Výskyt hraboše polního v březnu 2026

Přestože výsledky monitoringu výskytu škodlivých organismů Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) potvrdily pokles populací hraboše polního v jarním období, průměrné hodnoty populací se i tak drží nad pětinásobkem aktuálního prahu škodlivosti, což je legislativou stanovená hranice tzv. kalamitního prahu pro tohoto škůdce. Z celorepublikového průměru 531 aktivních východů z nor na hektar (AVN/ha) v únoru hodnoty populací v březnu klesly na 382 AVN/ha. Po přepočtu odpovídala hodnota celorepublikového průměru 7,6násobku jarního prahu škodlivosti. Riziko ohrožení porostů se tak kvůli změně prahu škodlivosti na 50 AVN/ha ve všech plodinách výrazně zvýšilo. V průběhu dubna je proto vhodné populace hraboše na pozemcích se silným výskytem regulovat, aby nedošlo k jeho expanzi do přilehlých polí s jarními i ozimými plodinami. Silné výskyty hraboše byly zjištěny ve všech krajích ČR.

Inspektoři ÚKZÚZ provedli v březnu zhruba 780 pozorování hraboše polního v jednoletých i víceletých plodinách. Celkem 70 % pozorování bylo provedeno na trvalých travních porostech, v sadech a v krmných plodinách. Průměrné hodnoty se zde pohybovaly na úrovni 466 AVN/ha (tj. 9,3násobku aktuálního prahu škodlivosti). Průměrný počet AVN/ha v ozimých plodinách činil 188 AVN/ha, což představovalo 3,8násobek aktuálního prahu škodlivosti  

Od 1. března se změnil práh škodlivosti z 200/400 AVN/ha na 50 AVN/ha ve všech plodinách. Na některých lokalitách jsou již patrné škody.  Z výsledků monitoringu v průběhu března vyplynulo, že množství lokalit, kde byl dosažen nebo překročen trojnásobek prahu škodlivosti, vzrostlo trojnásobně. Extrémní výskyty přesahující 2 000 AVN/ha (tj. 40násobek prahu škodlivosti) byly zjišťovány na řadě ploch s porostem vojtěšky, kupříkladu na Znojemsku, Přerovsku, Vyškovsku, ale také na Berounsku nebo Třebíčsku. Vysoké četnosti byly zjištěny také v porostech obilnin na Vyškovsku nebo Kutnohorsku.  

Je patrné, že zemědělci na situaci reagují zvýšenou četností hlášení aplikací rodenticidů. Od počátku roku 2026 byly nahlášeny aplikace na cca 50 tisících hektarech orné půdy (od začátku března došlo k výraznému nárůstu hlášených ploch). Pouze březnová hlášení v Jihomoravském kraji odpovídají zhruba 24 tisícům hektarů, tedy přibližně dvěma třetinám všech v březnu nahlášených ploch v ČR. Druhý nejvýznamnější byl Středočeský kraj (cca 3,8 tis. ha), následovaný Vysočinou a Olomouckým krajem.

Dne 1. 4. 2026 vydal ÚKZÚZ v reakci na jarní stav hraboše polního nařízení o výjimečném povolení pro omezené a kontrolované použití vyšší dávky rodenticidů do nor. Nařízení je platné do 3. 7. 2026. Cílem umožnění aplikace rodenticidů ve zvýšené dávce do nor na pozemcích, kde byl dosažen, resp. překročen trojnásobek prahu škodlivosti (tj. 150 AVN/ha), je a na těchto pozemcích zabránit, popř. oddálit dosažení kalamitního prahu. Ten je v jarním období dle vyhlášky č. 5/2020 Sb., o ochranných opatřeních proti škodlivým organismům rostlin, ve znění pozdějších předpisů, stanoven na 250 AVN/ha.

Připomínáme, že aplikace přípravku musí být nahlášena ÚKZÚZ nejpozději 3 dny před jejím zahájením.       

Aktuální vývoj populací hraboše polního můžete nepřetržitě sledovat na Rostlinolékařském portálu ÚKZÚZ.

Z webu

Rodenticid je pesticid, tedy jed, určený k hubení a likvidaci hlodavců, jako jsou myši, krysy, potkani a další. Odborně se tomuto zásahu říká deratizace. Některé rodenticidy mohou být pro člověka, domácí a hospodářská zvířata i v malém množství vysoce toxické. Vždy je proto nutné dodržovat všechna bezpečnostní opatření a pokyny, které jsou uvedeny na etiketě produktu nebo v bezpečnostním listě.

Co rodenticidy obsahují a jak působí na hlodavce?

Existují dva druhy rodenticidů, a to antikoagulanty a non-antikoagulanty. Liší se především tím, jak způsobují smrt hlodavce.

Antikoagulanty

V dnešní době se nejvíce používají antikoagulační nástrahy. Antikoagulanty způsobují narušení funkce srážlivosti krve, což má za následek vnitřní krvácení a později smrt hlodavce. Smrt přichází za 3 až 10 dnů od požití tohoto rodenticidu. Antikoagulanty zahrnují aktivní složky, jako je warfarin, chlorofacinon, difacinon, coumafurly, pindon, brodifacoum, bromadiolon a difethialon.

Výhody antikoagulačních návnad

► Nezpůsobují bolesti, takže hlodavec nespojuje svůj stav s návnadou a vrátí se ke krmení.

► Antikoagulanty představují pro lidi a zvířata jen malou míru nebezpečí.

► Zpoždění nástupu příznaků poskytuje čas k tomu, aby se zabránilo vážným následkům v případě náhodných otrav u lidí, domácích zvířat nebo volně žijících živočichů. Vitamín K1 je snadno dostupné antidotum pro otravu antikoagulanty.

Non-antikoagulanty

Non-antikoagulanty se liší tím, jak způsobují smrt. Bromethalin zabíjí narušením energetických buněk v těle, což vede k ochrnutí a smrti. Cholekalciferol (vitamín D3) nebo ergokalciferol (vitamín D2) mobilizuje vápník v krvi hlodavce, což vede k jeho úmrtí na hyperkalcémii. Fosfát zinečnatý vstupuje do oběhového systému zase jako plyn, což způsobuje ochrnutí srdce a poškození jater. Některé z těchto rodenticidů zabíjejí po prvním požití, zatímco jiné musí být konzumovány opakovaně během několika dní. (10.4.2026)