit investiční rizika pro dekarbonizační projekty a přilákat soukromé financování.  

K doplnění tohoto rámce vydala Komise doporučení o daňových pobídkách na podporu investic do čistých technologií a dekarbonizace průmyslu prostřednictvím opatření, jako jsou zrychlené odpisy a daňové úlevy. Sdělení Komise rovněž předložilo doporučení a pokyny k urychlení využívání inovativních technologií a forem zavádění energie z obnovitelných zdrojů a k rozšíření a posílení elektrických rozvodných sítí v kombinaci se zaváděním řešení pro skladování a pružnějšímu a účinnějšímu využívání sítě.

Dalším klíčovým pilířem dohody o čistém průmyslu je zjednodušení. Zjednodušení mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích bylo dohodnuto dne 18. června, kdy bylo 90 % dovozců osvobozeno od daně s cílem snížit byrokracii a zajistit hladké provádění. Toto zjednodušení je prvním krokem před obecnějším přezkumem mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích na konci roku, který doprovázejí legislativní návrhy na rozšíření mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích na navazující výrobky, zavedení opatření proti obcházení a nový systém, který má zabránit riziku úniku uhlíku při vývozu. Dnešní sdělení nastiňuje výsledky analýzy Komise týkající se toho, jak zajistit řešení úniku uhlíku při vývozu. Toto řešení bude navrženo na konci roku a poskytne podporu pro produkci, která je takovému riziku vystavena.

Podrobný popis cíle v oblasti klimatu pro rok 2040 navíc potvrzuje, že snížení emisí skleníkových plynů o 90 % je nezbytné a dosažitelné za předpokladu, že budou plně provedeny politiky a investice se zvýší. Transformace by zároveň přinesla významné dlouhodobé úspory dovozu fosilních paliv a snížila škody související s klimatem.

Vzhledem k tomu, že vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu poskytují plán, dohoda o čistém průmyslu uvolňuje průmyslovou transformaci a hospodářské přínosy a přínosy pro odolnost převažují nad náklady, má EU dobrou pozici k tomu, aby do roku 2040 dosáhla 90% snížení čistých emisí skleníkových plynů, a posílila tak svou globální průmyslovou výhodu.

4. Jakou úlohu budou hrát mezinárodní uhlíkové kredity a pohlcování uhlíku při dosahování klimatického cíle pro rok 2040? 

Skutečné a včasné snížení domácích emisí skleníkových plynů v EU musí zůstat základním kamenem opatření EU v oblasti klimatu a musí být doplněno posílením pohlcování uhlíku, mimo jiné prostřednictvím přírodních a technologických řešení. Upřednostnění vnitrostátních opatření zajišťuje tok investic do evropského přechodu na čistou energii, podněcuje inovace a dovednosti a posiluje konkurenceschopnost a odolnost EU.

Návrh Komise týkající se cíle v oblasti klimatu do roku 2040 zahrnuje možnost omezeného využívání vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí s cíli a opatřeními v oblasti klimatu, které jsou v souladu s cíli Pařížské dohody. To může poskytnout záchrannou síť, která zajistí, že 90% cíl bude dosažitelný, neboť se blížíme klimatické neutralitě. Článek 6 Pařížské dohody výslovně upravuje dobrovolnou mezinárodní spolupráci v oblasti zmírňování. Komise navrhuje, aby od roku 2036 mohl být v souladu s účetními pravidly Pařížské dohody k cíli EU pro rok 2040 použit omezený příspěvek ve výši 3 % čistých emisí EU z roku 1990. Tímto doplněním chce EU dosáhnout správné rovnováhy mezi domácími opatřeními a mezinárodní spoluprací.

Případné využití mezinárodních uhlíkových kreditů bude předmětem podrobného a důkladného posouzení dopadů a vypracování pravidel EU, která stanoví, kdy a jak by mohly být začleněny do stávajících nebo budoucích právních předpisů EU v oblasti klimatu. Tato pravidla by zahrnovala přísná a vysoká kritéria a normy integrity a podmínky původu, načasování a používání těchto kreditů. Tyto mezinárodní kredity proto musí pocházet z důvěryhodných a transformačních činností, jako je přímé zachycování a ukládání uhlíku v ovzduší (DACCS) a bioenergie se zachycováním a ukládáním uhlíku (BioCCS) v partnerských zemích, jejichž cíle a opatření v oblasti klimatu jsou v souladu s teplotním cílem Pařížské dohody.

Pokud jde o pohlcování uhlíku, a to jak v přírodě, tak v průmyslu, bude rovněž hrát stále důležitější úlohu při dosahování cílů čistých emisí skleníkových plynů, včetně domácího trvalého pohlcování uhlíku v systému EU ETS, aby se kompenzovaly zbytkové emise z těžko dekarbonizovatelných odvětví. Mají zásadní význam pro dosažení klimatické neutrality do roku 2050 a do roku 2040 se budou muset výrazně rozšířit. Právní předpisy EU již obsahují specializované rámce pro posílení pohlcování, jako je nařízení o využívání půdy, změnách ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF) a rámec EU pro certifikaci pohlcování uhlíku.

5. Jak přispěje cíl EU v oblasti klimatu pro rok 2040 k vnitrostátně stanovenému příspěvku EU pro rok 2035?

První globální hodnocení v rámci Pařížské dohody v prosinci 2023 dospělo k závěru, že ačkoli země stále častěji zavádějí účinné politiky v oblasti klimatu, musí výrazně zvýšit své ambice sladit se s cestou, která nasměruje svět na cestu k dosažení cíle Pařížské dohody, kterým je omezit nárůst teploty na 1,5 °C.

EU je stejně jako všechny ostatní smluvní strany Pařížské dohody povinna předložit Rámcové úmluvě Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) aktualizovaný vnitrostátně stanovený příspěvek podle Pařížské dohody před 30. zasedáním konference smluvních stran (COP 30), které se bude konat v listopadu 2025 v Belému (Brazílie).

Vnitrostátně stanovený příspěvek EU bude zahrnovat orientační číselný údaj pro rok 2035. Komise bude nyní spolupracovat s dánským předsednictvím Rady EU a všemi členskými státy EU na dokončení sdělení o vnitrostátně stanovených příspěvcích a předložení UNFCCC.

6. Jaké jsou další kroky směrem k legislativnímu politickému rámci pro rok 2040?

Návrh Komise bude nyní předložen oběma spolunormotvůrcům EU – Evropskému parlamentu a Radě – k jednání a přijetí řádným legislativním postupem.

Jakmile bude stanoven cíl v oblasti klimatu pro rok 2040, Komise na základě těchto zkušeností a prvků prozkoumá způsoby, jak nový rámec politiky pro rok 2040 zjednodušit, zpružnit a zároveň zajistit soulad a podpořit sbližování mezi členskými státy s přihlédnutím k jejich specifikům. Budoucí struktura by měla rovněž odrážet nezbytné investiční potřeby a příležitosti k řešení sociálních, hospodářských a environmentálních dopadů transformace.

Navrhovaný cíl pro rok 2040 by stanovil klíčové měřítko pro vypracování rámce politiky v oblasti klimatu po roce 2030. To bude navrženo na základě konzultací se zúčastněnými stranami a občany zaměřených na konkrétní návrhy, specializovaných posouzení dopadů a zkušeností získaných při provádění rámce do roku 2030.

Komise připraví návrhy rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky po roce 2030 s cílem splnit cíl pro rok 2040, přičemž zohlední spravedlnost, technologickou neutralitu a nákladovou efektivnost. Jeho cílem bude posílit konkurenceschopnost EU, zajistit spravedlivou transformaci a zvýšit environmentální udržitelnost. Stávající právní předpisy v oblasti klimatu zahrnují ustanovení o přezkumu na rok 2026. Komise proto poskytne další informace o načasování návrhů v pracovním programu Komise na rok 2026.

Z tiskové zprávy EK. (2.7.20205)