Na otázky CzechIndustry odpovídá Zdeňka Van der Zwan, country manažerka pro Českou republiku a Slovensko ve společnosti Red Hat
Rok 2024 mnoho lidí vnímalo v oblasti digitalizace státu především skrze nepovedený start projektu digitalizace stavebního řízení. Premiér Petr Fiala kvůli němu v září odvolal z pozice ministra Ivana Bartoše, který měl na starost digitalizaci celkově. V jakém stavu vidíte důležité státní digitalizační projekty (včetně DSŘ) počátkem roku 2025? Které projekty jsou podle vás ty opravdu klíčové a proč? Vnímáte ze svého odborného pohledu, že je digitalizace v našem státě jednou z priorit, ať už pro politiky, tak pro soukromý sektor?
Z pohledu globální technologické firmy vidíme, že v celé Evropě je státní digitalizace prioritou, zejména v oblastech, jako jsou vládní služby (eGovernment), zdravotnictví, justice a vzdělávání. Členské státy EU se zaměřují na projekty, které umožňují automatizaci, efektivnější interakci s občany a robustní zabezpečení dat, takže i v České republice je digitalizace prioritou číslo jedna.
Státní správa je ale v oblasti digitalizace vždy o krok pozadu za komerční sférou. Nicméně právě zkušenosti získané na digitalizačních projektech v rámci komerční sféry je nutné přenášet do veřejného sektoru a díky nim optimalizovat čas a náklady na jejich efektivní implementaci.
Sledujeme, že jednotlivé instituce státní správy se digitalizací dílčích agend zabývají, ale ve většině případů zůstává samotná exekuce za očekáváním. Z pohledu Red Hatu politici uznávají roli digitalizace při udržování globální konkurenceschopnosti, na rozdíl od soukromého sektoru, který považuje digitální transformaci za zásadní pro inovace a přežití.
Mezi možné překážky úspěšné digitalizace ve státní správě lze zařadit i samotný postup obstarávání technologií, který je velmi zdlouhavý, z čehož pramení jak frustrace dodavatelů, tak i samotných zákazníků. Svou roli zde hraje i bránění tzv. vendor-lock-inu, tedy závislosti na jediném dodavateli, který však může vést ke ztrátě flexibility úprav řešení do budoucna. Pro další akceleraci projektů digitalizace je důležitý i dostatečný počet kvalitních IT pracovníků a jejich adekvátní odměňování, což je ve státní sféře jeden z nejpalčivějších problémů.
Je velmi těžké hodnotit konkrétní projekty a jejich důležitost, protože každý resort bojuje s digitalizací po svém a řeší své dílčí problémy. Možnou akcelerací jednotlivých projektů však může být i větší propojení resortů a sdílení vlastních řešení.
Který digitalizační projekt z posledních let vám připadá jako nejvíce povedený? A z jakých důvodů?
Není snadné nastavit metriku úspěšnosti u tak rozdílných projektů, abychom mohli jeden označit za nejúspěšnější. Ve státní sféře probíhá nejen pro veřejnost viditelná digitalizace služeb občanům, ale současně i digitalizace agend a procesů uvnitř státních institucí. I když nejsou tyto digitalizační projekty vidět, jsou neméně důležité.
Úspěšný projekt digitalizace kombinuje diskusi erudovaných lidí napříč spektrem IT dodavatelů se správnou architekturou a flexibilním přístupem do budoucna, přičemž těží z moderního vývoje aplikací, automatizace procesů a dnes tak aktuální umělé inteligence, kterou lze využít ve všech těchto zmíněných aspektech.
V jaké oblasti podle vás státní digitalizace nejvíce zaostává a proč? Je to například justice/zdravotnictví/školství?
Sektor, ve kterém v České republice zaostáváme v digitalizaci jednoznačně nejvíce, je zdravotnictví. Už jen z pohledu běžného občana-pacienta, kdy lékaři nemají jednotný přístup ke zdravotním informacím pacienta, nemohou sdílet anamnézy atd. Navzdory pokroku se systémy zdravotní péče se potýkáme s jejich neschopností dosáhnout vzájemné součinnosti, obavami o soukromí dat a integrací diagnostiky řízené umělou inteligencí. Mezi hlavní překážky můžeme zařadit fragmentované systémy napříč regiony, ale třeba i stále přetrvávající odpor ke změnám mezi poskytovateli zdravotní péče.
Nedostatečné iniciativy na poli digitalizace vidíme i v soudních systémech, kde je transformace často pomalá kvůli potřebě rozsáhlých právních reforem, vysokým požadavkům na přesnost, ale i obavám o důvěru veřejnosti.
I sektor vzdělání čelí výzvám v oblasti digitalizace, zejména pak tzv. digitální spravedlnosti. Přístup k technologiím zůstává nerovnoměrný, což vytváří rozdíly ve výsledcích, zejména ve venkovských oblastech nebo oblastech s nedostatečnými službami.
Zdroj: časopis CzechIndustry 1/2025