Veletrh úspor energií ve Welsu: Útlum zájmu o energetickou efektivitu v Rakousku nenastal

Od 27. února do 1. března 2026 se tento největší oborový rakouský veletrh konal jako obvykle ve výstavním areálu v hornorakouském Welsu.

A nyní k jednotlivým zajímavým exponátům: Co se paliv týče, tak jednoznačně je to dřevo, a z něj pak, oproti nám štěpka (foto 1). A ve srovnání s námi především pro větší zařízení. To asi ve velkém kopírovat nemůžeme, ale podpora malých spotřebičů na kusové dřevo by byla i u nás vhodná (foto 2). I v Rakousku dochází k útlumu tepelných čerpadel (až o čtvrtinu), zatímco boj mezi fotovoltaikou a fototermikou pro výrobu energie je tam stále nerozhodný, ale u větších instalací, kde je třeba spíše teplá voda, tak fototermika samozřejmě vítězí, když je 4x účinnější. 

Foto 2

Zkrátka si více než my váží půdy a obrovské fotovoltaické elektrárny na poli tam proto příliš vidět nejsou. Ale ty malé jsou i tam, kde u nás zatím ne – např. speciální úzké panely na falcované střeše (foto 3) či pochůzné skleněné panely na chodnících či na carpointech (foto 4) nebo polopropustné na terasách či přímo jako zastřešení místo dosavadních střech, byť jsou o dost dražší. Někdy je naopak nutné sluneční paprsky odrazit zpět, aby se ušetřila energie na chlazení, a k tomu slouží žaluzie, které ale zpravidla sníží nejen množství procházejícího tepla do místnosti, ale i světla. Firma Bubendorff tam ale nabízela žaluzie, které se umí natočit při spuštění tak, že omezí jen přímé tepelné sálání Slunce, ale světlo a vzduch propustí dál, a navíc jsou poháněny malým vestavěným fotovoltaickým panelem s akumulátorkem – zkrátka dokonalost sama! (foto 5).

Co se podlahového vytápění týče, tak tam nebylo vidět žádné betonové, plastové či jiné topení, ale celodřevěné (tedy plně recyklovatelné), vhodné právě pro renovace (foto 6). A u vytápěcích radiátorů místo loňských elektrických ventilátorků pod nimi firma KE KELIT nabízela naopak ventilátorky nad nimi, poháněné sice též elektricky, ale proudem vyrobeným z rozdílu teplot kapaliny a vzduchu (známe z krbových ventilátorků), čímž se zvýší účinnost těchto radiátorů. Akorát že je to samozřejmě dost drahé.

U zásobníků vody konečně jejich výrobci uznali, že je lepší mít kvůli regulaci více teplotních čidel a v tom případě ne v jímkách ve vodě, ale vně kovového pláště v liště (foto 7) – já jsem si to tak udělal doma už dávno a funguje to. Ale novinkou byly elektrické topné tyče do bojlerů, které na té venkovní části místo elektrických svorek měly krabičky s velkým barevným grafickým displejem k jejich elektronickému řízení s možností dálkového ovládání. Super! Já je doma léta řídím levnými mechanickými relátky z Číny s jen dvoubarevným numerickým displejem, ale ta kvalita to samozřejmě není (ale cena naštěstí také ne). 

Foto 7

A pokud chceme používat dešťovou vodu, kterou musíme u novostaveb již povinně jímat a využívat i u nás, tak je třeba ji pečlivě přefiltrovat, jinak ucpe trysky (foto 8), což se u nás často neděje.  A konečně tam už nastal ústup od vířivek, zatím alespoň těch malých – samozřejmě kam jinam, než k těm ještě větším až obrovským pro celou rotu (foto 9).

Voštinové cihly mají v Rakousku jiné než my. Stále mi vrtalo hlavou, jak do těch voštin soukají u nás tu izolační minerální vatu? V Rakousku našli lepší způsob – uválí si z kousků vaty malé peletky, a ty prostě nasypou do voštin (foto 10). A jak manipulovat s dvoukolovými vozíky (tzv. rudly) na schodech vyřešili pomocnými kolečky, takže to jde jako po rovině (foto 11).

No a komu zbyl čas, tak případné děti nechal hned vedle v malé zoologické zahradě (je samozřejmě zdarma) a za pár minut byl v centru krásného starobylého městečka Wels. Zkrátka návštěva této výstavy je zážitkem pro každého.

Je proto škoda, že přestože tento super veletrh je z Prahy dostupný přímým rychlíkem do Lince a pak 10 minut motoráčkem za cca 4 hodiny, nebo lépe z Českých Budějovic speciálním busem Energy Centre České Budějovice, obojí přímo až na výstaviště, tak asi ze setrvačnosti nejen Pražáci stále jezdí raději do Ostravy na Infothermu. Ta prezentuje solidní úroveň především domácí či „východní“ produkce (o slabé úrovni pražských obdobných výstav jsem psal již před měsícem), když ostatní kvalitní zahraniční výstavy (např. v Německu) předpokládají drahý nocleh i vstupné. Pravdou ale je, že české výrobky ve Welsu oproti dřívějším letům k vidění již vůbec nejsou (už ani naše „jednička“ v kotlích ATMOS), zkrátka nám „ujel vlak“. Zato jsou tam k vidění výrobky a trendy, které se u nás objeví až za několik let (a proto tam každoročně již přes 30 let rád jezdím), a lze si je tam i objednat. Pokud tedy nechceme být závislí jen na tom, co nám kdo kde nabídne, pak jediná šance je chodit na kvalitní výstavy.

A ještě jeden zásadní rozdíl tam je: Podtitulek výstavy zní: Typy pro stavění, bydlení a renovace. Proto je tento veletrh i o cihlách, zdění, dveřích, oknech a jejich výplní, izolaci, sanitě, instalacích – tedy nejen o přímých úsporách energií, ale oproti nám především o udržitelných renovacích! Zkrátka Rakušáci neutrácejí bezmyšlenkovitě a každé euro 3x otočí než si něco nového koupí, a proto pokud je to možné, tak rádi renovují, a to se mi na nich líbí. Proto je tento veletrh prezentován i jako veletrh řemeslníků a pro ně byly vyčleněny 2 dny před otevřením veletrhu pro veřejnost, a i během veletrhu probíhala spousta doprovodných programů (foto 12). A kdo si přesto nevěděl rady, tak firma ETU (easy-to-use) (foto 13) rozdávala super katalog s nabídkou (placeného) softwaru k výpočtu různých úřady požadovaných údajů a vyplnění úředních dotazníků.

A rozdílné je i porovnání technické úrovně těchto výstav, kde ostravská Infotherma doplácí na stísněné prostory, zatímco nové haly PVA v Praze v Letňanech již poskytují slušný standard, ale oproti Ostravě není často v době současného útlumu výstavnictví čím je zaplnit. O to více jsem byl zvědav, jak to bude se zaplněním hal ve Welsu, jehož výstavní areál prošel v posledních letech velkou rekonstrukcí a všechny malé nízké haly byly též nahrazeny 2 novými obrovskými moderními halami. Útlum zájmu o úspory energií tam ale nenastal, což dokládá, že 60 vystavujících firem zde bylo poprvé, takže nepřekvapí, že byly zcela zaplněny nejen obě nové haly, ale též i zcela nová 3. hala.

Jak je to možné? Jednoduše – tam se totiž dávno spojil hornorakouský Spolek pro úspory energií (Energiesparverband) se zemským (dle nás krajským) hornorakouským ministerstvem (foto malé) a plně podporují tyto úspory nejen proklamacemi, ale především i finančně: přidávají totiž svoje dotace k těm celostátním spolkovým (např. u peletových kotlů je to od státu až 8500 euro + zemské (krajské) dotace + různé půjčky a zvýhodnění).

Ale především je jimi vydávána (a každoročně aktualizována!) spousta příruček na velmi vysoké úrovni nejen odborné, ale i grafické, které jsou zdarma k dispozici všem zájemcům. A tak i já jsem si po přečtení brožurky „Správně zatápět“ vyzkoušel doma osobně zapalování dřeva v krbu ne odspoda, jako dosud, ale shora, a opravdu je to lepší! To je obrovský rozdíl oproti našemu malému stánku Státního fondu životního prostředí bez kvalitních příruček. A oproti nám jsou si plně vědomi, že vítr často fouká od nás k nim a elektřinu berou též od nás, takže jim není lhostejný stav úspor a životního prostředí v Česku, a tak v rámci příhraniční spolupráce již mnoho let podporují vzájemné vazby s Jihočeským krajem a s Energy Centre České Budějovice.

Text a foto: JUDr. Ing. Petr Měchura

Zdroj: časopis CzechIndustry 1/2026