Ta největší hodnota v podnikání je zdraví. Proč mu stále nevěnujeme dostatek pozornosti?

Z mojí dlouholeté zkušenosti vám mohu sdělit, že existuje jedna oblast, kterou podnikatelé při budování své firmy podceňují nejvíce. Troufnete si odhadnout, která to je? Pomýšlíte-li na leadership, cashflow, nákladovou efektivitu, ano, jsou to vše důležité věci. Dle mého názoru ale podnikatelé nejvíce podceňují psychické zdraví, a s ním se kolikrát sveze i to fyzické. Mentální stav mysli a tělo plné energie. Podnikání má totiž se zaměstnáním jen pramálo společného.

Když toho má průměrný zaměstnanec moc, pracuje v rámci své pracovní doby a řeší to s nadřízeným. Podnikatel ale žádného nadřízeného nemá a často nemá ani nikoho, komu by mohl část svých povinností delegovat. A nemůže ani nad věcmi mávnout rukou a říct si, že to nějak dopadne. Firma je jeho dítě a on je zodpovědný za její další osud. Přece ji nenechá padnout, to nedopustí!

A tak dělá všechno sám, hezky od svítání do soumraku. Dokud tělo a hlava dovolí. Na cvičení a kvalitní jídlo pochopitelně není čas. A tak se stres kupí a kupí. Tělesná schránka strádá a další oblasti života trpí nedostatkem času a sil, jež by jim měl věnovat. A to vede k dalšímu začarovanému kruhu frustrace. Jak se toho zbavit? Metody jsou různé. Ty, které jen na chvíli odtrhnou pozornost jako přejídání se fastfoodem, rande s ledničkou v deset večer, tvrdý alkohol, drogy nebo lehké dívky.

Tlak v byznysu je obrovský a takové chování není nic neobvyklého. Problém je, že tyto berličky fungují jen dočasně a ve finále celý problém jenom prohlubují. Ruku na srdce, jak dlouho myslíte, že člověk takový životní styl vydrží? Tipujete správně, že dlouho ne. V lepším případě podnikatel dostane lehčí facku od života, aby se probral, v tom horším se jednoho dne probudí v nemocnici na kapačkách.

Samozřejmě jsou mezi námi tací, kteří makají šestnáct hodin denně a žijí divokým životem, protože, jak sami říkají, jsou nesmrtelní a práce je baví. Ti většinou končí úplně nejhůř. Odpusťte mi, že to maličko dramatizuji, já se jenom snažím, abychom to nebrali na lehkou váhu, protože ty případy vidím dnes a denně.

Sám jsem prožil období, které s vyhořením hraničilo. Naštěstí jsem si to uvědomil včas, začal cvičit, lépe jíst, trochu jsem si odpočinul a zařekl jsem se, že do takového stavu už se nikdy nechci dostat. Začal jsem říkat většině věcí ne a tvrdě sestavovat řebříčky priorit. Výsledkem je, že jsem zdravější, spokojenější a daří se mi ve všech ohledech lépe. Kdybych nezvolnil, kdo ví, jestli bych dnes tento článek psal.

Stejně jako nevybudujete firmu mávnutím kouzelného proutku, ani nahromaděného stresu se nezbavíte spolknutím magické pilulky, i když se o to část národa snaží a na Západě se o tom mluví jako o něčem naprosto běžném. Zkratky nefungují nikde. I psychická pohoda je o tvrdé práci. Základem je fyzická aktivita, která uvolňuje stres a vyplavuje blahodárné endorfiny. Ruku v ruce s tím jde kvalitní strava, protože co do sebe dáme, takovou máme energii. Rozhodně extrémně pomůže i kvalitní rodinné zázemí a klid doma, to ale také není zadarmo a člověk se o něj musí přičinit.

Především je ale nutné se naučit říkat ne. Kdykoliv řeknete něčemu ne, říkáte ano něčemu jinému. To pravé umění života je v tom, říkat ne věcem, které mi škodí, abych měl prostor říct co ano tomu, co mi prospívá. Ze začátku je to těžké a někdy se to neobejde bez otřesů. Život máme ale jenom jeden a zdraví taky. Položit ho na oltář firmě není hrdinství, nýbrž čirá hloupost. Jde to i jinak.

Ing. Jiří Jemelka, MBA, jednatel společnosti JPF Czech s.r.o. (15.6.2023)