Tiskařství látek

Doba ani místo vzniku této techniky nebyly dosud bezpečně zjištěny. Již Herodot se (kol r. 450 př. Kr.) zmiňuje o lidu kole Kaspického moře, který nosí potištěný kartounový oděv. V 2. pol. 1. století př. Kr. kvete tiskařství látek v helenistickém Egyptě – vzniklo-li tam, a kdy, v tom jsou zatím jen dohady. Egyptskou techniku t. 1. popisuje Plinius st. Jakési zprávy o tiskařství látek v Indii jsou asi z 2. století př. Kr. Indický způsob byl v podstatě shodný s egyptským. Technická tradice egyptského t. 1. se udržovala velmi dlouho, jak dosvědčuje receptář Cenina Cennini z poč. 15. století. Rozkvět t. 1. přišel v Evropě až v 17 století, popudem tu bylo indické potištěné kaliko, které se stalo pojednou módou v lepší společnosti anglické i francouzské. Vzory kalika byly napodobeny u kartounů. Do 80. let 18. století se tisklo převážně ručně, a to dřevěnými formami; někdy kol r. 1759 se objevují formy měděné. Kolem 80. let 18. století se objevuje první potiskovací lis Bonvaletův s rytými kovovými deskami. K r. 1785 zlepšil Oberkampf starší potiskovací stroje válcové, uživ rytých válců měděných. Nezávisle na Oberkampfovi sestrojil podobný válcový stroj Skot Bell (1785). Potiskovací stroj na způsob tiskařského rychlolisu, s matricemi nasazovanými na válec, si dal r. 1790 patentovat Angličan W. Nicholson. R. 1805 A. Parkinson válec. t. s. na kaliko. R. 1834 se objevuje „perrotina“, sestrojená Francouzem Perrotem.