Trumpův již takřka stodenní chaos nejlépe na celém světě zvládají akcie pražské a varšavské burzy

Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank

Z měn pak ruský rubl.

Hlavní ukazatele varšavské a pražské burzy, WIG20 a PX, jsou mezinárodními akciovými vítězi již více než tři měsíce trvajícího turbulentního období, jež začalo inaugurací staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa letos 20. ledna. Žádný jiný hlavní ukazatel kterékoli burzy světa totiž od té doby v přepočtu do dolarů nezhodnotil tolik jako právě tyto dva, plyne z dat agentury Bloomberg (viz níže).

Ukazatel varšavského parketu WIG20 v porovnání s uzavírací cenou v předvečer Trumpovy inaugurace přidával 23. 4. před 13:00 hod. středoevropského času 28,45 procenta, zatímco index PX, jeho český protějšek, 23,11 procenta. Třetí se umisťuje hlavní index aténské burzy Athex s dolarovým zhodnocením 21,43 procenta.

Z akcií pražské burzy v daném období nejvíce zhodnotily ty Komerční banky, pojišťovny Vienna Insurance Group a energetické společnosti ČEZ.

Jak pražské, tak varšavské burze pomohlo k obsazení prvních dvou příček světového pořadí výrazné zpevnění koruny a zlotého vůči americkému dolaru, k němuž od Trumpovy inaugurace došlo. Česka měna si 23.4. po 13:00 hod. středoevropského času připisovala zhodnocení přes dvanáct procent, zlotý pak přes deset procent. Vůbec nejlépe ze všech měn světa ale dosavadní Trumpovo prezidentování svědčí ruskému rublu, který vůči dolaru od inaugurace zhodnocuje o 24,3 procenta (viz graf Bloombergu níže).

Varšavské a pražské burze prospívá obecnější růst důvěry mezinárodních investorů v evropské burzy. Ten je do značné míry dán nárůstem nedůvěry v burzy americké, které trpí nevyzpytatelností Trumpovy zejména celní politiky. Nová cla, jež Trump letos zavedl v mimořádné výši na dovoz z Číny a v menší míře pak na dovoz prakticky z celého světa, hrozí v USA vyvolat stagflaci, ve zbytku světa pak citelný ekonomický útlum. Chaotičnost Trumpových kroků bere důvěru investorů v institucionální pořádek Spojených států a vlastně i Západu, neboť USA jsou do značné míry jeho garantem.

V nastalé nejistotě si důvěru investorů získává Evropa a tamní burzy, včetně pražské a varšavské, neboť starý kontinent náhle působí jako „oáza předvídatelnosti“. Dochází k masivnímu přesunu kapitálu investorů z burz v USA zejména právě na ty evropské.

Specificky pražské a varšavské burze dále svědčí oteplení vztahů USA a Ruska. Investoři v rostoucí míře sázejí na ukončení války na Ukrajině v relativně dohledné době. Z něho by zvláště těžil středo- a východoevropský region, jež je Ukrajině geograficky poměrně nablízku.

Ruský rubl těží rovněž z vyhlídek na mír, přičemž ještě navíc z toho, že podmínky, které Spojené státy navrhují jako základní rámec takového možného míru jsou z hlediska Moskvy velkorysé, i když tedy ovšem na silně úkor Ukrajiny a jejích klíčových cílů v probíhající válce.

Trump nabízí Číně velké snížení cel, čínské sociální sítě se vysmívají jeho zbabělosti

Koruna po oslabení opět sílí, Trump totiž fundamentálně ztratil důvěru západních trhů.

Americký prezident Donald Trump zjevně zpanikařil z propadu amerických burz a nově nabízí Číně rozsáhlé snížení celních sazeb, které na ni Amerika uplatňuje. Zkazky o prezidentově „zbabělém couvnutí“ se okamžitě staly virálním hitem čínských sociálních sítí. Peking má rázem po ruce munici pro svoji propagandu, kterou by sám líp nevymyslel.

Navíc, Trump podobně couvá i v otázce zbavení funkce šéfa americké centrální banky Jeroma Powella. Tím hrozil ještě v minulém týdnu. Po debaklu burz o Velikonočním pondělí však otočil a nyní vypráví, že Powellovo odvolání nikdy nebylo na pořadu dne.

Trumpa, zdá se, nakonec ukázní a do patřičných mezí dovedou akciové a dluhopisové trhy a také dolar.

Česká koruna reagovala v noci na včerejšek středoevropského času oslabením nad hladinu 22,00 za dolar na Trumpovo ujištění, že Powella odvolávat nehodlá. Včera dopoledne se ale opět vrátila pod zmíněnou úroveň a nyní se dolar prodává za 21,89 koruny. To svědčí o tom, že nedůvěra trhu v Trumpa je hlubší povahy, takže dané ujištění a k tomu slib mocné redukce cel na dovoz z Číny nestačí, aby dolar zpevnil výrazněji.

Dow Jonesův ukazatel akcií třiceti nejvýznamnějších firem v USA měl ještě v úterý našlápnuto k nejhoršímu dubnovému propadu od roku 1932, kdy vrcholila Velká hospodářská krize. Pád do minusových temnot způsobuje zejména šok z Trumpova „dne osvobození“ z počátku dubna. Kapitál se od té doby z amerických akcií ve značném objemu přesouvá do hotovosti nebo do Evropy, ale také do zlata nebo nově do bitcoinu.

Trumpova cla, která oznámil na „den osvobození“, mají do konce roku 2027 připravit světovou ekonomiku v přepočtu o zhruba 44 bilionů korun (to je více než pětinásobek ročního hrubého domácího produktu ČR). V USA přivodí ekonomický propad a inflaci, ve zbytku světa „jen“ ekonomický propad. Který bude ovšem tak hluboký, že inflaci potlačí a zbrzdí, plyne dále z prognózy agentury Bloomberg.

Tyto vyhlídky jsou tak tísnivé, že dostávají trhy – hlavně v USA – do zásadního útlumu, přičemž padající akcie a mizející bohatství v nich stupňují tlak na Trumpa, který pak právě nejednou couvá.

Zlato pokořilo nový rekord, 3500 dolarů za unci

Investoři se kvůli Trumpovi masivně zbavují všeho, co souvisí s Amerikou, a vrhají se do zlata; americké akcie jsou tak už ve zlatě levnější než roku 1929…

Zlato 23. 4.  poprvé v historii pokořilo úroveň 3500 dolarů za troyskou unci. A americké akcie – ty v indexu Standard & Poor’s 500 – jsou tak ve vyjádření právě ve zlatě levnější než dokonce roku 1929, o necelá čtyři procenta (viz graf Bloombergu níže).

Ve zlatě už tedy americké akcie prakticky sto let stagnují.

Za současným vzestupem ceny zlata na nový rekord bezprostředně stojí tlak amerického prezidenta Donalda Trumpa na americkou centrální banku a jejího šéfa Jeroma Powella. Trump dává hlasitě najevo, že by úrokové sazby, které centrální banka nastavuje, měly být již nyní nižší. Zároveň signalizuje, že by mohl Powella, jehož viní z nekompetence a neakceschopnosti, zbavit funkce ještě před uplynutím jeho řádného funkčního období. Takový potenciální krok, jejž nyní prověřují Trumpovi poradci a spolupracovníci, by dále podlomil důvěru v dolar, americké dluhopisy, ale šířeji hlavně v nezávislost americké centrální banky a obecněji v instituce Spojených států a v USA jako takové.

Investoři se proto zbavují amerických aktiv, jako je dolar nebo právě tamní vládní dluhopisy, které byly donedávna obecně považovány za stěžejní světová takzvaná bezpečná útočiště, a uvolněný kapitál přesunují zhusta právě i do zlata. Jeho uvedená již takřka stoletá stabilita vůči americkým akciím je mnohým investorům dostatečnou zárukou, že žlutý kov představuje dobrou pojistku proti možné vážnější degradaci institucionálního a politického pořádku v USA a jejím neblahým mezinárodním, i geopolitickým, dopadům.

Vzestup ceny zlata a výprodej amerických aktiv, včetně amerických akcií, je dokladem prudkého obratu nálady na trzích. Investoři ještě v době Trumpova nástupu do Bílého domu letos v lednu sázeli na pozitivní efekt, který jeho kroky budou mít hlavně na akciový trh v USA. Investovali proto do akcií, jež mohly těžit z opatření, které Trump ve své kampani sliboval. Tato sázka na Trumpa ale nevyšla. Naopak, nyní je místo „akciové sázky na Trumpa“ v kursu přesvědčení, že je třeba se amerických aktiv zbavovat. Narativ pojmenovaný „Trump Trade“ je nahrazen narativem „Sell America“.

V korunách zlato rovněž pokořilo historický rekord, když dosáhlo cenové úrovně takřka 76 tisíc korun za troyskou unci. Přitom hranici 50 tisíc korun za unci prolomilo historicky poprvé teprve loni začátkem března (viz tabulka níže). I z toho je patrné, že nynější růst ceny zlata je mimořádný.

Kdy uzavírací cena zlata prolomila v tomto miléniu danou psychologickou hranci:

• 20 000 Kč za unci – únor 2009

• 30 000 Kč za unci – srpen 2011

• 40 000 Kč za unci – březen 2020

• 50 000 Kč za unci – březen 2024

• 60 000 Kč za unci – září 2024

• 70 000 Kč za unci – únor 2025 (24.4.2025)