Vláda schválila novou koncepci výstavby armády

Česká armáda v roce 2040 bude moderní, technologicky vyspělou a bojeschopnou sílou nové generace, která bude schopná bránit stát i spojence v podmínkách dlouhodobého konfliktu vysoké intenzity s technologicky vyspělým protivníkem. Dlouhodobou koncepci s tímto cílem schválila vláda Andreje Babiše na zasedání v pondělí 2. listopadu 2026. Projednávání bodů týkajících se obranyschopnosti státu a Armády ČR se zúčastnil i prezident republiky Petr Pavel.

Koncepce výstavby Armády České republiky do roku 2040, kterou vláda schválila, odráží současné bezpečnostní hrozby a technologický vývoj. Materiál popisuje schopnosti, kterých chce česká armáda v daném roce dosáhnout, aby byla připravena jako součást celého systému obrany státu bránit Českou republiku a přispívat k aliančnímu odstrašení a kolektivní obraně v dlouhodobém konfliktu. Mezi hlavní úkoly patří pravidelně navyšovat početní stav armády i stavy aktivních záloh, mít modernizovanou a interoperabilní výzbroj včetně efektivní protivzdušné obrany a prostředků ovládaných na dálku nebo mít schopnost rychlé adaptace a inovace.

„Je nutné, aby naše armáda navyšovala počty vojáků, a to ročně minimálně o tři tisíce. Letošní rok se to daří, už jsme k 16. říjnu na čísle 3 696. Největší prioritou je protivzdušná a protidronová obrana,“ uvedl premiér Andrej Babiš.

Vláda za účasti prezidenta republiky projednala a schválila také další koncepční materiál Ministerstva obrany – Dlouhodobý výhled pro obranu 2045. I tento materiál reaguje na změněné bezpečnostní prostředí v Evropě a na přesouvání odpovědnosti za konvenční obranu Evropy od Spojených států k evropským spojencům. Cílem je výstavba integrovaného obranného systému ČR, který v co nejkratší době zajistí připravenost země účinně čelit rostoucí hrozbě napadení a bude schopen pružně reagovat na vývoj bezpečnostního prostředí. Vzniknout má například jednotný národní informační systém pro sdílení utajovaných a neutajovaných informací, má se propojit systém plánování a řízení obrany se systémem krizového řízení a institucionálně zakotvit systém strategické komunikace. Jedním z důležitých prvků je také zvyšování motivace občanů aktivně se připravovat k obraně vlasti.

Vláda se zabývala rovněž projektem výstavby metropolitní nemocnice v Praze. Vyrůst má na pozemcích stávající Fakultní nemocnice Královské Vinohrady a bude koncipována jako strategická zdravotnická infrastruktura. Bude proto sloužit jak pro civilní, tak i pro vojenské účely a plnit úkoly i za krizových stavů, za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu včetně závazků, které má Česko vůči spojencům v NATO.

Kabinet také schválil podmínky pro spuštění programu Dostupné nájemní bydlení 2.0. Program bude mít k dispozici necelých šest miliard korun z unijních zdrojů a bude kombinací dotací a zvýhodněných úvěrů. Příjem žádostí bude spuštěn na začátku příštího roku a o podporu budou moci Státní fond podpory investic požádat investoři projektů dostupného nájemního bydlení bez ohledu na jejich právní formu či veřejný nebo soukromý charakter. Podporu bude možné získat jak na novou výstavbu, tak i na rekonstrukce a přestavby stávajících objektů i na pořizování bytových domů.

Vláda projednala také návrh novely trestního řádu, která v souladu s požadavky tzv. konfiskační směrnice EU zefektivňuje boj proti organizovanému zločinu a dalším závažným trestným činům. Cílem změn je, aby si pachatelé nemohli ponechat zisky ze své nelegální činnosti. Změny trestního řádu se týkají například tzv. úřadů pro vyhledávání majetku a tzv. úřadů pro správu majetku, respektive správy zajištěného majetku jako takové. Novela nově řeší i oblast mezinárodní spolupráce.

Vláda schválila také návrh rozpočtu Státního fondu audiovize na rok 2027. Rozpočet pro příští rok je koncipován jako vyrovnaný a počítá s příjmy a výdaji ve výši 2,39 miliardy korun. Nejvyšší položkou ve výdajích je 1,5 miliardy korun určených na filmové pobídky. (2.11.2026)